Soud zrušil povolení pro větrný park ve Francii. Turbíny by mohly příliš narušit krajinný ráz

Všechno záleží na tradici, je potřeba ji respektovat.

V Nizozemí je tradice větrných mlýnů a čerpadel, které udržují značnou část Nizozemí nezatopenou mořem, neboť již po staletí je voda odčerpávána do kanálů, které jsou na úrovní okolní krajiny. Lidé mají "větrníky" rádi, berou je jako samozřejmou součást jejich života.

Naproti tomu v kraji šampaňského (Chalons-en-Champagne) dávají přednost svým vinicím a silnému turistickému ruchu, šampaňské je součást jejich života, na EDF kašlou.

Jak prosté, milý Watsone....

A tohle na mě ukázal Chrome, když jsem si ho teď otevřel, krásný obrázek větrného mlýna, chráněné památky.

Dám sem aspoň text pod obrázkem:

"Větrný mlýn v Halnakeru, Anglie

©onoky/Adobe Stock

Tento větrný mlýn je posazený na 120 metrů vysokém kopci Halnaker a je vidět z celé okolní oblasti. Ikonický mlýn, který je chráněnou památkou 2. stupně, vznikl v roce 1740. Proběhla v něm rozsáhlá rekonstrukce a je uzavřený pro veřejnost. Obklopuje ho ochranný plot. Výstup k mlýnu rozhodně stojí za to, protože z vrcholu se otevírá krásný výhled na malebné pobřeží."

Za 100 let budou i některé moderní "větrníky" chráněnými technickými památkami. Jsou opravdu krásné.

Sice "proti gustu žádný dišputát", ale je přece jen rozdíl mezi větrným mlýnem a stožárem VtE vysokým 200 m + ještě poloměr vrtule.

Už i snaho o prohlášení VtE památkou tu byla, ale nebylo to pro její malebnost, ale kvůli tomu, aby se vlastník vyhnul povinnosti financovat její odstranění po skončení výroby elektřiny.

Zanedlouho se dočkáme, že na jedné straně se budou vrtule stavět a na druhé straně se budou ty vysloužilé kácet. Narozdíl od lesa a stromů, ale po těchto monumentech zbydou mohutné betonové základy. Kdy konečně bude prověřován vliv těchto stále větších míchaček vzduchu na počasí? Aby se náhodou neukázalo, že tzv. řešení problému postupně přešlo do vytváření ještě většího problému velkým vlivem na přirozené proudění (a tedy na počasí a podnebí). K promíchání inverzních stavů nepřispějí, protože za inverze míchat nebudou.

V Německu jdou při povinných instalacích onshore VE tak daleko, že kružítkem na mapě udělají kroužek okolo vesnic a třeba v maličkém trojúhelníčku mimo ty kruhy vystaví uprostřed lesa vysoký sloup nad všechny stromy, kde je třeba ve výšce 165m osa vrtule a gondola. Kašle se na nějaké větrné mapy. Na ekonomiku provozu a faktor ročního využití se nehledí, Energiewende je přednější.

Další příklad toho, že se výstavbě VtE dá zabránit dá, pokud o to občané stojí.

A bez dotaci by to nestavil NIKDO.

Mohli to spojit s odpadovým hospodářstvím. Kolem těch vesnic navršit takové hory odpadu, že by přes ně nebylo na větrníky vidět. Tím eliminovat nevýhodu, že je tam málo vizuálních překážek.

Zastavět nějaké území 63 větrníky může jen barbar ! Jak tam ti lidi mají žít !

To musíte těm větrníkům přiznat, jak byly a jsou schopné i u naprostých laiků a technokratů vyvolat až obsesivní zájem o estetiku krajiny a ochrany netopýrů.

"Překvapivě", čím větší zásah do krajiny, tím větší zájem o její ochranu.

A teď si představte, že by přišly na přetřes velké, prašné díry nebo bourání celých vesnic, i měst. Vlastně, není ani třeba si nic představovat. Stačí se podívat jak místní reagovali na plány těžit uhlí pod Radhoštěm nebo na jaderné plány u Hranic na Moravě.

Naštěstí dnes už dávno žádné "velké, prašné díry nebo bourání celých vesnic, i měst" nehrozí, nikdo po něm nevolá a není potřeba, takže i těm "naprostým laikům" stačí ochránit krajinu před těmi monstrózními větrnými farmami. Jiné takto rozsáhlé zásahy do krajiny snad nehrozí.

Tak zrovna u Hranic na Moravě prosadili aktivisté místo malebné vodní nádrže tu velkou "díru" (suchý poldr). Doufám, že aspoň není za sucha prašný.

A na bourání vesnic došlo v Německu kvůli těžbě hnědého uhlí pro záložní uhelné elektrárny k OZE ještě celkem nedávno.

P.s. S vyklízením a následným bouráním západoněmecké osady Lützerath se kvůli těžbě uhlí začalo v roce 2023.

