Pivní sudy místo komínů? V Británii otestují využití zachyceného CO2 z elektrárny

Omezování podílu uhlí v britském energetickém mixu nabírá na obrátkách s rostoucí výrobou elektřiny z OZE a ubýváním uhelných výrobních kapacit. Nejčerstvějším dokladem transformace britské energetiky je dokončení přestavby 4. původně uhelného bloku elektrárny Drax na zdroj spalující biomasu. V plánu je také výstavba plynového zdroje a bateriového úložiště. Provozovatel největší ostrovní elektrárny na biomasu chce také otestovat možnosti CCS pro zajištění dodávky CO2 pro potravinářské účely v Británii.

Jen necelé tři měsíce trvala konverze 4. bloku elektrárny Drax na biomasu. Díky zkušenostem z přestavby prvních třech uhelných bloků na spalování biomasy došlo při přestavbě čtvrtého bloku k výrazné úspoře nákladů. Zatímco přestavba třech bloků v letech 2013 – 2016 vyšla průměrně na 116 milionů liber (3,3 mld. Kč), náklady na přestavbu 4. bloku dosáhly hodnoty pouze 30 milionů liber (0,86 mld. Kč).

Osud zbývajících dvou uhelných bloků elektrárny Drax je již také zpečetěn vzhledem k plánu britské vlády na uzavření všech uhelných elektráren do roku 2025. Poslední uhelné bloky elektrárny mají být nahrazeny paroplynovým zdrojem o výkonu až 3,6 GW. Drax plánuje také výstavbu bateriového úložiště o výkonu až 200 MW. Rozhodnutí o udělení souhlasu s výstavbou plynového zdroje má vydat britské ministerstvo hospodářství, energetiky a průmyslové strategie v průběhu příštího roku.

Hlavním zdrojem biomasy je Severní Amerika

V loňském roce elektrárna pro svůj provoz spotřebovala 6,7 milionů tun biomasy, přičemž 83 % pocházelo ze Severní Ameriky. Dalšími významný dodavatelem biomasy bylo v loňském roce také Pobaltí. Přímo ze Spojeného království pak pocházelo méně než 1 % biomasy spotřebované pro výrobu elektrické energie v elektrárně Drax.

Dosáhne Drax záporných emisí CO2?

Pilotní projekt zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) v elektrárně Drax byl oznámen na jaře. Vzhledem k tomu, že emise uhlíku z elektrárny Drax pocházejí z biomasy, tak se jedná o tzv. BECCS (bioenergetika spojená se zachycením a uložením uhlíku). Podle prohlášení elektrárny Drax se jedná o projekt, který má být největší v oblasti BECCS v Evropě a vyjde na 400 tisíc liber (11,5 mil Kč).

Technologie BECCS má standardně vést k záporným emisím CO2. Elektrárna Drax je však specifická tím, že většina paliva musí urazit dlouhou a emisně velmi intenzivní cestu přes Atlantik. Případné negativní emise jsou tak v tomto případě diskutabilní.

Oxid uhličitý zachycený bude zachytáván v rozpouštědle, následným zahřátím je možné uvolnit vysoce čistý CO₂. Tato technologie se běžně používá pro potřeby potravinářského průmyslu a je také vhodná pro použití takto získaného oxidu uhličitého k výrobě nápojů.

V průběhu projektu BECCS se elektrárna Drax spolu se společností C-Capture zaměří na to, jak zajistit efektivní a levné zachytávání a ukládání CO2 pro jeho další využití. Během projektu bude ověřeno, zda je rozpouštědlo navržené pro využití v elektrárně Drax kompatibilní se spalinami z biomasy. Pilotní projekt také ověří použitelnost původní infrastruktury pro odsíření spalin z doby, kdy byly bloky poháněné uhelnými kotly, pro potřeby technologie BECSS.

Nedostatek CO2 v Británií otevírá možnosti technologii CCS

Začátkem léta postihl Velkou Británii výpadek závodů dodávajících CO2 nejen pro potravinářské účely. Shodou okolností bylo letos v květnu ohlášeno, že elektrárna Drax plánuje ověření možností zachytávání a ukládání uhlíku a hledá možnosti pro jeho uplatnění na trhu. Jako možný adept na využití zachyceného CO2 se nabízí pivovarnický průmysl a pohostinství, což bylo také předmětem schůzky se zástupců elektrárny s představiteli Britské asociace piva a hospod.

„Pivo je v Británii nejoblíbenějším alkoholickým nápojem. V průměru se v britských hospodách vypije 5,6 milionů litrů piv denně. Nedávný výpadek produkce oxidu uhličitého byl pro nás komplikací. Věříme, že tato diskuze se skupinou Drax, která směřuje k budoucí spolupráci a potenciálnímu navýšení místní výroby CO2, pomůže zajistit, že k obdobnému výpadku produkce CO2 již znovu nedojde,“ prohlásila ředitelka Britské asociace piva a hospod Brigid Simmonds.

Během půlročního zkušebního provozu technologie BECCS má být má být zachytávána tuna oxidu uhličitého denně, což stačí pro sycení přibližně 18000 litrů v Británii populárních piv typu Ale nebo cideru oxidem uhličitým. Oxid uhličitý je také využíván jako hnací plyn při čepování piva.

Doposud se zatím technologie zachytávání a ukládání CO2 na komerční bázi ve světě neprosadila, případný úspěch technologie BECCS v elektrárně Drax by tak jistě ocenili kromě ekologických aktivistů také štamgasti v britských pubech.