Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Fotovoltaiky v Nizozemsku stlačily cenu elektřiny hluboko do záporu, aukce na denním trhu se musela dokonce opakovat

Evropský denní trh s elektřinou včera čelil nezvyklé situaci, kdy se musela aukce kvůli extrémně nízkým cenám na nizozemském trhu opakovat. Příčinou byla velmi silná očekávaná výroba solárních elektráren, kterou země nebyla schopná vyvézt, což stlačilo ceny pro dnešní poledne hluboko do záporných hodnot. Tato situace tak podle analytiků přináší varování pro následující měsíce, kdy výroba solárních elektráren dále poroste.

Očekávání silné nadvýroby elektrické energie během dnešního poledne mělo zásadní dopad na včerejší obchodování na denním trhy, kdy se ceny elektřiny na nizozemském trhu propadly do záporných hodnot během šesti navazujících hodin. Zveřejnění výsledků aukce přitom bylo podle serveru Montel zpožděno o 90 minut, jelikož se aukce musela opakovat poté, co ceny v některých hodinách prolomily hranici stanovenou na -150 EUR/MWh.

2. Zásoby plynu jsou na rekordních hodnotách. Situace může vést k nedostatečné nabídce plynu v budoucnu

Vlivem relativně teplého počasí, navýšení dodávek LNG a snížení poptávky se Evropě podařilo zakončit zimní sezónu s rekordně vysokými zásobami plynu. Ty jsou nyní na vyšší úrovni než průměr za posledních pět let. Během následujících měsíců tak bude potřebné uložit do zásobníků menší množství plynu, což může ovlivnit následný vývoj trhu.

Úroveň naplnění plynových zásobníků v EU činila 1. dubna 625 TWh, což odpovídá 55 % skladovací kapacity a představuje více než dvojnásobek naplněnosti z dubna minulého roku. To je zároveň více jak polovina z celkových 1 129 TWh dostupné úložné kapacity.

3. Bavorsko požaduje mandát na pokračující provoz své jaderné elektrárny

Markus Söder, bavorský ministerský předseda, bojuje za to, aby bylo v Německu povoleno využívání jaderné energie i po zákonem stanoveném termínu pro odstavení jaderných elektráren. O víkendu řekl deníku Bild, že požaduje, aby spolkové země dostaly možnost nadále provozovat jaderné elektrárny v rámci své odpovědnosti.

Söder prohlásil, že Bavorsko chce v budoucnu elektrárnu Isar 2 provozovat samostatně a udržet ji v provozu až do konce desetiletí. Söder má v tomto podporu své strany, bavorské Křesťanské sociální unie (CSU), a předseda sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz je této myšlence otevřený, když návrh označil za „otevřený k diskusi“.

4. EU spustí první kolo společných nákupů zemního plynu, slibuje si stabilní dodávky za nižší cenu

První výzva k podání žádostí zakoupit zemní plyn v rámci společných nákupů EU proběhne příští týden. Na platformě AggregateEU mohou žádosti podávat společnosti z členských zemí EU a země Energetického společenství. Společné nákupy zemního plynu proběhnou na základě mimořádného nařízení přijatého v loňském roce. Jedním z hlavních záměrů je získání větší vyjednávací síly díky agregaci poptávky. 

První výzva v rámci společných nákupů zemního plynu pro EU a další země Evropy se dle zveřejněné tiskové zprávy Evropské komise otevře 25. dubna. Poptávka se bude shromažďovat skrze službu s názvem AggregateEU, kterou provozuje společnost PRISMA. PRISMA, evropská platforma pro obchodování s přepravní kapacitou v rámci plynárenské infrastruktury, vyhrála tendr na vytvoření platformy pro společné nákupy.

5. Distributoři: Počet připojených fotovoltaik ve čtvrtletí několikanásobně vzrostl

Počet nově připojených fotovoltaických elektráren do tuzemské sítě dál rekordně roste. Distribuční firmy evidují během prvního čtvrtletí několikanásobný nárůst počtu nových elektráren v síti, ten navíc bude zřejmě dál narůstat. Žádostí o připojení je ještě víc, problémy jsou ovšem s omezenými kapacitami v soustavě a také s technickou nepřipraveností instalovaných zařízení. Vyplývá to z informací distribučních společností pro ČTK.

Největší distribuční společnost ČEZ Distribuce letos za první tři měsíce roku připojila do sítě přes 15.000 nových fotovoltaických elektráren. Tím se blíží už číslům za celý loňský rok, kdy jich společnost připojila přes 21.000. „Aktuálně připojujeme asi 5000 fotovoltaických elektráren měsíčně,“ uvedla mluvčí Soňa Holingerová.

6. Expert: Renovaci energeticky neúsporných budov by měl zajistit stát, ne vlastníci  

Evropský parlament přijal návrh opatření na zvýšení tempa renovací a snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů. Některým českým politikům se však znění nelíbí a zapravdu jim dává i expert na energeticky úsporné stavby Petr Holub, který říká, že za splnění cílů směrnice o povinné renovaci starých a energeticky náročných budov musí být zodpovědné členské státy, nikoliv vlastníci budov.

