Domů
Větrné elektrárny
ScottishPower dokončila stavbu 714MW větrného projektu East Anglia ONE za 9 měsíců

ScottishPower dokončila stavbu 714MW větrného projektu East Anglia ONE za 9 měsíců

Společnost ScottishPower dokončila instalaci poslední větrné turbíny offshore projektu East Anglia ONE. Celkem 102 turbín s výkonem 714 MW leží 43 km od pobřeží Suffolku ve Spojeném království. V rámci dalších tří fází projektu East Anglia je plánováno až s 3,1 GW nového instalovaného výkonu.

Skotská společnost ScottishPower ve spolupráci s Macquarie’s Green Investment Group na konci dubna úspěšně nainstalovala poslední turbínu projektu East Anglia ONE. Tento offshore větrný projekt u pobřeží Anglie disponuje 102 turbínami Siemens Gamesa SWT-7.0-154. Celkový výkon offshore větrné elektrárny tak činí 714 MW.

„Úspěšná instalace všech turbín je pro projekt East Anglia ONE obrovským úspěchem. Přibližuje nás o další krok blíž k dokončení, kdy bude větrná elektrárna vyrábět čistou a obnovitelnou energii. Tu Spojené království potřebuje k dekarbonizaci a splnění svého závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Tento projekt je důkazem úlohy, kterou East Anglia hraje na poli offshore větrné energetiky. Přináší také hmatatelné výhody pro obyvatele, podniky a komunity,“ uvedl Charlie Jordan, projektový ředitel East Anglia ONE ve společnosti ScottishPower Renewables.

Výstavba elektrárny započala v červnu loňského roku a společnosti ji tak zvládly za devět měsíců. Všechny součásti elektrárny byly dopředu smontovány a přivezeny z přístavu Peel Ports v Great Yarmouth, do kterého společnost ScottishPower Renewables investovala 5 milionů liber. Gondola jednotlivých elektráren je umístěna ve výšce 90 metrů a lopatky mají délku 75 metrů.

„Díky spolupráci, našim zkušenostem v offshore větrné energetice a využití rozsáhlých zkušeností britského dodavatelského řetězce jsme byli schopni bezpečně dokončit instalaci a zajistit, že East Anglia ONE bude dodávat spolehlivou a čistou energii pro příští generace,“ uvedl Andrew Elmes, ze společnosti Siemens Gamesa.

Dosáhne East Anglia výkonu 3,8 GW?

Pro ScottishPower je East Anglia ONE první fází projektu East Anglia, který má naplánovány i další fáze:

  • East Anglia ONE North – 67 turbín (s instalovaným výkonem až 800 MW)
  • East Anglia TWO – 75 turbín (s instalovaným výkonem až 900 MW)
  • East Anglia THREE  (s instalovaným výkonem až 1400 MW)
  • Zdroj úvodní fotografie: ScottishPower

    Komentáře

    (37)

    hariprasad

    4. květen 2020, 18:30

    Na obnovitelnou energii se musíme podívat jako na jiné suroviny. Kdo je má prodává a vyváží, kdo je nemá, platí a dováží. Vidím analogii například v ropě. Snažit se za každou cenu, být energeticky nazávislý je ekonomický nesmysl, který bude mít za následek neúměrný nárůst ceny elektřiny.

    St

    5. květen 2020, 08:51

    Tady bych si dovolil oponovat. EE si na rozdíl od ropy a jiných surovin dovedeme relativně levně a snadno vyrobit i u nás doma. A jistě se shodneme, že je lépe mít strategické suroviny pod kontrolou jak spoléhat na jejich dovoz.

    Jediné co v současné době způsobuje nárůst ceny EE je bezprecedení podpora OZE jakožto rádoby ekologických zdrojů EE.

    Pavel K

    5. květen 2020, 12:34

    Kdyz budete mit vedle sebe 2 stejne a stejne kvalitni (u elektriny je kvalita jasna - stejna) vyrobky vedle sebe. Jeden z CR za €100, druhy z Nemecka za €50, jaky budete dlouhodobe odebirat a proc?

    Emil

    5. květen 2020, 12:53

    Tato otázka má asi tak stejnou relevanci, jako "co kdyby Německo vyhrálo 2. světovou válku?"

    Pavel K

    5. květen 2020, 13:09

    Muj rpedpoklad je ten, ze do budoucna (az se zapocitaji do cen externality, nyni se tak castecne deje s uhlikovou dani), budeme vyrabet elektrinu draz (odhad vycucany z prstu je dvojnasobek), nez okolni zeme s melkym morem ci jinymi vhodnymi podminkami pro OZE.

