IRENA: Obnovitelné zdroje jsou klíčem k energetické bezpečnosti v nejistých časech

Erik Novotný
18. duben 2026, 13:40
84 komentářů
irena-obnovitelne-zdroje-jsou-klicem-k-energeticke-bezpecnosti-v-nejistych-casech

Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje (IRENA) poukazuje na strategickou roli obnovitelných zdrojů v zajištění energetické bezpečnosti a odolnosti. Současná globální energetická situace je turbulentní a napjatá, IRENA proto přichází se souborem doporučených opatření.

Konflikt na Blízkém východě trvá již více než 45 dní. Přestože aktuálně platí čtrnáctidenní příměří, energetické trhy zůstávají napjaté. Odborníci napříč energetickým sektorem se shodují, že i v případě trvalého uklidnění situace v Perském zálivu bude obnova poškozené infrastruktury a návrat k plné kapacitě dodávek trvat výrazně déle, než se původně očekávalo. Konflikt zároveň odhaluje zranitelnost energetiky založené na fosilních palivech – prostřednictvím vysokých cen energií ohrožuje stabilitu globální ekonomiky, zvyšuje inflační tlaky a nejvýrazněji dopadá na nejchudší regiony.

IRENA proto přichází s doporučeními, která mohou tvůrci politik implementovat s cílem posílit energetickou bezpečnost a odolnost. Aktuální vývoj a narušení mezinárodních energetických trhů ukazují na potřebu rychlé reakce i systematického poučení do budoucna.

Navrhovaná opatření se zaměřují především na rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) a širší transformaci energetiky. Agentura poukazuje na rostoucí ekonomickou konkurenceschopnost OZE – od roku 2010 klesly investiční náklady na fotovoltaiku, větrné elektrárny i bateriová úložiště o desítky procent.

Jako ilustrativní příklad uvádí IRENA Španělsko, kde díky rozvoji OZE určuje cena plynu cenu elektřiny pouze přibližně v 15 % času, zatímco v Itálii je to až 89 %. Evropská unie navíc díky OZE podle odhadů ušetřila během současné krize na Blízkém východě zhruba 58 miliard eur na dovozu fosilních paliv.

„Současná krize jasně ukazuje, že obnovitelné zdroje energie představují z hlediska národní bezpečnosti strategickou nutnost,“ uvedl generální ředitel agentury IRENA Francesco La Camera. „Máme příležitost upřednostnit opatření, která posílí dlouhodobou stabilitu energetiky. Vlády by měly neprodleně zvážit cílené zásahy, které nasměrují investice a krizová opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů a elektrifikace energeticky náročných odvětví.“

Jaká konkrétní opatření IRENA doporučuje?

Krátkodobá opatření (0–6 měsíců)

  • Decentralizace energetiky: Prioritně instalovat OZE pro kritickou infrastrukturu (zdravotnictví, zemědělství, potravinářství) s využitím mezisektorové spolupráce.
  • Stabilizace odlehlých oblastí: Urychlit výstavbu hybridních fotovoltaických systémů s bateriovými úložišti v regionech se slabou sítí, a snížit tak závislost na kolísavých cenách nafty.
  • Řízení spotřeby: Zavést informační kampaně a regulační opatření ke snížení poptávky v době energetických špiček.
  • Tarifní reforma: Zavést časově diferencované tarify (time-of-use), které motivují ke spotřebě v době vysoké výroby z OZE.
  • Finanční podpora: Rozšířit dotace, daňové úlevy a granty na podporu elektrifikace napříč sektory.
  • Čistá mobilita: Podpořit elektrifikaci veřejné dopravy a sdílenou mobilitu ve městech.
  • Odstraňování bariér: Eliminovat celní a administrativní překážky pro dovoz technologií OZE (panely, baterie apod.).

Střednědobá opatření (6–12 měsíců)

  • Prioritizace infrastruktury: Urychlit realizaci rozpracovaných projektů OZE a sítí. Zřídit národní pracovní skupiny pro zajištění jejich financování.
  • Úprava regulačních rámců: Revidovat stávající mechanismy s ohledem na inflaci a růst nákladů v dodavatelských řetězcích.
  • Flexibilita systému: Podpořit rozvoj bateriových úložišť a nástrojů řízení poptávky (Demand Side Response).
  • Modernizace sítí: Zavádět technologie pro zvýšení kapacity sítí a integraci nových zdrojů.
  • Dekarbonizace vytápění: Podpořit instalaci tepelných čerpadel, solárního ohřevu a využití biometanu. Dále modernizovat systémy dálkového vytápění.
  • Infrastruktura pro elektromobilitu: Zjednodušit povolovací procesy pro nabíjecí stanice a zavést nefinanční pobídky (např. nízkoemisní zóny).
  • Udržitelná paliva: Urychlit podporu výroby udržitelných leteckých paliv (SAF).

Dlouhodobá opatření (1–3 roky)

  • Stabilní politika: Vytvořit konzistentní legislativní rámec zajišťující předvídatelné investiční prostředí pro energetickou transformaci.
  • Strategické plánování: Integrovat elektrifikaci do národních strategií s důrazem na energetickou bezpečnost a snížení závislosti na fosilních palivech.
  • Lokální dodavatelské řetězce: Podpořit rozvoj domácí výroby technologií OZE a úložišť.
  • Hybridizace a povolovací procesy: Usnadnit doplňování zdrojů o bateriová úložiště a zkrátit lhůty pro připojení k síti.
  • Elektrifikace průmyslu: Podpořit nasazení elektrických technologií (kotle, tepelná čerpadla, obloukové pece) v klíčových odvětvích.
  • Cílené financování: Vyvinout finanční nástroje pro ostrovní systémy v regionech nejvíce ohrožených cenovými výkyvy.
  • Podmíněná podpora: Vázat veřejnou podporu fosilního sektoru na plnění konkrétních cílů v oblasti OZE.

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (84)

Petr Hariprasad Hajič18. duben 2026, 14:12

U nás tohle, jakkoli to zní racionálně, neprojde. Macinka už jedná o tom, jak nám dostat ruskou ropu a plyn.

