EU upouští od snah zakázat dovoz ruského zkapalněného plynu, zřejmě i kvůli jednání s USA

Představitelé Evropské unie již nezvažují možnost zakázat dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), který stále proudí na místní trhy. Hlavními důvody jsou nejednotný postoj členských států EU, stejně jako nejistota ohledně alternativních zdrojů. Dalším z motivů je zřejmě strach z možného oslabení vyjednávací pozice. Evropská komise nicméně nadále plánuje představit plán, jak ukončit závislost Evropy na odběru energetických komodit z Ruska.

Možný zákaz odběru ruského zkapalněného plynu je od vypuknutí války na Ukrajině dlouhodobě a často diskutovaným tématem na půdě EU. I přes výrazný pokles dodávek plynu skrz plynovody do Evropy stále proudí značné množství zemního plynu z Ruska. Značná část z tohoto objemu je tvořena právě dodávkami zkapalněného plynu.

Diskuze o případném zákazu dovozu LNG z Ruska byly často součástí jednání o sankčních balíčcích. Podle agentury Reuters tomu bylo naposledy při jednání Evropské komise s členskými státy o 16. balíčku na začátku letošního roku. Do konce června by přitom Evropská komise měla představit další, v pořadí již 17. soubor sankcí zaměřených proti Rusku.

Díru na trhu po ruském plynu z části zaplnil vyšší dovoz LNG z USA, přičemž současný prezident USA, Donald Trump, Evropu často vyzývá k dalšímu navýšení odběru energetických komodit. Představitelé USA tak podle Reuters vidí tuto možnost jako jednu z pák, jak vyjednat s USA zrušení nedávno představených cel. Spojené státy nicméně ještě ne zcela konkretizovaly své požadavky.

"EU se snaží splnit si své. Nyní je nutné, aby svůj postoj definovaly Spojené státy. Jako každé jednání musí být i toto oboustranné," uvedla podle agentury Reuters Evropská komise.

Jeden z představitelů podle Reuters uvedl, že Evropská komise nechce riskovat ztrátu ruského zkapalněného plynu kvůli sankcím. To by totiž mohlo oslabit její vyjednávací sílu. Komise, stejně jako členské státy, si je rovněž vědoma možného nahrazení jedné závislosti druhou, konkrétně na Spojených státech. Ty byly v loňském roce po Norsku a Rusku třetím největším dodavatelem zemního plynu do Evropy.