    A mam dalsi otazku, kter ami vrta v hlave. Co z nasledujicich moznosti je nezavisla vyroba elektriny:

    1) elektrarna na uzemi CR vlastnena statem (aspon z > 50 % podilem)

    2) elektrarna na uzemi CR vlastnena soukromou spolecnosti

    a) kde majitel (> 50 %) ma obcanstvi / sidlo v CR

    b) majitel (> 50 %) ma obcanstvi / sidlo v jine zemi (EU)

    c) majitel je neznamy

    3) elektrarna na uzemi jineho statu EU, vlastnena statem (> 50 %)

    4) elektrarna na uzemi jineho statu EU, jejiz majitel (> 50 %) ma obcanstvi / sidlo v CR.

    Budu moc vdecny, pokud mi toto nekdo objasni, idealne i zduvodni, protoze z logiky veci by to mel byt jen (1) z jine logiky veci (po vzoru Venezuely = mozne vyvlastneni) cokoliv, co lezi na uzemi CR (1, 2a, 2b, 2c), z dalsiho pohledu (majetkoveho) zase 1 a 3.

    Rad bych vedel, co se pocita do te samostatnosti ve vyrobe.

    Carlos

    5. květen 2020, 13:27

    Vzhledem k existenci krizového zákona a možnosti nakázat činnost (ZA KOMPENZACI!!!) je to elektrárna která se nachází na území ČR.

    Porušení vlastnických práv (vyvlastnění) je blbost, pokud lze dosáhnout daného stavu i jinak a myslím že by to i pokud by byla krize bylo napadeno u soudu. Ale nerad bych se do toho dále pouštěl. V případě války si umím představit několik způsobů postátnění. Je tam možnost státu elektrárnu pronajmout, spojit firmu se státní akciovkou, nechat vyvlastnit za kompenzaci, prodat, nebo to nechat jak to je a jet podle nějakého koordinačního tělesa, což je situace shora zmíněná.

    Emil

    5. květen 2020, 14:11

    Pavle K, tento předpoklad může platit v době příznivých podmínek pro OZE, ale nic nenasvědčuje tomu, že by to mělo v budoucnu platit obecně, zatím je tomu právě naopak.

    Nejde totiž o to, vyrobit elektřinu co nejlevněji, ale vyrobit ji co nejlevněji v době, kdy je spotřebovávána, a to je zásadní rozdíl.

    Ve druhé otázce souhlasím s Carlosem, že je to elektrárna na území ČR, která se tím pádem musí řídit naším právním řádem.

    Jaroslav Studnička

    5. květen 2020, 14:30

    Navíc větší provozovatelé (výrobci) patří do kritické infrastruktury a předpokládám, že pro ně platí trochu jiná pravidla než pro normální soukromí subjekt.

    Jaroslav Studnička

    5. květen 2020, 14:31

    * soukromý

    St

    6. květen 2020, 18:44

    Toto je pane Pavle čistá demagogie. Protože oba víme, že Němci nejsou schopni dlouhodobě dodávat EE za dnešní ceny. Protože většina výrobců OZE dostává nejrůznější dotace a cena EE je zas tak nezajímá. Proto si mohou dovolit prodávat pod cenou.

    Je to podobné jako rozhodování zdali si koupit levný jogurt z Německa plný éček a škrobu, nebo si koupit drahý český jogurt z poctivého mléka bez přidaných náhražek. U mě vítězí dražší, kvalitnější výrobek, kde i se samotným výrobkem kupuji pocit, že jsem pomohl bližnímu svému a díky mě budou české kravičky si užívat českých luhů a hájů.

    Každopádně chápu, že většina lidí na něco takového kašle. Kupují jen to nejlevnější.

    Stejně by to dopadlo, kdyby byla k dispozici levná špinavá EE nebo drahá čistá. Pro co by se rozhodla většina lidí? Je to myslím předem jasné.

    Vladimír Šťastný

    5. květen 2020, 11:00

    hariprasad

    Jak vám již odpověděl St, téměř ve všech komoditách to jde, ale vodu, potraviny a elektrickou energii musíte mít svou, jinak jste hračkou v rukou vyděračů.

    Carlos

    5. květen 2020, 12:26

    Na jakou úroveň s tím "muset mít vlastní"chcete jít? Okres, kraj, spolková země, stát, EU?