Slavomil Vinkler18. duben 2026, 17:09

Nevím, zda může být něco strategického, co je nevyzpytatelně občasné?

Petr Hariprasad Hajič18. duben 2026, 17:18

Tyto takzvaně občasné zdroje dobývají energetiku. Fotovoltaika je nejrychleje se rozvíjející odvětní energetiky a loni dohnala už i jadernou výrobu.

Celosvětově 2025 (předběžná data, +- 1 procento):

Obnovitelné zdroje (~33–36 % celkem)

Vodní elektrárny: ~14 %

Vítr: ~9 %

Solární energie: ~9 %

Biomasa + ostatní: ~3 %

Jaderná energie (~9 %)

Fosilní zdroje (~55-58 % celkem)

Černé uhlí 24-27%

Hnědé uhlí 6-9%

Plyn: ~22 %

Ropa: ~2–3 %

Slavomil Vinkler18. duben 2026, 17:59

No ja, celoroční statistika. Ale jak strategicky vyrábět jen občas?

richie18. duben 2026, 21:47

To je typická zámena dvoch rôznych vecí: rast ročného podielu OZE nie je odpoveď na otázku, ako má občasný zdroj strategicky pokrývať potrebu výkonu v konkrétnom čase. Celoročná štatistika hovorí o energii, nie o spoľahlivej dodávke.

Vladimír Šťastný20. duben 2026, 09:58

Vezměte jim dotace a je po nich.

Miloslav Černý18. duben 2026, 21:42

Čím větší kapacita OZ, tím více záporných nebo nízkých cen se stane impulzem pro využití v různých způsobech ekonomicky smysluplnych akumulacích.

Karel Valenta19. duben 2026, 11:12

Záporná cena znamená nežádoucí poruchu v ekonomice a u OZE je výsledkem přemrštěných dotací.

Peter18. duben 2026, 18:20

Tieto občasné zdroje mi ročne ušetria 80 % nákladov na dopravu a kúrenie. Radšej miniem 100 000 na relaxáciu ako za naftu alebo plyn.

Jan Veselý18. duben 2026, 19:20

Místní "Ferdové Šiškové", co si připadají chytří jak liška, vám vysvětlí, že co není 100%, to vlastně není nic.

Jirka9453519. duben 2026, 07:29

Dobrý den, pane Veselý. Asi jsem Ferda Šiška atp., jak se svou agresivní arogancí preventivně nazýváte každého, kdo se trochu zamyslí a vysloví sebemenší pochybnosti ohledně článků a příspěvků k OZE. Tak jsem se zamyslel. Deklarovaná roční úspora 100 000 (předpokládám že Kč) v příspěvku Petera působí impozantně a u lidí bez zkušeností, kteří jsou každý den masírováni supervýhodnostní OZ, může vzbudit nadšení. Moje bezvýznamná maličkost zkušenosti má. 100T je při současné ceně 3300Kč/MWh (ČEZ dnes) zhruba 30MWh. Využitých! Peter musí mít úložný systém na 100% produkce FVE nebo o dost víc panelů než 30kW (to je minimum, které zajistí inzerovanou úsporu), 40 spíš k 50kw. Tím se dostáváme k ceně a výhodnosti/návratnosti celé instalace. Proto moje otázka na Petera, rád bych se poučil z jeho zkušeností a případně je využil.

Mex19. duben 2026, 17:52

Jen dotaz: nezapomněl jste k té položce "ČEZ dnes" připočítat ještě "ČEZd dnes" (případně "EG.D dnes")?

Jirka9453519. duben 2026, 18:43

Máte-li na mysli distribuci, tak ta nebyla započtena. Pmn jediným způsobem jak uskladnit a stoprocentně využít vyrobenou energii během celého roku je virtuální baterie, když čerpáte, distribuci platíte. Baterie potřebné kapacity si představit neumím. Za jasného počasí dá moje FVE i 70kwh, když je více jasných dní po sobě, tak první den vše spotřebuji a pošlu do baterek, další dny jen údržba, více než polovina zůstává "na střeše". V zimě jdou přebytky poslat do sítě, pokud jsou. Nejpozději od března začínají záporné ceny, takže také nic. To jsem právě chtěl vysvětlit od Petera.

Vladimír Fouček20. duben 2026, 14:32

Tak trochu to pan Petera přehnal, ale možnosti využití vyrobené elektřiny jsou. Nyní třeba topím RD pomoci infrapanelů a klimatizace, nabíjím elektromobil , baterie do sekačky pily , tlakové myčky atd. V létě jede docela klimatizace. Ale je pravda, že z 19,87 MWh vyrobených v FVE jsme do sítě stejně exportovali 5,53 MWh cca za rok a půl.

Jan Veselý19. duben 2026, 20:47

ad 1) Mě už nic jiného než "agresivní arogance" nezbývá. Není to vůči vám. Ale koukněte se, co se tady nahrnulo do diskuze. A místní "Ferdové" si tu opravdu melou tu svou. S každým jednotlivým jsem se pokoušel bavit normálně, ale snaha byla úplně marná.

ad 2) Jste obětí svých předpokladů, protože předpokládáte, že Peter žije v ČR (z jiných diskuzí vím, že žije v Dánsku) a že těch 80% úspor na nákladech dosahuje vlastní FVE s baterií. To taky nemusí být pravda.

Bob20. duben 2026, 12:39

Agresivní arogantní lidé reagují, jako Vy.

Ostatní, když s příspěvkem nesouhlasí, tak argumentují "tvrdými daty". Třeba čísly a odkazy .

Jarda20. duben 2026, 13:07

Prý "Ostatní, když s příspěvkem nesouhlasí, tak argumentují "tvrdými daty"."

A jste si jistý, že jste si nespletl diskuzní fórum?

Protože to tu pravidlem rozhodně není.

Bob20. duben 2026, 13:31

A to je chyba.

Ale někteří se aspoň snaží.

Potrefená husa se ozvala?

Jarda20. duben 2026, 14:09

Takže místo "Ostatní" mělo být "Někteří".

