Domů
Uhlí
Sandbag: Profitabilita německých hnědouhelných elektráren se v H1 2019 propadla o více než polovinu
Hnědouhelná elektrárna Schwarze Pumpe, LEAG,. Zdroj: SPBer, Wikimedia Commons

Sandbag: Profitabilita německých hnědouhelných elektráren se v H1 2019 propadla o více než polovinu

Dle modelu londýnského think-tanku Sandbag klesl hrubý zisk německých hnědouhelných elektráren v první polovině letošního roku o 54 %. Nejhůře jsou na tom starší elektrárny zprovozněné před rokem 1990. Forwardové ceny elektřiny a ceny emisních povolenek navíc indikují, že elektrárny budou ztrátové i ve střednědobém horizontu.

Podle modelu institutu Sandbag hrubý zisk hnědouhelných elektráren, tedy bez uvažování fixních nákladů, klesl v první polovině roku z 1 109 milionů EUR na 513 milionů EUR. Při započítání fixních nákladů na provoz a údržbu německé hnědouhelné elektrárny v prvních šesti měsících letošního roku zaznamenaly teoretickou ztrátu 664 milionů EUR. V první polovině loňského roku to bylo 68 milionů EUR.

„Ziskovost elektráren spalujících hnědé uhlí byla v první polovině roku skutečně velmi nízká, ale je to také kvůli zvláštní situaci na trhu,“ vysvětluje expert trhu s elektřinou Fabian Huneke z výzkumné společnosti Energy Brainpool.

Provozovatelé se potýkají zejména s vysokou cenou emisních povolenek, která nyní atakuje hranici 30 EUR za každou tunu CO2 vypuštěného do ovzduší.

Důležitým faktorem je také rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie, které  postupně vytlačují z trhu zdroje s vyššími mezními náklady. Zprvu byly  vytlačovány zejména plynové elektrárny a později také černouhelné elektrárny. Současná nízká cena zemního plynu však poměry na trhu měníparoplynové elektrárny se v merit order dostávají před starší hnědouhelné elektrárny.

Neprofitabilní jsou zejména starší elektrárny – výsledky je však nutné brát jako orientační

Podle Sandbag jsou obzvláště tvrdě zasaženy hnědouhelné elektrárny, které byly připojeny k rozvodné síti před rokem 1990. V první polovině roku činil jejich hrubý zisk dle modelu 188 mil. EUR, to při fixními nákladech ve výši 650 mil. EUR znamená teoretickou ztrátu 476 mil. za pouhých šest měsíců. Paralelní výpočet pro novější elektrárny představuje ztrátu 188 milionů EUR.

Hodnoty je však nutné uvažovat jako teoretické, jelikož Sandbag ve výpočtech uvažoval aktuální ceny elektřiny na burze a rovněž aktuální ceny emisních povolenek. Ve skutečnosti probíhá velká část prodeje elektřiny a nákup povolenek v předstihu za předem stanovené ceny. Ne všechny elektrárny jsou navíc provozovány čistě na tržní bázi.

„Ne všechny elektrárny jsou uváděny na trh dlouhodobě a mnoho z nich pro tento trh vyrábí jen malou nebo dokonce žádnou elektřinu. Některé z našich elektráren jsou v síťové rezervě, nebo jsou provozovány na základě smluv s průmyslovými partnery,“ říká Georg Oppermann, tiskový mluvčí společnosti Uniper.

Rovněž RWE zdůraznila význam uzavírání forwardových smluv na prodej elektřiny. Výroba společnosti v roce 2019 je tímto způsobem téměř ze 100 % zajištěna proti kolísání tržních cen.

Ani budoucnost není pro uhelné elektrárny růžová

Pohled do budoucna je již zajímavější, jelikož uvažuje s forwardovými cenami elektřiny a emisních povolenek. Na jejich základě model Sandbag počítá u starších uhelných elektráren v letech 2020-2022 se ztrátou 1,8 miliardy EUR. I nové uhelné elektrárny jsou dle modelace ve světle svých celkových nákladů stěží ziskové.

Sandbag dále dodává, že pouze provozovatelé elektráren znají přesnou ziskovost a náklady svých zdrojů. Nicméně upozorňuje, že německá vláda by měla indikovaný vývoj na trhu zohlednit při jednáních o kompenzacích pro odstavované elektrárny v rámci svého odklonu od uhlí.

Německá „uhelná komise“, pověřená vládou k připravení akčního plánu pro postupný odklon Německa od uhlí, v lednu stanovila harmonogram odstavování uhelných elektráren a rok 2038 jako konečné datum výroby elektřiny z uhlí.

První vlna odstavování má dle doporučení komise proběhnout do roku 2022. Harmonogram stanovuje, aby v roce 2022 instalovaný výkon hnědouhelných elektráren dosáhl 15 GW. To oproti roku 2017 znamená odstavení 5 GW,  instalovaného výkonu těchto zdrojů. Při zohlednění již existujících plánů se jedná o odstavení dodatečných 3 GW instalovaného výkonu.

Kompletní studie Sandbag – The cash cow has
stopped giving: Are Germany’s lignite plants now worthless?

Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Schwarze Pumpe, LEAG,. Zdroj: SPBer, Wikimedia Commons

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Martin Hajek
6. srpen 2019, 10:05

Model Sandbag bude asi trošku účelový. V roce 2021 dojde ve střední Evropě k masovému odstavení starších uhelných elektráren, které nesplní nové přísné emisní limity diktované závěry o BAT. Současně v Německu proběhne další vlna odstavení jaderných elektráren a v roce 2022 další. To dost podstatně změní situaci a smát se budou výrobci elektřiny (z čehokoliv), plakat budou domácnosti a průmysl.

Jan Veselý
6. srpen 2019, 14:50

Mám to chápat tak, že se Mayové spletli, že konec světa nastane, ne v roce 2012, ale až v 2021?

Carlos
6. srpen 2019, 15:05

Podle nejnovějších zjištění E. Dänikena trpěl hlavní kněz dyslexií a přehazoval číslice. :D

Martin Hajek
6. srpen 2019, 19:13

Konec světa to nebude, ale konec levné elektřiny ve střední Evropě ano.

Jan Veselý
6. srpen 2019, 14:55

Teď vážně, myslím, že to opravdu bude mocný stimul pro větrnou energetiku na místech, kde fouká, když v hlavních lokalitách fouká málo, pružnou výrobu, akumulaci, demand response, ...

Budou to možná pár let turbulentní časy, ale stejně si myslím, že z toho vyleze lepší, odolnější, spolehlivější a cenově velmi přijatelný systém.

Další kolo BREFů po roce 2025 už nebude tak zajímavé.

Martin Hajek
6. srpen 2019, 19:12

Další kolo BREFů bude nejspíš významně později a zajímavé už v uhlí moc nebude, to máte pravdu, protože valná většina uhelné flotily má být v EU uzavřena do roku 2030. Ovšem environmentalisté jsou vynalézaví a je docela možné, že vymyslí nové regulace na plynové elektrárny a pak to zajímavé být může. Ty turbulentní časy ale mohou trvat podstatně déle, protože stavba nových elektráren se zabezpečeným výkonem bude velmi obtížná kvůli celkové nejistotě a nejrůznějším obstrukcím se do ní investoři pohrnou až při opravdu velmi vysokých cenách elektřiny. Takže v praxi se pak ty nové elektrárny nebudou muset tolik stavět, protože mezi tím Evropu navždy opustí energeticky náročný průmysl.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se