    Podle mne je třeba si pořád uvědomovat jestli chcete řešit všechno optikou 1936 a být nezávislý za každou cenu, nebo to řešit moderně a mít jen schopnost v případě potřeby elektřinu vyrobit. Podobně jako je teoreticky možné zajistit potravinovou nezávislost, sice draho, ale hlad by asi nebyl, ale stabilně se to nedělá, protože se to nevyplatí.

    A právě ten druhý přístup je podle mne lepší, protože umožní lepší fungování ekonomiky a rychlejší rozvoj a zlepšování blahobytu, protože se neváží zbytečné prostředky na něco co lze získat levněji.

    A také bych spíš uvažoval o větší integraci EU, která by zajistila stabilnější prostředí a omezila nutnost zbytečně plýtvat zdroji, stejně jako zbrklé akce, stejně jako nečinnost, zemí, které v konečném důsledku budou mít nedozírné dopady na zbytek EU.

    Jaroslav Studnička

    5. květen 2020, 13:51

    Pane Carlosi, Evropa nejsou Spojené státy, tady nikdy nemůže fungovat nějaká federalizace.

    Jaroslav Studnička

    5. květen 2020, 13:56

    Stávající politické smýšlení a směřování EU rozhodně není takové, že bych toužil o větších pravomocích EP.

    Ještě doplním několik poznatků v komentáři pana Vondry. https://alexandrvondra.cz/prispevek/suche-roky/?fbclid=IwAR3PSSzzR_JbRUCLNgrcxCBN8-SdUmf2Lc4arAxtISX1zMpfpY6UXbIHoGE

    Carlos

    5. květen 2020, 14:35

    Pane Studničko,

    proč myslíte?

    Já si celkem umím představit jak EU více federalizovat i přesto že EU nejsou USA. Ono by pro začátek stačilo aby se změnilo fungování EU tak aby parlament měl dvě komory a komise mu byla odpovědná.

    Jaroslav Studnička

    5. květen 2020, 14:53

    Pane Carlosi, stávající směr a politická reprezentace EU je pro mě nepřijatelná. Dle mého názoru nejde správným směrem, proto větší pravomoci nepřidávat. Brexit je toho myslím důkazem.

    Stále platí významná odlišnost, vliv atd. jednotlivých států EU v mnoha ohledem a skloubit toto do jednoho optimálně spravedlivého proudu je nemožné.

    Carlos

    5. květen 2020, 16:09

    Pane Studničko,

    politická reprezentace EU podle mne také nefunguje jak by měla, ale to je dáno charakterem EU, který je teď něco co se nedá ani pořádně definovat,není to ani konfederace ani federace, nazval bych to byrokracií s malou veřejnou kontrolou. A je to problém a souhlasím že to mohl být důvod Brexitu (a doufejme že nebude Italeave, Raustria, Deportugal, nebo Czechout).

    Podle mne ale to co je třeba k tomu aby se tomu zabránilo je úprava systému tak aby se více podobal federaci a dostala standardní strukturu s dvoukomorovým parlamentem a politicky odpovědnou vládou. Ano, můžeme tam mít i něco nestandardního, můžeme mít třeba parlamentem voleného prezidenta a předseda komise se bude volit přímo. Nebo můžeme mít klasický systém koalic.

    Ale v tom případě musí dojít i k posílení pravomocí EU, tedy bych viděl posunutí obrané a zahraniční politiky a větší vystupování jako jeden ekonomický blok. Také by mělo dojít k nějakému postupnému sbližování mezd a pod. Jeden z problémů na který si stěžují staré země je příliv levné práce (stále), problém v nových zemích je stále nízká (snad i podhodnocená) odměna za práci, což ale mnohdy způsobují politici tam. Takže návrh Evropské minimální minimální mzdy není od věci, vzhledem k přepočtu přes výkonost ekonomiky by to mohlo s problémem pomoci.

    Další věc je že by měly být přijaty v oblasti průmyslu takové (v ten moment už) zákony a pravidla, které zajistí že když v zemi A vyrobím podle EU normy výrobek, třeba lokomotivu, tak není možné aby se objevila nějaká SŽ(DC) s tím že to nepustí na koleje dokud si neudělám ještě národní certifikaci (mimochodem na okruh musí každá jedna lokomotiva pokud má jezdit zde, byť by měla vedle v Polsku a Německu jezdila naprosto běžně).