Tím se vyznění vašeho příspěvku z 12:39 změnilo.

Alespoň jste názorně předvedl, jak to s těmi "tvrdými daty" a husou je doopravdy.

Bob20. duben 2026, 15:55

Ostatní se snaží argumentovat fakty a hodně z nich pak těmi "tvrdými daty".

"Potrefené husy" argumentují svými pocity.

Poslední příklad:

"Jarda

16. duben 2026, 13:42

Odpovědět

"Je rozdíl investovat nízké miliardy, které ještě navíc stát částečně "proplatil" a stavky miliard na komplet výstavbu, o které se bavím.".

Zeptám se.

Jste opravdu hluboce přesvědčen a věříte tomu, že jsem v souvislosti s rizikem pro managementem mluvil o jednotkách miliard na přípravu a ne o těch stavkách miliard na nové bloky?"

Přitom Emil správně argumentuje, že jste původně o stavbě vůbec nepsal:

"Jarda

16. duben 2026, 09:28

Odpovědět

ČEZ dělá běžně investice i na více než 5 let a nikdo mu to neblokuje.

U JE je to bohužel tak vysoce rizikové, že si to management nevezme na triko."

Ale i bez toho, vraťme se k té Vaší otázce: "Jste opravdu hluboce přesvědčen a věříte tomu, že jsem...mluvil o jednotkách miliard na přípravu a ne o těch stavkách miliard na nové bloky?" a následně jste chtěl odpověď "ano -ne".

1) Jak má někdo (Emil) vědět na co myslíte, když píšete příspěvek, ale nenapíšete to tam (nenapsal jste "stavba", napsal jste "investice" a to je i příprava na stavbu.

2) Co jste si při psaní myslel je jen Vaše neprokazatelné tvrzení. Důležité je, co jste skutečně napsal.

3) Zase to Vaše "jájínkovství" o kterém jsem psal už dříve. Vy opravdu nemáte "patent na rozum" a navíc nikdo Vám "nevidí do hlavy". Dokonce, ani, kdyby to bylo něco geniálního (jako že nebylo). Sdělujete jen, co skutečně napíšete a jen na to ostatní reagují.

Jarda20. duben 2026, 17:01

Touto vaší "rešerší" jen plevelíte nesouvisející vlákno.

Co tím chcete dokázat, tušíte zřejmě jen vy.

Ale bych odpověděl, zkuste si přečíst celé původní vlákno, včetbě vysvětlení, co jsem tam napsal.

Emil to pochopil, vám to třeba dojde také.

Bob20. duben 2026, 20:17

1) Emil nic nemusel pochopit, reagoval na Váš příspěvek, ne na ten předcházející.

Tam jste do toho vnesl zmatek Vy, když jste zaměnil co jste si myslel s tím, co jste napsal.

2)A vy jste ještě po něm chtěl jako "správný jájínek" odpověď ano-ne na Vaši nesmyslnou a manipulativní otázku.

Emil neměl na co odpovědět, Vy jste se ho ptal na něco, co jste si (možná) myslel, ale původně to nenapsal. "věříte tomu, že jsem v souvislosti s rizikem pro managementem mluvil o jednotkách miliard..." Emil nemohl věřit něčemu o čem jste nemluvil (a nepsal to).

Jarda21. duben 2026, 06:33

Škoda, že vám nedochází, jak působí směšně, když tu takto "obhajujete" Emila, co pochopil, na co měl odpovědět, čemu měl a nebo neměl věřit.

Někdo s důvtipem a bez zaslepení, po přečtení úplně prvních dvou příspěvků v původní diskuzi pochopí, že jsem odpovídal na Omegu, mluvil o stavbě nové JE a celé "nedorozumnění" nastalo tím, že se moje reakce nezařadila jako odpověď na něho.

Bob21. duben 2026, 11:24

Že jste odpovídal na Omegu se dá "s přimhouřením oka" akceptovat a taky jsem to napsal.

Druhá věc je, když pak někomu dáte takovou sugestivní otázku, jako jestli je přesvědčen o tom, co jste si myslel. Na to se prostě odpovědět nedá.

Jarda21. duben 2026, 12:22

Bezva.

Na co se zeptám je čistě moje věc, byla to slušně položená otázka.

Bylo čistě na vůli Emila, jak ji vyhodnotí, jestli a jak na ni odpoví.

Bob21. duben 2026, 14:11

A to je právě rozdíl o pocitech: co jste si (možná) myslel a fakty. Další vyšší level pak jsou ta "tvrdá data". A proto jsem tu dal ten dlouhý příspěvek ze starší diskuse, co se Vám tak nelíbil.

Ostatně i zde "dáváte do úst" někomu jinému, co neřekl (vaše dojmy, co si možná myslíte, že napsal).

Winkler: budují si JE

Jarda: kolik JE již spustili?

Přitom na několika (nové a znovuspuštěné) už probíhají reálné práce, takže budoucí spuštění je už téměř jisté.

Jarda21. duben 2026, 15:10

Bobe, vždyť vy jste ani neodcitoval mou otázku správně.

Zněla: "A kolik se těch JE pro strategická datová úložiště a AI již spustilo?"

Je to zcela relevantní otázka, protože ta datacentra dávno stojí a elektřinu potřebují hned a ne za mnoho let.

To jsou ta požadovaná fakta.

Bob21. duben 2026, 16:53

Chtěl jsem to trochu zkrátit, ten smysl tam zůstal. Je to relevantní otázka, ale měl jste ji položit trochu jinak. Třeba: "Sice budují, ale kolik se těch JE pro strategická datová úložiště a AI již spustilo?"

Tak jak jste to napsal se míjíte.

A požadovaná fakta jsem napsal jinde. První znovuotevřená JE by měla být spuštěna ještě letos a další datová centra už mají uzavřeny dlouhodobé PPA smlouvy se stávajícími JE.

Jarda21. duben 2026, 18:23

Hezký pokus, ale p. Vinkler jasně psal o "strategická datová úložiště a AI si budují JE", takže ani PPA se stávajícími ani staronové JE.

Vy jste sice nějaká fakta napsal, ale k něčemu jinému.

Tady se jasně ukázalo, proč se vám moje otázky nelíbí a rád byste je formuloval jinak, ale to vás zklamu.

Bob21. duben 2026, 23:33

Minimálně jedna ta JE se buduje úplně od základů a i v těch znovuspuštěných je toho k budování dost a to budování iniciují datová centra.

Jarda22. duben 2026, 06:24

Takže se vracíme na začátek k mé otázce a úplně jednoduchá odpověď je, že nepustila.

A ještě dodám, že ani roky nespustí.

Bob22. duben 2026, 10:44

Nespustila, protože nové JE nebyly dost "zelené" a cool a proto je prakticky nešlo stavět.

Proto zatím datová centra (po změně pohledu na JE) alespoň uzavřela PPA smlouvy se stávajícími JE.

I ty PPA smlouvy by v Evropě ještě tak před rokem byly nemyslitelné, protože by nedostaly notifikaci.

A ještě dodám, že jedna z těch znovuotevřených začne napájet datové centrum ještě letos.

Ta úplně nová Natrium 4. generace plánuje dokončení 2029-30. A další inovativní nové budou následovat (jsou ve schvalování).

Následuje výčet jen nových technologií 4. generace (mimo těch tradičních), co budou napájet datová centra:

Projekt Země Technologie (Gen‑IV) Stav licencování / výstavby Zahájení stavby (odhad) Dokončení / spuštění (odhad)

Natrium (TerraPower) USA SFR – sodíkem chlazený rychlý reaktor Nenukleární část již ve výstavbě; jaderná část začala 2026 2024 (nenukl.) / 2026 (nukl.) 2029–2030

Xe‑100 (X‑energy) USA HTGR / VHTR – vysokoteplotní plynem chlazený reaktor Pokročilé licenční řízení NRC (pre‑application od 2018) 2027–2028 (odhad dle ARDP harmonogramů) 2030–2032

IMSR (Terrestrial Energy) Kanada MSR – roztavené soli Probíhá předlicenční hodnocení CNSC 2027–2029 (odhad) 2032–2035

SSR‑W (Moltex) Kanada MSR – stabilizované soli Předlicenční proces CNSC 2028–2030 (odhad) 2035+

SEALER‑Canada (LeadCold) Kanada LFR – olovem chlazený rychlý reaktor Předlicenční hodnocení CNSC 2028–2030 (odhad) 2034–2036

Dejte jim trochu čas.

Všechno jsou to technologie daleko mladší, než první FVE, ale i FVE dnešního typu založeném na křemíku. I těm křemíkovým FVE trval rozvoj desítky let (a původní střešní FVE více, než 100 let).

Jarda22. duben 2026, 12:22

Takže nespustila a hned tak nespustí.

Píšete "Dejte jim trochu času".

No jasně, AI datacentra roky počkají, to jste mě upřímně rozesmál.

Často tu "naříkáte" nad současnou podporu FVE a JE.

Napadlo vás, jaké šly obrovské peníze do výzkumu a výstavby JE od 60. letech minulého století a jaké v té době do FVE?

Ale o tom se tu raději moc nemluví a vytahují se 100 let staré začátky FVE.

Bob22. duben 2026, 16:48

Na počátku diskuse ale nebylo spuštění. Začalo to příspěvkem o budování:

"Slavomil Vinkler

19. duben 2026, 17:45

Odpovědět

Odpověď na: Pavel Svoboda, 19. duben 2026, 17:30

Já bych upozornil na to, že se mluví o strategických řešeních, a jak se ukazuje, strategická datová úložiště a AI si budují JE...."

A těch budovaných JE je nejméně: jedna od základů a 3 znovuspuštěné (tam se taky budují celé nové systémy) a jedna z nich má být spuštěna ještě letos.

A potom další nejméně 4 nové generace ve schvalování

Dále je pak ve výstavbě 1 JE a v různé fázi povolovaní povícero "klasických" tlakovodních a varných SMR s vazbami na datová centra:

Název SMR Typ Výkon Země / Vývojář Stav & rok Poznámka (datacentra)

BWRX‑300 BWR 300 MWe GE Hitachi / OPG (Kanada/USA/Japonsko) Ve výstavbě – licence 2025, výstavba zahájena 2025 ANO – aktivní jednání s datovými centry,.

AP300 PWR 300 MWe Westinghouse (USA) Detailní návrh – 2024/2025, licencování očekáváno po AP1000 precedentních procesech ANO – Westinghouse uvádí datacentra jako hlavní trh,

BANDI‑60 PWR 60 MWe KEPCO (Korea) Detailní návrh – 2024/2025 NE – zatím žádné známé DC financování.

CANDU SMR Těžkovodní PWR 300 MWe Candu Energy (Kanada) Koncepční návrh – 2024/2025 NE – bez vazby na datacentra.

EAGL‑1 PWR 240 MWe First American Nuclear (USA) Koncepční návrh – 2024/2025 Potenciální, zatím žádné oznámené PPA.

6 ks "klasických" SMR většinou pro datová centra

5 ks JE s reaktory 4. generace

A pak 4 znovuotevřené a z toho 1 má být hotova letos. Takže i spustí.

Z toho 2 úplně nové JE ve fázi "po lití betonu" budovaných s vazbou na datová centra.

Už postavená datová centra logicky mají elektřinu vyřešenou jinak a na nic nečekají.

Ta nová právě budovaná spoléhají právě převážně na nové a znovuotevřené JE, případně dočasně budují plynové turbíny a přecházet na jádro budou po uzavírání uhelných a plynových zdrojů.

Napadlo Vás, jaké obrovské peníze šly do nejprestižnějších, tj. kosmických a také vojenských programů (špionážní a spojovací družice) v souvislosti s napájením pomocí FV panelů? JE byly až třetí kategorie.

Jarda23. duben 2026, 07:21

Aha, to je ten problém, vy nevíte o čem diskutujeme.

