Hormuzský průliv hrozí Evropě energetickou krizí: LNG může zdražit až třikrát

Hrozba uzavření Hormuzského průlivu znovu odhalila, jak křehká je energetická bezpečnost Evropy. Přes tento strategický průliv proudí přibližně pětina světového obchodu s LNG, přičemž blokáda by mohla Evropu připravit až o 30 miliard m³ plynu ročně – tedy zhruba pětinu jejího dovozu LNG. I když je úplné uzavření nepravděpodobné, už samotná rizika tlačí ceny nahoru a nutí státy hledat cestu k větší odolnosti.

Napětí mezi Íránem a Izraelem se v červnu opět vyhrotilo. Íránský parlament přijal rezoluci vyzývající k uzavření Hormuzského průlivu , strategického průlivu mezi Perským zálivem a Indickým oceánem. I když jde zatím spíše o symbolický krok, podle komentáře Oxford Institute for Energy Studies (OIES) i samotná hrozba znamená pro trhy velký otřes. Hormuzem denně proplouvá kolem 18–20 % světového LNG – přibližně 77 milionů tun ročně, což odpovídá více než 105 miliardám m³ plynu.

Pro Evropu má tato trasa zásadní význam hlavně kvůli dovozu z Kataru. V roce 2024 činil katarský vývoz do Evropy asi 20 milionů tun LNG (přibližně 27 miliard m³). To je zhruba 13 % evropského dovozu LNG, který byl loni kolem 150 miliard m³. Oxfordská studie odhaduje, že v případě uzavření by Evropě chybělo až 30 miliard m³ plynu ročně. Pro srovnání – to je zhruba pětina veškerého evropského dovozu LNG a přibližně 7–8 % celkové spotřeby plynu v EU (kolem 350–400 miliard m³ ročně).

Blokáda by zároveň znamenala nejen fyzické omezení toků, ale také prudký cenový šok. OIES modeluje nárůst evropských spotových cen z přibližně 35 €/MWh až ke 90 €/MWh. Takové ceny jsou srovnatelné s vrcholem energetické krize v roce 2022. V praxi by tak výpadek vyvolal závod o dostupné tankery na globálním trhu, přičemž hlavní konkurencí by byly asijské státy, které dnes pohlcují přes 80 % katarského exportu.

Evropa přitom nemá snadno dostupnou náhradu za katarské LNG. Spojené státy sice navyšují vývoz, ale infrastrukturní omezení terminálů i vysoká asijská poptávka limitují manévrovací prostor. Alžírsko a Egypt sice nabízejí stabilní dodávky, ale s omezenou kapacitou, zatímco severoevropské terminály už dnes fungují blízko maxima. Z evropských zemí jsou nejvíce zranitelné Itálie, Belgie a Polsko, které v posledních letech výrazně navýšily dovoz katarského LNG.

Britský Financial Times navíc upozorňuje, že situace se netýká jen energetiky. Přes Hormuz totiž prochází také přibližně 40 % světového exportu močoviny, která je nejpoužívanějším dusíkatým hnojivem na světě. Přední norská chemická společnost Yara varuje, že i krátkodobé narušení tranzitu by vedlo k prudkému růstu cen hnojiv a potravin na světových trzích.

„Výrobci hnojiv a jejich zákazníci bedlivě sledují rizika spojená s Hormuzskou úžinou, kterou prochází 40 % světového exportu močoviny a 20 % globálních dodávek LNG, a varují, že jakékoli narušení by se mohlo řetězově promítnout do celosvětové produkce potravin,“ řekl Svein Tore Holsether, generální ředitel norské Yary.

Zatím ale není jisté, zda Írán skutečně sáhne k uzavření průlivu. Podle bezpečnostních expertů by podobný krok poškodil i jeho vlastní vývoz a mohl by vyvolat vojenskou reakci západních mocností. Lodní data ukazují, že přes úžinu se stále plaví tankery v objemech srovnatelných s předchozím rokem, přestože pojištění a přepravní sazby prudce rostou – náklady na pronájem LNG tankerů v Atlantiku se vyšplhaly na osmiměsíční maximum přes 51 tisíc dolarů denně.