Dnešní zahájení provozu německé uhelné elektrárny Datteln 4 provázely hlasité, ale pokojné protesty zhruba pěti stovek ekologických aktivistů. Informovala o tom německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice WDR.
Datteln 4 je podle WDR nejvýkonnější a nejekologičtější německou elektrárnou využívající černé uhlí. &#8222;Spuštění elektrárny Datteln 4 je pro náš podnik důležitým milníkem,&#8220; uvedla společnost Uniper, která elektrárnu provozuje.
Německá spolková vláda začátkem roku schválila návrh zákona, který stanoví harmonogram útlumu uhelné energetiky. Využívat energii z uhlí by spolková republika měla zcela přestat nejpozději v roce 2038.
Spuštění elektrárny Datteln 4 se nicméně vláda ještě rozhodla umožnit, a to navzdory opačnému doporučení expertní uhelné komise. &#8222;Zdravíme zjevně nekompetentní vládu,&#8220; uvedla dnes podle agentury DPA Luisa Neubauerová z ekologického hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost). &#8222;Zastavíme tuto elektrárnu, vyhrajeme tento konflikt,&#8220; dodala.

Německo

Zahájení provozu nové německé uhelné elektrárny Datteln 4 provázely protesty

Německá energetická firma Uniper varuje, že bude žalovat nizozemskou vládu kvůli jejím plánům na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2030, na jejichž základě bude nucena uzavřít svou uhelnou elektrárnu. Odborníci varují, že v případě úspěchu společnosti u soudu by případ mohl mít negativní vliv na klimatickou agendu celé Evropy.
Nizozemsko <a href="https://www.montelnews.com/en/story/dutch-aim-to-cut-coal-plant-output-by-75-this-year-/1109151">před měsícem oznámilo plán</a> na omezení provozu uhelných elektráren o 75 %, aby dosáhlo svého cíle na snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2020. Podrobnosti tohoto plánu mají být oznámeny ještě před létem. Svou jedinou uhelnou elektrárnu v zemi na přelomu roku <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/vattenfall-uzavrel-svou-jedinou-uhelnou-elektrarnu-nizozemsku">u</a><a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/vattenfall-uzavrel-svou-jedinou-uhelnou-elektrarnu-nizozemsku" target="_blank" rel="noopener">zavřel například i Vattenfall</a>. Stalo se tak především v reakci na prosincové rozhodnutí nizozemského nejvyššího soudu, který <a href="https://www.rechtspraak.nl/Organisatie-en-contact/Organisatie/Hoge-Raad-der-Nederlanden/Nieuws/Paginas/Dutch-State-to-reduce-greenhouse-gas-emissions-by-25-by-the-end-of-2020.aspx">potvrdil předchozí rozhodnutí ve sporu mezi nizozemskou vládou a nadací Urgenda</a>.
Tamní vláda má nyní povinnost výrazně snížit emise skleníkových plynů v souladu se svými závazky v oblasti lidských práv. Do konce roku 2020 musí, dle soudu, Nizozemsko snížit emise skleníkových plynů alespoň o 25 % oproti roku 1990, do roku 2030 pak o 49 %. Vattenfall za předčasné uzavření své elektrárny nejspíš získá kompenzace.
Podobné nyní žádá i Uniper. Díky rozhodnutí nejvyššího soudu je společnost nucena uzavřít svou uhelnou elektrárnu Maasvlakte 3 poblíž Rotterdamu. Ta přitom zahájila svou činnost teprve před patnácti lety. Další možností je přechod na jiné palivo.
Společnost bude údajně vládu žádat o kompenzaci ve výši jedné miliardy eur, a sice na základě Smlouvy o energetické chartě. Tato mezinárodní smlouva, jejíž stranou je i Evropská unie, má zajišťovat, mimo jiné, stabilní investiční prostředí pro mezinárodní investice. Pro řešení sporů je charta vybavena mechanismem pro mezinárodní arbitráže.
Uniper plánuje vymáhat svá práva v případě, kdy jí kompenzace nebudou přiznány. Dle zástupců společnosti není nizozemský phase-out v takové formě, jak je nyní navrhován, přípustný.
Odborníci upozorňují, že mezinárodní smlouvy a arbitrážní mechanismy, jako je ten v Energetické chartě, podrývají svrchovanost státu rozhodovat o svých stěžejních politikách.  Pokud budou Uniperu vyplaceny takto vysoké kompenzace, mohlo by to nastavovat nebezpečný precedent. Uniper naopak tvrdí, že nová klimatická politika v Nizozemsku snížila hodnotu její elektrárny na polovinu, což se, dle společnosti, prakticky rovná vyvlastnění.
Úvodní obrázek: Elektrárna Maasvlakte 3, zdroj: Flickr

Elektrárny v Evropě

Nizozemsko: Uniper varuje, že bude vymáhat kompenzace za nucené uzavření své uhelné elektrárny u soudu

Finská energetická společnost Fortum se tento týden stala díky uzavření dvou transakcí majoritním vlastníkem německé energetické společnosti Uniper. Fortum udělal první velký krok k ovládnutí Uniperu už v polovině roku 2018, <a href="https://www.eon.com/en/about-us/media/press-release/2018/2018-06-26-eon-completes-sale-of-uniper-stake.html" target="_blank" rel="noopener">kdy od E.ONu koupil 46,7% podíl za zhruba 3,8 miliardy eur</a>.
Díky nedávno uzavřeným transakcím drží nyní Fortum v Uniperu téměř 70% vlastnícký podíl a stejný podíl na hlasovacích právech. <a href="https://www.fortum.com/media/2020/03/fortum-closes-transaction-become-majority-owner-uniper" target="_blank" rel="noopener">Navyšování podílu by přitom mělo podle Fortumu pokračovat</a>, když by do dvou měsíců společnost ráda dokončila nákup dalších až 3,8 % akcií Uniperu. Celková investice Fortumu do společnosti Uniper by tak měla dosáhnout až 6,5 miliard eur.
<blockquote>„Uniper je úspěšný mezinárodní dodavatel a obchodník s energií a skvěle se k Fortumu hodí. Díky sladění našich strategií budeme schopni převzít vedoucí roli v proměně evropské energetiky a budeme vytvářet hodnotu pro všechny úšastníky trhu,“ uvedl Pekka Lundmark, prezident a výkonný ředitel společnosti Fortum.</blockquote>
Fortum zároveň v tiskové zprávě ocenil nedávnou aktualizaci strategie Uniperu, která se má stát dobrým startovacím bodem na společné cestě k dekarbonizaci energetiky.
<blockquote>„Fortum vítá cíl uhlíkové neutrality Uniperu v oblasti výroby elektřiny v Evropě do roku 2035 a podporuje plán Uniperu opustit uhelná aktiva a podílet se na rozvoji čistých plynových řešení,“ uvedl Fortum.</blockquote>
Fortum dále připomněl, že sám v Evropě vyrábí zhruba 96 % elektřiny v bezemisních zdrojích.
<blockquote>„Abychom posunuli transformaci energetiky kupředu, uhlíkové emise z výroby elektřiny musí být sníženy a musejí být učiněny významné investice, a to nejen do obnovitelných zdrojů, ale stále více také do čistého plynu, energetických úložišť a dalších zdrojů flexibility, které zajistí bezpečnost dodávek v dalších dekádách,“ dodal Lundmark.</blockquote>

Společnosti

Finský Fortum ovládl Uniper. Společně se zaměří na dekarbonizaci energetiky

Německá energetická společnost Uniper dobrovolně ukončí provoz svých černouhelných elektráren v Německu s celkovým instalovaným výkonem 2,9 GW. Jedinou černouhelnou elektrárnou, kterou společnost plánuje po roce 2025 v Německu provozovat, je nadkritický blok Datteln 4 o instalovaném výkonu 1,1 GW. 
<a href="https://www.uniper.energy/news/uniper-to-end-its-hard-coal-fired-power-production-in-germany/" target="_blank" rel="noopener">Prohlášení Uniperu</a> přišlo den poté, co <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecka-vlada-schvalila-navrh-zakona-pro-utlum-uhelne-energetiky" target="_blank" rel="noopener">německá vláda schválila návrh zákona</a>, který stanoví harmonogram útlumu tamní uhelné energetiky. Podle schváleného harmonogramu by měly být nejpozději do roku 2038 odstaveny všechny hnědouhelné i černouhelné elektrárny.
V případě hnědouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren" target="_blank" rel="noopener">byl dohodnut přesný harmonogram odstavování jednotlivých bloků a kompenzace za jejich odstavování pro provozovatele těchto bloků</a>. Odstavování černouhelných elektráren má do roku 2026 probíhat na základě aukcí, ve kterých bude provozovatelům umožněno nabídnout cenu za uzavření elektrárny. Od roku 2027 bude probíhat nucené uzavírání černouhelných elektráren bez nároku na kompenzaci.
Podle tiskové zprávy Uniperu se společnost rozhodla, že „půjde příkladem“ a po konstruktivních diskuzích s německou vládou a v kontextu návrhu zákona o ukončení výroby elektřiny z uhlí dobrovolně ukončí provoz černouhelných elektráren Scholven a Wilhelmshaven o celkovém instalovaném výkonu 1,5 GW do konce roku 2022. Do konce roku 2025 následně uzavře černouhelné elektrárny Staudinger a Heyden o celkovém instalovaném výkonu 1,4 GW.
<blockquote>„Poslední zbývající černouhelnou elektrárnou v německém výrobním portfoliu Uniperu bude elektrárna Datteln 4, která je nyní připojená k síti a jsou na ní prováděny finální zkoušky. Jedná se o jednu z nejmodernějších uhelných elektráren a o součást strategie Uniperu ke snížení produkovaných emisí CO2,“ uvedl Uniper v tiskové zprávě.</blockquote>
Právě nad osudem kontroverzní černouhelné elektrárny Datteln 4 visel v kontextu plánovaného odklonu od uhlí velký otazník. Uniper však nakonec i přes nevoli enviromentálních organizací získal od německé vlády potřebný souhlas a bude tak moct uvést tuto elektrárnu do provozu.
<blockquote>„Německá vláda uvedla, že dává smysl jak pro klima, tak pro energetický systém a z makroekonomického hlediska, aby jedna z technicky nejvíce pokročilých, nejúčinnějších a nejčistších uhelných elektráren byla provozováno, jak bylo původně plánováno,“ dodal v tiskové zprávě Uniper.</blockquote>

Uniper dobrovolně uzavře 2,9 GW německých černouhelných elektráren

Němečtí ekologičtí aktivisté dnes ráno obsadili novou uhelnou elektrárnu Datteln 4, která má být spuštěna v létě. Na místě je podle policie ze západoněmeckého Recklinghausenu na 120 lidí. Akční spolek Ende Gelände, který proti elektrárně protestuje, hovoří o 150 účastnících protestu. Nová elektrárna je považována za jednu z nejmodernějších svého druhu v Evropě.
Demonstranti podle dostupných informací pronikli k elektrárně na černé uhlí tak, že vylomili vstupní bránu.
Německá vláda se na začátku roku dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Hnědouhelné elektrárny mají být postupně odpojovány od sítě, ale porúrská elektrárna Datteln 4 o výkonu 1100 megawattů má být naopak v létě uvedena do provozu, a to navzdory opačnému doporučení expertní uhelné komise.

