Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Čína dokončila poslední části plynovodu Síla Sibiře. Odběr plynu z Ruska tak dále vzroste

Čína na začátku týdne oznámila, že dokončila poslední části plynovodu Síla Sibiře, který do země přivádí ruský plyn. Nyní tak zemní plyn z Ruska bude moct téct až do provincií na východním pobřeží Číny. Dokončení posledních částí plynovodu by rovněž mělo umožnit využívat jej na plnou kapacitu, tedy zhruba 38 miliard metrů krychlových ročně.

Export zemního plynu z Ruska v posledních letech spolu s výpadkem většiny dodávek plynu do Evropy poklesl. Jistou možnost navýšení exportu nabízí Čína, nicméně plynovod Síla Sibiře využívá jiná ložiska plynu, než která v minulosti zásobovala Evropu. Čína tak podle agentury Reuters nyní oznámila dokončení poslední, 167 kilometrů dlouhé části, která připojila východní provincii Ťiang-su. To má od příštího roku umožnit další navýšení dodávek.

Celý článek najdete ZDE.

2. Zásoby zemního plynu letos klesají nejrychleji od roku 2016

Zásoby zemního plynu v Evropě klesají nejrychlejším tempem od roku 2016 v důsledku chladného počasí a nízké výroby obnovitelných zdrojů energie. Růstem reagují jak spotové ceny, tak ceny futures na léto 2025, kdy se budou zásobníky doplňovat.

Vlivem chladného počasí se zvyšuje spotřeba zemního plynu pro vytápění. Nízká výroba obnovitelných zdrojů energie v Evropě zvýšila spotřebu zemního plynu pro výrobu elektrické energie.

Celý článek najdete ZDE.

3. Švédsko po velkém úspěchu s větrnými elektrárnami teď bojuje s jejich útlumem

Odvětví větrné energie ve Švédsku by se mohlo stát obětí svého vlastního úspěchu. Země má jednu z nejekologičtějších elektrárenských sítí na světě a spoléhá se téměř výhradně na vodní, jadernou a větrnou energii. Vzhledem k očekávanému růstu poptávky ale potřebuje další zdroje. Větrných turbín je ale všude už tolik, že cena vyrobené elektřiny soustavně klesá, což další investice do obnovitelných zdrojů brzdí, uvedla dnes agentura Bloomberg.

Větrná energie má nyní na celkové produkci energie v zemi téměř čtvrtinový podíl. Výstavba tisíců větrných turbín v posledních dvou desetiletích ale znamená, že je k dispozici tolik energie, že ceny elektřiny stále více klesají pod nulu, a to jak pro jednotlivé hodiny, tak pro celé dny. A očekává se, že zůstanou velmi nízké několik let. Nízké ceny energií nabízejí jen malou návratnost, což odrazuje investory od podpory nových projektů obnovitelných zdrojů v zemi. Sílí také pochybnosti o tom, jaká bude poptávka v budoucnu, protože řada ekologických megaprojektů na severu země, které jsou náročné na energii, se odkládá nebo úplně ruší.

Celý článek najdete ZDE.

4. Spotové ceny elektřiny vzrostly o polovinu. Domácnosti s měsíčními a spotovými tarify si připlatí

Spotové ceny elektřiny se v listopadu na českém spotovém trhu podstatně zvýšily. Vážený průměr cen vzrostl oproti minulému měsíci téměř o polovinu na 138 EUR/MWh. Jde o zdaleka nejvyšší měsíční cenu za tento rok. Ceny elektřiny reagují na nejistotu na globálních trzích s komoditami, zejména zemním plynem.

S přicházející zimou se opět ukazuje, jak může být evropská energetika stále  zranitelná. Po několika negativních zprávách, které se dotkly velkoobchodní ceny zemního plynu, následoval také nárůst ceny elektřiny.

Celý článek najdete ZDE.

5. Rozmach záporných cen elektřiny může v Evropě zpomalit další rozvoj fotovoltaik

Evropa v posledních několika letech opět zažívá silný boom v oblasti instalací fotovoltaických elektráren, který urychlila i energetická krize. S rostoucím počtem fotovoltaik však roste i počet hodin, kdy ceny elektřiny na spotových trzích klesají do záporných hodnot. Tento trend, ze kterého sice mohou těžit někteří spotřebitelé, však negativně ovlivňuje návratnost nových zdrojů. Podle CEO asociace SolarPower Europe tak současný solární boom v Evropě není udržitelný a poptávka po nových fotovoltaikách zpomalí.

Fotovoltaika zažívá v Evropě v posledních třech letech silný boom. Podle Walburgy Hemetsbergerové, výkonné ředitelky asociace SolarPower Europe, v tomto období rostl počet instalací meziročně o 50 %. Takto silný boom fotovoltaik má samozřejmě dopad i na velkoobchodní ceny elektrické energie, tedy především na spotových trzích.

Celý článek najdete ZDE.

6. Cena emisních povolenek v ETS 2 by se během prvních 3 let mohla téměř zdvojnásobit

Cena emisních povolenek v zaváděném systému emisního obchodování pro budovy, silniční dopravu a malý průmysl (EU ETS 2) by během prvních tří let po spuštění naplánovaném na rok 2027 mohla vzrůst o více než 90 %. Informoval o tom zahraniční server Montel s odvoláním na analýzu poradenské společnosti ClearBlue Markets.

O rozšíření stávajícího evropského systému emisního obchodování (EU ETS), do kterého spadají mimo jiné velké spalovací zdroje se jmenovitým tepelným příkonem nad 20 MWt, bylo rozhodnuto v roce 2023. Systém má být spuštěn v roce 2027, přičemž monitorování emisí a podávání zpráv začne v roce 2025. Maximální množství emisí CO2 (strop), které může být v roce 2027 v rámci systému vyprodukováno, bylo Evropskou komisí stanoveno na zhruba jednu miliardu tun.