@Emil: Nehrozí? To je dobře. Bohužel škoda už se stala už neexistují Křtěnov, Temelínec, Knín, Březí, Podhájí a Jaroslavice, neexistují Skryje, Lipňany a Heřmanice, neexistují desítky obcí zaniklých kvůli těžbě uhlí, včetně Karvinné, původního Mostu, půlky Orlové, neexistují obce, jejichž zástavba je dnes na dnech přehrad.

@Bob: V suchém poldru roste tráva a Lützerach zanikl kvůli tomu, že Němci ty svoje OZE, bohužel, nestavěli dost rychle. Dost podobných se jich, i díky větrníkům, podařilo zachránit.

@Veselý:

1) Pláčete sice hezky ale na špatném hrobě. Že se staly v minulém století a za minulého režimu škody nijak neomlouvá nové škody v současnosti.

2) Ne, nezanikl "kvůli tomu, že Němci ty svoje OZE, bohužel, nestavěli dost rychle", zanikl kvůli tomu že Němci ty svoje JE, bohužel, zavírali dost rychle.

To Jan Veselý 10. duben 2025, 21:13

A ještě více se těch obcí podařilo zachránit u nás díky postaveným JE. Nechce se mi hledat, kolik tisíců tun uhlí se takto ušetřilo každý rok jejich provozu a kolik vesnic a městeček se bourat nemuselo.

Dost špatný výsledek, že se ještě po 25 letech energievende musí bourat další vesnice a ty Německé OZE se stále bez uhlí neobejdou.

P.s. I ty opuštěné doly za několik let zarostou trávou.

Měli bychom si uvědomit, že téměř vše tady v Evropě je dílo lidských rukou a ta opravdu původní příroda už neexistuje. Jen ji lidé přetvořili někde lépe a jinde hůře.

Mezi ty dobré příklady patří třeba Jižní Čechy se svými rybníky, kde člověk přírodu změnil zcela od základu.

Další příklad jsou novomlýnské nádrže. Některým ekologům jsou "trnem v oku" doposud. Na druhou stranu je to vyhlášené hnízdiště ptáků a přírodní rezervace, která by tam bez nádrží nebyla.

Nějak podobně mohla dopadnout přehrada u Hranic na Moravě. Kousek směrem k Ostravě je také vyhlášená ptačí lokalita. Určitě by se tam přesunuli. Teď je tam nezajímavý suchý poldr.

Nebo nyní řešený případ opuštěného lomu (nevzpomenu si kde). Dnes by ekologové blokovali jeho otevření a zahájení těžby. Nyní, když ho chtějí částečně zasypat zeminou (stěny jsou nestabilní) a tak vlastně vrátit oblast do původního stavu (nebo blízkému k původnímu), tak zase protestují proti zasypání.

Tak co vlastně chtějí? Původní stav, aby se krajina neměnila? A jaký stav je "ten správný původní" ? Před 20, 50, 100, 1 000, nebo 10 000 lety? Protože pokaždé ta krajina vypadala jinak a už před 10 000 lety ji člověk přetvářel.

Bydlím v podhůří, postiženém loňskými povodněmi. Musel jsem se smát radám "rádoby ekologů" proti povodním. Prý více lesů a méně polí. No u nás máme oproti rokům kolem 1930 mnohem více lesů. Tenkrát bylo hodně okolních kopců holých a až skoro nahoru políčka. Dnes jsou tam pastviny a les. Pole zůstaly jen dole na rovině. Je to krásně vidět na starých fotografiích. Ani moc betonu a asfaltu tu od té doby nepřibylo.

Když pujdu od katastru naší obce s lesy nahoře po spádu dále: Máme tam evropsky významnou lokalitu s původním dubovým lesem, rybníkem a malým mokřadem, mezi poli jsou remízky, kolem cesty nově vysázené ovocné stromořadí, ve vedlejším katastru nově vybudovaný (2 roky starý) biotop s pěknou vodní nádrží, atd. Snad všechny možné doporučené opatření dle ekologů.

A výsledek: Hned pod tím jedny z největších povodňových škod, 1 oběť na životu, místní železniční trať bude opravena snad do konce tohoto roku. Jen v katastru naší obce "zcela zmizela" místní komunikace včetně celé infrastruktury (plyn, kanaliace, elektro) na 2 místech v délce cca 100-150 m. O těch menších vymletých dírách a mostech uř ani nepíšu.

Hlavně, když nám ekologové radí "od stolu" protipovodňová opatření.

Jewdiná opatření, která se osvědčila jsou: Zvýšené břehy a zesílené zdi. Například hlavní most v Jeseníku tentokrát vydržel proto, že byl po zkušenostech z 1997 postaven na vyšších pořádných zdech. Tenkrát to tam strhlo zánovní most. Vloni to bylo horší a voda zatopila v mnoha místech celé údolí i více, než 100 m do šířky, kde se nikdy dříve nedostala. Voda se dostala převážně přes místa s neupravenými , nebo nízkými břehy bez zdí, které se tak líbí ekologům.

VTE by se měly stavět zejména na horách kde nikdo nebydlí a v blízkosti velkých měst kde bydlí mnoho těch co po nich volají.