Aktivisté vnikli do budované německé uhelné elektrárny Datteln 4

Britský think tank Carbon Tracker zveřejnil studii týkající se ekonomiky uhelných elektráren v EU. Podle této studie je provoz 79 % evropských uhelných elektráren ztrátový. Energetické společnosti ale s tímto prohlášením zásadně nesouhlasí. Informoval o tom <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-coal-power-plants-incurred-e6-6-billion-losses-in-2019-study-reveals/">portál Euractiv</a>.
<h2>Ztráty se odhadují na desítky miliard korun</h2>
Podle studie britského think tanku <a href="https://oenergetice.cz/uhli/uhelne-elektrarny-drobnohledem-satelity-umozni-kontrolu-vyuzivani/">Carbon Tracker</a> je provoz 79 % evropských uhelných elektráren ztrátový. Podle odhadů by celkové ztráty mohly letos dosáhnout až 6,6 miliard eur (cca 168,4 miliard korun). Nejvíce postiženou zemí je Německo, kde se ztráty odhadují na 1,9 miliardy eur (cca 48,5 miliard korun) a dále pak Španělsko se ztrátami 992 milionů eur (cca 25 miliard korun). Se ztrátami 899 milionů eur (cca 22,9 miliard korun) se na třetím místě nachází Česká republika.
Pouze několik málo uhelných elektráren v Polsku, Itálii a Slovinsku je stále ziskových. A to zejména kvůli stabilním cenám elektřiny na velkoobchodním trhu. Toto se týká také dvou vysoce efektivních elektráren v Německu a Nizozemsku.
<blockquote>„Uhlí již není ziskovým odvětím. Částečně z důvodu rostoucích cen paliva, ale také kvůli rostoucí konkurenci z oblasti obnovitelné energetiky. Zejména nízké ceny plynu vyvíjejí na uhelný byznys velký tlak.“ 
Sriya Sundaresan, spoluautorka studie</blockquote>
<h2>K ukončení provozu dojdou provozovatelé elektráren sami</h2>
Carbon Tracker ve své studii pracoval s veřejnými daty pro 542 uhelných elektráren v EU. Ve svých výpočtech zohledňovali <a href="https://oenergetice.cz/uhli/perret-associates-svetove-trhy-uhlim-se-diky-poklesu-nabidky-stabilizovaly/">ceny</a> paliv, provozní náklady, ceny emisních povolenek a ceny různých opatření vedoucích ke splnění přísnějších unijních environmentálních regulací (jako kupříkladu nové filtry).
Na základě analýz posledních let think tank soudí, že uhelné elektrárny budou muset být nejpozději do roku 2030 uzavřeny. Několik členských zemí EU se přesně k tomuto roku k uzavření uhelných elektráren zavázalo, nicméně například Německo jako největší výrobce elektřiny z uhlí v Evropě <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038/">stanovilo termín uzavření až na rok 2038</a>. V Polsku se pak stále těží velké objemy uhlí a je <a href="https://oenergetice.cz/uhli/urgewald-svetovy-instalovany-vykon-uhelnych-elektraren-se-pri-realizaci-soucasnych-projektu-navysi-temer-30/">plánováno vybudování</a> několika nových uhelných elektráren.
<blockquote>„Pokud vlády zůstanou u výroby uhelných elektráren déle, tak budou muset dělat kompromisy. Buď budou muset přesunout finanční rizika na spotřebitele a zvýšit ceny elektřiny, nebo budou muset systém dotovat penězi z daní. Nebo budou muset investovat sami provozovatelé elektráren a „zničit“ tak peníze vlastníků.“ 
Sriya Sundaresan, spoluautorka studie</blockquote>
<h2>Think tank nemá všechny dostupné informace, závěry nejsou pravdivé</h2>
Energetické společnosti nicméně s těmito závěry zásadně nesouhlasí. Společnost RWE, která má podle studie v tomto roce největší ztráty v EU (975 milionů eur, cca 24,9 miliard korun), zpochybňuje data použitá ve studii.
<blockquote>„Pokud by elektrárny nemohly pokrýt své náklady, tak bychom je nebyli schopni provozovat.“ 
mluvčí společnosti RWE pro Euractiv</blockquote>
V první polovině roku 2019 podle předběžných odhadů <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/skupina-rwe-planuje-byt-roku-2040-uhlikove-neutralni/">RWE</a> z uhlí dosáhla zisku (EBITDA) 172 milionů eur (cca 4,4 miliardy korun). Na konci roku se očekává zisk mezi 300-400 miliony eur (cca 7,7 – 10,2 miliard korun).
Rovněž druhý největší producent elektřiny z uhlí v Německu, Uniper, kritizoval výše popisovanou studii. Podle firmy zhruba polovina jeho elektráren vyrábí energii na základě dlouhodobých kontraktů a nejsou tak závislé na tržní ceně. Toto nemohlo být podle Uniperu ve studii zahrnuto, protože think tank se k informacím o kontraktech nemohl dostat. Zároveň ovšem firma uznává, že <a href="https://oenergetice.cz/uhli/ieta-odklon-od-uhli-muze-snizit-ceny-emisnich-povolenek/">odklon od uhlí</a> v principu akceptuje a připravuje se na něj v dohledné budoucnosti.