Celý článek najdete ZDE.

7. Česko vsází na větrnou energii: MPO vypíše aukce na podporu v objemu 1000 MW

Ministerstvo průmyslu a obchodu zfinalizovalo a odeslalo ke schválení nařízení vlády stanovující množství instalovaného výkonu, které bude v následujících třech letech moci získat provozní podporu. Ani nadále na provozní podporu nedosáhnou solární elektrárny, naopak výrazný skok nastává u větrných elektráren. Každý rok se má v následujících třech letech podpořit 335 MW nového instalovaného výkonu, což je tolik, kolik je nyní v ČR instalováno. Za tři roky tak stát podpoří výstavbu větrných elektráren o výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín.

Ministerstvo průmyslu a obchodu po přibližně roce a půl upravilo dlouho očekávaný návrh novely nařízení o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie. Toto nařízení je pro obor obnovitelných zdrojů klíčové, protože na další tři roky stanoví, kolik instalovaného výkonu bude moci být podpořeno provozní podporou, a to v aukcích nebo u menších zdrojů formou zelených bonusů.

Celý článek najdete ZDE.

8 Nový reaktor Pakš II získává klíčové povolení pro první betonáž

Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó oznámil, že první vylití betonu pro nový jaderný blok Pakš II proběhne začátkem roku 2025. Tento krok následuje po schválení předběžné bezpečnostní zprávy Národním úřadem pro atomovou energii.

Podle Szijjártóa je schválení této zprávy jedním z nejvýznamnějších milníků projektu. Dokument, který má rozsah půl milionu stran, splňuje standardy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Po vylití prvního betonu získá staveniště oficiálně status jaderného zařízení ve výstavbě.

Celý článek najdete ZDE.

9. Rozpad německé vlády může zpomalit odklon od uhlí

Německo možná bude muset přehodnotit své ambiciózní plány na urychlené ukončení využívání uhelných elektráren, které stanovila koaliční vláda. Energetičtí analytici z portálu Montel označují navržený harmonogram za nerealistický, především kvůli pomalému rozvoji nových výrobních kapacit. Situaci navíc komplikuje politická nejistota po rozpadu vlády.

Cílem Německa je postupně ukončit využívání uhlí k výrobě elektřiny nejpozději do roku 2038, přičemž vláda Olafa Scholze plánovala tento termín zkrátit na rok 2030. Optimismus vyvolávalo zejména rychlé uzavírání uhelných zdrojů, především z ekonomických důvodů.

Celý článek najdete ZDE.

10. Evropa stále čelí výzvě v podobě závislosti na ruském plynu

Odklon Evropy od dovozu ruského plynu po invazi Ruska na Ukrajinu neprobíhá hladce. Zákaz dovozu této komodity z Ruska, a to včetně LNG, by mohl mít podle mnohých významný dopad na dostupnost plynu v Evropě, a tím i jeho ceny. Situaci na LNG trhu by však mohly zmírnit plány Donalda Trumpa na zrušení zákazu schvalování nových terminálů na vývoz LNG.

Pokud dojde k zákazu dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), bude situace v oblasti dodávek plynu do Evropy „extrémně náročná“ vzhledem k napjaté situaci na světovém trhu s tímto palivem, uvedl ve čtvrtek Alvaro Baillo, zástupce vedoucího oddělení zemního plynu a LNG společnosti Axpo Iberia. Není jasné, jak by EU mohla do roku 2027 postupně přestat odebírat ruský plyn, dodal Baillo.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

Slunce a vítr z Afriky: Jak nejdelší podmořský kabel propojí Maroko a Británii?

Podmořské kabelové spojení z Maroka, které má zajišťovat až 8 % veškeré spotřeby Velké Británie díky enormnímu potenciálu obnovitelných zdrojů severoafrické země, není sci-fi, ale reálný plán britské společnosti Xlinks. „Téměř konstantní“ proud čisté elektřiny by mohl začít zásobovat ostrovní stát již v roce 2030, uvedl výkonný předseda Dave Lewis pro The Guardian.

Plán na nejdelší podmořské napájecí spojení představuje 4000 kilometrů dlouhé vedení, sestávající ze dvou nezávislých okruhů, každý se samostatnými kladnými a zápornými kabely, s celkovou přenosovou kapacitou 3,6 GW. Pro přenos elektřiny bude použit systém vysokonapěťového stejnosměrného proudu (HVDC).

Celý článek najdete ZDE.

Reportáž: jak se francouzský Framatome připravuje na jadernou renesanci

Společnost EDF, největší provozovatel jaderných elektráren na světě, se snaží zvýšit výrobu nových reaktorů nebývalým tempem. Tato výzva nutí její dceřinou společnost Framatome, aby přehodnotila své dosavadní výrobní postupy. Přinášíme reportáž francouzského magazínu L´Usine Nouvelle ze zákulisí této transformace.

V závodě v Saint-Marcel, asi sto kilometrů severně od Lyonu, montuje dceřiná společnost EDF 25 metrů vysoké parogenerátory a reaktorové nádoby jak pro starší tlakovodní reaktory, tak pro nové reaktory EPR. Stéphane Ecoffey, technický manažer projektu zvýšení kapacity závodu, stojí před velkým stolem s plastovými modely všech dílů parogenerátoru. „Důkladně jsme analyzovali postupy a ve výsledku jsme definovali třicet fází výrobního cyklu parogenerátoru,“ ukazuje.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu