Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Evropa hledá alternativu k ruskému plynu, Alžírsko má volnou kapacitu plynovodů

Snaha Evropy o zajištění dodávek zemního plynu staví Alžírsko, které je po Rusku a Norsku třetím největším dodavatelem plynu do Evropské unie, do středu pozornosti. Země, která má volné vývozní kapacity plynovodů však bojuje s rostoucí domácí poptávkou a problematickou politickou situací. I přesto by země mohla dle agentury Platts navýšit vývoz plynu do Evropy.

Alžírsko, které disponuje plynovody přes Středozemní moře do Španělska a Itálie a také terminálem na zkapalněný zemní plyn, vyvezlo do EU podle Eurostatu v roce 2021 přibližně 34 miliard m³ (bcm) plynu. To představuje 8 % celkového dovozu plynu do EU.

2. Může Evropa nahradit potrubní dodávky plynu z Ruska?

Vzhledem k napětí, které aktuálně panuje na hranicích mezi Ukrajinou a Ruskem a situací ohledně certifikace plynovodu Nord Stream II, stále častěji vyvstává otázka, zda a do jaké míry lze nahradit ruské dodávky plynu do Evropy. Podíl exportu ruského Gazpromu do Evropy činil přibližně 78 % celkového exportu společnosti v roce 2020 . Rusko i Evropa jsou si vzájemné závislosti vědomé. Rusko proto diverzifikuje své exportní možnosti, Evropa zase ty importní.

Gazprom v roce 2019, tedy před začátkem pandemie, dodal do Evropy a Turecka (mimo zemí bývalého Sovětského svazu) přibližně 199 miliard m³ zemního plynu. V roce 2020 byl export na úrovni 175 miliard m³ a činil 78% podíl na celkovém exportu společnosti, jak udávají data Gazpromu. Tržní podíl Ruska na evropském trhu se zemním plynem se pohybuje okolo 35 %, uvádí agentura Reuters.

3. EU zkoumá možnost zvýšení dodávek zemního plynu z Ázerbájdžánu

Evropská unie zkoumá možnost zvýšení dodávek zemního plynu z Ázerbájdžánu Jižním plynovým koridorem. Uvedla to komisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Jedním z důvodů tohoto zájmu EU je snaha hledat alternativy k ruským dodávkám zemního plynu. Informoval o tom portál Euractiv.

Komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová se v minulém týdnu sešla s prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem a ministrem pro energetiku Parvizem Shahbazovem. Na tiskové konferenci komisařka Simsonová uvedla, že EU doufá ve zvýšení dodávek ázerbájdžánského plynu plynovodem TAP.

4. Australští vývozci LNG vítají návrhy Evropské unie v oblasti taxonomie

Brusel minulou středu předložil konečnou verzi taxonomie pro udržitelné financování. Pozitivně jej přijali australští vývozci zkapalněného zemního plynu, kteří dokonce vyzvali k podpoře dalších projektů zaměřených na průzkum nových ložisek plynu.

EU se snaží stát světovým lídrem v oblasti politiky ochrany klimatu a zavázala se, že do roku 2050 dosáhne nulových čistých emisí uhlíku. I přesto nyní nejspíš částečně podpoří využívání fosilního zemního plynu. Komise vydala konečný návrh taxonomie, který některé formy tohoto paliva prohlásil za ekologický zdroj energie. O reakci mimo jiné i na straně australských vývozců plynu informoval sever Financial Times.

5. Reuters: Čína se zřejmě stane klíčovým hráčem na trhu se zkapalněným plynem

Čínské firmy se v nadcházejících letech zřejmě stanou klíčovou obchodní silou na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG). Pomůže jim k tomu liberalizace v Číně a nedávno podepsané dlouhodobé smlouvy na rekordní odběr LNG od dodavatelů ze Spojených států. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Dál do světa než jenom na čínský trh teď hledí nejen velké firmy, nad nimiž má kontrolu čínská vláda, například Sinopec a Sinochem Group, ale i ty soukromé, jako je ENN Natural Gas a China Gas. Všechny tyto podniky už se začaly připravovat a posilují obchodní týmy – v Pekingu, Singapuru i například v Londýně.

6. Dvě třetiny obyvatel EU si plánují pořídit elektromobil nebo hybrid. Češi preferují spalovací motory

Dvě třetiny obyvatel Evropské unie plánují jako následující osobní automobil pořídit buď elektromobil nebo hybrid. Česká republika je jedinou evropskou zemí, kde si více než polovina dotazovaných plánuje pořídit vozidlo se spalovacím motorem. Vychází to z průzkumu Evropské investiční banky.

Na otázku týkající se budoucího nákupu automobilu 67 % dotazovaných obyvatel z EU, kteří mají v plánu si osobní automobil pořídit, odpovědělo, že si koupí buď hybridní, nebo elektrický vůz. Z toho 39 % by si koupilo hybridní vozidlo a 28 % by se rozhodlo pro elektromobil. Zbylých 33 % uvedlo, že si koupí naftový nebo benzinový vůz.

7. Gazprom si nezarezervoval kapacitu v plynovodu Jamal pro 2. a 3. čtvrtletí

Ruský plynárenský monopol Gazprom si nerezervoval kapacitu pro vývoz plynu do Evropy plynovodem Jamal pro druhé a třetí čtvrtletí. Ukázaly to výsledky dnešní aukce, na které upozornila agentura Reuters. Tok plynu plynovodem je stále obrácen na východ.

Současné vysoké ceny plynu odrazují od okamžitých nákupů plynu z Ruska. Zájemci místo toho využívají uskladněný plyn v Evropě, kde ovšem zž úroveň zásob klesla pod pětiletý průměr.

8. V roce 2022 bude poprvé pokořena hranice 200 GW nového výkonu solárních elektráren

Letošní rok bude prvním rokem, kdy dojde ke zprovoznění více než 200 GW nového instalovaného výkonu solárních elektráren. Téměř polovina z uvedené hodnoty má být instalována v Číně. Vyplývá to z předpovědí pro solární energetiku v roce 2022, které zveřejnil zahraniční server BloombergNEF (BNEF).

Výzkumníci z BNEF uvedli, že existuje teoretická šance, že byla 200GW hranice prolomena již v roce 2021, a že pracují prozatím s intervalem 171 až 199 GW nového výkonu. Pro rok 2022 pracují s intervalem 204 až 252 MW a pokoření 200 GW hranice je tak dle zveřejněných predikcí téměř jisté.

9. Sodíkem chlazený reaktor MBIR by měl být dokončen o rok dříve, než se plánovalo

Výstavba ruského víceúčelového výzkumného sodíkem chlazeného reaktoru MBIR na rychlé neutrony byla na konci roku 2021 o 8 % napřed oproti plánu. Novým termínem dokončení výstavby je tak nyní rok 2027.

10. RWE otáčí směrem k vodíku, postaví 2 GW plynových elektráren připravených k jeho spalování

Německá energetická společnost RWE v souladu se schválenou evropskou taxonomií plánuje postavit na západě Německa 2 GW plynových elektráren, které budou připraveny na spalování vodíku. Kromě toho chce v lokalitě stavět i elektrolyzéry pro jeho výrobu. Společnost ovšem požaduje, aby byla zajištěna návratnost investic, která je na dnešních volatilních trzích nejistá. 

O finální podobě evropské taxonomie bylo rozhodnuto teprve v minulém týdnu, evropské energetiky nicméně plánují přechod k vodíku již delší dobu. O tom svědčí i plány německé RWE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu