Británie pokořila dřívější rekord v počtu hodin nepřetržité výroby elektřiny bez uhlí
Spojené království pokořilo rekord v době, kdy uhelné elektrárny nedodávaly žádnou elektřinu do sítě. Bez uhlí je energetická soustava nepřetržitě přes již dvacet dva dní a situace stále trvá.
Jako se stalo již pravidlem v posledních letech, stále častěji a po stále delší časové úseky se Spojené království nachází ve stavu, kdy se uhelné elektrárny vůbec nepodílí na jejím energetickém mixu. Nynějších nepřetržitých 22 dní je nejdelší kontinuální časový úsek bez uhlí od dob průmyslové revoluce.
Nyněší rekord je ovšem z velké části způsoben velkým snížením poptávky po elektřině kvůli koronaviru a zároveň velkou výrobou z větrných a solárních zdrojů. Fotovoltaika totiž také překonala jeden svůj milník a to 20. dubna, kdy z ní bylo dodáváno v jeden okamžik přes 9,6 GW výkonu.
Poptávka začátkem týdne poklesla zhruba o pětinu své obvyklé hodnoty v toto roční období. Již dříve provozovatel přenosové soustavy National Grid oznámil, že pokud by se situace zhoršila, bude dokonce nuceně odpojovat některé zdroje od sítě, aby byla udržena rovnováha mezi spotřebou a výrobou.
Snižování podílu uhelných elektráren ve Spojeném kárálovství probíhá velmi rychle. Teprve před 3 lety nastal vůbec první den, kdy se Británie obešla bez uhlí celých 24 hodin. Již o rok později v půlce roku 2018 hlásil National Grid 1000 hodin bez uhlí v průběhu šesti měsíců. A dnes je soustava bez uhlí již téměř 500 hodin za poslední 3 týdny. Přitom ještě před 4 lety tvořil podíl černého uhlí necelých 10 % energetického mixu země. Spojenému království velmi pomohl rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především větrných elektráren, které zdvojnásobily svůj podíl od roku 2017.
Mohlo by vás zajímat:
PETR: Energetická bilance
V ČR se každý rok spotřebuje celkem zhruba 1 800 PJ energie. Zdrojem energie je z jedné třetiny uhlí, z pětiny ropa a ropné produkty, z šestiny zemní plyn a rovněž z šestiny jaderná energie. Pokud do bilance započítáte veškerou energii, tak převažuje podíl výroby z uhlí http://www.edotace.cz/clanky/energetika-v-cr-quo-vadis
Dobrý den,
z grafů je možno vyčíst několik věcí :
klesla výroba z uhlí na 0
zvýšila se výroba z jádra
snížila se spotřeba obecně
posílil se tímto podíl OZE
ale zůstala velká závislost na zemním plynu i přes snížení jeho těžby
Tedy je to skoro pozitivní, ale není důvod totálně jásat, neboť až se rozjede spotřeba, tak se zvýší výroba na plynových elektrárnách a bude-li plyn drahý tak se GB začne opět zajímat o dovoz levného uhlí a obnoví se výroba v uhelkách... které jsou asi ekonomicky nejvýhodnější...
a nebo se začne stavět další jaderka... a to je asi to jediné bezemisní racionální řešení. GB je po odchodu z EU asi více racionální než rudo-zelená...
Myslíte Evropská Unie, která se teď stará o kde co, ale ne o to o co by opravdu měla.
EU se stará o ty věci, kde má právo/povinnost se starat. O ostatní věci se starat nemůže. Co vám chybí a co přebývá?
Pane Veselý, opravdu nemám pocit, že by EU nějak zvládala Covid. Že by nějak významně pomáhala nejvíce postiženým zemím. Pokud je mi známo tak takové Itálii pomáhali Číňané a Rusové. Dokonce i Kubánci. A co jsme pro ně udělali my? Myšleno jako Evropa? Nic. Co jsme udělali, když Turci na Řeky poslali hordy migrantů. Nic. Tak prosím nemluvte, že se EU stará o věci o které má. Ano EU nás kritizovalo, že jsme uzavřeli hranice, což se ukázalo jako velice chytré a hlavně účinné opatření proti šíření zhoubného viru.
Á, tady se hraje na pocity.
Myslíte v těch uhelkách, které už nebudou existovat? Nebo v těch uhelkách, které naplánovat a postavit trvá minimálně 10 let?
Pokud plyn podraží, bude to jen znamenat urychlení výstavby větrných a solárních elektráren a akumulace.
A ze snění o jaderkách dnes Brity léčí v Hinkley Point.
Myslíte té akumulace, co minimálně 10 let nebude existovat ještě ani v laboratoři?
Přečerpávačky se staví v laboratoři? Tak jako u nás můžeme budovat nové a nové přečerpávačky na současných přehradách, stejně to mohou udělat v Británii.
Glendoe byla dokončena v r. 2008. Velká nádrž v kopcích, sbírá vodu z malého povodí, takže max. výkon pod tunelem do nedalekého jezera Loch Ness o 600 m níže jen 100 MW. Dostavba na PVE se nechystá, což mne velmi mrzí, ale asi to svědčí o tom, že ekonomika pružné výroby z plynu přebíjí vše.
Pokud elektrárnu dokončili před deseti lety, tak je jasné že nemohli počítat s tím jak s pohnou ceny elektřiny z větru. Pokud na ni jsou nějaké dotace, tak je dost možné že se na ni nesmí několik let sahat aby se nemusely vracet.
Myslím akumulaci v:
- Přečerpávacích vodních elektrárnách, to je stará technologie,
- V bateriích Li-ion akumulátorů, což je zavedená technologie, kde cena letí dolů jako kámen a globální produkční kapacity budou v blízké době v TWh/rok.
- V jiných formách energie, které se snadno a levně skladují na pozdější použití (teplo, chlad, tlak, gravitační potenciál, ...).
Nic experimentálního.
Jako chemik (jaderný a stále studující, abych byl fér) musím poznamenat, že na baterky se pojede horko těžko. Udělat je ve velkém není žádná sranda (plus odcházejí) a hlavně se nejedná o ekologicky moc pěkné věci (zejména při výrobě se s tím v Číně nikdo moc neštve). Přečerpávačky jsou rozumné řešení a souhlasím s vámi, že jsou dobrou volbou. Ohledně posledního bodu si nejsem jistý, jak by se to mělo technicky realizovat...
Na baterky to asi jde dost lehce, dneska jsem shodou okolností četl článek o výstavbě bateriových systémů v Kalifornii. Oni si očividně myslí, že když někdy letos podepíší kontrakty, tak do 1.8.2021 budou mít novou akumulační kapacitu přibližně velikosti PVE Dlouhé Stráně, ta se stavěla kolik let?
Pro investora musí být super, když by třeba koupil Plug&Play baterii/baterie, jako je Megapack od Tesly a poskládal si z cargo kontejnerů co potřebuje a kde potřebuje. A můžete být klidný, made in Reno, Nevada, USA. V blízké době třeba i in Grünheide, Branderburg, Deutschland gemacht.
Nějak jsem si nevšiml, že by cena lion akumulátorů letěli dolů jako kámen. Ale je fakt, že toho hodně nevím. Stejně jako nevím nic o levné, technicky dostupné akumulaci EE. Doufám, že mne poučíte.
Předem moc děkuji.
Pane St.,
je vhodné se taky podívat na ceny reálných instalací bateriových úložišť. Např. loni v září spustili v Plané nad Lužnicí bateriový systém o výkonu 4 MW a kapacitě 2,5 MWh. Samotný bateriový systém stál 60 mil Kč. Dle odkazu níže se pro úložiště 10MW/40MWh průměrná cena v roce 2019 pohybovala okolo 15,8 milionů dolarů.
Pane St.,
je vhodné se také podívat na ceny reálných instalací bateriových úložišť. Např. loni září bylo uvedené v Plané nad Lužnicí bateriové úložiště o výkonu 4 MW a kapacitě 2,5 MWh. Samotný bateriový systém stál 60 mil Kč.
Viz odkaz níže pro úložiště 10 MW /40 MWh se průměrná cena v roce 2019 pohybovala okolo 15,8 milionů dolarů.
K připravovaným kalifornským akumulátorům: jednak je to podpořeno tamní oficiální "carbon free" politikou a nikoli volným trhem, jednak jde ve všech případech o akumulaci v řádu hodin max. výkonu, takže roční diagram s tím vyrovnávat nejde a nepůjde, investice do většího počtu takových stanic by se vzhledem k malému počtu cyklů v rozumné době nevrátila.
Děkuji pane Studnička za upřesnění. Když je ta akumulace do lion baterií tak levná a výhodná, tak proč Němci prodávali svou OZE energii za zápornou cenu? Proč si ji raději neuložili na dobu, kdy cena EE bude podstatně výhodnější?
Pane St.,
ono to samozřejmě dle mého názoru v dnešní době vůbec není levná záležitost, byť pan Veselý uváděl data o poklesu cen baterií.
Bateriový systém s kapacitou 2,5 MWh za 60 mil Kč mi přijde jako pořádně drahá raketa.
Pane Studničko. Děkuji za objasnění. Už jsem se obával, že jsem něco prošvihl. Zatím žiji v tom, že zatím neumíme efektivně a levně skladovat EE stejně jako ji přepravovat na velké vzdálenosti.
Je vidět že v Britanii fungují stejné záležitosti (trh a zdravý rozum) jako v USA. Pro jaderné elektrárny to znamená maximálně 20% podíl na výrobě elektřiny, útlum uhlí a růst OZE. OZE nahrazují klesající uhlí a pokrývají veškerý růst výroby (spotřeby) elektřiny.
Bohužel naše vláda se snaží (?) o růst JE k 50%, zcela proti trendu ve všech zemích světa.
Trh taky potřebuje dostávat ty správné tržní signály. V UK funguje už pěkných pár let daň z emisí CO2, protože stát rozhodl, že nebude dotovat ve výrobě elektřiny tuhle negativní externalitu. Trh signál pochopil a tady jsou důsledky. Ve zbytku EU se doiterovala cena emisních povolenek až na přibližně stejnou úroveň jako byl už dříve v UK, od té doby máme 2 roky utěšeného poklesu výroby elektřiny z uhlí. A letošní covid do toho teprve udělá zářez.
Vážený pane Milane,
jako odborník asi víte, že ČR potřebuje pro svoji existenci cca 72 - 74 TWh elektrické energie.
Dnes asi 31 je z hnědého uhlí a to nám končí, 30 TWh z jádra a asi necelých 10 TWh ze všech OZE a pak plyn (dovoz), černé uhlí (minimum).
Nejsem obdivovatele současné vlády, ale pokud hnědé uhlí bude 0 TWh pak zvýšení jádra o 10 - 15 TWh nepovažuji za chybu, když potom musíme k vaší radosti i zvýšit OZE z necelých 10 na 20 TWh...
a zbytek trochu racionality do spotřeby...
Mějte se hezky a pozdravujte vnoučata...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se