Revize trhu s povolenkami: Rychlejší snižování emisí CO₂ a rozšíření systému na vytápění a dopravu

Zástupci EU dosáhli během víkendu dohody o podobě revize systému s emisními povolenkami pod vedením českého předsednictví. Výsledkem je, že sektory spadající pod systém EU ETS budou muset snížit své emise o 62 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005, postupně se zavede mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM) a vytvoří se druhý systém EU ETS II pokrývající dopravu a vytápění. S očekávaným zvýšením nákladů má nízkopříjmovým domácnostem pomoci Sociální fond pro klimatická opatření. S dekarbonizací podniků má pomoci navýšení objemu prostředků v Inovačním a Modernizačním fondu.

Systém EU ETS a očekávaný nárůst cen emisních povolenek

Sektory spadající pod systém EU ETS musí snížit své emise do roku 2030 oproti roku 2005 o 62 %. V porovnání s předchozím 43% cílem jde o značný skok. Předpokládá se proto, že přijetí revize zapříčiní další nárůst cen emisních povolenek. Do systému se má také nově začlenit námořní doprava.

„Reforma uhlíkového trhu [trhu s povolenkami EU ETS] je jednou z hlavních částí Green Dealu,“ uvedl Pascal Canfin, předseda parlamentního výboru pro životní prostředí. „Díky o víkendu dosažené dohodě navýšíme naše klimatické cíle pro průmysl o tařka 50 %.“

Dle Canfina by se měla po reformě trhu cena emisní povolenky pohybovat okolo 100 EUR/t CO₂ z nynějších 80-85 EUR/t CO₂. Canfin dále ocenil ambiciózní klimatické cíle EU a kvitoval dosažení dohody.

Nynější energetická krize však ukazuje, že Evropě potrvá několik let, než nahradí potrubní dodávky plynu z Ruska a ceny plynu poklesnou na přijatelnou úroveň. Nedostatek plynu způsobuje nárůst jeho ceny a v důsledku vyšší využívání uhelných elektráren, které mají s plynovými elektrárnami vyšší měrné emise na vyrobenou MWh.

Jednotlivé státy mají přitom naplánován postupný odklon od uhelných zdrojů. Ty se měly mnohdy, dle původních plánů, nahradit právě plynem. Zvládne ale EU dekarbonizaci dle svých představ a předpokládaného tempa?

Pokud dojde v krátkodobém až střednědobém horizontu k odložení odklonu od uhelných zdrojů kvůli nedostatku plynu a jeho vysoké ceně nebo nedostatečně rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů (OZE), emise CO₂ nebudou klesat plánovaným tempem. Dle revize se nicméně od roku 2024 zvýší LRF (lineární redukční faktor), který udává rychlost snižování stropu celkových emisí v systému, a to ze současných 2,2 % na 4.3 %.

Cena emisních povolenek by proto mohla uváděnou hodnotu z tohoto důvodu podstatně přesáhnout i s ohledem na spekulativní obchodování a tlak vyzývající k dalšímu zpřísňování klimatické politiky.

Při pohledu do nedávné historie se cena emisních povolenek nechová dle předpokladů evropských činitelů. V loňském roce, kdy došlo ke strmému růstu ceny povolenek, prohlašovala Beatriz Yordi Aguirreová, která měla v té době na generálním ředitelství Evropské komise pro oblast klimatu na starosti právě mezinárodní trhy s uhlíkem, že je při ceně 60 EUR/ t CO₂ potřeba zachovat klid a že takto vysoká cena nebude mít dlouhého trvání.

Systém CBAM, snižování počtu bezplatně přidělovaných povolenek a konkurenceschopnost evropských společností

Ve stejném tempu, jako se budou od roku 2026 snižovat bezplatně přidělené povolenky pro sektory, kde hrozí „úniky uhlíku“, tedy sektory, kterým by se kvůli vysoké ceně povolenek vyplatilo přesídlit výrobu mimo EU, se bude zavádět Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Uhlíkové vyrovnání má reflektovat cenu emisních povolenek. Zpočátku se má vztahovat na dovozy železa a oceli, cementu, hliníku, hnojiv nebo elektřiny a vodíku.

Zástupci železáren systém kritizují, jelikož sice budou konkurenceschopní na evropském trhu, nikoli už však na trhu globálním. Dle zástupců se riskuje devastace velké části vývozu oceli o celkové hodnotě 45 miliard EUR, pokud nebudou do roku 2026, kdy se plánuje spuštění CBAM, přijaty konkrétní kroky a plány pro zachování konkurenceschopného exportu.

EU ETS II

Přestože dle mínění českého ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky vytvoření druhého systému EU ETS II neznamená, že vytápění a doprava budou dražší, tak tato varianta moc pravděpodobná z podstaty věci není.

Druhý systém pro obchodování s povolenkami má byt zaveden od roku 2027, přičemž jeho spuštění může být o rok odloženo za podmínky extrémně vysokých cen energie. Rovněž má být zaveden mechanismus, který brání dalšímu nárůstu ceny povolenky v sekundárním systému v případě, kdy cena přesáhne za určité období 45 EUR, jak informuje zpráva Evropské parlamentu.

Důsledky revize

Evropští zákonodárci v důsledku revizí počítají se zavedením Sociálního fondu pro klimatická opatření, který má pomoci nízkopříjmovým domácnostem a mikropodnikům. Dále se počítá s navýšením rozpočtu Inovačního a Modernizačního fondu, aby podniky přechod na ekologičtější technologie a dekarbonizaci zvládly.

Některé sektory, jako je např. ocelářství, i přesto postup kritizují s odůvodněním, že bezuhlíková výroba není takto rychle proveditelná i s ohledem na nedostatek potřebné zelené elektřiny či vodíku.