    Ano, pokaždé tam budou nějaké kompromisy, které se někomu nelíbí, ale to je vždy, je to podobné jako se hněvat že u nás bude mít větší vliv větší kraj, než menší, nebo že v okrese bude mít větší vliv okresní město než nějaká vesnice. Pokud bude EU předělaná tak aby tam fungovaly standardní procesy, tak v čase dojde k postupné eliminaci těch problémů. Samozřejmě nebude to ze dne na den, ale třeba během 30-50 let. Pokud se budeme hodně snažit, tak možná třeba 20-40, ale je to myslím stále ta lepší alternativa k jejímu rozpadu.

    St

    6. květen 2020, 18:50

    Tady nejde o samostatnost za každou cenu. Ale o zvážení všech možných rizik. Proto je třeba mít strategické odvětví ve svých rukou. Podívejte se jen co se děje ve vodárenství (https://pravdaovode.cz/) jaký je rozdíl pokud vodárna je v rukou města a pokud je v rukou nadnárodních firem. Myslíte si, že by nám Němci prodávali levně EE pokud by u nás neměli konkurenci?

    Jinak ta samostatnost nemusí vůbec přijít draho, stačí jen používat zdravý selský rozum a být tak trochu patriot.

    Pavel K

    5. květen 2020, 12:30

    Volny trh jen spravne regulovany, mi neprijde vyderacsky. Mozna s emuze obcas stat, ze za nepredvidanych udalosti, nez se zestabilizuje rovnovazny bod (mezi nabidkou a poptavkou), muze byt cena vyderacska, ale ruku na srdce, existuje neco lepsiho?

    A proc by potraviny a elektrina nemohly byt komoditami na volnem trhu? Co tomu brani? Proc nemuzeme dovazte elektrinu (z EU)? Vite, co by se stalo, kdyz by nebyla ropa, nebo vylitla cena na $10 000 za barel? Co by to udelalo snasi zemi? A toto nikdo doted neresil a nejak setoho neboji. Proc u elektriny s timto nekdo strasi? Pokud bychomsi odhlasovali rozpad EU, mohlo by to elektrinu zdrazit. Ale on by odchod z EU zdrazil temer vse. Dokud jsme EU, nevidimproblem odebirat EU komodity, Vy ano?

    Jan Veselý

    5. květen 2020, 12:42

    Potraviny jsou naopak vcelku dobrý příklad jak to dělat správně. Spokojeně dovážíme něco mezi čtvrtinou a polovinou potravin a nic je neděje.

    A kdyby se něco podělalo, tak je v ČR dost naskladněno, že bysme pěkných pár měsíců vydrželi, v nouzovém režimu (přídělový systém, vybíjení dobytka, zákaz výroby alkoholu, ...), věřím, i rok. A mezitím by bylo možné uplatnit know-how, které v zemi stále je a osít potravinami klidně milion hektarů navíc. Takhle si představuju vhodnou kombinaci trvale nízkých cen a bezpečnosti.

    Carlos

    5. květen 2020, 13:13

    Na pivo si netroufli sáhnout ani za války v Británii, tady by z toho byl okamžitý požadavek na kapitulaci :)

    Navíc v případě hodně velkých problémů se dá i produkce masa zvýšit, tedy zejména na vesnicích. Králík roste celkem rychle a je celkem nenáročný a množí se geometrickou řadou.

    Taky celkem věřím tomu že by zase brzy došlo k velké improvizaci jako s rouškami a navýšení domácí produkce zeleniny kompotů a podobně. Ono stačí z toho udělat správný hype.

    Jinak existuje celkem pěkně udělaný hraný "dokument" Wartime Farm s Ruth Goodmanovou, dá se najít na youtube.

    Bob

    5. květen 2020, 19:16

    Pro Pavel K

    Pan Veselý Vám napsal, jak by to asi mohlo vypadat u potravin. I když ani tam by to nebylo vůbec snadné. Třeba je otázka, čím by najednou byly obdělávány, hnojeny a zavlažovány ty nové stotisíce hektarů polí.

    U ropy a plynu máme strategické rezervy na docela dlouhou dobu. Ropa a v podstatě i ZP se dá jednoduše, levně a v podstatě beze ztrát skladovat v nádržích a podzemních zásobnících. Doprava je možná i na velké vzdálenosti lodí, železnicí, produktovody, apod. poměrně levně a opět prakticky beze ztrát. Navíc lze použít existující infrastrukturu.

    Naproti tomu u elektřiny musí být každou sekundu držena křehká rovnováha mezi výrobou a spotřebou. Elektřina se prakticky nedá ve velkém skladovat. Když tak jen v řádu jednotek hodin, za vysokých nákladů a se ztrátami. Podobně je problematické také tu elektřinu dopravit na velkou vzdálenost. Ztráty velmi rostou se vzdáleností. Kromě toho stačí nezvládnutá nerovnováha jen v části distribuční soustavy (třeba v jednom městě) a celá síť se Vám zhroutí, jako domino.

    Prostě elektřinu si nemůžete "nasyslit" na horší časy (třeba půl roku přerušení dodávek), jako jiné zboží (třeba obilí).

    Jan Veselý

    5. květen 2020, 19:52

    Mám si snad myslet, že nejde mít záložní elektrárny? To mi potom vysvětlete, proč je má každá větší fabrika, každá větší nemocnice, náš ostravský superpočítač, hasiči, ...? Nebuďte směšný. Ony už dávno jsou, jen by to chtělo tomu dát trochu tvar a systém.

    Carlos

    5. květen 2020, 21:28

    Tak mne napadá, kolik těch plynových motorů a podobných záložních zdrojů po republice je?

    Bob

    6. květen 2020, 23:02

    Odpověď na:

    Jan Veselý 5. květen 2020, 19:52

    Byla to reakce na Váš příspěvek, že potraviny jsou dobrý příklad k elektřině. Píšete tam o potravinách: "v ČR dost naskladněno".

    Právě, že potraviny nejsou moc dobrý příklad, protože elektřina nejde uskladnit na celý rok v silu, jako třeba obilí.

    Záložní zdroje elektřiny samozřejmě mít můžeme, ale něco (nemálo) to stojí. Představte si, že by bylo 50% celoroční výroby z FV. To by znamenalo, že v létě za příznivých podmínek bychom měli cca trojnásobek výkonu, než bychom mohli spotřebovat jen z té FV, bez ohledu na ostatní zdroje. A současně bychom museli mít cca 50% výkonu v záložních zdrojích (pravděpodobně na fosilní ZP), které by ale většinu roku nevyráběly a musely by být placeny jen za to, že jsou v záloze.

    Pokud mají záložní zdroje (většinou diesel generátory) nemocnice, datacentra, hasiči, apod. tak nejsou určeny pro celou spotřebu. Zálohuje se jen to nejnutnější. Rozhodně ne na třeba 3 měsíce běžného provozu.

    Kde jste vzal to, že každá větší fabrika má svoji elektrárnu? Navíc pro celou spotřebu a schopnou "startu ze tmy".

    Co se týká měst, tak to mají jen 2 na celé Moravě a jsou schopna napájet jen velmi omezeným výkonem a jen kritické objekty. Jedna z nich je Přerovská teplárna, která je teprve od nedávna schopna startu "ze tmy". A velký problém je pak takový ostrov výroby EE zpět připojit do restartované sítě.

    Carlos

    5. květen 2020, 13:01

    Protože u elektřiny byl ještě před 20 lety lokální monopol, to u ropy ve světě nikdy nebylo, asi nezvyk. To co brání tomu abychom v EU volně obchodovali je nedostatečné propojení soustav, podívejte se třeba na mapu elektrické soustavy, kdy je pořád jasně vidět rozdíl mezi západem, kde neodlišíte země od sebe a východem kde to vidět stále je.

    www. entsoe. eu/data/map/

    Bohužel některé projekty na propojení selhávají i na strachu místních. Například místo toho aby se rekonstruovalo celé vedení Sokolnice-Bisamberg na 400kV se postaví nová stanice kdesi u Hohenau, do Bisambergu povede 400kV a do Sokolnice zůstane 220kV, aby náhodou nevzrostl export jaderného proudu. (byť ten spíš jde druhou linkou přímo ze Slavětic) Na druhou stranu se kapacita možná bude dát navýšit i na současném vedení 220kV.

    Pokud by bylo pořádné propojení, řekněme na 50 % instalovaného výkonu, což je víc než 100 % letního špičkového zatížení a asi 75 % zimního špičkového zatížení, tak by nebyl moc prostor pro spekulace, navíc by větší propojení mohlo vést k odolnější síti a poklesu nákladů na některé služby.

    S EU by mohl být problém, protože je tu část lidí co si myslí že bez ní by tu bylo líp (podle mne ne) a která by i nejraději zrušila. A EU bohužel nemá žádnou vnitřní propagaci toho co dělá, což je chyba. Velmi jednoduše se na ni pak svádí jakýkoliv problém. A z toho mohou být potom problémy.

