Domů
Plynárenství
Asie byla loni hlavní exportní destinací pro zkapalněný plyn z USA
LNG tanker Arctic Princess
Zdroj: JoachimKohlerBremen / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-4.0 (licence)

Asie byla loni hlavní exportní destinací pro zkapalněný plyn z USA

Vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států loni opět prudce vzrostl, a to navzdory výraznému poklesu v průběhu léta kvůli propadu globálních cen plynu. Celkově loni vývoz LNG vzrostl meziročně o bezmála třetinu, a plyn z USA tak putoval ve větší míře do Asie. Asijské země se díky značnému navýšení dovozu staly loni hlavní destinací pro americký plyn, který ještě v roce 2019 směřoval především do Evropy.

S rostoucí vývozní kapacitou amerických terminálů rostl v loňském roce i vývoz zkapalněného plynu. Ten se podle dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) pohyboval v ročním průměru na úrovni 6,5 miliard stop krychlových denně (bcf/d), což je o 1,5 bcf/d více než v roce 2019, tedy o téměř jednu třetinu.

Rekordní hodnoty dosáhl i navzdory propadu na dvouletá minima v průběhu loňského léta, za kterým stálo zhroucení globálních cen plynu po teplé zimě a vlivem poklesu poptávky vyvolaném koronavirovou pandemií.

S koncem léta se nicméně export s ohledem na opětovný nárůst globální poptávky rychle zotavil i navzdory dočasným omezením, za kterými stály hurikány Laura a Delta. V listopadu a prosinci tak podle agentury vývoz dosáhl vůbec nejvyšších hodnot v historii.

V loňském roce podle EIA zkapalněný plyn z USA směřoval do celkem 38 zemí. Nejvyšší objem plynu putoval do Asie, která meziročně navýšila dovoz o 67 %, díky čemuž se s téměř polovičním podílem stala hlavní destinací pro americký zkapalněný plyn. Vysoké objemy dodávek lze očekávat i v letošním roce, zejména na jeho začátku s ohledem na prudký nárůst cen LNG na asijských trzích.

Vývoz LNG z USA v letech 2019 a 2020 podle cílových zemí
Vývoz LNG z USA v letech 2019 a 2020 podle cílových zemí. Zdroj: EIA

Nejvyšší nárůst z asijského regionu zaznamenala především Čína, která loni snížila dovozní cla na LNG z USA z 25 % na 10 %. Čína se tak stala hlavní cílovou zemí pro americké LNG během loňského prosince i letošního ledna.

V případě Evropy však dovoz plynu z USA loni rovněž vzrostl, avšak v menší míře než u Asie. Do evropských zemí, především Španělska, Spojeného království, Turecka či Francie, loni směřovalo v průměru 2,5 bcf/d LNG z USA, což je o více než čtvrtinu více než v roce 2019.

Export LNG do ostatních regionů, zejména zemí jižní Ameriky v loňském roce poklesl. Výrazný propad je znatelný především u Mexika, za kterým podle agentury stojí přesun přepravy plynu z lodí do plynovodů.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Energetik 007
18. březen 2021, 07:51

Je jenom otázka času než Gazprom zprovozní plynovod přes Severní Koreu do Jižní Korea a snad i do Japonska.

Lubos Vozar
18. březen 2021, 09:16

Snivanie je samozrejme dovolene. Realita je, Sila Sibire bude mozno plne dokoncena okolo 2025-2026 (38 bcm/y). A ten plynovod o dodavkach do Korey zatial ani neuvazuje. Projekt na prepojenie Sakhalinu a Japonska je uz takmer uplne beznadejny. A v neposlednom rade,Aj keby vsetky vase vysnene projekty nejakym zazrakom boli niekedy v buducnosti dokoncene, proti vyvozu 300 bcm/y do Europy to bude len zlomok.

www .gazprom. com/f/posts/37/581052/map_sila_sib_e2019-12-24.png

Energetik 007
18. březen 2021, 09:55

Jižní a Severní Korea se stejně jednou spojí a pak Gazprom vytáhne projekt ze šuplíku.

Spojení NDR a NSR byl před 30 lety také jenom sen..

Lubos Vozar
18. březen 2021, 10:15

Samozrejme, keby ste namiesto formulacie: "je otazka casu", ktora aspon u mna evokuje blizku buducnost, pouzili: "v priebehu niekolkych buducich dekad", tak by sa s tym dalo aspon ciastocne suhlasit.

Tieto plynovody (Vladivostok-Korea) a (Sakhalin - Japonsko) ale uz su naozaj len teoreticke projekty. Gazprom sa na Sile Sibire dost popalil, pochybujem, ze to budu chcet zopakovat.

markusaurelius
18. březen 2021, 20:53

Pane kolego , navíc se začíná stavět Síla Sibiře 2 která povede přes Mongolsko do Číny.....

Lubos Vozar
19. březen 2021, 09:06

To markusaurelius

Pane Kolego, podla predstavitelov Gazpromu, s ktorymi sme sa bavili je to zatial len vo faze Front End Engineering Design a ten vzhladom na scope potrva samotny aspon dva roky. Najvacsim problemom budu peniaze, kedze potrubie by bolo takmer 4 tisic km dlhe na uzemi kde momentalne nie je takmer ziadna infrastruktura. Odhadovane naklady su 50 miliard dolarov. A to nehovorim o tom, ze Cina vyjednava velmi tvrdo o cenach, a je otazne ci aj po investici 50 miliard dolarov bude Gazprom schopny predavat plyn do Ciny za europske ceny.

Takze, s prehlasenim: "zacina sa stavat Sila Sibire 2" by som bol este aspon 5-10 rokov opatrny.

Vlado
18. březen 2021, 18:19

Pane kolego,

pletete hrušky s jabkama. Zatímco Sila Sibire bude 38 bcm/y, tak vašich "300 bcm/y" je ve skutečnosti 300 bcf/y, což je cca 8,5 bcm/y, tedy 35,31 krát méně. Potom ten "zlomok" vyzerá trochu ináč.

Lubos Vozar
19. březen 2021, 08:52

Pan diskutujuci Vlado,

Pane, mohli by ste mi prosim vysvetlit kde ste prisli na taku hlupost, ze Rusko vyvaza to europy 8.5 bcm/y (Miliard metru krychlovych/rok) Vsak len cez slovensko bolo do EU minuly rok vyvezenych 60 bcm.

Za dalsie Sila Sibire dosiahne 38 bcm/y moznav druhej polovoci tejto dekady, skor nie.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se