Společná obchodní zóna Německa a Dánska na trhu s elektřinou by mohla zlevnit zelený vodík

Severní německé spolkové země usilují o rozdělení jednotné německé obchodní zóny, které by vedlo ke snížení cen elektřiny na severu Německa. Studie zadaná vládou spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko uvádí, že společná zóna této spolkové země s Dánskem by snížila omezování výroby z obnovitelných zdrojů a zlepšila podmínky pro výrobu zeleného vodíku. Rozdělení německé obchodní zóny navrhovali také evropští provozovatelé přenosových soustav, německá vláda se však změně dlouhodobě brání.

Společná obchodní zóna na trhu s elektřinou zahrnující spolkovou zemi Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburk a západní Dánsko by mohla snížit náklady energetické transformace a zlepšit konkurenceschopnost výroby zeleného vodíku. Vyplývá to z analýzy výzkumného Fraunhoferova institutu, kterou si objednaly vláda německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko a obchodní komora IHK z této spolkové země.

Navrhovaný model této tzv. Nordic Twin Sea Zone (NTSZ) by podle studie lépe propojil regionální výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s místní spotřebou a rozvojem elektrolyzérů, vyrábějících vodík za využití elektřiny z obnovitenlných zdrojů energie. Modelování se vztahovalo k roku 2030 a počítalo také s druhou zónou zahrnující zbytek Německa.

Společná obchodní zóna s odlišným geografickým vymezením by umožnila, aby ceny lépe odrážely místní nabídku a poptávku. Když by na severu vznikal přebytek větrné elektřiny, její cena by mohla klesat a motivovat nové flexibilní odběratele, například elektrolyzéry, k provozu právě v těchto hodinách.

Jednotná obchodní zóna

Německo v současnosti disponuje jednotnou obchodní zónou pro velkoobchodní trh s elektřinou. Tržní cena je proto pro každý obchodní interval v celé zemi jednotná, přestože se podíl jednotlivých regionů Německa na výrobě a spotřebě výrazně liší. Na severu se koncentruje výroba z větrných elektráren, zatímco významná část průmyslové spotřeby se nachází na jihu. Nedostatečná kapacita přenosové soustavy přitom omezuje možnost přenést vyrobenou elektřinu tam, kde je potřeba.

Výsledkem jsou mimo jiné zásahy provozovatelů sítí, kteří musí upravovat výrobu a spotřebu, tzv. redispečink,  aby udrželi soustavu v mezích bezpečného provozu. Výroba z obnovitelných zdrojů energie je tak často omezována, protože ji nelze přenést.

Proč severní spolkové země prosazují změnu

Pro Šlesvicko-Holštýnsko je změna obchodní zóny způsobem, jak promítnout vysokou výrobu elektřiny z větru do nižších cen elektřiny. Namísto omezování výroby v době přebytků by ji mohly využívat nové průmyslové provozy, zejména elektrolyzéry produkující vodík, které by těžily z nižších cen elektřiny. Ty by mohly přizpůsobovat spotřebu aktuálním cenám elektřiny a pomáhat vyrovnávat rozdíly mezi výrobou a spotřebou.

Studie Fraunhoferova institutu ukazuje, že přínosy závisí také na rozvoji těchto flexibilních odběrů. Při rozšíření elektrolyzérů v severní zóně o přibližně 3 GW model předpokládá výrazný pokles omezování výroby obnovitelných zdrojů energie a zhruba třetinové snížení počtu hodin se zápornými cenami elektřiny. Podmínkou je, aby elektrolyzéry reagovaly na tržní signály a vyráběly zejména v době příznivých cen.

Rozdělení trhu by ovšem mělo dopady i mimo sever. Pokud by ceny v nové zóně klesly, ve zbytku Německa by mohly naopak vzrůst. Právě obavy z vyšších nákladů pro průmysl v jižních spolkových zemích patří mezi hlavní důvody odporu německé vlády vůči rozdělení současné zóny. Vláda upřednostňuje rozvoj přenosové soustavy a lepší využívání její stávající kapacity. Kritici také upozorňují, že zrušení jednotné obchodní zóny by mělo výrazný dopad na dlouhodobý trh s elektřinou.

Studie ENTSO-E doporučila rozdělení Německa do pěti zón

V dubnu 2025 zveřejnilo sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E studii, která hodnotila 14 alternativních konfigurací obchodních zón v centrální Evropě a severských zemích.

V případě Německa vykázaly všechny analyzované varianty rozdělení obchodní zóny vyšší ekonomickou efektivitu než zachování stávajícího uspořádání. Modelovaný přínos se pohyboval mezi 251 a 339 miliony eur pro cílový rok 2025; nejlépe z tohoto hlediska vyšla varianta s pěti obchodními zónami. Provozovatelé však zároveň zdůraznili, že výsledek vychází z metodiky studie a neměl by být posuzován izolovaně. Před případným rozhodnutím je třeba zohlednit i další relevantní okolnosti.

Návrh NTSZ jde v jednom ohledu ještě dál: namísto pouhého rozdělení Německa vytváří přeshraniční zónu s částí Dánska. Jeho zastánci tím chtějí propojit regionální přebytek elektřiny z větrných elektráren s centrem spotřeby vodíkového hospodářdství.