Už 40 % vozů skupiny GasNet, největšího českého plynárenského distributora, jezdí na stlačený zemní plyn (CNG), který má oproti benzinu nebo naftě výrazně nižší emisní stopu i hospodárnější provoz. Nyní pokryje spotřebu těchto automobilů biometan (bioCNG), který se vyrábí z biologicky rozložitelného odpadu. Znamená to úsporu nejméně 1 356 tun emisí CO2.
Při kontrolách plynovodní sítě, která měří 65 000 kilometrů, najezdí inspektoři a terénní pracovníci GasNetu ročně 20 milionů kilometrů. Od roku 2014 firma postupně navyšuje počet svých vozidel poháněných CNG. V letošním roce nahradí v GasNetu CNG kompletně za bioCNG, a to v objemu 800 tisíc m3.
„Jsme plynaři a plynu věříme. Biometan je společně s vodíkem nebo syntetickým metanem možnou budoucností našeho odvětví. Rozhodnutím přejít u našich aut ze stlačeného zemního plynu na biometan naplňujeme naši strategii, která stojí na odpovědném chování vůči životnímu prostředí, společnosti a na udržitelném podnikání,“ řekl Thomas Merker, finanční ředitel GasNetu.
<h2>Zelený plyn s garantovaným původem</h2>
Smlouvu na rok 2021 podepsal GasNet s dodavatelem, který garantuje obnovitelný plyn pokročilého typu. Na jeho výrobu se používají odpady: zbytky z jídel, kafilérie, kejdy nebo kompostový odpad.
Oproti dieselovému pohonu neprodukuje motor na CNG žádné rakovinotvorné pevné částice. Přechod ze CNG na bioCNG znamená v praxi ještě vyšší ochranu životního prostředí, protože ekologicky šetrný je už samotný původ biometanu.
Pro českého lídra v distribuci plynu to není první zkušenost s biometanem. Už přes rok jako první v České republice vtláčí biometan do své plynárenské sítě z bioplynové stanice v Rapotíně na severní Moravě.
V GasNetu odhadují, že se biometan uplatní i v dalších odvětvích jako například v silniční nákladní dopravě nebo ve vytápění. Do roku 2030 by mohl biometan tvořit až 10 % spotřebovaného plynu v České republice.

Ze CNG na ekologicky šetrnější bioCNG přejde i pojízdná dílna GasNetu. Zdroj: GasNet

Plynaři z GasNetu budou jezdit na zelený biometan

Spotřeba stlačeného zemního plynu (CNG) a zkapalněného zemního plynu (LNG) loni v Česku i přes koronavirovou pandemii vzrostla. Meziroční nárůst výtoče CNG, LNG a zemního plynu s příměsí biosložky, takzvaného BioCNG, činil 1,8 procenta. Celková spotřeba těchto plynů dosáhla na téměř 93 milionů metrů krychlových. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS). Největší část, 90,4 milionu metrů krychlových, podle něj tradičně připadla na palivo CNG.
<blockquote>&#8222;Vysokou spotřebu zemního plynu v dopravě pomohly loni zajistit zejména městské autobusy. Pro města se CNG stává první volbou při zavádění ekologické dopravy. Pozorujeme také růst zájmu o LNG u kamionové dopravy a o BioCNG u řidičů osobních automobilů,&#8220; řekla dnes výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.</blockquote>
V Česku podle ČPS nyní jezdí přes 27.700 vozidel na CNG, o desetinu více než v roce 2019. Podle dat Svazu dovozců automobilů je v Česku registrováno zhruba 8,3 milionu vozidel všech kategorií. Podíl těch s pohonem na CNG tak činí zhruba tři desetiny procenta.
<blockquote>&#8222;Počet nákladních vozů na LNG se meziročně zvýšil z pěti na 26. Jasně rostoucí trend dokládají i plány firem na obnovu vozových parků v letošním roce. Ty již dnes potvrzují nákup dalších 20 tahačů na zkapalněný zemní plyn. Do dvou let se má rovněž zásadně rozšířit i plnicí infrastruktura LNG, a to z aktuálních dvou až na 20 veřejných stanic,&#8220; uvedla Kovačovská.</blockquote>
V roce 2020 bylo podle svazu uvedeno do provozu rovněž 14 nových plnicích stanic CNG. S celkovým počtem 219 stanic disponuje Česká republika třetí nejpočetnější sítí v Evropě, uvedl ČPS. Výhodnost CNG a LNG proti tradičním pohonným hmotám podporuje mimo jiné spotřební daň.
Od začátku loňského roku sice stoupla spotřební daň na metr krychlový těchto plynů jako automobilých paliv z 1,44 Kč na 2,80 Kč, stále je ale významně nižší proti 12,84 Kč za litr benzinu. ČPS naopak kritizoval snížení spotřební daně na naftu o korunu na 9,95 Kč za litr, ke kterému došlo od začátku letošního roku.

