Vývoz energetického uhlí z USA se loni zotavil, mohl by nahradit i část dodávek z Ruska

Nárůst cen uhlí způsobený globálním hladem po energetických komoditách pomohl v loňském roce vývozcům energetického uhlí napříč celým světem. V případě Spojených států amerických se po propadu v roce 2020 vývoz energetického uhlí loni zotavil na úroveň z roku 2019. Vzhledem k aktuálnímu dění na Ukrajině a snahám omezit dovoz energetických surovin z Ruska tak zřejmě vývoz uhlí z USA letos nepoleví.

Vývoz uhlí z USA dosáhl v roce 2021 podle dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) celkem 85 milionů krátkých tun, tedy zhruba 76 milionů metrických tun. Ve srovnání s 69 miliony krátkých tun z roku 2020, který byl poznamenán zásadním propadem způsobeným koronavirovou pandemií, se jedná o meziroční nárůst o 23 %.

Výše uvedená čísla nicméně zahrnují jak koksovatelné uhlí, používané především v ocelářství, tak energetické uhlí určené převážně pro výrobu elektřiny a tepla. Zatímco vývoz koksovatelného uhlí zaznamenal pouze částečný nárůst, a nevystoupal tak ani na hodnotu z roku 2019, v případě energetického uhlí byla situace odlišná. Meziroční nárůst vývozu této komodity dosáhl 47 %, díky čemuž se export zotavil na zhruba stejnou hodnotu jako v předpandemickém roce 2019.

Vývoz uhlí z USA mezi lety 2010 a 2021. Zdroj: EIA

Nejvíce uhlí z USA směřovalo loni do Indie, která tak již pátým rokem byla největším dovozcem uhlí z USA. Do Indie loni putovalo celkem 15,3 milionů krátkých tun, z toho více než tři čtvrtiny objemu tvořilo energetické uhlí. Na druhém místě se s 13 miliony krátkých tun umístila Čína, v jejím případě však 91 % tvořilo koksovatelné uhlí. Dále pak následovaly Japonsko, Jižní Korea a Nizozemsko, které je však především hlavním evropským importním hubem, přičemž v zemi zůstane pouze zlomek uhlí a zbytek je vyvezen dále do Evropy, zejména Německa.

Silná globální poptávka po uhlí letos vývoz opět podpoří

Probíhající válka na Ukrajině nemá dopad pouze na evropský trh se zemním plynem, jelikož Rusko je pro Evropu rovněž zásadním dodavatelem energetického uhlí. Ruské dodávky uhlí v posledních letech tvořily zhruba polovinu veškerého dovozu do Evropy, v případě Německa, které je jedním z hlavních dovozců, se jednalo dokonce o více než 70 %.

Podle dat EIA Rusko v loňském roce vyvezlo více než polovinu veškeré domácí těžby uhlí, do Evropy (bez Turecka) směřovalo více než 60 milionů krátkých tun. Převážnou část z tohoto dovozu tvořilo právě energetické uhlí, jelikož tento typ uhlí podle agentury tvoří na 90 % veškerého vývozu z Ruska.

Vývoz uhlí z Ruska v roce 2021 dle destinace. Zdroj: EIA

Probíhající válečný konflikt má přímé dopady na evropský, a rovněž globální trh s uhlím, kdy se řada účastníků trhu snaží vzhledem ke zvýšenému riziku nakupovat uhlí od neruských dodavatelů i bez zavedení přímých sankcí. Stejně tak jeden z největších ruských vývozců uhlí, společnost Suek, již deklaroval zásah vyšší moci (force majeure), který omezil jeho možnost dodávat uhlí.