Dle studie Carbon Tracker je 79 % uhelných elektráren v EU provozováno se ztrátou. Provozovatelé nesouhlasí

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského získá elektrárny a další aktivity německé skupiny Uniper ve Francii. Dnes byly podepsány všechny související smlouvy. ČTK to sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. Cenu nespecifikoval. Obě strany už podle něj také získaly všechna potřebná schválení od státních a regulačních orgánů.
EPH přebere od Uniperu všechna jeho aktiva, mimo jiné společnost zabývající se prodejem energií, dvě plynové elektrárny v Saint-Avold, dvě uhelné elektrárny v Saint-Avold a Gardanne, elektrárnu na spalování biomasy v Gardanne a větrné a solární elektrárny. Exkluzivitu na jednání s Uniperem získal Křetínského holding loni v prosinci.
Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů &#8211; EP Infrastructure (EPIF) a EP Power Europe. EPIF v EPH zastřešuje tranzit plynu, distribuci elektřiny a plynu, skladování plynu a teplárenství. Podíl 31 procent v EPIF patří fondu australské banky Macquarie, zbytek patří EPH. EP Power Europe zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny. Křetínský se většinovým vlastníkem EPH stal předloni, nyní drží 94 procent akcií holdingu.

Energetika v zahraničí

EPH získá aktiva Uniperu ve Francii, byly podepsány smlouvy

Německý projekt plovoucího terminálu pro zpětné zplyňování zkapalněného zemního plynu (LNG) postupuje slibně. Uniper v pondělí vyhlásil otevřenou sezónu, kde v první fázi bude uzavírat nezávazné dohody ohledně rezervace služeb LNG terminálu. Terminál by měl být v provozu v druhé půlce roku 2022.
Německá společnost <a href="https://www.reuters.com/article/germany-lng/uniper-tests-interest-in-its-german-lng-import-project-seeks-partner-idUSL5N22W4X4" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Reuters začala v pondělí testovat zájem plynárenských společností o využívání budoucího LNG terminálu</a>. Uniper zahájil takzvanou otevřenou sezónu na kapacitu 10 miliard metrů krychlových ročně (bcm) pro plánovaný <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dovoz-americkeho-zkapalneneho-plynu-evropy-rapidne-roste/">LNG</a> terminál.
Společnosti budou mít čas do 19. července uzavřít nezávazné dohody. Tento krok by měl Uniperu poskytnout lepší informace o současné situaci na trhu. Zároveň tím <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/uniper-planuje-spustit-11gw-uhelnou-elektrarnu-datteln-4-i-pres-opozici-uhelne-komise/">Uniper</a> zahájil celý proces nabízení služeb terminálu.
<blockquote>„Záměrem otevřené sezóny je zmapování poptávky na trhu a nabídnutí zplyňovací kapacity. Cílem je mít na konci procesu závazné poptávky na celou kapacitu,“ uvedla společnost Uniper.</blockquote>
Otevřené sezóny se zúčastní i samotná společnost Uniper.
<h2>Plovoucí LNG terminál</h2>
Plánovaný LNG terminál bude typu FSRU (Floating Storage and Regasification Unit), tedy plovoucí LNG terminál pro skladování a zpětné zplyňování LNG. Název projektu je Wilhelmshaven FSRU podle německého města Wilhelmhaven. Tento přístav má výhodu, že již disponuje potřebnou infrastrukturou pro implementaci LNG terminálu.
FSRU terminál by měl být vybudován japonskou společností Mitsui OSK Lines. Hlavní výhodou plovoucího terminálu je rychlost výstavby projektu a cena, díky čemu je v dnešní době tento typ hojně využíván a oblíben. Dle plánu by projekt Wilhelmshaven měl zahájit provoz v druhé půlce roku 2022. Roční kapacita terminálu bude 10 bcm (7,25 milionů tun LNG).
Společnost dále v pondělí sdělila, že bude zprostředkovatelem projektu a že stále jedná s investory, kteří mají zájem o majoritní podíl na provozu terminálu.
Projekt Wilhelmshaven je jedním ze tří zvažovaných LNG projektů v Německu. Konkrétně tento projekt ušel velký kus cesty od minulého roku, kdy americký prezident Donald Trump vyjádřil svůj odpor vůči plynovodu <a href="https://oenergetice.cz/plyn/americky-ministr-energetiky-predpoklada-uvaleni-sankci-za-nord-stream-2-jiz-brzy/">Nord Stream 2</a> a po návštěvě delegátů z LNG velmoci <a href="https://oenergetice.cz/plyn/katar-vypsal-zakazku-vyrobu-vice-nez-100-lng-tankeru-maji-prispet-k-planovanemu-navyseni-produkce/">Kataru</a>.
Autor úvodní fotografie: Jan Arrhénborg / AGA

Plynárenství

Uniper zkoumá zájem trhu o plánovaný plovoucí LNG terminál v Německu

Německý Uniper plánuje i přes opozici tzv. uhelné komise spustit v příštím roce budovanou černouhelnou elektrárnu Datteln 4 s instalovaným výkonem 1 100 MW. Na začátku května to uvedl finanční ředitel Uniperu Christopher Delbrück.
Jediná aktuálně budovaná uhelná elektrárna v západní Evropě by <a href="https://www.uniper.energy/news/uniper-reaffirms-financial-targets-for-2019-despite-a-challenging-first-quarter-from-an-operating-perspective/?fbclid=IwAR1jy8VO-L3Unh5SWsGokATyT_mIgWpUuqd5-kBfOd-M-pghHCC-CbP5vnQ" target="_blank" rel="noopener">dle vyjádření finančního ředitele Uniperu</a> měla být podle aktuálního plánu uvedena do provozu příští rok v létě.
<blockquote>„Nyní pracujeme na plný výkon na tom, abychom učinili elektrárnu Datteln 4 provozuschopnou. Na stavbě pracuje v průměru 450 až 500 pracovníků. Sestavování nového kotle vykazuje dobrý pokrok – polovina membránových stěn již byla nainstalována a sváření pokračuje podle plánu,“ uvedl Delbrück.</blockquote>
Proti zabránění zprovoznění nadkritického bloku Datteln 4 se v březnu vyslovil i provozní ředitel Uniperu Eckhardt Rümmler, který uvedl, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavi-nemecka-vlada-stopku-jedne-nejmodernejsich-uhelnych-elektraren-sveta-tesne-pred-spustenim/" target="_blank" rel="noopener">že Uniper považuje za absurdní zabránit tomu, aby německá nejmodernější elektrárna vstoupila do provozu</a>.
<h2>Uhelná komise má jiný názor</h2>
Tzv. uhelná komise (oficiálně Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost) má však jiný názor, když ve své závěrečné zprávě doporučuje, aby dosud nezprovozněné elektrárny do provozu již uvedeny nebyly. Shrnutí závěrů komise je k dispozici <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038/" target="_blank" rel="noopener">zde</a>.
<blockquote>„Komise rovněž doporučuje, aby již nebyla schválena výstavba nových uhelných elektráren. V případě elektráren, které již byly postaveny, ale dosud nejsou v provozu, komise doporučuje, aby se hledalo řešení, které by zabránilo uvedení těchto elektráren do provozu,“ uvádí závěrečná zpráva Uhelné komise.</blockquote>
Delbrück uvedl, že debata o budoucnosti výroby elektřiny z uhlí zůstává dominantním tématem v oblasti německé energetické politiky.
<blockquote>„Dalšími očekávanými kroky je přenesení doporučení uhelné komise do legislativy a jejich implementace. Na konkrétní legislativu a vyjednávání však stále čekáme. Rád bych opět zdůraznil, že doporučení uhelné komise odráží široký společenský konsenzus. Měla by být co nejrychleji implementována a ne „naředěna“ novými návrhy jendotlivých hráčů,“ dodal Delbrück.</blockquote>