Vývoj využití zemních plynů CNG, LNG a BioCNG v dopravě v ČR:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">rok</td>
<td valign="middle">veřejné plnicí stanice CNG / LNG</td>
<td valign="middle">celkem aut</td>
<td valign="middle">osobní vozy</td>
<td valign="middle">autobusy</td>
<td valign="middle">LNG vozy</td>
<td valign="middle">výtoč CNG / LNG / BioCNG (mil. m3)</td>
<td valign="middle">prodej celkem (mil. m3)</td>
<td valign="middle">meziroční nárůst výtoče (v procentech)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">34</td>
<td valign="middle">3250</td>
<td valign="middle">2807</td>
<td valign="middle">336</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">12,089</td>
<td valign="middle">12,089</td>
<td valign="middle">20,2</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">45</td>
<td valign="middle">4300</td>
<td valign="middle">3818</td>
<td valign="middle">362</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">15,242</td>
<td valign="middle">15,242</td>
<td valign="middle">26,0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">50</td>
<td valign="middle">6300</td>
<td valign="middle">5747</td>
<td valign="middle">404</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">21,952</td>
<td valign="middle">21,952</td>
<td valign="middle">44,0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">75</td>
<td valign="middle">8055</td>
<td valign="middle">7205</td>
<td valign="middle">518</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">29,912</td>
<td valign="middle">29,912</td>
<td valign="middle">36,3</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">108</td>
<td valign="middle">12.000</td>
<td valign="middle">10.750</td>
<td valign="middle">820</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">43,589</td>
<td valign="middle">43,589</td>
<td valign="middle">45,7</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">143</td>
<td valign="middle">15.500</td>
<td valign="middle">13.970</td>
<td valign="middle">1020</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">59,346</td>
<td valign="middle">59,346</td>
<td valign="middle">36,1</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">164</td>
<td valign="middle">18.900</td>
<td valign="middle">17.160</td>
<td valign="middle">1120</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">67,603</td>
<td valign="middle">67,603</td>
<td valign="middle">13,9</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">185</td>
<td valign="middle">22.600</td>
<td valign="middle">20.660</td>
<td valign="middle">1234</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">75,832</td>
<td valign="middle">75,832</td>
<td valign="middle">12,2</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">207 / 1</td>
<td valign="middle">25.310</td>
<td valign="middle">23.036</td>
<td valign="middle">1453</td>
<td valign="middle">5</td>
<td valign="middle">90,433 / 0,871</td>
<td valign="middle">91,305</td>
<td valign="middle">20,4</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2020</td>
<td valign="middle">219 / 2</td>
<td valign="middle">27.748</td>
<td valign="middle">25.043</td>
<td valign="middle">1714</td>
<td valign="middle">36</td>
<td valign="middle">90,434 / 1,366 / 1,152</td>
<td valign="middle">92,952</td>
<td valign="middle">1,8</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ČPS

rdo mal

Plynárenství

Spotřeba CNG a LNG loni v ČR i přes pandemii vzrostla

Stát poskytne na výstavbu plnících stanic na stlačený zemní plyn (CNG) dalších 30 milionů korun z evropských fondů. Navazuje tak na program dotací z před dvou let, kdy pro výstavbu vyčlenil z evropských peněz až 50 milionů korun. V rámci obou dotačních programů by mělo vniknout minimálně 12 stanic. Dnes o tom informovalo ministerstvo dopravy. V současnosti je v Česku zaregistrováno přes 20.000 aut na CNG, plnících stanic je přes 200.
Ministerstvo si od dotačního programu slibuje další rozšíření dopravy na stlačený zemní plyn v Česku. Peníze dostanou žadatelé se zkušenostmi v obchodu a fungování rozvodných sítí s plynem. Dotace státu by v jednotlivých projektech měla tvořit maximálně 30 procent nákladů.
Jde o další dotační program ministerstva na podporu alternativních pohonných hmot, který resort letos vyhlásil. Až 60 milionů korun ministerstvo poskytne na výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily. Ministerstvo v minulosti vyčlenilo peníze i na výstavbu stanic na zkapalněný zemní plyn či vodík. Celkem má ministerstvo na dotační program pro podporu infrastruktury pro alternativní paliva v operačním programu vyčleněno 1,2 miliardy korun.