Vy jste totiž reagoval na mě a ne na p. Vinklera.

A já se ptal na spuštění, ne na budování.

To mě opravdu nenapadlo srovnávat peníze do výzkumu panelů FV a výzkumu do jaderné energetiky.

Ale ani se nedivím, že vy jste to udělal.

Bob23. duben 2026, 10:02

Diskutovali jsme původně o budování, Vy tu pořád trváte na spuštění, takže jsem reagoval i na to - jedna má být spuštěna letos, další mají následovat vzápětí. Protože Vy zase šíříte své dojmy: "A ještě dodám, že ani roky nespustí."

Se srovnáváním investic do JE a FVE jste začal Vy: "Napadlo vás, jaké šly obrovské peníze do výzkumu a výstavby JE od 60. letech minulého století a jaké v té době do FVE?" Vy si nepamatujete ani, co jste napsal ve svém minulém příspěvku?

To se pak nedivím, že diskuse s Vámi je často: My o koze a Vy o voze.

Jarda23. duben 2026, 10:36

Bobe, víte co, nechce si tedy svoji kozu a já svůj vůz.

Jirka9453518. duben 2026, 22:05

Pro Peter 18. duben 2026, 18:20

Můžete upřesnit, rozepsat? Mám dost předimenzovanou FVE, plus baterky také předimenzované. V celoročních nákladech na topení ušetřím +-50% (rychlý hrubý výpočet), i dřevo něco stojí a stálá platba za připojení také není zanedbatelná. Od dubna bych uživil i auto, v zimě bych si musel vybrat, auto nebo domeček. Systém byl pořízen pro případnou samostatnost, což splňuje na 100% a pro úsporu času a námahy ve stáří. Úsporu 80% při krmení auta i domečku si jaksi nedokážu představit, tedy dovedu, ale za jaké investiční náklady. Díky za odpověď.

richie18. duben 2026, 21:50

Článok sa tvári ako odborná správa, ale v skutočnosti preberá pro-OZE PR rámec IRENA. Z nižšej závislosti od dovozu fosílnych palív robí dôkaz, že OZE sú „kľúčom k energetickej bezpečnosti“, hoci bezpečnosť sústavy stojí hlavne na výkone v čase, flexibilite, sieti a zálohách. Tie článok spomína len okrajovo, akoby išlo o jednoduchý doplnok, hoci práve tam sú najväčšie náklady a časové problémy. To už nie je neutrálna informácia, ale manipulatívne zjednodušenie v prospech jednej politicko-biznisovej línie.

Karel Valenta19. duben 2026, 08:38

To srovnání mezi námi a Španělskem kulhá na obě nohy. Nemáme ani vítr - jsme daleko od moře a FVE v zimních měsících vyrobí jen zlomek potřebné elektřiny.

Josef19. duben 2026, 16:07

Tak se stačí podívat k sousedům. Spolková země Sasko má 3-4 x více VE a Bavorko 5-6x více, a v obou zemích jsou umístěny u našich hranic. On se as vítr na hranicích mění, že?

Emil19. duben 2026, 18:01

Hlavně se na hranicích mění dotační politika a výše prostředků, které do toho vlády sypou. Pak se dají stavět větrníky i tam, kde by to jinak nemělo ekonomické odpodstatnění.

Josef19. duben 2026, 19:41

Zapomněl jsem na Polsko. Ano dotace jsou motorem rychlé výstavby, ale myslíte že by někdo bez dotací či jiných forem podpory investoval do jádra?

Emil19. duben 2026, 19:44

Bez dotací do OZE ano.

Josef19. duben 2026, 21:31

Ony dotace do OZE zhoršuji návratnost investice do JE?

Emil19. duben 2026, 21:42

No samozřejmě že zhoršují.

Josef20. duben 2026, 18:48

Takže při neexistenci dotací na OZE by :

1.Cena JE byla nižší?

2.Cena elektřiny vyšší?

3. Nulová potřeba státních záruk, dotací, půjček?

Emil20. duben 2026, 19:22

Ano, cena elektřiny by byla vyšší, což by vedlo k bodu č. 3 a následně i k bodu č. 1.

Jarda21. duben 2026, 06:37

A nebo taky vůbec, tohle jsou jen obyčejné spekulace.

Jaroslav Studnička21. duben 2026, 07:11

A na spekulace vy jste kadet.

Jarda21. duben 2026, 07:29

Možná, to pro někoho je příliš složitý text, chápu, ale tu čistou spekulaci napsal Emil a ne já.

Ale je mi jasné, že u něho vám to vyhovuje.

Emil21. duben 2026, 07:51

Jestli jste to opět nepochopil, "milý" Jardo, dostal jsem otázku, která sama o sobě jinou než spekulativní odpověď neumožňuje, spekulace "co by kdyby" je totiž už v otázce samotné. Vás se tu nikdo na nic neptal.

Jarda21. duben 2026, 08:26

Studnička bude mít jistě radost.

Samozřejmě, že byla možná vaše odpověď bez spekulace.

Takovou výmluvu bych chápal tak od Boba, ale od vás je to velkým zklamáním.

Jaroslav Studnička21. duben 2026, 12:39

Tak to je vaše pouhá spekulace, jestli budu mít radost.

Jarda21. duben 2026, 13:26

Takže nemáte?

Bob19. duben 2026, 18:37

Co se týká Bavorska, tak tam jsme na tom s větrem cca stejně špatně. Ostatně Bavorsko má nejméně VtE z celého Německa.

Ale co se týká severu a Saska, tak tam se opravdu mění vítr na hranicích.

"Červená" s nejvhodnějším větrem je u nás jen ojediněle na Vysočině a Jeseníkách. Ale je jí hodně směrem na sever od našich hranic.

Ale také jižně od Vídně.

Podívejte se na odkaz:

globalwindatlas.info/en/

Josef22. duben 2026, 19:05

Tak Bavorsko není poslední v počtu VE , souhlasím s tím, že tam moc nefouká

(https://www.windbranche.de/windenergie-ausbau/deutschland

Bob19. duben 2026, 09:36

To je hezké, že nám IRENA doporučuje cestu Španělska k následování a nízké době, kdy ZP (nejdražší zdroj) určuje cenu veškeré elektřiny na trhu. S vedlejším efektem energetické nezávislosti.