    Jan Veselý

    4. květen 2020, 20:57

    Sákryš, to je rychlost. Přitom stavět něco na moři je fakt těžké. Už jen ta představa, že něco instalujete 90 metrů vysoko ve větru a pomocí jeřábu na rozhoupané lodi. Za mě palec nahoru.

    St

    5. květen 2020, 08:54

    To máte pravdu. A teď si představte jak se to celé bude demotnovat až se to bude ekologicky likvidovat. Jistě rád přijdete na pomoc. Protože něco takového nechat v moři by jistě byl zločin proti přírodě. A taky doufám, že nijak nebudou vadit ptákům.

    Každopádně v tom Skotsku mají ty větrníky větší smysl než u nás třeba v Krušných horách.

    Pavel K

    5. květen 2020, 12:24

    Demontovat to pujde snaze jak postavit, nebo mate jiny nazor? POkud ano, v cem to bude dle Vas slozitejsi?

    Jan Veselý

    5. květen 2020, 12:31

    Před pár lety jsem četl článek jak offshore VtE naopak přírodě prospívají. Betonové patky velmi rychle obrostly slávkami a jinými mlži a chodili se tam na ně pást tuším mořské vydry, navíc v prostoru větrné farmy nejde provozovat průmyslový rybolov, takže z toho máte de facto přírodní rezervaci pro mořské ryby a delfíny, kde je pro ně bezpečno.

    Bob

    5. květen 2020, 19:26

    Přesně:

    Aneb jak umějí ekoaktivisté, když chtějí a hodí se jim to, udělat z odpadu přírodě prospěšné materiály.

    To kdyby šlo o jiný odpadní beton vyvezený do moře, to byste viděl ty protesty. Třeba neaktivní stavební odpad z jaderné elektrárny.

    Jan Veselý

    5. květen 2020, 19:59

    Však abyste se nepodělal Bobánku. I ten beton jde dát pryč a za pár let třeba už nebude nutné nějaký beton řešit. Proč dělat náročnou a drahou betonáž v moři, když to není nutné, že?

    Lubos Vozar

    6. květen 2020, 11:03

    to Bob:

    Hovori vam nieco OSPAR convencia? Evidentne nie...

    St

    6. květen 2020, 18:54

    Pane Veselý, proč hned napadáte kolegu Boba. Každopádně je moc hezké, že tam rostou slávky. Docela by mě zajímalo jak ptáci jsou z něčeho takového nadšení. Jak se jim létá mezi vrtulemi.

    Milan Vaněček

    6. květen 2020, 19:17

    Pane St, nemohl by jste se nějak představit? Profesně (nemyslím jako nick, který se zde náhle objevil a sype jeden "kvalifikovaný" komentář za druhým. A rozumí úplně všemu?)

    Děkuji předem za odpověď.

    bob

    6. květen 2020, 22:31

    To Luboš Vozár:

    Co s tím má společného OSPAR?

    Je snad rozdíl mezi neradioaktivním betonem z demolice JE a stejným betonem z VtE?

    OSPAR zakazuje do moře vypouštět 42 škodlivých látek, například o olovo, rtuť, kadmium, bromované zpomalovače hoření, polychlorované bifenyly, dioxiny, endosulfan nebo některé ftaláty (DEHP, DBP). Beton pokud vím mezi nimi není.

    Zde máte odkaz na článek, jak Greenpeace umí manipulovat fakty podle přísloví: "Kdo chce psa bíti, vždy si hůl najde"

    https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/ekologie-vrteti-ropnou-plosinou.A100808_182646_p_zahranici_wag

    Lubos Vozar

    7. květen 2020, 10:31

    to bob:

    OSPAR ale neriesi len vypustanie nebezpecnych latok do mora. Ospar taktiez nariaduje odstranenie vsetkych Offshore zariadeni. Samozrejme najdu sa vynimky ako Gravity Base Structures (Brent Plosiny) kde to nie je technicky zrealizovatelne, ale mysliet si ze po ukonceni prevadzky Offshore Wind Parku tam vsetko nechaju, je skratka omyl.

    Přidat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
    Vyžadované informace jsou označeny *
    Pravidla diskuze
    Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
    Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
    Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
    Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
    V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
    OM Solutions s.r.o.
    Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
    Třebíč
    IČ: 02682516
    SOCIÁLNÍ SÍTĚ
    © 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.