Čistá mobilita

Stát poskytne dalších 30 milionů Kč na výstavbu stanic na CNG

Evropská investiční banka (EIB) zafinancuje modernizaci španělských autobusových flotil. Banka poskytne 27,5 milionu EUR na celkem 173 nových a ekologických autobusů. Na nové autobusy se mohou těšit občané celkem šesti španělských měst. Evropská investiční banka se v poslední době zaměřuje na „čisté“ investice a od konce roku 2021 již nebude financovat projekty v oblasti fosilních paliv.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/010920-eu-bank-to-finance-electric-gas-powered-bus-networks-in-spain?fbclid=iwar0qs-wb1i6fgf8pgqhzr9tczcx3juyd_pwukog7mt7a9_e1jzeos9_aj1c">Evropská investiční banka bude financovat</a> modernizaci autobusové flotily společnosti Grupo Ruiz ve Španělsku. Ta nahradí současná vozidla s naftovým motorem modely s elektrickým pohonem a pohonem na CNG.
Banka poskytne celkem 27,5 milionu EUR (zhruba 645 milionů Kč) na financování 32 elektrických a 141 CNG autobusů. Nová vozidla budou jedit ve městech Badajoz, Madrid, Murcia, Salamanca, Toledo a na ostrově Mallorca.
<blockquote>&#8222;Podpora udržitelné veřejné dopravy, která snižuje emise znečišťujících látek, patří mezi klíčové priority EIB,&#8220; uvedla v prohlášení Emma Navarrová, viceprezidentka Evropské investiční banky.</blockquote>
Nejnovější projekt financování má zdůraznit rostoucí přechod k čistším vozidlům v Evropě, který je dán jak regulací emisí z dopravy, tak strategickým směřováním EIB k čistším investicím.
<h2>Čisté investice jsou priorita</h2>
V listopadu 2019 představenstvo EIB schválilo nové cíle v oblasti klimatu a novou politiku půjčování pro energetiku. Ta zahrnuje postupné <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/eib-bude-spolufinancovat-21-vetrnych-farem-ve-spanelsku-ktere-zvitezily-aukcich">zvyšování financování v oblastech klimatu a životního prostředí</a> až na 50% do roku 2025.
<blockquote>&#8222;Jako evropská klimatická banka jsme odhodláni věnovat více zdrojů na podporu investic podporujících opatření v oblasti změny klimatu a zároveň vytvářejících hospodářský růst a pracovní místa,&#8220; dodala Navarrová.</blockquote>
Cílem banky je do roku 2030 mobilizovat nejméně 1 bilion EUR (25,3 bilionu Kč) na podporu investic, které pomohou splnit klimatické cíle. Zároveň EIB od konce roku 2021 <a href="https://oenergetice.cz/uhli/eib-ukonci-financovani-projektu-v-oblasti-fosilnich-paliv">přestane financovat projekty v oblasti fosilních paliv</a>.

EIB podpoří nákup autobusů na elektřinu a plyn ve Španělsku

Spotřeba stlačeného zemního plynu (CNG) v Česku loni meziročně vzrostla o 12,2 procenta na 75,8 milionu metrů krychlových. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Český plynárenský svaz (ČPS). V tuzemsku podle plynařů nyní jezdí téměř 23.000 vozidel na CNG, proti roku 2017 o pětinu více. Podle dat Svazu dovozců automobilů je v Česku registrováno zhruba 7,9 milionu vozidel všech kategorií. Podíl těch s pohonem na CNG tak činí necelé tři desetiny procenta.
<blockquote>
&#8222;Největší podíl na spotřebě CNG mají autobusy městské hromadné dopravy, které jezdí už ve více než 60 českých městech,&#8220; uvedla dnes výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.
</blockquote>
Počet veřejných CNG stanic v ČR se podle ní loni rozrostl o 16 nových na 185.
<blockquote>
&#8222;Další přibudou letos. K tomu evidujeme ještě více než 50 neveřejných firemních plniček,&#8220; doplnila.
</blockquote>
Celkem je v Česku kolem 7000 čerpacích stanic, veřejně přístupné jsou téměř 4000 z nich. Drtivá většina z nich nabízí tradiční paliva, tedy benzin a naftu.
Výhodnost CNG proti tradičním pohonným hmotám podporuje mimo jiné spotřební daň. Od loňského roku činí spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu.
<blockquote>
&#8222;Cena CNG se včetně daně pohybuje kolem 25 korun za kilogram. To odpovídá necelým 18 korunám za metr krychlový, což je ekvivalent jednoho litru benzinu. Náklady na ujetý kilometr tak dosahují zhruba jedné koruny,&#8220; dodala Kovačovská.
</blockquote>
Prodej stlačeného zemního plynu (CNG) v Česku:
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rok</td>
<td valign="middle">Spotřeba (mil. m3/rok)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2004</td>
<td valign="middle">2,77</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2005</td>
<td valign="middle">3,01</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2006</td>
<td valign="middle">3,58</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2007</td>
<td valign="middle">5,79</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">6,76</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">8,08</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">10,06</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">12,09</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">15,24</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">21,95</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">29,91</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">43,59</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">59,35</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">67,60</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">75,83</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Zdroj: Český plynárenský svaz

Spotřeba stlačeného zemního plynu v Česku loni vzrostla o 12 procent

&nbsp;
Český plynárenský svaz zahajuje od září dlouhodobou kampaň, jež má upozornit na pozitivní a ekologické aspekty využívání zemního plynu. Jejím cílem je podpořit přechod domácností na vytápění zemním plynem a rozšíření povědomí o výhodách CNG v osobní dopravě.  
<ul>
<li>Zemní plyn představuje moderní, kvalitní a šetrné palivo pro vytápění</li>
<li>CNG je nejperspektivnějším palivem v dopravě z ekologického i ekonomického hlediska</li>
</ul>
<blockquote>
„Téměř 90 procent celkových emisí karcinogenního benzo(a)pyrenu a bezmála 40 procent celkových emisí prachových částic PM10 pochází z lokálního vytápění domácnostmi. Jde o opravdu alarmující zjištění,“ zdůraznil Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS) s odkazem na data Národního programu snižování emisí ČR ministerstva životního prostředí.
</blockquote>
V České republice je dosud v provozu přes 300 tisíc zastaralých a neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. třídy. Každý ročně vypustí do ovzduší až 300 kg prachu. Od září 2022 přitom začne platit zákaz používání těchto kotlů pod hrozbou finančního postihu v maximální výši 50 tisíc korun.
<blockquote>
„I když je zemní plyn v tuzemsku nejvyužívanějším palivem pro vytápění rodinných domů, stále registrujeme také téměř tři sta tisíc neaktivních plynových přípojek. Do našeho bezprostředního okolí tak jdou tisíce tun prachu, které zbytečně otravují naše ovzduší. Připravili jsme proto kampaň, jejímž prostřednictvím chceme upozornit na fakt, že přejít na zemní plyn je výhodné, ekologické a odpovědné řešení,“ doplnil J. Valenta.
</blockquote>
Výraznému zlepšení stavu ovzduší u nás v současnosti napomáhají tzv. kotlíkové dotace, jejichž druhá vlna aktuálně probíhá. V celém programu by měly být do roku 2020 vyhlášeny tři výzvy, stát plánuje přerozdělit ze zdrojů Evropské unie celkem devět miliard korun. Počítá se s výměnou až 100 tisíc zastaralých kotlů.
<blockquote>
„Kotlíkové dotace jsou pro lidi jedinečnou příležitostí, jak ušetřit. Přesto, že mezi obyvateli České republiky výrazně narůstá zájem o plynové kondenzační kotle, stále je hodně těch, kteří při vytápění svých domovů vůbec neřeší, čím topí a co vypouštějí do okolí. Právě na možné dopady jejich chování v kampani upozorňujeme, stejně jako na úsporu místa, času a práce v případě, že přejdou na vytápění zemním plynem,“ vysvětlil J. Valenta.
</blockquote>
Kampaň ČPS startuje v médiích od 1. září 2018. Její první vlna je naplánovaná na podzim letošního roku, druhá na jaro 2019. S rodinou, jejíž denní rutinou je přikládání do kotle, se veřejnost setká nejen v televizní reklamně, ale také na internetu, včetně sociálních sítí. Třetí část kampaně v létě 2019 představí pozitivní dopady využívání stlačeného zemního plynu (CNG) v dopravě. Hovořit se bude o výhodách v podobě nízkých nákladů za ujetý kilometr i šetrnosti k životnímu prostředí.
<blockquote>
„Lidé by měli vědět, že na CNG lze jezdit za polovinu. Pro každý rodinný rozpočet je to výrazná úspora a pro nás všechny každé auto na CNG znamená méně škodlivin v ovzduší. Navíc současná vláda poskytla dlouhodobé garance úspor, a to díky snížené sazbě spotřební daně na CNG. I to je důvod, proč právě nyní je v dopravě stlačený zemní plyn alternativním palivem číslo jedna,“ upozornil J. Valenta.
</blockquote>
Zemní plyn představuje ekonomické i ekologické řešení také pro nákladní dopravu, a to nejen ve formě CNG, ale také v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG). Nákladní vozy na LNG mají dojezd až 1200 km a firmám mohou ušetřit až 25 % nákladů na pohonné hmoty.
Využívání kotlů na pevná paliva pro vytápění domácností patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší v městech a obcích. Na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší v roce 2016 v České republice podle Státního zdravotního ústavu předčasně zemřely 4 000 lidí. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2017 řadí ČR do pětice evropských zemí, kde znečištění vzduchu představuje pro populaci významnou hrozbu.

