Rok 2025 byl pro větrný sektor i přes rekordní výrobu jedním z nejhorších za poslední dekády

Stejně jako jiná průmyslová odvětví má i větrný sektor své lepší a horší roky. Uplynulý rok lze nicméně hodnotit jako jeden z těch vůbec nejhorších, a to hned z několika důvodů. Nad všemi negativními faktory vyčnívají politická opatření administrativy Donalda Trumpa. I přesto lze v roce 2026 očekávat zlepšení situace plynoucí z úpravy podmínek aukcí na provozní podporu na vybraných trzích, optimalizace dodavatelských řetězců či rostoucí poptávky po elektřině.

Znepokojivé výsledky aukcí na provozní podporu pro offshore větrné elektrárny v čele s druhou německou aukcí, která podobně jako dánská aukce z roku 2024 nepřilákala žádnou nabídku, ukazují, že problémy větrné energetiky se netýkají pouze Spojených států amerických.

Právě na Spojené státy byla nicméně v loňském roce upřena největší pozornost kvůli útokům administrativy Donalda Trumpa na projekty mořských větrných elektráren. Boj Trumpovy administrativy se ovšem neomezuje pouze na mořské větrné parky. Loni přijatý "velký, krásný zákon" totiž podle mnohých analytiků zasáhne rozvoj všech "čistých" energetických technologií v USA.

Například výzkumníci z BNEF v reakci na přijetí uvedeného zákona snížili výhled nového výkonu větrných elektráren v USA v letech 2025 až 2030 o 50 % ve srovnání s výhledem z prvního pololetí letošního roku. V oblasti solárních elektráren došlo k poklesu o 23 % a u systémů akumulace energie o 7 %.

Problémy se loni nevyhnuly ani největší dánské energetické firmě Orsted, která patří mezi lídry v oblasti mořské větrné energetiky. Ta v květnu loňského roku oznámila odstoupení od realizace dalšího mořského větrného parku, tentokrát ve vodách Spojeného království. V říjnu následně oznámila, že do konce roku 2027 hodlá snížit počet zaměstnanců o čtvrtinu.

Nejpomalejší růst za poslední dekády

Větrná energetika za sebou nemá nepovedený rok pouze kvůli výše popsaným externím faktorům. Výroba stávajících větrných elektráren totiž podle zahraničního serveru Reuters vzrostla nejméně za posledních více než 20 let, a to zejména kvůli nižší výrobě větrných elektráren v Evropě a Severní Americe.

Data think tanku Ember za prvních 10 měsíců roku 2025 ukazují, že globální výroba větrných elektráren dosáhla 2 158 TWh, což je sice historicky nejvyšší hodnota, ale zároveň znamená meziroční nárůst pouze o 7 %. Pro srovnání, v letech 2015 až 2024 rostla výroba elektřiny z větrných elektráren meziročně v průměru o 14 %.

Čína v pozici lídra

Jedním z regionů, kde i v letošním roce bude vykázán více než 10% meziroční růst výroby elektřiny z větrných elektráren, je Čína. Ta je současně globálním lídrem v rozvoji větrných elektráren a v roce 2025 bude mít více než 40% podíl na globální výrobě elektřiny z větrných elektráren.

"Prudký rozvoj větrné energetiky v Číně znamená, že globální výroba elektřiny z větrných elektráren bude pravděpodobně i v následujících letech dosahovat rekordních hodnot, a to i přes zpomalení růstu ve Spojených státech a nepříznivou situaci v Evropě," uvedl Reuters.

Růst větrné energetiky v Číně není pozorován pouze v oblasti samotné výroby elektřiny, ale také v oblasti exportu komponent pro výstavbu větrných elektráren. Ten podle dat think tanku Ember vzrostl loni meziročně o více než 20 % a přesáhl 4 miliardy dolarů. Většina exportu mířila do Evropy a Asie.