Výhled rozvoje vodíku v Česku klesá. Projekt páteřní sítě JIH se odsouvá za rok 2040

13. listopad 2026, 06:12

Výhled rozvoje vodíku v Česku klesá. Projekt páteřní sítě JIH se odsouvá za rok 2040

NET4GAS v novém desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy pro období 2027-36 počítá pro rok 2030 s nižší spotřebou vodíku v Česku i v celé Evropské unii, než uváděl loňský výhled. Současně se posouvá výstavba části tuzemské páteřní vodíkové infrastruktury. Projekty ZÁPAD a SEVER mají být hotové na začátku třicátých let, zatímco jižní větev se do plánu pro období 2027–2036 nevešla.

Loňský plán NET4GAS přebíral scénář National Trends+ z evropského výhledu TYNDP 2024. Ten pro rok 2030 odhadoval poptávku po vodíku na 5 TWh v Česku, 127 TWh v Německu a 484 TWh v celé EU. Letošní plán vychází z centrálního scénáře TYNDP 2026 a uvádí pro stejný rok spotřebu vodíku ve výši 3 TWh pro Česko, 83 TWh pro Německo a 260 TWh pro Unii.

Pokles je patrný také u očekávané výroby vodíku. V novém výhledu má v roce 2030 dosahovat 34 TWh v Německu a 188 TWh v EU, zatímco loňský výhled uváděl 61 TWh, respektive 307 TWh. U Česka oba scénáře počítají v roce 2030 s nulovou výrobou.

Odhad české poptávky vychází z průmyslového využití, které existuje už dnes. V roce 2024 činila spotřeba vodíku v ČR přibližně 4,5 TWh a šlo převážně o vodík vyráběný z fosilních paliv.

Pro plánování infrastruktury je důležitý také rozdíl mezi vodíkem vyráběným lokálně a dovozem. Pokud se naplní indikovaný scénář, bude muset ČR a další evropské státy řešit nejen jeho výrobu, ale i to, jak přepravit vodík mezi místy produkce a průmyslovými odběrateli. Právě na dovoz a tranzit se zaměřují plánované přepravní koridory napojené také na českou síť.

Zásobník vodíku. Zdroj: GasNet

Zelený vodík poprvé v českých plynovodech

V Hranicích u Aše zahájila v roce 2026 provoz první výrobna vodíku připojená k uzavřené části distribuční soustavy GasNetu. Projekt provozně ověřuje míchání vodíku se zemním plynem a dodávky do místní sítě, která zásobuje odběratele ve městě a okolí.

GasNet v lokalitě distribuuje směs s 10% podílem vodíku do 360 odběrných míst. Zákazníci ji používají k vytápění, vaření i v místním průmyslovém podniku. Vodík vyrábí Farma Trojmezí elektrolýzou s využitím elektřiny z vlastního větrného a solárního parku. Vodík putuje ze zásobníků vodíkovodem do směšovacího zařízení a následně do místní sítě.

Rozsahem je projekt nesrovnatelný s plánovaným vodíkovým trhem v řádu terawatthodin. Provozovatelé českých distribučních soustav odhadují, že do roku 2036 by mohlo přibýt až 15 výroben s celkovou možnou produkcí 77 GWh ročně. Jde o teoretický potenciál, nikoli o potvrzený objem výroby nebo sjednanou dodávku. Hranice proto zatím spíše ukazují, jak může vypadat lokální využití vodíku, než jak rychle se rozšíří jeho komerční produkce.

Teoretická možná roční produkce vodíku v České republice v období 2027-2036 dle odhadu provozovatelů distribučních soustav. Zdroj: NET4GAS

Páteřní síť se soustředí na projekty ZÁPAD a SEVER

V české přepravní soustavě zatím neexistuje samostatná infrastruktura pro přepravu čistého vodíku. NET4GAS připravuje přeměnu části stávajících plynovodů na vodíkovou páteř, která by umožnila dovoz, tranzit i propojení domácích výrobců s odběrateli.

V aktuálním plánu jsou klíčové projekty ZÁPAD a SEVER. První má využít úseky mezi německými hraničními body Brandov a Waidhaus a jeho předpokládané zprovoznění připadá na rok 2030. Severní větev mezi Lanžhotem a Brandovem má následovat v roce 2032. Oba projekty jsou zařazeny na unijní seznam projektů společného zájmu a jejich termíny závisí mimo jiné na navazující infrastruktuře v okolních zemích.

Největší změnou proti loňskému plánu je osud projektu JIH. Předchozí verze počítala s jeho dokončením v roce 2035, nynější dokument uvádí, že zprovoznění se očekává nejdříve po roce 2040, a projekt proto z desetiletého plánu vypadl. Posun odráží pomalejší očekávaný rozvoj trhu i potřebu sladit českou infrastrukturu s mezinárodními propojeními.

Plánované termíny nejsou zárukou, že vodík v těchto letech skutečně začne sítí proudit. Projekty zatím nemají finální investiční rozhodnutí a jejich realizace bude záviset na tom, zda vznikne dostatečná poptávka, dostupné dodávky i pravidla pro provoz a financování infrastruktury.