<h2>Opakovaně odložené zprovoznění elektrárny</h2>
Stavba nadkritického bloku Datteln 4 začala v roce 2007 a komerční provoz měl být podle původního plánu zahájen v roce 2011.
Termín zprovoznění byl<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/spusteni-posledni-nemecke-budovane-uhelne-elektrarny-datteln-4-se-opet-odklada" target="_blank" rel="noopener"> naposledy posunut loni v květnu</a> kvůli poškození kotle při testování. Poškození kotle bylo natolik závažné, že bylo rozhodnuto o jeho plném nahrazení.
Datteln 4 je jednou z nejmodernějších uhelných elektráren na světě. Jedná se o černouhelný monoblok s hrubým výkonem 1100 megawattů a čistou elektrickou účinností přesahující 45 %.

Uniper plánuje spustit 1,1GW uhelnou elektrárnu Datteln 4 i přes opozici uhelné komise

Energetický a průmyslový holding (EPH) ovládaný miliardářem Danielem <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Křetínským</a> smí převzít francouzská aktiva německé skupiny Uniper. Podle dnešního sdělení na svém webu to schválila Evropská komise. EK dospěla k závěru, že navrhované spojení neohrožuje hospodářskou soutěž, protože činnosti obou firem se v Evropské unii nepřekrývají. 
 Komise vypočítává, že Uniper France se ve Francii zabývá výrobou elektřiny z obnovitelných a ne<a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a>, dodávkami plynu a elektřiny a zpracováním popela.
Mezi činnosti EPH pak zase spadá <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>těžba hnědého uhlí</a>, výroba, distribuce a dodávky elektřiny a tepla a doprava, distribuce, skladování a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/plynarenstvi-v-cr-dodavka-plynu-zakladni-statistiky/'>dodávky plynu</a>. EPH nemá dosud ve Francii žádné aktivity. 
 Francouzský deník Le Monde v listopadu uvedl, že Uniper ve Francii provozuje především uhelnou elektrárnu v Gardanne na jihu země a druhou v Saint-Avoldu na východě. V Saint-Avoldu má skupina rovněž dvě <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/paroplynove-elektrarny-v-cr/'>plynové elektrárny</a>, napsal list. 
 Křetínský, který je mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha, se většinovým vlastníkem EPH stal předloni a nyní drží 94 procent akcií holdingu.
Podle loňského žebříčku časopisu Forbes pátý nejbohatší Čech s majetkem ve výši 59 miliard korun ve Francii již od loňska vlastní několik tiskových periodik. Jsou mezi nimi tituly jako Marianne, Elle, Télé 7 Jours, Ici Paris a France Dimanche. Loni koupil i podíl v prestižním deníku Le Monde.