Ale je to pro nás dobrý vzor a můžeme ho následovat?

ČR totiž není Španělsko a kromě toho, že nemáme mořské pobřeží se stálými větry, jsme severněji a máme cca 2,5* nižší výrobu ze stejné plochy FVE, ale také navíc i průměrný RD potřebuje u nás spotřebuje cca 2,5* více energie na topení.

To bychom taky mohli porovnávat Kalifornii, kterou nám za vzor dává rád p. Vaněček.

My bychom se měli porovnávat spíše s Německem (i když oproti němu máme horší podmínky pro VtE)

Z toho je poznat, že více OZE rozhodně nestačí pro nižší čas výroby elektřiny z plynu.

Ono totiž Německo má těch OZE ještě více, než Španělsko: Š 56%, N 59%.

Ale ve Š 15% času vyrábí plyn (a určuje cenu elektřiny), ale N 30-40%.

Možná by nám IRENA měla doporučit přesun ČR na Španělské území a až pak masivní budování dalších OZE.

Josef Sedlák19. duben 2026, 10:41

Bohužel i Vás zmanipulovali na procentní fikci.

K těm španělským 56% a německým 59% by bylo dobré připomenout dánských 83,5%, které vycházejí z koláčového grafu za celý rok 2025 (u článku Dánsko restartuje…). Tam mají Dánové 31% onshore, 28% offshore, 13,2% FVE, 11,3% biomasy. Na Dánsku se ta situace se zavádějícími procenty lépe vysvětluje.

Takže Dánsko už má vyřešeno lépe než Německo? Nikoliv, dělá si z okolí virtuální baterii!

A ty dánské dovozy klidně dosahují výrazně více procent spotřeby, než jim vyrobí offshore VTE. Určitě to platilo nejenom pro 16. týden roku 2025, kdy Dánsko vyrobilo 122GWh v offshore (Energy-Charts vykazuje 24,7% z vyrobených 493,5GWh), ale za ten stejný týden muselo dovézt 158,8GWh, tedy 24% své spotřeby!

Energy-Charts totiž dělá koláčový graf jen z 493,5GWh, přestože za uvedený týden Dánsko spotřebovalo 652,3GWh. Kdybychom ještě odečetli Dánům ty přebytky, které narvali do okolí, byla by obojí procenta ještě výrazněji jinde.

Stačí si jen povšimnout, že 122GWh vykazuje Energy-Charts jako 24,7% (výroby), zatímco dovezených 158,8GWh obnáší „jen“ 24% (dánské spotřeby) a neobjevuje se nikde!

Podstatné ale je ta manipulativnost, protože se všude neustále omílají jen ta výrobní procenta bez ohledu, zda se ta procenta vůbec využijí!! A už zcela mimo jsou ta výrobní manka (nutně hrazená dovozem – ať klidně z jaderných či fosilních zdrojů), která klidně nastávají okamžitě po těch přebytcích.

Bude-li se neustále vycházet jen z pohádkových grafů o výrobních procentech, budou všichni hovořit jen o virtuální realitě a nikoliv o skutečné situaci v energetice.

Karel Valenta19. duben 2026, 11:27

Přesně tak. Vysoký podíl OZE naopak zhorší celkovou stabilitu sítě, viz odstrašující případ Dánska - po celý rok vysoké dovozy s občasnými vývozy elektřiny. Proklikejte si i předchozí týdny, je to vlastnost dánského systému, ne nějaký náhodně vybraný týden. A tam nyní budeme v ČR draze "akcelerovat ":

energy-charts.info/charts/power/chart.htm?l=en&c=DK&week=16

Takovou energetickou síť si vyjma zelených mozků a „investorů“ do OZE nikdo nemůže přát.

Josef Sedlák19. duben 2026, 12:10

No jasně, ukázkový je třeba u toho Dánska třeba 14. týden 2025, kdy Energy-Charts dělá koláčový graf jen z 502,3 GWh dánské výroby, zatímco dánská spotřeba za ten týden obnášela 773,6 GWh.

Dánové tedy odněkud dovezli 271,3GWh, ale koláč zůstává líbivě s dramaticky převažujícím OZE. Dle koláče vyrobili z FVE 141,3 GWh (28,1%), z offshore 68,34GWh (13,6%), z onshore 81,27GWh (16,2%).

Souhrn těchto OZE jim sice vyrobil 291GWh, ale koláč zcela ignoruje, že skoro totéž také ještě dovezli (271,3GWh). A ty jaderné či fosilní dovozy nejsou nikde!

Samostatnou nefunkčnost dánské energetiky v tom týdnu 14/2025 pochopí snad i každý laik. Určitě, když si přepne na zobrazení průběhu výroby s dramatickými manky výroba/spotřeba.

Baton David21. duben 2026, 09:20

něco jiného než koláčové grafy byste neměl? připomínáte jistého Železného, ten si v nich také liboval pro optické klamání diváka tv nova

richie21. duben 2026, 15:34

tak sa zdá, že ste toto vlákno/príspevok čítal len veľmi povrchne - pretože diskutujúci nad vami práve poukazujú, ako klamlivé tie zverejňované koláčové grafy sú

Bob19. duben 2026, 11:59

Souhlasím s Vámi. Ten aspekt s dovozem jsem nevzal v úvahu. Pak je ovšem na tom Německo oproti Španělsku ještě hůře a tím více se ukazuje, že pro snížení doby, kdy drahý plyn určuje ceny elektřiny opravdu nestačí přidávat OZE. Zvlášť v našich podmínkách.

Doplňuji tedy údaje:

Španělsko: 15% času ZP, 56% OZE a dovoz minimální 0-2%

Německo: 30-40% času ZP, 59% OZE a dovoz 10-15%

Pokud by Německo muselo nahradit svůj dovoz na úroveň Španělska výrobou z plynu, tak by to bylo v Německu ještě podstatně více času na ZP.

