V německém přístavu Stade bude terminál na LNG, projekt má definitivně zelenou

V německém přístavu Stade, který leží na Labi nedaleko Hamburku, vznikne do roku 2027 pozemní terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). V tiskové zprávě to dnes uvedla projektová společnost Hanseatic Energy Hub (HEH). Výstavba zařízení, které se připravuje už delší dobu, přijde asi na miliardu eur (25 miliard Kč). Podporovatelé zařízení nyní přijali konečné rozhodnutí, které dává projektu zelenou.

Kapacita v chystaném terminálu je už od loňska vykoupena, Česká republika si tam zajistila dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby. Další dva dlouhodobé podíly už loni získaly společnosti EnBW a SEFE, posledně jmenovaná je někdejší Gazprom Germania. Podle HEH jde o první pozemní terminál na LNG v Německu.

Agentura Reuters uvedla, že jde o významný krok. Je totiž součástí dlouhodobé snahy Německa zvýšit dovozní kapacitu LNG. Od února 2022, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, je Německo nuceno rychleji hledat alternativy k někdejším dodávkám plynu z Ruska.

„Po úspěšném završení komerční a povolovací fáze na konci roku 2023 si akcionáři Partners Group, Enagás, Dow a Buss Group nyní úspěšně zajistili financování tohoto infrastrukturního projektu,“ uvedla projektová společnost. Partners Group jedná podle ní jménem svých zákazníků.

Enagás je španělský provozovatel plynovodní sítě a Buss je logistická firma. Dow Chemicals má pobočku v blízkosti chystaného projektu. Oficiální ceremoniál před zahájením výstavby se očekává v nadcházejících týdnech.

Tento měsíc do Stade připlula první speciální loď, která slouží pro uskladnění LNG a jeho zpětnou přeměnu do plynného stavu. Zatím bude fungovat v testovacím provozu. Další tři taková plavidla jsou po jednom ve Wilhelmshavenu, Brunsbüttelu a v Lubminu, společně s tím ve Stade se budou pro zpětné zplynování používat až do roku 2027. Jde o zařízení označovaná anglickou zkratkou FSRU (Floating Storage and Regasification Unit).

Česko má nyní k dispozici kapacity LNG v nizozemském Eemshavenu, kde má do roku 2027 asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně. Tyto kapacity podle vlády pomohly výrazně snížit závislost Česka na dodávkách plynu z Ruska. Česká vláda se také zajímá o vznikající terminál na LNG na německém ostrově Rujána v Baltském moři, který je infrastrukturně výhodný. Region je totiž spojen se Saskem plynovodem OPAL, na který je produktovodem Gazela napojeno Česko.

Plovoucí jednotky FSRU byly instalovány od roku 2022, kdy kvůli válce na Ukrajině začal prudce klesat dovoz plynu z Ruska. Instalace těchto jednotek pro zpětné zplynování ale byla od začátku považována za dočasné řešení, než se vybudují pozemní terminály, které zajistí přechod k dekarbonizaci v rámci strategie na ochranu klimatu prosazované německou vládou.

Terminál ve Stade bude vybaven pro zkapalněný zemní plyn, syntetický zemní plyn a zkapalněný biometan. Později přibude i čpavek, který lze využít jako nosič vodíku, jehož nízká hustota může komplikovat přepravu. Česká energetická společnost ČEZ, německá EnBW a dovozce plynu SEFE se zavázali, že nakoupí 90 procent roční objemové kapacity terminálu Stade, která činí 13,3 miliardy metrů krychlových.