Největší ropné a plynárenské společnosti <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/oil-majors-rush-to-raise-billions-in-debt-as-crude-prices-sink/">zvyšují svou zadluženost a vybírají desítky miliard dolarů</a>, aby přečkaly jeden z nejhorších útlumů odvětví v historii, zatímco čelí vysokým fixním nákladům a hrozícím výplatám dividend.
Royal Dutch Shell, BP, francouzský Total, norský Equinor a rakouská OMV. Všechny jmenované společnosti využily minulý týden k výpisu dluhopisů, přičemž dle kalkulace agentury Reuters vybraly více než 10 miliard dolarů.
Jeden z nejhorších propadů cen ropy v historii byl umožněn v důsledku zavedení opatření, jejichž cílem je omezit šíření COVID-19. Opatření ovšem vedly ke kolapsu poptávky po pohonných hmotách. Během propadu v poptávce navíc došlo k názorovému rozporu a boji o podíl na ropném trhu mezi Saúdskou Arábií a Ruskem, což způsobilo skokový propad cen.
<h2>Emise dluhopisů a posilování likvidity</h2>
„Atak“ na dluhopisové trhy přišel v minulém týdnu poté, co Exxon Mobil minulý měsíc vybral 8,5 miliardy dolarů, zatímco Shell oznámil revolvingový úvěr ve výši 12 miliard dolarů.
<blockquote>„Všechny velké společnosti posilují likviditu tak, aby pokryly střednědobé potřeby. Nikdo nechce být na konci řady,“ pronesl bankéř zapojený ve zmíněném procesu zadlužování. „Společnosti chtějí demonstrovat, že jsou schopny přečkat bouři,“ dodal.</blockquote>
Přestože ratingové agentury snižovaly v minulých dnech ratingy nebo ratingové výhledy ropných gigantů, je hlášeno, že o evropské dluhopisy byl velký zájem.
Od ropných společností se očekává oznámení prudkého poklesu příjmů během prvního kvartálu letošního roku v důsledku propadu cen. Někteří analytici odhadují, že společnosti si budou muset půjčit další peníze, aby pokryly výdaje a výplaty dividend.
Přestože žádný z ropných gigantů doposud nenaznačil možné snížení dividend, investoři a analytici očekávají, že k tomu mohou být společnosti přinuceny, pokud bude mít současná situace panující na komoditních trzích delšího trvání.

Ropa

Největší ropné společnosti zvyšují svou likviditu a dluh

Energetická společnost <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-01-06-climate-ambitions-norway.html">Equinor</a> v tiskové zprávě oznámila, že chce snížit emise skleníkových plynů, včetně CO2 a metanu, na svých pevninských a mořských zařízeních v Norsku. Ve srovnání s rokem 2005 chce do roku 2030 snížit emise o 40 %, do 2040 o 70 % a dosáhnout téměř nulových emisí do roku 2050. 
Společnost <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/britske-organy-varuji-norsky-equinor-zemni-plyn-neni-nizkouhlikove-palivo">Equinor</a> v tiskovém prohlášení oznámila, že chce snížit emise skleníkových plynů na svých pevninských a mořských zařízeních v Norsku o 40 % do roku 2030, o 70 % do 2040 a téměř na nulu do roku 2050. Tyto cíle jsou srovnávány s objemem emisí v roce 2005, podobně jako u cílů EU ETS.
Předmětem snižování budou emise veškerých skleníkových plynů, včetně CO2 a metanu. Emise metanu jsou na norském kontinentálním šelfu poměrně nízké, hlavní složkou emisí je tedy CO2.
Podle společnosti tyto ambice posílí její budoucí konkurenceschopnost, společně s podporou rozvoje průmyslu v Norsku.
<blockquote>„Equinor podporuje Pařížskou dohodu a cíl čistých nulových emisí pro společnost. Emise CO2 z těžby jsme již snížili na úroveň odpovídající nejlepším výsledkům v sektoru. Nyní spouštíme bezprecedentní sadu cílů, která povede k podniknutí jasných kroků a dosažení absolutního snížení emisí v Norsku, přičemž cílíme téměř k nulovým emisím v roce 2050. To je v souladu s klimatickými cíli ve společnosti a naší strategií vytvářet vysoké hodnoty s nízkými emisemi,“ uvedl Eldar Saetre, CEO Equinor.</blockquote>
<h2>S těžbou ropy i plynu se i nadále počítá</h2>
Při plnění těchto ambicí Equinor i nadále počítá s provozováním stávajících i nových <a href="https://oenergetice.cz/ropa/bloomberg-tezba-ropy-v-norsku-pristi-rok-vyrazne-vzroste">těžebních polí</a>, s prodlužováním životnosti stávajících ložisek, se zvýšením výtěžnosti ropy i zemního plynu a s efektivnějšími provozy.
První fáze plánu do roku 2030 znamená každoroční snižování emisí skleníkových plynů o více než 5 milionů tun. Tento objem představuje přibližně 10 % celkových ročních emisí Norska. Celkové emise provozovaných ložisek a zařízení Equinoru v roce 2018 byly 13 milionů tun. Snížení emisí o 40 % do 2030 bude realizováno implementací rozsáhlých průmyslových opatření. Mezi tato patří například energetická účinnost, digitalizace a zahájení několika projektů v oblasti elektrifikace na klíčových polích a zařízeních.
<h2>Hledají se ale i další alternativy</h2>
Další snižování emisí bude znamenat dodatečná opatření, další elektrifikační projekty, konsolidaci infrastruktury a využití příležitostí rozvíjet nové technologie a hodnotové řetězce. Equinor očekává, že těžba zemního plynu a ropy v Norsku bude na méně než polovině dnešních hodnot. A to za předpokladu rozvoje dnes definovaných projektů, významných snah zvýšit těžbu v již existujících ložiscích a pokračujícího průzkumu.
Dle svého prohlášení chce Equinor využít svých schopností v oblasti inovace, technologie a rozsáhlých technologických řešení, aby vyvinul nové konkurenceschopné hodnotové řetězce. Momentálně se Equinor zabývá příležitostmi ve <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrny-park-ma-vyuzivat-nejvykonnejsi-vetrne-turbiny-svete">větrné energetice</a> na moři, technologiích <a href="https://oenergetice.cz/technologie/nejvetsi-preshranicni-projekt-zachycovani-ukladani-uhliku-se-nadale-rozviji">zachycování a skladování uhlíku</a> a bezemisním vodíku vyráběném ze zemního plynu.
Úvodní fotografie: Sídlo společnosti Equinor (Autor: Ole Jørgen Bratland/Equinor)

Energetika v zahraničí

Equinor chce v Norsku do roku 2050 dosáhnout téměř nulových emisí

Regulační orgány Spojeného království vydaly předběžné varování norské polostátní energetické společnosti Equinor, která v londýnském metru inzerovala zemní plyn jako „nízkouhlíkové palivo“. Úřad pro regulaci reklamy označil kampaň za klamavou.
Je to vůbec poprvé, co britský úřad (Advertising Standards Authority, ASA) zasáhl proti klamavé reklamě v oblasti energetiky. ASA uvedl, že společnost souhlasila, že reklamu stáhne a nebude ji nadále ve svých kampaních používat. Na možnou klamavost reklamy upozornila NGO Global Witness.
ASA dala organizaci za pravdu – reklama obsahovala slogan “We’re the low carbon energy just over the horizon”, čímž, dle vyjádření Equinor, odkazovala pouze na větrnou energii, kterou Británii také dodává. To však bylo na reklamě uvedeno jen malým písmem a až po zmínění dodávek zemního plynu. Právě to dle ASA konstituuje klamavost reklamy norského energetického gigantu.
<figure id="attachment_78294" class="wp-caption aligncenter" style="width: 530px;"><img class="wp-image-78294" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-512x288.jpeg" sizes="(max-width: 530px) 100vw, 530px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws.jpeg 700w" alt="" width="530" height="298" /><figcaption class="wp-caption-text">Reklama, který se stala terčem kritiky ASA. Zdroj: Financial Times</figcaption></figure>
Equinor vyřešil stížnost stažením reklamy, pokuta mu tak nakonec udělena nebude. NGO Global Witness uvedla, že zemní plyn bývá politiky často zmiňován jako nízkouhlíkové palivo. Přitom jde ale o palivo fosilní. Murray Worthy, seniorní konzultant organizace, poukázal na zjištění Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu a uvedl, že plyn má třetí nejvyšší emisní intenzitu mezi komerčně dostupnými palivy.

Společnosti

Britské orgány varují norský Equinor: Zemní plyn není nízkouhlíkové palivo

Britská průmyslová zóna Humber by měla jako první svého druhu projít přeměnou a stát se do roku 2040 uhlíkově neutrální průmyslovou zónou ve Spojeném království. Aliance společností National Grid, Drax a norské státní energetické společnosti Equinor spouští kampaň Zero Carbon Humber, jejímž výsledkem má být snížení uhlíkové stopy nejznečištěnější průmyslové zóny Británie. Celý projekt má stát několik miliard liber.
Projekt <a href="https://www.zerocarbonhumber.co.uk">Zero Carbon Humber</a> má za cíl transformovat významnou průmyslovou zónu Británie na uhlíkově neutrální. Průmyslová zóna v estuáru (rozsáhlé ústí) řeky Humber je významným průmyslovým střediskem Spojeného království. Oblast zaměstnává přibližně 55 tisíc lidí a zdejší firmy ročně vyprodukují zboží a služby v celkové hodnotě blížící se 18 mld. liber (525 mld. Kč). Zóna je však zároveň největším emitentem průmyslových emisí ve Spojeném království s roční produkcí více než 10 mil. tun CO2.
<figure id="attachment_75762" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-75762 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-512x406.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-512x406.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-768x610.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-1024x813.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-725x575.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-800x635.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor.jpg 1280w" alt="" width="512" height="406" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší průmyslové zóny ve Spojeném království z pohledu množství vyprodukovaného CO2. Zdroj: Zero Carbon Humber</figcaption></figure>
Na projektu se podílí aliance společností <a href="https://www.nationalgrid.com/group/news/national-grid-ventures-drax-group-and-equinor-announce-new-zero-carbon-partnership">National Grid</a>, <a href="https://www.drax.com/press_release/energy-companies-announce-new-zero-carbon-uk-partnership-ccus-hydrogen-beccs-humber-equinor-national-grid/">Drax</a> a <a href="https://www.equinor.com/en/where-we-are/united-kingdom/zero-carbon-humber-campaign-launch.html">Equinor</a>. Aby se průmyslová oblast mohla stát uhlíkově neutrální, bude třeba v průmyslovém měřítku nasadit technologii zachytávání a uskladňování CO2 (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/ccs">CCS</a> / <a href="https://oenergetice.cz/clanky/ccu">CCUS</a>, Carbon capture -usage- and storage). Dále by se měl výrazně uplatnit vodík, který má být získáván rozkladem zemního plynu. Vodík lze použít jak v průmyslu, tak i pro vytápění a v dopravě, aniž by docházelo k vypouštění emisí skleníkových plynů.
<figure id="attachment_75761" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-75761" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-512x346.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-512x346.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-768x518.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-1024x691.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-725x489.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-800x540.jpg 800w" alt="" width="512" height="346" /><figcaption class="wp-caption-text">Očekávaná produkce vodíku. Zdroj: Zero Carbon Humber</figcaption></figure>
<h1>Uhlíkově neutrální Británie</h1>
Vzhledem k ambicím Spojeného království <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-dansko-maji-byt-roku-2050-uhlikove-neutralni/">stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální zemí</a> není překvapením, že podobné projety vznikají i na jiných místech. Například město Bristol chce dosáhnout nulových emisí do roku 2030. Bristol se jako první město ve Spojeném království stal v roce 2015 držitelem ocenění <a href="https://ec.europa.eu/environment/europeangreencapital/winning-cities/">European Green Capital</a> a pro dosažení nulových emisí plánuje <a href="https://www.businesscloud.co.uk/news/bristol-to-invest-1bn-in-carbon-neutral-smart-city-goal">miliardový</a> projekt. Ve stejném roce se pak chtějí stát uhlíkově neutrální také města Glasgow a Edinburgh.
„Je to obrovská příležitost jak urychlit růst čistého průmyslu v Humberu a zároveň podpořit významná průmyslová odvětví tak, aby se přizpůsobila budoucnosti. Pokud se nám zde v Humberu podaří dosáhnout cíle stát se uhlíkově neutrálním, staneme se skvělým příkladem nejen pro zbytek země, ale i pro zbytek světa.“ 
Lord Chris Haskins, předseda Humber Local Enterprise Partnership (<a href="https://www.humberlep.org/">LEP</a>)
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/7Y-QeLj6roE?feature=oembed" width="525" height="394" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>

Emise CO2

Británie chystá první uhlíkově neutrální průmyslovou zónu

Společnost Equinor vytvořila konsorcium se společnostmi v Jižní Koreji za účelem vybudování největšího plovoucího větrného parku o instalovaném výkonu 200 MW. První fází projektu bude vypracování studie proveditelnosti.
Zpravodajská stanice <a href="https://www.cnbc.com/2019/07/11/south-korea-could-soon-be-home-to-planets-largest-floating-wind-farm.html">CNBC</a> informovala o novém záměru společnosti Equinor, která se spojila s korejskými společnostmi Korea National Oil Corporation a Korea East-West Power a vytvořily konsorcium za účelem výstavby plovoucí offshore větrné farmy.
<h2>Obnovitelné zdroje v Jižní Koreji</h2>
Celý projekt je zatím na samém začátku. Equinor oznámil, že nově vytvořené konsorcium vytvoří studii proveditelnosti. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/equinor-zvazuje-vystavbu-plovouci-vetrne-elektrarny-pro-sva-ropna-pole/">Plovoucí offshore větrná elektrárna</a> má zamýšlený instalovaný výkon 200 MW.
Na základě výsledků studie proveditelnosti by výstavba plovoucího větrného parku mohla začít v roce 2022 a výroba elektřiny v roce 2024. Projekt plovoucího offshore větrného parku nese název Donghae 1.
Jižní Korea má ambice dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny do roku 2030. Toho chce dosáhnout díky vybudování celkem 49 GW nového instalovaného výkonu, 31 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách a 16 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách.
Senior viceprezident oddělení větrné a nízkouhlíkové technologie u společnosti Equinor Stephen Bull k novému konsorciu řekl, že společnost je „velmi potěšena, že může být členem partnerství, které realizuje první plovoucí offshore větrnou elektrárnu v Asii.“
<h2>Největší plovoucí větrný park na světě</h2>
Bull navíc dodal, že jestli se celý projekt realizuje, tak se bude jednat o největší plovoucí větrnou elektrárnu na světě. Navíc dle jeho slov takto velký projekt pomůže budoucí konkurenceschopnosti plovoucích větrných parků.
Equinor již provozuje větrný park Hywind Scotland, který je světově prvním plnohodnotným komerčním plovoucím větrným parkem. Tento větrný park se nachází u pobřeží Skotska, má instalovaný výkon 30 MW a začal dodávat elektřinu v roce 2017.

Větrné elektrárny

Equinor plánuje největší plovoucí větrnou elektrárnu na světě u pobřeží Jižní Koreji

<a href="https://www.equinor.com/en/news/2019-04-16-arkona-wind-farm-opening.html">Větrný park Arkona </a> ležící v Baltském moři byl v úterý 16. dubna slavnostně otevřen za přítomnosti německé kancléřky a norského ministra energetiky. Arkona má instalovaný výkon 385 MW a bude obnovitelnou energií zásobovat 400 000 německých domácností. 
Větrný park Arkona se skládá z 60 turbín a leží mezi německým ostrovem Ruegen a švédským pobřežím v Baltském moři. Turbíny byly přitom vztyčeny v <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecky-offshore-vetrny-park-arkona-vybudovan-rekordnim-case/">rekordně rychlém čase</a> . Park byl hotov během 3 měsíců. Instalovaný výkon Arkony je 385 MW, což je dostatek výkonu k zásobování zhruba 400 tisíc domácností v Německu. Provozovateli projektu jsou norská společnost Equinor (dříve Statoil) a E.ON. Celková výše investice byla 1,2 miliardy eur (přibližně 30,8 miliard korun). První elektřinu začal větrný park dodávat do německé sítě v září 2018.
<blockquote>„Od vybudování prvního základu větrné elektrárny do prvních dodávek elektřiny do sítě uběhl pouhý rok. Velmi zřídka je projekt vybudován tak přímočaře. Jedná se o skvělý úspěch našeho týmu a všech našich projektových partnerů a zároveň se jedná o důležitý krok směrem k optimalizaci offshore větrných elektráren,“ uvedl Sven Utermöhlen, COO E.ON Climate &amp; Renewables.</blockquote>
Po dokončení byl větrný park slavnostně otevřen v úterý 16. dubna za přítomnosti německé kancléřky Angely Merkelové a norského ministra energetiky Kjell-Børga Freiberga.
<blockquote>„Otevření Arkony je klíčovým milníkem pro Equinor. Větrná farma má kapacitu dodávat obnovitelnou energii 400 000 německých domácností. Equinor již nyní dodává do Německa 25 % poptávky zemního plynu. Arkona je čtvrtou zprovozněnou větrnou farmou Equinoru od roku 2012 a je důležitou součástí rozvoje Equinoru na široce zaměřenou energetickou společnost,“ dodal Jon Erik Reinhardsen, předseda představenstva Equinor.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: equinor.com

Elektrárny ve světě

V Baltském moři přibylo dalších 60 větrných turbín, Arkona dodá elektřinu statisícům domácností

Norská společnost Equinor, která zajišťuje těžbu ropy a zemního plynu v tamních vodách, hodlá v následující dekádě investovat do těžebních aktivit a obnovitelných zdrojů energie v Brazílii až 15 miliard amerických dolarů. Norský polostátní těžař <a href="https://www.reuters.com/article/us-equinor-brazil/in-brazil-equinor-aims-to-repeat-norways-oil-boom-idUSKCN1LE17J" target="_blank" rel="noopener noreferrer">chce v Brazílii v následujícím desetiletí nastartovat nový těžební boom</a> tak, jako se mu to povedlo v 80. a 90. letech minulého století doma.
S předpokládaným postupným poklesem těžby v mnoha stárnoucích ropných polích se společnost Equinor (dříve Statoil), ve které drží většinový podíl norská vláda, poohlíží po možných zahraničních investicích. Klíčovým trhem pro norské investice by se měla stát Brazílie. Současnou brazilskou těžbu v objemu přibližně 90 tisíc barelů ropného ekvivalentu denně (boepd) by společnost chtěla do roku 2030 zvýšit na 300 až 500 tisíc boepd, tedy až pětinásobně.
<blockquote>
&#8222;Brazílie je pro Equinor perfektní vzhledem k našim provozním a technickým schopnostem, které jsme si vybudovali v průběhu desetiletí v oblasti norského kontinentálního šelfu,&#8220; uvedl Anders Opedal, který má na starost aktivity společnosti Equinor v Brazílii.
</blockquote>
Norský těžař podle agentury Reuters v Brazílii investoval od roku 2001 již zhruba 10 miliard dolarů, a to ve formě podílů v oblasti průzkumu a ložiscích. K výraznému navýšení těžby má Brazílii pomoci zejména ložisko Carcara, které bylo objeveno v roce 2012. Před dvěma lety Equinor, tehdy ještě jako Statoil, získal většinový podíl v těžební licenci ke značné části tohoto pole.
Ložisko Carcara by mělo přitom ukrývat srovnatelné objemy ropy jako norské pole Johan Sverdrup, tedy 2 &#8211; 3 miliardy barelů. Ložisko Johan Sverdrup by mělo Norsku v následujících letech <a href="http://www.npd.no/en/news/News/2018/The-Shelf-2017/1-Increasing-oil-and-gas-production-for-the-next-fiveyear-period/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pomoci opět navýšit domácí těžbu ropy</a>, která se v posledních dvou desetiletích propadla téměř o polovinu.
<blockquote>
&#8222;Říkáme poli Carcara náš nový Johan Sverdrup &#8230; Naše brazilské portfolio bude mít vysokou hodnotu, vidíme zde velmi dobré zlomové body,&#8220; říká Anders Opedal k očekávaným cenám, při kterých by měla být těžba zisková.
</blockquote>
Kromě těžby ropy se Equinor bude v Brazílii rovněž poohlížet po investicích do fotovoltaických elektráren a možnostech dodávek zemního plynu na tamní trh.

Norsko chce v Brazílii nastartovat těžbu ropy, stejně jako se mu to povedlo v domácích vodách

Norská společnost Equinor, dříve známá jako Statoil, zvažuje výstavbu <a href='http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/'>větrné elektrárny</a> na moři s plovoucími turbínami. Dodávala by elektřinu jejím ropným polím Gullfaks a Snorre v Severním moři. Pokud se plán uskuteční, bude to vůbec první plovoucí větrná farma, která bude dodávat elektřinu ropným platformám. Náklady na její výstavbu by podle odhadů měly činit pět miliard norských korun (13,2 miliardy Kč). Elektrárna by mohla snížit emise oxidu uhličitého o více než 200.000 tun ročně, uvedla firma. 
<blockquote>
&#8222;Abychom udrželi naše aktivity (na moři v Norsku) dlouhodobě ziskové, je nezbytné, abychom učinili vše pro další snížení uhlíkové stopy z naší činnosti,&#8220; uvedl v prohlášení výkonný viceprezident podniku Arne Sigve Nylund.
</blockquote>
 Equinor si letos změnil název z původního Statoil, aby lépe zdůraznil přesun do oblasti <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a>. <a href='http://oenergetice.cz/ropa/situace-nejvetsich-svetovych-spolecnosti-produkujicich-ropu-a-zemni-plyn/'>Ropa a plyn</a> však na nejbližší desetiletí zůstávají dominantním podnikáním firmy. 
<figure id="attachement_27756" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Wind-turbine-construction-725x571.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Wind-turbine-construction-725x571.jpg" alt="wind-turbine-construction" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 První plovoucí větrná elektrárna Equinoru zahájila provoz u pobřeží Skotska v loňském roce. Dodává elektřinu na pobřeží. Equinor také plánuje pevně zakotvené větrné elektrárny na moři v USA, Polsku a Británii. 
 Konečné rozhodnutí o elektrárně pro ropná pole Snorre a Gullfaks by mělo padnout v příštím roce. Nejdříve se však firma chce pokusit snížit náklady na její vývoj. Elektrárna by měla mít celkem 11 turbín, každou o kapacitě osm megawattů. To by znamenalo, že bude uspokojovat poptávku po elektřině obou polí z 35 procent. 
 Ropné pole Gullfaks vlastní kromě Equinoru také rakouská OMV a norská státní společnost Petoro. Pole Snorre vlastní Equinor, Petoro, ExxonMobil, Idemitsu, DEA a Point Resources, uvedla agentura Reuters.