Jinak taky není OZE, jako OZE.

VE nepotřebují substituci ZP, naopak samy (včetně PVE) vykrývají ostatní OZE.

VtE: pro ně substituce (náhrada výroby právě většinou ZP) stačí na cca týden, kdy nefouká, ale celkově vyrábějí nevíce, kdy potřebujeme (v zimě).

FVE: substituci potřebují na cca 3 měsíce (kromě denního cyklu). Jejich výroba jde v ročním cyklu proti našim potřebám. To znamená nejdelší doba chodu plynových zdrojů (v Německu nepřetržitě půl roku) a nejvíce spotřebovaného plynu.

Bob19. duben 2026, 14:35

A ještě jeden velký rozdíl mezi Německem a Španělskem: Španělsko má JE. To má větší vliv, než množstvím OZE.

Takže shrňme to, proč má Španělsko tak málo provozu na ZP (jen 15% času) a Německo tak hodně (30-40%) a mělo by ještě o dost více, kdyby nedováželo elektřinu (převážně jadernou z Francie) a co z toho vyplývá pro nás:

1) Španělsko má pro OZE vhodnější roční rozdělení spotřeby: méně v zimě na topení, více v létě na chlazení.

2) Španělsko má ze stejné FVE cca 2,5* větší výrobu, než my a Německo

3) Španělsko má zhruba stejné větrné podmínky, jako severní Německo, (včetně možnosti offshore), ale my je máme podstatně horší.

3) Španělsko má JE.

Co z toho pro nás: Podnebí, včetně solárního záření nezměníme, vítr u nás také nebude foukat, jako ve Španělsku. Ale můžeme stavět více JE a ten ZP omezit jak v množství, tak v čase, kdy bude vyrábět elektřinu a určovat její cenu.

A proč je na tom tak špatně Itálie? U OZE nevím, ale větší vliv bude mít, že nemá žádnou JE a současně už se na rozdíl od Německa a nás zbavila uhlí.

Takže milá IRENo: u nás ne více FVE a ne moc VtE, ale hlavně více JE, abychom omezili plyn. To je tak, když se napřed stanoví cíl: " OZE jsou lék na vše" , včetně doby nutné výroby elektřiny z plynu a všechna fakta, která by tomu odporovala se ignorují.

Josef Sedlák19. duben 2026, 09:50

Jestli by náhodou už dávno nebylo na místě doplnit na energetické servery (kromě grafů s četností a dobami záporných cen elektřiny) také obdobné grafy se špičkovými cenami, které jsou například pětinásobné proti cenovému průměru toho dne. Ukázalo by to také tu stinnou stránku OZE zdrojů, kterou vidíme prakticky denně v létě u Německa, u kterého zpravidla jakmile zajde slunce, tak oni šroubují cenu nahoru pro zajištění energie pro večerní špičku.

Když ale vznikají vážně myšlené grafy s názvy:

EVROPSKÁ UNIE: POČET ZÁPORNÝCH HODIN s vážně myšlenou legendou:

Počet záporných hodin (včetně nulových hodin)

…..viz článek: Dánsko restartuje podporu pro mořské větrníky. Bude vyplácena i za nevyrobenou elektřinu

asi těžko můžeme očekávat racionální přístupy. Podmínkou nutnou totiž je alespoň nepsat významové bláboly. Záporné ani nulové hodiny neexistují, zatímco hodiny se zápornými cenami elektřiny zatím ano.

I když i takové tvrzení (o záporných cenách) je polopravda až lež, protože všichni odběratelé stejně v té době za elektřinu platí, místo toho, aby za odběr dostávali zaplaceno. K těm tzv. „záporným cenám“ je totiž nutné připočítávat náklady za systémové služby!

Výchozí podmínkou je nelhat si do kapsy, že OZE jsou tím jediným řešením.

Miloslav Černý19. duben 2026, 14:44

Bylo by přesnější porovnání výroby podle roků, kdy stoupá kapacita v OZ, což by nám ukázalo výhled, jak na tom můžeme být v budoucích letech. Tento rezort se rozvíjí rychlostí nebývalou ve všech směrech

Pavel Svoboda19. duben 2026, 17:30

Vývoj výroby dle zdrojů v EU:

2010: fosil 50%, JE 29%, OZE 21%

2015: fosil 43%, OZE 30%, JE 27%

2020: OZE 40%, fosil 35%, JE 25%

2025: OZE 48%, fosil 29%, JE 23%

Slavomil Vinkler19. duben 2026, 17:45

Já bych upozornil na to, že se mluví o strategických řešeních, a jak se ukazuje, strategická datová úložiště a AI si budují JE. Takže ví o strategii svoje.

Jarda20. duben 2026, 10:34

A kolik se těch JE pro strategická datová úložiště a AI již spustilo?

Bob20. duben 2026, 21:06

Nechtěl jste "plevelit" Vašimi jinými staršími lapsusy. Tak tedy zde: Zase je něco jiného psáno, Vy si myslíte něco jiného a působí to zmatky. Než zareagujete, snažte se napřed pochopit, co je psáno.

Winler: datová úložiště a AI si budují JE

Jarda: A kolik se těch JE pro strategická datová úložiště a AI již spustilo?

"My o voze a Vy o koze"

To budování nějakou dobu trvá, než se spustí, ale prozatím "Meta (Facebook) uzavřela 20leté smlouvy na odběr elektřiny ze tří amerických jaderných elektráren společnosti Vistra."

Bob21. duben 2026, 14:24

"Nakousl jsem" už jinde, podrobněji zde: ještě nespustilo, ale budoucí spuštění je prakticky jisté, protože už probíhají fyzické práce (ne jen legislativní a povolení):

1) Zcela nová JE 4. generace projekt Natrium

2) Three Mile Island Unit 1 (TMI‑1) Probíhají reálné práce na znovuotevření (modernizace systémů)

3) Perry, Davis‑Besse, Beaver Valley (Meta–Vistra PPA)

V těchto elektrárnách:

modernizace, úpravy pro zvýšení výkonu (uprates), investice do prodloužení životnosti, příprava na vyšší kapacitu pro PPA pro datová centra.