ČPS zahajuje od září dlouhodobou kampaň, má upozornit na výhody plynu

Zástupci plynárenských firem se dohodli s vládou na zachování snížené spotřební daně z plynu pro automobily do roku 2025. Stěžejním závazkem podepsaného memoranda je, že daň za megawatthodinu nepřekročí 290 korun. Cílem opatření je přispět ke snižování emisí v dopravě, uvedla po dnešním podpisu ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO). 
Po českých silnicích jezdí zhruba 20 700 vozidel na stlačený <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemní plyn</a> (CNG) a jejich počet roste. Podle Národního akčního plánu čisté mobility by orgány veřejné správy v roce 2020 měly mít ve vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo znamenat až 5000 nových vozů na CNG. Podle středně optimistického scénáře by v tomto roce mělo být v provozu přibližně 50 000 vozidel na CNG a spotřeba CNG by měla přesáhnout 130 milionů metrů krychlových.
Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit na 2,80 Kč na metr krychlový.
<blockquote>
&#8222;Stěžejním závazkem je, že do roku 2025 sazba daně pro zemní plyn určený pro pohon motorů nepřekročí hranici 290 Kč za megawatthodinu. Jako ministryně financí zodpovědná za státní pokladnu vítám, že memorandum pamatuje i na situace, při kterých by ke zvýšení dojít mohlo. To je důkazem, že jde o odpovědnou deklaraci, která nebyla ušita horkou jehlou,&#8220; uvedla Schillerová.
</blockquote>
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/Skoda_cng.jpg"><img class="aligncenter size-large wp-image-7043" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/Skoda_cng-1024x698.jpg" alt="" width="1024" height="698" /></a>
Na celkovém znečištění ovzduší v ČR se přibližně z jedné pětiny podílejí emise z dopravy.
<blockquote>
&#8222;V oblasti CNG plnicích stanic pro osobní vozidla je na tom již Česká republika poměrně dobře, postrádáme však více CNG stanic, které by umožňovaly rovněž plnění vozidel nákladní dopravy. Tento stav by však měl díky dotačním programům do několika let zlepšit,&#8220; dodal ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO).
</blockquote>
V současnosti je v Česku v provozu 165 plnicích stanic. Do roku 2021 vzniknou další dvě desítky pro vozidla osobní i nákladní dopravy.
Za stát memorandum o spolupráci do roku 2025 podepsali místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, ministryně financí Alena Schillerová, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.
Plynárenské společnosti zastoupili předseda představenstva innogy Česká republika Martin Friedrich Herrmann, předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček, předseda Rady Českého plynárenského svazu Jan Valenta a CEO E.ON Distribuce Zdeněk Bauer.

Úřady a instituce

Vláda a plynaři se dohodli na zachování nižší daně pro CNG do roku 2025

Stát zachová zvýhodněnou sazbu spotřební daně pro užití zemního plynu (CNG) v automobilech i po roce 2020. Vláda dnes schválila memorandum, podle kterého se zavazuje, že v letech 2020 až 2025 daň zachová na stávající nižší úrovni proti benzínu nebo motorové naftě. V tiskové zprávě to uvedl kabinet. Vláda tak chce podpořit využívání CNG jako alternativního paliva v dopravě. 
 Vláda v posledních měsících projednání memoranda několikrát odložila. Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit až na 2,80 Kč na metr krychlový. 
 Ke zvýšení daně bude moci vláda přistoupit v případě, že spotřeba zemního plynu v dopravě přesáhne 600 milionů metrů krychlových za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, inkaso spotřební daně z minerálních olejů poklesne meziročně o více než dvě miliardy Kč, schodek rozpočtu přesáhne 1,5 procenta HDP, dojde k navýšení sazeb daně u benzinu a nafty nebo ČR nebude plnit minimální sazby stanovené EU. 
<blockquote>
&#8222;Zvýhodnění zemního plynu v dopravě podporujeme. Pomůže zajistit stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí na následujících sedm let. Užitek přinese i zákazníkům, coby uživatelům dopravních prostředků. Sníženou spotřební daň pro CNG v nedávné době zachovalo i Německo,&#8220; uvedl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek.
</blockquote>
<figure id="attachement_22225" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Výfuk-emise-725x536.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Výfuk-emise-725x536.jpg" alt="Výfuk emise" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 S memorandem nesouhlasí Unie nezávislých petrolejářů, podle které jde o zcela nekoncepční krok. 
<blockquote>
&#8222;Ačkoli nezpochybňujeme, že při využití zemního plynu dochází k uvolňování menšího množství emisí, než je průměr stávajícího vozového parku, velmi podobného snížení lze dosáhnout i využitím jiných alternativních paliv, a to za mnohem nižší finanční zátěže pro veřejné rozpočty. Podpora zemního plynu je pouze jednou variant, jak lze emise v dopravě snižovat,&#8220; uvedl předseda unie Ivan Indráček.
</blockquote>
 V současnosti jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17.500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Výrazně by k tomu měly přispět také orgány veřejné správy, které mají mít v roce 2020 ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5000 nových CNG vozů.

Stát zachová zvýhodněnou sazbu daně pro CNG do aut i po roce 2020

Irský provozovatel plynárenské sítě ve spolupráci s výzkumným ústavem fungujícím pod univerzitou NUI Galway si zajistili financování Evropské unie pro projekt založený na obnovitelných zdrojích plynu, který bude, dle slov představitelů obou institucí, &#8222;revolucí v oblasti dopravy&#8220; v Irsku. To již čátečně používá pro účely dopravy klasický zemní plyn, ale nikoli jeho čistší alternativy. 
Projekt nazvaný Causeway nyní získal financování ze zdrojů EU ve výši 6,5 milionu Eur a jeho cílem bude rozmístit po celé zemi čerpací stanice, na kterých budou moci přijíždějící autobusy, nákladní automobily i kamiony dočerpat bioplyn a také stlačený zemní plyn (CNG). Poskytnutí financí bude zaštiťovat program Evropské komise Connecting Europe Facility Transport programme, jehož cílem je podporovat ekonomický růst přes investice do projektů v oblasti dopravy a propojování. Čerpacích stanic má za podpory Unie takto být vybudováno na 70 a to již na konci tohoto roku.
<h3>Sdílení zkušeností s celou Evropou</h3>
Univerzita plánuje monitorovat užívání bioplynu a sdílet zkušenosti dle konceptu lessons learned s provozovateli soustav po celé Evropě, a podporovat tak projekty podobného typu po celém kontinentu. Irsko, které je v současnosti závislé na importu energie, která pochází ze 70 % z fosilních paliv, se takto snaží dosáhnout cíle dekarbonizace dopravy a zefektivnění hospodaření se zdroji. Doprava byla v roce 2016 největším spotřebitelem energie v zemi a od roku 1990 se její podíl na celkovém množství produkovaných skleníkových plynů zdvojnásobil. V roce 2016 vyprodukovala přibližně 12 255 tun CO2 ekvivalentu.
<figure id="attachment_47232" style="width: 585px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-47232" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Snimek-obrazovky-2018-01-16-v-20.10.33-512x315.png" alt="" width="585" height="360" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíly dopravy na celkových množství emisí se od roku 1990 v Irsku zdvojnásobily. Zdroj: epa.ie</figcaption></figure>
<h3>Irsko pozadu s plněním společných cílů</h3>
Riziko, že Irsko nestihne splnění cílů stanovených směrnicí o obnovitelných zdrojích z roku 2009, a sice 16% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě v roce 2020, byl jedním z důvodů pro vznik projektů typu Causeway. V roce 2016 totiž Irsko dosahovalo hodnoty pouze 9,5 %. Dle pozitivních odhadů by tak program mohl pomoci zemi energetického cíle dosáhnout. Zužitkování bioplynu, který je produkován zdejším tradičně silným zemědělským odvětvím, by s plněním vize mohlo pomoci.
Zdroj úvodního obrázku: Wikimedia Commons

