Aukce na nové plynové zdroje v Německu: Vláda zredukovala plán na 8 GW

Po dlouhých jednáních s Evropskou komisí představila německá vláda výrazně upravený plán výstavby nových plynových zdrojů. V příštím roce chce vypsat aukce na nejméně 10 GW řiditelné kapacity pro období, kdy obnovitelné zdroje nepokryjí spotřebu. Pouze 8 GW z toho mají tvořit plynové elektrárny připravené na budoucí provoz na vodík. Oproti původnímu záměru vybudovat až 20 GW do roku 2030 jde o podstatné zredukování původních představ, informuje server Montel News.

Kancelář Merz ve čtvrtek 13. listopadu oznámil, že jednání s Evropskou komisí míří do finále. Komise by měla v nejbližší době schválit dlouho odkládaný režim státní podpory, který je podmínkou pro spuštění aukcí. Ty mají podpořit výstavbu nových zdrojů o výkonu alespoň 10 GW.

Koaliční strany původně počítaly s výstavbou až 20 GW nových elektráren pro zajištění dodávek v obdobích nízké výroby z obnovitelných zdrojů. Evropská komise však naznačila, že před schválením aukcí bude po Německu požadovat zavedení kapacitního mechanismu nejpozději do roku 2028.

Z 10 GW plánované kapacity připadne 8 GW na plynové elektrárny, které musí být technicky schopné pozdějšího přechodu na vodík. Zbylá část bude otevřena i jiným technologiím, zejména bateriovým úložištím či dalším formám flexibilních technologií. Cílem je, aby nové elektrárny byly v provozu do roku 2031 až 2032.

„Chceme zajistit, aby byly potřeby Německa v oblasti elektřiny pokryty i v době, kdy není dostupný vítr ani slunce,“ uvedl kancléř Friedrich Merz na tiskové konferenci po jednání vedení koaličních stran.

Vláda tvrdí, že plánovaná řiditelná kapacita postačí jako rezerva pro období tzv. Dunkelflaute, dlouhých období s minimem větru a slunečního svitu, a tedy s nízkou výrobou solárních a větrných elektráren. Zároveň však čelí kritice za to, že pokračuje v investicích do fosilní infrastruktury, přestože cílem Německa je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045.

Uhlí končí, obnovitelné zdroje rostou a systém potřebuje zálohy

Německá energetika se nachází v období výrazné transformace. Po odstavení jaderných elektráren a plánovaném konci uhlí nejpozději v roce 2038 se země rychle stává závislou na počasí. Podíl obnovitelných zdrojů má do roku 2030 vzrůst na 80 % spotřeby elektřiny. Regulaci a větší výkyvy v síti však nelze bez záložních zdrojů zvládnout.

Nové plynové elektrárny proto mají fungovat jako záložní zdroj. Politicky však jde o citlivé téma, zvláště když je třeba sladit klimatické ambice s pravidly EU pro státní pomoc. I proto došlo ke snížení plánované kapacity a přísnému požadavku na vodíkovou připravenost, která má umožnit splnit klimatické cíle do roku 2045. Teoreticky je možné i vybavení technologií pro zachytávání uhlíku (CCS), ale její ekonomická životaschopnost zůstává nejasná.

Vláda očekává, že aukce na minimálně 2 GW výkonu plynových elektráren schopných přechodu na vodík budou připravené už v letech 2026 nebo 2027, tak aby zdroje byly v provozu do roku 2032. Tyto elektrárny mají urychlit odklon od fosilních paliv a dostanou dočasnou státní podporu na provozní náklady spojené s přechodem na vodík.

Aukce v roce 2029 budou na dosud nespecifikovaný objem kapacity, pokud to bude nutné pro zajištění dodávek. Tyto aukce budou otevřeny všem technologiím včetně stávající kapacity, a to i v sousedních zemích.

Vláda rovněž plánuje zavedení kapacitního trhu do roku 2027, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek od roku 2032 i po realizaci těchto aukcí.

Ministryně hospodářství Katherina Reiche uvedla, že aukce budou tvořit základ pro bezpečné dodávky elektřiny a konkurenceschopný německý průmysl. „Toto je důležitý první krok k zavedení komplexního, technologicky neutrálního kapacitního trhu, který podpoří výstavbu dalších elektráren a flexibilních kapacit,“ dodala.

Podle odborníků se však vzhledem k přípravám neočekává, že první soutěže začnou před koncem roku 2026.

Průmysl vítá jasný signál, ekologové kritizují roli plynu

Průmyslové svazy nové plány hodnotí pozitivně. BDI upozorňuje, že německá konkurenceschopnost závisí na stabilních cenách a dostupné elektřině. Energetický svaz BDEW oceňuje zejména to, že stát je připraven krátkodobě podpořit i vyšší provozní náklady spojené s přechodem na vodík. Bez takových nástrojů, například kontraktů na vyrovnání rozdílů (CfD), by investice byly podle něj těžko realizovatelné.

Naopak ekologické organizace kritizují, že většina kapacity připadne plynovým elektrárnám a omezí se tak prostor pro bateriová úložiště.