Elektrárny v Evropě

Equinor zvažuje výstavbu plovoucí větrné elektrárny pro svá ropná pole

Norská společnost Equinor odkoupí 100 % akcií dánského obchodníka s energiemi Danske Commodities za 400 milionů EUR (přes 10 miliard Kč). Akvizice jednoho z největších energetických obchodníků má pomoci Equinoru stát se moderní energetickou společností. Původního jména Statoil evokujícího v první řadě &#8222;špinavou&#8220; ropu se Equinor zbavil v prvním čtvrtletí tohoto roku.
Norská <a href="https://www.equinor.com/en/news/06jul2018-acquisition-danske-commodities.html">společnost Equinor oznámila dohodu o nákupu</a> dánského obchodníka s energiemi Danske Commodities. Celková hodnota transakce ve výši 400 milionů EUR (10,37 miliardy Kč) bude vyplacena v závislosti na výkonnosti obchodníka v blízké budoucnosti. Společnost Danske Commodities, která byla založena v roce 2004, v roce 2017 zobchodovala 318 TWh elektrické energie ve 37 zemích, 389 TWh plynu v 18 zemích a díky více než 4000 obchodům denně se řadí k největším evropským obchodníkům s energiemi.
<blockquote>
&#8222;Danske Commodities bude pod vlastnictvím společnosti Equinor těžit ze silnější finanční pozice a portfolia plynárenských a obnovitelných zdrojů v Evropě, které lze optimalizovat na krátkodobém dynamickém trhu a poskytovat nám další obchodní příležitosti. Budeme mít majitele s velkými ambicemi v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které dokážou urychlit naši schopnost měřit a investovat, a jehož hodnoty a lidé jsou silně svázáni a odpovídají těm našim,&#8220; řekl generální ředitel Danske Commodities Henrik Lind.
</blockquote>
Generální ředitel Danske Commodities bude pokračovat ve vedení společnosti minimálně dalších 12 měsíců po uzavření transkace, kterou ještě musí posvětit Evropská komise. Kromě generálního ředitele by se změna neměla dotknout ani top managementu společnosti, aby byla zajištěna kontinuita pro zákazníky, zaměstnance a protistrany.
<h2>Přechod od ropy k moderní energetice</h2>
Společnost Equinor, <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/statoil-ramci-sve-dlouhodobe-strategie-meni-nazev-equinor/">původním názvem Statoil</a>, prochází přechodem z ropného a plynárenského zaměření k &#8222;čisté&#8220; energetice. V rámci tohoto přechodu buduje silnou pozici v odvětví obnovitelných zdrojů energie a očekává, že do roku 2030 investuje 15-20 % svých kapitálových výdajů do nových energetických řešení. Transakce má umožnit Equinoru a Danske Commodities vytvářet hodnotu v rámci celého řetězce elektrické energie a poskytnout Danske Commodities partnerství, které podpoří jejich plánovaný růst.
<blockquote>
&#8222;Tato transakce posílí naši schopnost zachytit hodnotu z naší současné i budoucí vlastní výroby obnovitelné elektřiny a podporuje náš cíl růst v nových energetických řešeních. Vidíme vynikající příležitosti rozvíjet naše kolektivní chápání různých národních trhů ve světě, kde budou obnovitelné zdroje ve větším a větším rozsahu vystaveny tržnímu riziku,&#8220; řekla Irene Rummelhoff, výkonná viceprezidentka společnosti Equinor pro nová energetická řešení.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Ole Jørgen Bratland / Equinor

Komoditní trhy

Norský Equinor odkoupí jednoho z největších energetických obchodníků Danske Commodities za 400 mil. EUR