Irsko plánuje revoluci ve své dopravě zavedením čerpacích stanic na bioplyn

Spotřeba stlačeného <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> (CNG) v Česku loni meziročně vzrostla o 13,9 procenta na 67,6 milionu metrů krychlových. ČTK o tom dnes informoval Český plynárenský svaz (ČPS). V tuzemsku podle plynařů nyní jezdí téměř 20.000 vozidel na CNG, největší podíl na spotřebě mají autobusy veřejné hromadné dopravy, kterých je přes 1100. Podle dat Svazu dovozců automobilů je v Česku registrováno zhruba 7,6 milionu vozidel všech kategorií. Podíl těch s pohonem na CNG tak činí necelé tři desetiny procenta. 
<blockquote>
&#8222;Počet vozidel na CNG se u nás meziročně zvýšil o více než 4000. V souladu s tím se rozšiřuje i potřebná infrastruktura. Jen loni se počet veřejných stanic CNG rozrostl o 27 nových. Rostoucí zájem registrujeme hlavně v městské hromadné dopravě. Autobusy na stlačený zemní plyn jezdí už ve více než 60 českých městech,&#8220; uvedl výkonný ředitel ČPS Jan Ruml.
</blockquote>
 Veřejných plnících stanic nabízejících CNG je podle svazu nyní 172. 
 Celkem je v Česku kolem 7000 čerpacích stanic, veřejně přístupných je asi 3900. Drtivá většina z nich nabízí tradiční paliva, tedy benzin a naftu. 
 Výhodnost CNG proti tradičním pohonným hmotám podporuje mimo jiné spotřební daň. Ta od začátku roku 2015 do konce loňského roku činila u CNG 0,72 Kč na metr krychlový. Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč. U benzinu činí spotřební daň 12,84 Kč na litr, u nafty 10,95 Kč/litr. 
 Prodej stlačeného zemního plynu (CNG) v Česku: 
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Rok </td>
<td valign="middle"> Spotřeba (mil. m3/rok) </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2004 </td>
<td valign="middle"> 2,77 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2005 </td>
<td valign="middle"> 3,01 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2006 </td>
<td valign="middle"> 3,58 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2007 </td>
<td valign="middle"> 5,79 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2008 </td>
<td valign="middle"> 6,76 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2009 </td>
<td valign="middle"> 8,08 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2010 </td>
<td valign="middle"> 10,06 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2011 </td>
<td valign="middle"> 12,09 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2012 </td>
<td valign="middle"> 15,24 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2013 </td>
<td valign="middle"> 21,95 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2014 </td>
<td valign="middle"> 29,91 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2015 </td>
<td valign="middle"> 43,59 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2016 </td>
<td valign="middle"> 59,35 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2017 </td>
<td valign="middle"> 67,60 </td>
</tr>
</tbody>
</table>
 Zdroj: Český plynárenský svaz 
<figure id="attachement_14610" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Pardubice_1.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Pardubice_1.jpg" alt="CNG autobus" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>