4) Palisades (Holtec)

NRC vydala povolení k restartu (první v historii USA). Holtec zahájil fyzické práce na reaktoru, včetně: výměny komponent, inspekcí tlakové nádoby, obnovy systémů, přípravy na reload paliva.

Restart se očekává ještě letos.

Karel Valenta19. duben 2026, 23:06

Hezky jste to zdokumentoval. Však to podle toho taky vypadá = drahá elektřina, odchod průmyslu do USA a Číny.

Pavel Svoboda20. duben 2026, 10:23

Vývoj výroby dle zdrojů v Číně:

2010: fosil 80%, OZE = 18%, JE 2%,

2015: fosil 74%, OZE 23%, JE 3%

2020: fosil 66%, OZE 29%, fosil 35%, JE 5%

2025: fosil 61,5 %, OZE 34%, JE 4,5%

Karel Valenta20. duben 2026, 11:35

V Číně je nyní polovina toho OZE ve stabilních VE, které mohou zálohovat tu občasnou OZE jako je FVE a větrníky. To je v EU jen snad v Norsku a Švédsku. Takže sumární čísílka pěkná, ale je dobré se podívat za oponu.

Baton David21. duben 2026, 09:28

Čína rozšiřuje všechny zdroje, potřebuje levnou a stabilní energii pro svůj průmysl a vývoj, no a díky tomu má v konkurenci výhody resp. ostatní o konkurenceschopnost přichází když dotují neuváženě jenom některé zdroje, pro něž komponenty navíc nedokáží vyrobit protože zde už konkurenceschopnost ztratili a nakupují je z Číny

Josef Sedlák19. duben 2026, 15:57

Argumenty jsou jasné a srozumitelné pro všechny, kteří se řídí fakty a nikoliv jen nějakými svými pocity nebo módními narativy.

Kruciální otázka ale zní: Jak dostat tato fakta mezi veřejnost, kterou masírují právě ta Fakta o klimatu, ti Niedermayerové, Bursíkové a další? Protože v médiích dostávají prostor především právě takoví energetičtí plochozemci. Redaktoři jim prakticky dělají službu bílých koní, protože bez elementární snahy ověřovat si fakta, zvou právě ty energetické plochozemce do médií. A nemají zájem ani snahu ani schopnosti klást těm plochozemcům dotazy z kterých by se nevykroutili.

Ondráš Přibyla z Faktů o klimatu do rádia drze prohlásil: „V Česku fouká úplně stejně jako v Německu!“ Takže pro naivního (nebo navedeného) redaktora (a bohužel tím i pro většinu veřejnosti) je to pravda. A basta!

Karel Valenta20. duben 2026, 17:23

Je třeba je vždy opravit, když kecají, tak třeba jejich slavný „Atlas dekarbonizace“ :

Zaměřil jsem se na oblíbené větrníky, na str .72-74 autoři uvádí :

1/ „Vítr výroba 28 TWh/rok; 10 GW“

Autoři počítají s průměrným využitím instalované kapacity 32 %, no to bychom ČR museli přestěhovat někam na mořské pobřeží, asi údaje převzali s té IRENY.

2/ „Větrné elektrárny podstatně zlevnily: v jednom grafu uvádějí cenu 50 EUR/MWh, o kousek dále 70-100 EUR/MWh“.

Při této ceně by větrníky nebylo nutné masivně dotovat jak investičně (až 65 %) i provozně (cca 130 EUR/MWh), asi to převzali opět z IRENY.

3/ „Vítr dobře doplňuje solární výrobu. Větrné elektrárny během letní poloviny roku vyrábějí méně než v zimě, při vyšších teplotách je totiž v průměru nižší rychlost větru. To ale znamená, že větrná energetika skvěle doplňuje solární energetiku, která má sezónní profil opačný.„

Ale v roce 2025 bylo využití větrníků – necelých 18 % a v zimních měsících to není o moc vyšší, pouhých 21,5 %, asi údaje z IRENY.

Slavomil Vinkler20. duben 2026, 07:10

Navíc. Hypotetická otázka. Nejde ty občasné zdroje haknout? To by bylo strategické, ale pro koho?

Karel Valenta20. duben 2026, 09:04
Milan Vaněček20. duben 2026, 12:35

Vazeni, jste preci vzdelani lide, uvazujte racionalne, co je nejlepsi pro prirodu i Vasi penezenku.

IRENA dava CELOSVETOVA doporuceni,

plyn a ropa jsou CELOSVETOVE komodity.

Takze fotovoltaika celosvetove skutecne zmirnuje dopady treba soucasneho vypadku ropy a plynu.

A je to nejlevnejsi a prirode neskodici technologie.

Omlouvam se za chybejici hacky a carky, pisi to z nemocnice, po tezkem urazu...

Bob20. duben 2026, 12:55

Zrovna se blížíme době největší roční výroby z FVE (přelom 4. a 5. měsíce).

Takže ano zrovna nyní nám FVE snižují (společně se stoupající teplotou) spotřebu ZP. A o něco (jak se prodlužuje den) budou i dobu, kdy plyn určuje cenu elektřiny.

Ale co doba kolem 12. měsíce?

Podívejte se na poslední měsíc na Energostatu na Německo s opravdu hodně instalovaného výkonu ve FVE (ale i součtu FVE+VtE) a stejně zatím nepřetržitě, více jak 1/2 roku vyrábějí plynové elektrárny. A to znamená jediné: ZP určuje cenu veškeré elektřiny.

A abych nezapomněl, Německo stále musí dovážet. Např, 12. - 15. 4.

Milan Vaněček20. duben 2026, 13:03

Bobe, jak mam vic to CELOSVETOVE zduraznit,aby jste to pochopil?

Bob20. duben 2026, 15:25

Článek, ale není o celém světě. Je o Evropě. Pokud ta doporučení neplatí pro naši oblast (včetně Německa a ČR) mělo to tam být napsáno.

Loading