Norsko směřuje k tomu být evropskou zemí s <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/ccs-ma-v-norsku-potencial-uspet-tvrdi-studie-ministerstva/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nejvyššími kapacitami </a>pro ukládání uhlíku. Potvrdili to zástupci norské národní energetické společnosti Statoil &#8211; která nedávno <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/statoil-ramci-sve-dlouhodobe-strategie-meni-nazev-equinor/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">změnila název</a> na Equinor. Ten má lépe vyjadřovat budoucí směřování firmy, která hodlá své portfolio výrazněji rozložit na obnovitelné zdroje a jiné nízkouhlíkové technologie. Právě mezi ty se <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">technologie ukládání uhlíku</a> (CCS &#8211; carbon capture and storage) počítají a Equinor má s CCS <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/norsko-bude-zkoumat-moznosti-vyuziti-ccs-mimo-energeticky-prumysl/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">velké plány. </a>
Na projektu přitom Statoil, respektive Equinor, pracuje již poměrně dlouhou dobu. Nyní business developer pro nízkouhlíková řešení, Lamberto Eldering, oznámil plány na masivní rozvoj stanic na dlouhodobé ukládání uhlíku, a to minulý týden na fóru v Bruselu, které se konalo v rámci Týdne udržitelné energetiky EU. Projekt &#8222;Northern lights&#8220; bude zastřešovat přepravu zkapalněného CO2 do úložišť u západního pobřeží Norska. Zde bude uhlík přečerpáván do podmořských zvodní obsahujících sůl.
<figure id="attachment_52420" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-52420 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/ccs-512x288.png" alt="" width="512" height="288" /><figcaption class="wp-caption-text">Zjednodušené schéma technologie CCS. Zdroj: Equinor</figcaption></figure>
Eldering na fóru zmínil <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/britska-vlada-neuspela-projektem-podpory-ccs-za-100-milionu-liber/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">neúspěšné projekty </a>podobného typu v Nizozemsku a Spojeném království. Ty byly podporovány Unií, ovšem nedávno byly odloženy kvůli vzrůstajícím politickým a finančním nejistotám. Dle něj ale stojí zato technologii dále rozvíjet a v souvislosti s neúspěšnými projekty ve zmíněných státech upozorňuje na možnost transportu CO2 k norskému pobřeží ze všech částí Evropy. Ukázat, že přeprava plynu k uložení je možná, je koneckonců jedním z cílů projektu.
Pilotní fáze projektu bude zpracovávat uhlík oddělený z výroby cementu a spalování odpadu. Zástupce norské konfederace průmyslu Per Anker-Nilsson říká, že po prokázání funkčnosti projektu bude tento odkázán na evropské zákazníky. Doufá, že ostatní evropské země budou schopny plyn k norskému pobřeží dovážet. Na námitku vysokých vstupních nákladů Anker-Nilsson uvedl, že i solární a větrné elektrárny byly zpočátku velmi nákladné a že doufá, že norská vláda pochopí důležitost projektu a poskytne z velké části finance.
Na fóru promluvili o proveditelnosti plánů na větší zavedení CCS její příznivci i odpůrci. Například ředitel skupiny Energy Watch Group Hans-Josef Fell nepředpovídá CCS zářnou budoucnost. Dle něj totiž s rostoucí cenou uhlíku nemá technologie po ekonomické stránce mnoho šancí na úspěch. U některých průmyslových odvětví, jako je například výroba cementu, ovšem s prudkým snižování emisí prozatím počítat nelze. Na toto upozorňovali někteří zastánci technologie CCU (carbon capture and utilization), která zachycené CO2 dále užívá, například jako surovinu v chemických procesech. Evropská komise nyní zvažuje potenciál jak CCS, tak i CCU, vzhledem k jejím strategiím pro dekarbonizaci evropské ekonomiky do roku 2050.