30. srpen 2021
Aktuální výroba v ČR
Vattenfall a Statoil prozkoumají možnosti konverze plynové elektrárny na vodík

Severské státní energetické společnost Vattenfall a Statoil podepsaly spolu s nizozemským provozovatelem přepravní soustavy Gasunie memorandum o porozumění, jehož cílem je posoudit možnosti konverze jednoho z bloků nizozemské paroplynové elektrárny Magnum na vodík. Nahrazení plynu vodíkem by podle Statoil mohlo ročně přinést úsporu emisí CO2 v řádu jednotek milionů tun.
Paroplynová elektrárna Magnum, kterou v Nizozemsku provozuje Nuon, dceřiná společnost Vattenfallu, disponuje třemi bloky, každým o výkonu 440 MW.
Kromě posouzení konverze samotné elektrárny je jedním z cílů spolupráce i přezkoumání, jaká infrastruktura by byla potřebná pro přepravu a skladování vodíku.
{„country“:“NL“,“type“:“PIE“,“from“:“2016-01-01″,“to“:“2016-12-31″,“caption“:“Plynové elektrárny jsou s bezmála dvoutřetinovým podílem nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie v Nizozemsku.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2016-01-01″,“end_date“:“2016-12-31″}
„Jsme velmi nadšeni z příležitosti posoudit možnosti konverze plynové elektrárny na vodík. Stále stojíme na začátku a stejně jako v případě všech průkopnických projektů jsou i zde nejistoty, které musí být řešeny. Ale potenciální úspora CO2 je významná.“
Irene Rummelhoff, výkonná vicepresidentka New Energy Solutions společnosti Statoil
Nové obchodní příležitosti
V loňském roce norská vláda zahájila nový projekt týkající se zachytávání CO2 a jeho přepravy a skladování. Studie podle společnosti Statoil potvrdily možnosti ukládání oxidu uhličitého v oblasti norského kontinentálního šelfu, který nabízí dostatečnou kapacitu.
„Vytvoření hodnotového řetězce, kde je výroba vodíku ze zemního plynu kombinovaná s technologií zachytávání CO2, přepravou a skladováním může otevřít nové obchodní příležitosti,“ dodává Irene Rummelhoff.
Statoil podle Rummelhoffové představil již několik opatření ke snížení emisí ze svých ropných a plynárenských aktivit. Společný projekt společností Statoil, Gasunie a Vattenfall podle ní také může pomoci potenciálním zákazníkům snížit jejich emise CO2 ve velkém objemu.
Vzhledem k tomu, že zařízení na přeměnu zemního plynu na vodík musí být dostatečně velká, existuje zde podle Rummelhoffové značný prostor pro úspory z rozsahu zapojením dalších trhů.
Úvodní fotografie: Nizozemská paroplynová elektrárna Magnum. Autor: OLE JØRGEN BRATLAND / STATOIL
Mohlo by vás zajímat
30. srpen 2021
30. srpen 2021
20. září 2021
30. září 2021
8. říjen 2021
19. říjen 2021
23. říjen 2021
Komentáře (3)
Zajímavý experiment. Zemní plyn má výhřevnost 35900 kj/m3 a vodík 10785 kj/m3. Přitom měrná váha zemního plynu je 0,73 kg/m3 a vodíku je 0,09 kg/m3. Dostat do spalovacího procesu stejnou energii ve vodíku bude pěkný oříšek.
Jako konverzi bych si představoval výrobu vodíku pomocí slunce nebo přebytků elektřiny, a pak výrobu elekřiny ve špičkách pomocí palivových článků.
marně přemýšlím nad tím, jestli už produkce vodíku jinou metodou než z fosilních paliv už stoupla alespoň nad 10 procent z celkové produkce vodíku ?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.