Všechny nové budovy by měly mít od roku 2028 nulové emise, přičemž termín pro nové budovy využívané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány je stanoven na rok 2026. Všechny nové budovy by měly být do roku 2028 vybaveny solárními technologiemi, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky proveditelné, přičemž obytné budovy procházející zásadní renovací mají čas do roku 2032.

7. Den překročení: Česko již v dubnu vyčerpalo své každoroční přírodní zdroje

Česko dosáhlo minulý týden svého „dne překročení“ (tzv. Overshoot Day). Statistika každoročně stanovuje datum, kdy lidská poptávka po přírodních zdrojích překročila kapacitu, kterou je schopna Země v daném roce obnovit.

Celosvětově iniciativa Earth Overshoot Day stanovila datum pro rok 2022 na 28. července. Pro Česko, které si v žebříčku zemí nevede nejlépe, však tento den nastává již 12. dubna.

8. Maďarsko bude dále rozvíjet jadernou energetiku s Ruskem a Běloruskem

Maďarsko se dohodlo s ruským Rosatomem na dodatku ke smlouvě týkající se dostavby jaderné elektrárny Paks II. V elektrárně by měly podle současných plánů do deseti let vyrůst dva nové jaderné bloky typu VVER-1200. S Běloruskem pak Maďarsko podepsalo memorandum o porozumění, které se týká výměny informací a zkušeností se stavbou ruských bloků.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto v minulém týdnu uzavřel dvě významné dohody týkající se rozvoje jaderné energetiky v zemi. Nejprve na své návštěvě v Moskvě se společností Rosatom dohodl dodatek k původní smlouvě z roku 2014 o výstavbě a financování jaderného projektu Paks II. Aktualizace smluv, ke které nezveřejnil žádné další podrobnosti, bude i tak potřebovat schválení od Evropské komise.

9. Německo bez jádra: Energetici zdůrazňují potřebu nových plynových elektráren

Ukončení provozu posledních tří jaderných elektráren v Německu, ke kterému došlo na konci minulého týdne, využívají představitelé z energetického sektoru, aby poukázali na potřebu zajištění dostatečného výkonu v německé elektrizační soustavě. Objevují se jednak výzvy na urychlení výstavby nových plynových elektráren, ale také na uvedení více uhelných elektráren do pohotovosti.

Podle Německého svazu energetického a vodního průmyslu (BDEW) je z hlediska bezpečnosti dodávek elektřiny nezbytné začít s výstavbou nových plynových elektráren.

10. Ceny lithia po dvou letech významně klesají. Pokles neohrožuje nové těžební projekty a zlevňuje výrobu elektromobilů

Podle společnosti Benchmark Mineral Intelligence se cena uhličitanu lithného po dvou letech prudkého růstu od ledna propadla o více než 65 %. Ceny klesají i u dalších kovů, které se používají v bateriích, jako je kobalt a nikl. Těžební společnosti tento pokles nicméně neznepokojuje, a i nadále očekávají příznivé zisky, jelikož zejména rozvoj elektromobility vytváří stabilní růst poptávky.  

Od listopadu se ceny lithia propadly o více než polovinu, přičemž v posledních týdnech se pokles ještě zrychlil. Cena se od konce loňského roku propadla v důsledku malé poptávky po elektromobilech v Číně, která představuje největší světový trh. Mnozí analytici v této souvislosti poukazují na zrušení dotací na elektromobily.

Téma

Chceme mít levnou elektřinu? Můžeme, i u nás fouká vítr a svítí slunce

Potřebujeme v České republice postavit více obnovitelných zdrojů energie. Jsou pro to tři hlavní důvody: cena, konkurenční pozice českého průmyslu a v neposlední řadě také bezpečnost.

Česká energetika se zkrátka musí změnit. A to ze zcela pragmatických důvodů. Chceme energii levnou, abychom za ni nemuseli platit moc. Chceme udržet konkurenceschopnost českého průmyslu. A chceme energii se zajištěnými dodávkami ze spolehlivých zdrojů, abychom se nemuseli obávat další energetické krize, jako byla ta vyvolaná Putinovou válkou na Ukrajině. Obnovitelné zdroje toto všechno splňují.

Studie: Tři čtvrtiny státních budov energeticky nevyhovuje, stát může ušetřit

Tři čtvrtiny státních budov jsou energeticky nevyhovující, stát by na jejich provozu mohl ušetřit na energiích při jejich současných cenách až 20 miliard korun ročně. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte. Odborníci proto volají po zřízení meziresortní pracovní komise, která by se měla zabývat zavedením energeticky úsporného státu odstraněním administrativních překážek, uvedl Svaz moderní energetiky.

Centrální státní instituce vlastní 770 budov, přičemž podle pravidel EU je jich 572 energeticky nevyhovujících. Budovy a jejich provoz přitom podle odborníků spotřebovávají asi 40 procent veškeré energie.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu