Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) jednala s generálním ředitelem jihokorejské společnosti Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP) Če-hun Čungem o možnostech spolupráce v jaderné energetice. Úřad to dnes sdělil ČTK. Podle ministerstva se Nováková s Čungem shodli na &#8222;perspektivnosti společné spolupráce, a to v mnoha průmyslových odvětvích&#8220;. KHNP patří mezi zájemce o případnou stavbu nových tuzemských jaderných bloků. 
<blockquote>
&#8222;V případě budoucího rozhodnutí o dostavbě jaderných elektráren v ČR bude korejská účast ve výběrovém řízení vítána,&#8220; řekla dnes Nováková.
</blockquote>
 Ministerstvo průmyslu (MPO) dále uvedlo, že padesátimilionová Jižní Korea se z hlediska zahraničního obchodu řadí mezi nejdůležitější mimoevropské obchodní partnery ČR. 
<blockquote>
&#8222;Vzájemná obchodní výměna mezi oběma zeměmi dosáhla v roce 2017 nové historické úrovně 109,7 miliardy korun,&#8220; podotkl úřad.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Vzhledem k tomu, že Jižní Korea má bohaté zkušenosti s rozvojem a využíváním jaderné energie, spolupráce obou zemí v této oblasti je do budoucnosti přínosná. V současné době je v Korejské republice v provozu více než dvacet jaderných reaktorů, které pokrývají obdobně jako v ČR okolo 30 procent energetické produkce země,&#8220; dodalo MPO.
</blockquote>
 O stavbu nového jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea, americký Westinghouse a právě jihokorejskou KHNP. 
 Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v ČR dlouhodobě brzdí nejasnosti o způsobu financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) v nedávném rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že chce, aby rozhodnutí o financování nového jaderného bloku v elektrárně <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovany</a>, která patří firmě ČEZ, padlo do konce letošního roku. 
 Agentura tehdy uvedla, že ČEZ odmítá investovat do nových elektráren bez určité formy státní podpory. Minoritní akcionáři společnosti se navíc bojí toho, že pokud by výstavbu nového bloku platil ČEZ, poškodil by je pokles ceny akcií firmy.
ČEZ proto navrhl svoji transformaci, která by znamenala, že by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky. Tradiční zdroje jako uhlí a jaderná energie by zůstaly v rukách státu. 
 Podle Babiše je ČEZ dostatečně velký na to, aby mohl postavit nové jaderné reaktory bez toho, aby byl rozdělen. V rozhovoru zopakoval návrh, podle kterého by stavbu nového bloku měla zajistit dceřiná společnost ČEZ.
Postup by měl být následující: zhodnocení aktiv Dukovan, jejich vložení do dceřiné společnosti, zahájení tendru na poskytovatele technologie, financování a možné vytvoření společného podniku. Stát by mohl být ručitel, pokud by se objevily problémy. Tým expertů by pak měl posoudit možnost, že by stát koupil divizi ČEZ, která by stavěla elektrárnu.

Elektrárny v ČR

Nováková jednala s Korejci o spolupráci v jaderné energetice

<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/palivove-clanky-princip-funkce-a-deleni/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Pod pojmem palivový článek</a> se rozumí elektrochemické zařízení přeměňující chemickou energii paliva na energii elektrickou. Takováto zařízení se už dnes využívají i k výrobě elektřiny v měřítku relevantním z pohledu provozu přenosové soustavy. Jedním z pionýrů takovéhoto využití palivových článků je Jižní Korea, <a href="https://www.elp.com/articles/2018/08/feature-south-korea-flies-flag-for-fuel-cells.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">kde v současnosti dosahuje instalovaný výkon těchto zařízení téměř 300 MW. Dle plánu korejského ministerstva průmyslu by se pak výkon v palivových článcích měl do 5 let zvýšit více než dvaapůlkrát.</a>
Korejská energetika se musí vypořádat s několika specifiky této asijské země. Jižní Korea má nejvyšší hustotu zalidnění z rozvinutých ekonomik. V Jižní Korei připadá zhruba 500 obyvatel na kilometr čtvereční, což je téměř 4x více než v České republice (133 obyv./km2).
Korea také zaujímá přední příčky ve spotřebě elektřiny na obyvatele, kterou má například o polovinu vyšší než Německo nebo Francie. Dominantním zdrojem využívaným k výrobě elektřiny v Korei jsou uhelné elektrárny, které zajišťují zhruba 40 % výroby, následují jaderné elektrárny s podílem necelých 30 % a plynové zdroje zajišťující čtvrtinu produkce elektřiny.
<h2>Legislativa přeje rozvoji palivových článků</h2>
Zásadnější rozvoj palivových článků v Korei odstartoval v roce 2012 tzv. „<a href="http://www.iea.org/policiesandmeasures/pams/korea/name-39025-en.php?s=dHlwZT1yZSZzdGF0dXM9T2s" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Renewable Portfolio Standard“</a>. Korejská legislativa totiž ukládám všem energetickým společnostem s celkovým souhrnným instalovaným výkonem jejich elektráren vyšším než 500 MW dosáhnout stanoveného podílu výroby elektřiny z obnovitelných nebo inovativních zdrojů.
To, jakým způsobem se vyrobená elektřina z těchto zdrojů promítne do podílu na výrobě elektřiny jednotlivých společností, záleží na korekčním koeficientu, který se pro jednotlivé typy elektráren liší. Nejvyšší koeficient 2 mají právě palivové články spolu s offshore větrnými elektrárnami a přílivovými elektrárnami. Koeficient nižší než 1 pak mají solární elektrárny na zemědělské půdě nebo zdroje využívající k výrobě elektřiny odpad.
Vzhledem k vysokému korekčnímu koeficientu palivových článků a <a href="https://academic.oup.com/ce/advance-article/doi/10.1093/ce/zky012/5055431" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dotacím dosahujícím až 80 % z pořizovací ceny</a> ze strany Korejské vlády byly na tomto poloostrově již realizovány desítky projektů zdrojů využívajících palivové články. To jsou hlavní důvody toho že má Korea největší instalovaný výkon v palivových článcích na světě.
<h2>Zdroj s největším výkonem v palivových článcích na světě se nachází v Koreji</h2>
Již v roce 2014 byl v Korei uveden společností Posco Energy do provozu projekt Gyeonggi Green Energy využívající palivové články k výrobě elektřiny a tepla o výkonu 59 MW. Zhruba třetina článků však během prvních dvou let přestala fungovat a musela být vyměněna.
 
Společnost Posco Energy provozovala před opuštěním tohoto odvětví v letošním roce v palivových článcích  výkony 154 MW, který je distribuován ve 20 lokalitách na území Koree. Aktivní v oblasti palivových článků je společnost Doosan, která má v této technologii v Korei nainstalován výkon více než 50 MW.
I přes zmíněné komplikace související s provozem některých typů palivových článků, mají palivové články i nadále podporu korejské vlády. Podle plánu korejského ministerstva průmyslu, by se totiž do roku 2022 výkon v palivových článcích na Korejském poloostrově měl zvýšit ze současných 300 MW na 800 MW.

Plynárenství

Palivové články jako součást transformace energetiky? V Koreji této technologii věří

Tři jihokorejské firmy během loňského roku navzdory sankcím OSN dovezly uhlí z KLDR a vydávaly je za ruskou produkci. Uvedl to dnes jihokorejský celní úřad. Soul zkoumal devět případů potenciálního dovozu severokorejského uhlí, které by byly v rozporu s usnesením Rady bezpečnosti OSN z loňského srpna. Usnesení mělo zajistit, že režim diktátora Kim Čong-una ztratí zdroj deviz nutný k rozvoji svých zbrojních programů. 
 Celní úřad zmíněné tři společnosti nejmenoval. Uvedl jen, že jde o dovoz asi 35.000 tun uhlí v hodnotě 6,6 miliardy wonů (130 milionů Kč) v období od dubna do října 2017. 
 Úřad oznámil, že bude požadovat obvinění podniků i jednotlivců, kteří se podíleli na porušení celního předpisů a padělání dokladů. Vláda také prověřuje možnosti, jak zakázat vstup nebo zabavit 14 lodí, které uhlí dopravily. 
 Rada bezpečnosti OSN zakázala v Severní Koreji nakupovat uhlí, železo, železnou rudu, olovo, olověné rudy a plody moře s cílem o třetinu snížit roční příjmy z exportu dosahující tří miliard dolarů (asi 66 miliard Kč) ročně. Současně stanovila strop na dovoz ropy a ropných výrobků, uvedla agentura Reuters.

Rychlé zprávy

Tři jihokorejské firmy porušily sankce OSN a dovezly uhlí z KLDR

Společnost Korea Hydro and Nuclear Power (KHNP) se rozhodla ve druhém a třetím srpnovém týdnu opět spustit jaderné bloky Hanbit 3 a Hanul 2, aby pokryly rostoucí spotřebu elektrické energie způsobenou pokračující vlnou letních veder, oznámil to v pondělí korejský tisk Korea JoongAng Daily. Oba bloky jsou od druhého květnového týdne odstaveny kvůli údržbě a jejich opětovné spouštění se očekává do 12. srpna.
KHNP také uvedlo, že bude posunuta odstávka na blocích Hanbit 1 a Hanul 1, která měla být zahájena 18., respektive 29. srpna. Na 4. bloku JE Hanul byly dokončeny pravidelné údržbové práce minulý týden a maximálního elektrického výkonu dosáhl blok toto úterý.
<figure id="attachment_53749" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-53749" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/07/Yonggwang_now_Hanbit_04790184_8505820561-1024x760.jpg" alt="" width="1024" height="760" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Hanbit; Zdroj: Korea Yonggwang NPP</figcaption></figure>
Podle zpráv z tisku KHNP předpokládá, že díky změnám v harmonogramu odstávek bude těchto 5 reaktorových bloků schopno dodat navíc 5 GW. Vláda odhaduje, že špičkové zatížení může tento týden dosáhnout až 88,3 GW.
<blockquote>
„Vzhledem k tomu, že v posledních několika dnech pokračovala vlna veder, předpokládáme, že v tomto období dosáhne spotřeba rekordní úrovně,“ sdělil v pondělí jihokorejský ministr průmyslu, obchodu a energetiky Paik Un-gyu. „Zajištění stabilních dodávek elektřiny je možné, pokud zabezpečíme dostatek elektrických zdrojů pro pokrytí plánované spotřeby a navíc si udržíme k dispozici nouzové zdroje.“
</blockquote>
<h2>Korejský odchod od jádra</h2>
Jižní Korea provozuje 24 jaderných reaktorů s celkovým instalovaným výkonem 22 205 MWe. Společně pokrývají přibližně 1/3 výroby elektrické energie země. V současnosti jsou dva nové jaderné reaktory ve výstavbě. Vláda se ale ve svém stanovisku zavázala zrušit nové jaderné programy a neprodlužovat délku provozu u stávajících reaktorů za hranici projektované životnosti. Z toho důvodu klesne do roku 2038 počet provozovaných reaktorů na 14.
KHNP minulý měsíc vláda oznámila, že 1. blok jaderné elektrárny Wolsong bude odstaven před vypršením své provozní licence v roce 2022 a že ruší své plány na výstavbu 4 nových jaderných reaktorů. Oba kroky jsou v souladu s vládní politikou odchodu od jaderné energetiky.
Zdroj úvodní fotografie: KHNP (JE Shin Kori 3,4)

Jaderné elektrárny

Korea bojuje s vlnou veder zvýšením výroby z jádra

Výzkumná organizace Bloomberg New Energy Finance (BNEF) v jedné <a href="https://about.bnef.com/blog/clean-energy-10-predictions-2018/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ze svých 10 predikcí pro rok 2018</a> očekává, že bude pokračovat klesající trend ceny lithium-iontových (Li-Ion) bateriových packů, a to i přes rostoucí cenu základních prvků používaných při jejich výrobě &#8211; lithia a kobaltu. V loňském roce poklesla podle odhadů BNEF cena Li-Ion bateriových packů o nejméně 24 %. 
BNEF předpokládá, že klesající trend ceny Li-Ion bateriových packů bude pokračovat i v letošním roce, ovšem pomalejším tempem než v předchozích letech.
Za zpomalením poklesu ceny má stát růst ceny kobaltu a lithia, základních prvků používaných při jejich výrobě. Cena kobaltu vzrostla podle BNEF v loňském roce o 129 %, cena lithia o 29 %.
<blockquote>
„To způsobí růst průměrné ceny bateriových článků v roce 2018 vedoucí k mnoha titulkům o tom, jak jsou revoluce v elektromobilitě a rozvoj úložišť energie v ohrožení. I přesto očekáváme průměrný pokles ceny bateriových packů o 10 až 15 %, který bude způsobený úsporami z rozsahu, větší průměrnou velikostí packů a zvyšováním energetické hustoty o 5 až 7 % ročně,“ uvedla organizace BNEF ve svém výhledu. 
</blockquote>
Klesající investiční náklady, rostoucí potřeba flexibilních zdrojů elektřiny a vyšší důvěra v tuto technologii budou podle BNEF stát za rozmachem bateriových úložišť.
Největším světovým trhem má být druhým rokem v řadě Jižní Korea, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/stanou-se-bateriova-uloziste-vykonem-pres-100-mw-standardem/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ve které je nyní uváděn do provozu největší bateriový systém na světě, jehož instalovaný výkon dosahuje 150 MW</a>.
<h2>Poptávka po kobaltu má do roku 2026 vzrůst o třetinu</h2>
Více než polovina globální produkce kobaltu pochází z Konga. Africká země v roce 2016 vyprodukovala 66 000 tun. Druhý největší producent, Čína, oproti tomu vyprodukoval 7700 tun. Těžba kobaltu v Kongu většinou probíhá neformálně v nejistých podmínkách, které v některých případech zahrnují dětskou práci.
Trh s kobaltem má podle analytiků CRU Group 5500tunový schodek, světové dodávky v roce 2016 poklesly o 3,9 %. Nové projekty společnosti Katanga vlastněné Glencore Plc, společně s projekty Eurasian Resources Group by měly pomoci deficit zmírnit. Rostoucí ceny jsou podnětem pro asijské země k výrobě kobaltu jako vedlejšího produktu při produkci jiných kovů, jako je nikl nebo měď.
Chile, které je největším producentem mědi, začíná prozkoumávat množství zásob kobaltu v zemi a možnosti obnovení těžby, která v zemi skončila před více než sedmdesáti lety. První společnost Cobalt Corp. se spojila se dvěma dalšími firmami, aby vytvořila to, co nazývá největším světovým průzkumníkem nerostných surovin.
<a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-08-22/hunt-for-next-electric-car-commodity-accelerates-as-prices-soar" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle analytiků CRU Group</a> by měla globální poptávka po kobaltu do roku 2026 vzrůst o 34 %.
<figure id="attachment_42050" style="width: 1200px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-42050" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/Cobalt-demand_bloomberg.png" alt="Poptávka po kobaltu pro baterie. Zdroj: Bloomberg" width="1200" height="675" /><figcaption class="wp-caption-text">Poptávka po kobaltu pro baterie. Zdroj: Bloomberg</figcaption></figure>
Úvodní fotografie: <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecky-steag-uzavira-25-gw-uhelnych-bloku-pokracuje-ve-spousteni-baterii/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Instalace lithium-iontových bateriových úložišť u uhelné elektrárny společnosti STEAG</a>. Zdroj: www.steag.com

Akumulace energie

BNEF: Cena Li-Ion baterií loni klesla o 24 %, a to i přes dvojnásobný nárůst ceny jedné ze základních surovin

Tesla již brzy přijde o prvenství v největším instalovaném výkonu bateriového úložiště na světě, které bylo vybudováno za méně než sto dní. Australský bateriový projekt Tesly o výkonu 100 MW sloužící k balancování soustavy brzy překoná baterie Hyundai. V Jižní Korei bude totiž v průběhu následujících týdnů uvedena do provozu baterie o výkonu 150 MW. V médiích se již také objevily spekulace o dalším projektu velkého bateriového úložiště v Austrálii.
Díky technologickému pokroku v oblasti vývoje a výroby baterií, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/baterie-elektromobily-zlevnuji-prolomi-hranici-100-usdkwh/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">který stlačuje jejich cenu dolů</a>, se dá očekávat, že poroste počet projektů velkokapacitních bateriových úložišť. Blíží se tak doba, kdy se stanou běžná bateriová úložiště o výkonu srovnatelném s výkonem bloků našich hnědouhelných elektráren. Tato velkokapacitní úložiště mají potenciál být jedním z prvků, který v budoucnu bude nezanedbatelným způsobem pomáhat se zabezpečením stability dodávek elektřiny. Tyto bateriové systémy mohou být také ekonomicky velmi zajímavé pro velké průmyslové podniky.
Například společnost Hyundai Electric &amp; Energy Systems je již na cestě k zprovoznění bateriového úložišti s největším výkonem na světě. Úložiště o výkonu 150 MW <a href="http://www.climateactionprogramme.org/news/hyundai-electric-to-break-the-record-for-worlds-largest-battery" target="_blank" rel="noopener noreferrer">za zhruba 45 milionů dolarů bylo objednáno slévárnou Korea Zinc</a> na jihovýchodním pobřeží Jižní Korei.  Korea Zinc odhaduje, že díky bateriovému úložišti a vládní podpoře skladování energie ušetří během následujících tří let až 60 milionů dolarů. Následně po ukončení podpory ze strany vlády, by měla být roční úspora na výdajích za elektřinu dosahovat 6 milionů dolarů. Pro představu, výdaje Korea Zinc za elektřinu přitom v roce 2016 činily 270 milionů dolarů.
<h2>Další velká australská baterie na obzoru</h2>
<a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-01-09/tesla-neoen-deal-would-outdo-record-breaking-battery-down-under?utm_source=yahoo&amp;utm_medium=bd&amp;utm_campaign=headline&amp;cmpId=yhoo.headline&amp;yptr=yahoo" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Agentura Bloomberg přišla s informací</a>, že se v Austrálii schyluje k další výstavbě bateriového systému, který má být svým výkonem srovnatelný s doposud největším úložištěm světa. Společnost Neoen totiž plánuje takovéto úložiště jako součást svého <a href="https://kabangreenpowerhub.com.au/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">projektu Kaban Green Power Hub</a> na severovýchodním pobřeží Austrálie.
V Austrálii také letos kromě výstavby dalšího obřího bateriového úložiště začne výstavba <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/solar-reserve-postavi-jizni-australii-150mw-solarni-termalni-elektrarnu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">150MW koncentrační solární elektrárny Aurora</a>. Tato elektrárna <a href="https://renewablesnow.com/news/solarreserve-wins-govt-approval-for-150-mw-csp-project-in-s-australia-597154/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">získala v průběhu tohoto týdne územní rozhodnutí</a>. Během první poloviny letošního roku by pak měla mít k dispozici i všechna ostatní povolení a následně bude zahájena výstavba. Koncentrační elektrárna Aurora by měla být uvedena do provozu v roce 2020.
Zdroj úvodní fotografie: http://mashable.com

Stanou se bateriová úložiště s výkonem přes 100 MW standardem?

Íránský tanker, který se před pěti dny srazil s nákladní lodí nedaleko od čínského pobřeží, stále hoří. Odborníci se nyní obávají výbuchu nebo potopení lodi, tanker ale zatím pouze hoří. Ropný tanker by však mohl hořet až jeden měsíc.
Zpravodajský portál <a href="https://www.reuters.com/article/us-china-shipping-accident-oil/east-china-sea-oil-tanker-burns-for-third-day-as-winds-high-waves-lash-rescuers-idUSKBN1EY0D8">Reuters</a> informoval ve středu o nejnovějším dění okolo situace tankeru Sanchi. Tanker Sanchi, který vlastní přední <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/iran-by-mohl-prehodnotit-spolupraci-s-maae-kvuli-postojum-usa/">Íránská</a> ropná transportní společnost, se v sobotu srazil s americkou nákladní lodí. K nehodě došlo zhruba 300 kilometrů od pobřeží Číny.
<h2>Hořící tanker</h2>
V současné chvíli je poškozený tanker obklopen desítkami záchranných lodí, které hledají 31 pohřešovaných námořníků a bojují s ohněm na palubě tankeru. Dle záchranářů by tanker mohl hořet dva týdny nebo až měsíc. Nejvíce se ovšem obávají, že tanker vybuchne, nebo že se potopí.
<blockquote>
„Co nás zneklidňuje v tento okamžik, je zásobník s ropou, který by mohl kontaminovat vodu, kdyby se loď potopila,“ prohlásil  Park Sung-Dong, mluvčí z jihokorejského ministerstva pro rybolov a oceány.
</blockquote>
Tanker Sanchi převážel do Jižní Korey 136 tun ropného kondenzátu, který je prudce hořlavý. Tanker tak převážel ekvivalent jednoho milionu barelů ropy o hodnotě zhruba 60 milionů dolarů. Čínská vláda v úterý v pozdních hodinách oznámila, že nenašla žádné &#8222;velké&#8220; úniky ropy z tankeru do okolního moře.
<h2>Možná ekologická katastrofa</h2>
Ropný kondenzát je nicméně velice nestabilní a v kontaktu se vzduchem nebo vodou by mohlo dojít k výbuchu tankeru. Dle jihokorejského ministerstva tanker vzplál ihned po srážce s americkou lodí. Zástupce ministerstva Park dále prohlásil, že je nepravděpodobné, že by se v případě havárie ropa dostala až k pobřeží <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/babis-jednal-s-jihokorejskym-ministrem-o-jadernych-blocich/">Jižní Korey</a>, protože tanker se mezitím posunul o dalších 100 kilometrů na jihovýchod.
Záchranné operace stěžuje počasí. Záchranné lodě se musí potýkat s deštěm, až tři metry vysokými vlnami a samozřejmě s kouřem od hořícího tankeru. Podle dvou jihokorejských zástupců oslovených agenturou Reuters požár na lodi nutil záchranné lodě držet se od tankeru až tři míle daleko.
Zatím žádné větší množství ropy do okolní vody neuniklo. V současné chvíli všechna unikající ropa buď shoří, nebo se vypaří a do okolí unikne pouze relativně malé množství kondenzátu. Pokud by došlo k úplnému úniku ropy, zatím není znám přesný dopad na životní prostředí, ale případná ekologická katastrofa by mohla být nejhorší od roku 1991, kdy do moře uniklo 260 run ropy u angolského pobřeží.

Ropa

Íránský tanker hoří již pátým dnem, pokud se nepotopí, mohl by hořet až měsíc

Jižní Korea podle tamního ministra energetiky pravděpodobně přehodnotí svůj plán na výstavbu nových tepelných elektráren. Zatímco podle původního plánu měly čtyři z plánovaných devíti elektráren spalovat zemní plyn, nyní by plyn měla spalovat pouze jedna a zbylých osm uhlí.
Jižní Korea, která je čtvrtou největší ekonomikou v Asii, v současné době vyrábí většinu své elektřiny v tepelných elektrárnách, a to zejména ve zdrojích uhelných, jaderných a paroplynových. Podle dat korejského informačního systému pro energetické statistiky (<a href="http://www.kesis.net/main/mainEng.jsp" target="_blank" rel="noopener noreferrer">KESIS</a>) dosáhla hrubá výroba elektrické energie v zemi v roce 2016 zhruba 560 TWh, přičemž podíl výše uvedených zdrojů činil 86 %.
<div id="highcharts-4ff3d86a-1ebd-4f4d-a074-0666c4ee66fc"></div>

(function(){ function include(script, next) {var sc=document.createElement(&#8222;script&#8220;);sc.src = script;sc.type=&#8220;text/javascript&#8220;;sc.onload=function() {if (++next &lt; incl.length) include(incl[next], next);};document.head.appendChild(sc);}function each(a, fn){if (typeof a.forEach !== &quot;undefined&quot;){a.forEach(fn);}else{for (var i = 0; i <a> 0) { include(incl[0], 0); } function cl() {if(typeof window[&#8222;Highcharts&#8220;] !== &#8222;undefined&#8220;){var options={&#8222;options&#8220;:{},&#8220;chart&#8220;:{&#8222;type&#8220;:&#8220;column&#8220;,&#8220;polar&#8220;:false},&#8220;plotOptions&#8220;:{&#8222;series&#8220;:{&#8222;stacking&#8220;:&#8220;normal&#8220;,&#8220;animation&#8220;:false,&#8220;dataLabels&#8220;:{}}},&#8220;title&#8220;:{&#8222;text&#8220;:&#8220;Vývoj hrubé výroby elektrické energie v Jižní Koreji&#8220;},&#8220;subtitle&#8220;:{&#8222;text&#8220;:&#8220;Hrubá výroba elektřiny podle zdroje v MWh (Zdroj dat: KESIS)&#8220;},&#8220;exporting&#8220;:{},&#8220;series&#8220;:[{&#8222;data&#8220;:[[2000,null],[2001,null],[2002,null],[2003,null],[2004,350183],[2005,404101],[2006,511223],[2007,830824],[2008,1373425],[2009,1790609],[2010,4478058],[2011,7592387],[2012,8617869],[2013,10159658],[2014,14695690],[2015,17317949],[2016,18935660]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Ostatni obnovitelne zdroje&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:0,&#8220;turboThreshold&#8220;:0,&#8220;_symbolIndex&#8220;:0,&#8220;marker&#8220;:{}},{&#8222;data&#8220;:[[2000,5609822],[2001,4150753],[2002,5311047],[2003,6886983],[2004,5861434],[2005,5188888],[2006,5218621],[2007,5042462],[2008,5562651],[2009,5641162],[2010,6471903],[2011,7830652],[2012,7694999],[2013,8393928],[2014,7819548],[2015,5796040],[2016,6633585]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Vodni&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:1},{&#8222;data&#8220;:[[2000,293861],[2001,324939],[2002,353023],[2003,370125],[2004,406895],[2005,575339],[2006,677296],[2007,578356],[2008,502708],[2009,696953],[2010,730695],[2011,820533],[2012,752070],[2013,740935],[2014,655810],[2015,643164],[2016,573196]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Plynove spalovaci&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:2},{&#8222;data&#8220;:[[2000,26863140],[2001,29032971],[2002,38336951],[2003,40374646],[2004,55451941],[2005,57456898],[2006,67138342],[2007,76405418],[2008,74519352],[2009,64486009],[2010,94012138],[2011,101479384],[2012,110881933],[2013,124400011],[2014,111711465],[2015,100598385],[2016,96922270]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Paroplynove&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:3},{&#8222;data&#8220;:[[2000,119947533],[2001,135436741],[2002,138929484],[2003,140269475],[2004,145364710],[2005,151207195],[2006,155910915],[2007,173415074],[2008,183655356],[2009,206535073],[2010,211449271],[2011,211204803],[2012,216336004],[2013,218585257],[2014,211171971],[2015,216378173],[2016,222623477]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Parni&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:4},{&#8222;data&#8220;:[[2000,108963740],[2001,112133033],[2002,119102905],[2003,129671763],[2004,130714816],[2005,146779023],[2006,148748887],[2007,142937164],[2008,150957936],[2009,147770807],[2010,148595712],[2011,154723107],[2012,150327293],[2013,138783973],[2014,156406511],[2015,164762416],[2016,161995104]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Jaderne&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:5},{&#8222;data&#8220;:[[2000,null],[2001,null],[2002,null],[2003,null],[2004,3552538],[2005,2758544],[2006,2596731],[2007,3085140],[2008,5054422],[2009,5826998],[2010,8080233],[2011,12429067],[2012,12912737],[2013,14403169],[2014,18948095],[2015,22018711],[2016,32537144]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Ostatni&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:6},{&#8222;data&#8220;:[[2000,28764853],[2001,28807516],[2002,29987539],[2003,30183218],[2004,26331038],[2005,25109522],[2006,22186927],[2007,23112851],[2008,20985109],[2009,19699851],[2010,21210354],[2011,22087884],[2012,23721658],[2013,21702345],[2014,18969709],[2015,20286965],[2016,20764155]],&#8220;name&#8220;:&#8220;Non-utility celkem&#8220;,&#8220;_colorIndex&#8220;:7}],&#8220;yAxis&#8220;:[{&#8222;title&#8220;:{&#8222;text&#8220;:&#8220;Hrubá výroba elektrické energie (MWh)&#8220;},&#8220;labels&#8220;:{}}],&#8220;tooltip&#8220;:{},&#8220;legend&#8220;:{},&#8220;xAxis&#8220;:[{&#8222;title&#8220;:{},&#8220;labels&#8220;:{}}]};/* 
// Sample of extending options: 
Highcharts.merge(true, options, { 
 chart: { 
 backgroundColor: &#8222;#bada55&#8220; 
 }, 
 plotOptions: { 
 series: { 
 cursor: &#8222;pointer&#8220;, 
 events: { 
 click: function(event) { 
 alert(this.name + &#8220; clickedn&#8220; + 
 &#8222;Alt: &#8220; + event.altKey + &#8222;n&#8220; + 
 &#8222;Control: &#8220; + event.ctrlKey + &#8222;n&#8220; + 
 &#8222;Shift: &#8220; + event.shiftKey + &#8222;n&#8220;); 
 } 
 } 
 } 
 } 
}); 
*/new Highcharts.Chart(&#8222;highcharts-4ff3d86a-1ebd-4f4d-a074-0666c4ee66fc&#8220;, options);}else window.setTimeout(cl, 20);}cl();})();

Jihokorejská vláda vzhledem k vysoké výrobě v uhelných elektrárnách vyjednávala s tamními soukromými i veřejnými energetickými společnostmi o výstavbě čtyř plynových elektráren s celkovým výkonem 3,26 GW. Nyní se však zdá, že většina nových zdrojů bude místo plynu spalovat levnější uhlí.
<blockquote>
&#8222;Z devíti plánovaných uhelných zdrojů bude osm postaveno jako uhelné elektrárny a u jednoho zvažujeme přechod k plynu, rozhodnutí bude učiněno brzy,&#8220; <a href="https://www.reuters.com/article/southkorea-energy/south-korea-may-only-switch-one-planned-coal-power-plant-to-gas-idUSL3N1O83NM" target="_blank" rel="noopener noreferrer">uvedl podle agentury Reuters</a> Paik Un-gyu, jihokorejský ministr průmyslu, obchodu a energetiky.
</blockquote>
Korejský ministr energetiky prozatím nesdělil, který z plánovaných zdrojů má být postaven jako plynový. Jasněji by mohlo být do konce letošního roku, kdy má země zveřejnit svůj další plán pro střednědobý a dlouhodobý horizont.
Jihokorejská vláda plánuje, jako řada dalších zemí, využít zemní plyn k usnadnění přechodu k obnovitelným zdrojům. Jaderné a uhelné elektrárny však budou i nadále hlavními zdroji elektrické energie v zemi, která plánuje do roku 2030 navýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na 20 %.

Uhlí

Přechod k plynu se v Jižní Koreji zřejmě konat nebude, nové elektrárny budou spalovat uhlí

O možnostech výstavby jaderných bloků v Česku a spolupráci v oblastech hospodářství a průmyslu jednal v pátek Andrej Babiš s jihokorejským ministrem obchodu, průmyslu a energetiky Pek Un-kjuem. Informovala o tom dnes agentura Jonhap, podle níž se ministr u Babiše ucházel o podporu jihokorejských firem jako u budoucího českého premiéra. 
Babiš dnes ČTK řekl, že Jihokorejci představili technologie a certifikáty, údajně jednají s energetickým gigantem ČEZ. Schůzku označil za informativní. Babiš, jak poznamenal, se na ní zajímal o technologie na zpracování lithia.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/zakladni-typy-baterii-a-spravne-nabijeni/">baterií</a>. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů tohoto kovu.
Jihokorejská agentura napsala, že Babiš na schůzce uvedl, že si je vědom toho, že Jižní Korea je, co se týče výstavby jaderných elektráren, celosvětovým hráčem a jeho vláda účast Soulu pečlivě zváží.
<figure id="attachement_10391" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/nuclear-power-plant-70893_1920-725x484.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/nuclear-power-plant-70893_1920-725x484.jpg" alt="Akkuyu jaderná elektrárna" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Pek Un-kju se jasně vyslovil, že Soul se o český plán (stavby jaderných bloků) zajímá, a vyjádřil přesvědčení, že úzká spolupráce povede k úspěšnému stavebnímu projektu,&#8220; informovalo jihokorejské ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky.
</blockquote>
Ministr zdůraznil, že Jižní Korea má s budováním jaderných reaktorů 40letou zkušenost a v minulosti zajistila stavební zakázku i ve Spojených arabských emirátech.
O dostavbu bloků v <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/">Temelíně</a> a <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/">Dukovanech</a> projevily vedle jihokorejské státní společnosti Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP) i ruský Rosatom a francouzská EdF.
Jihokorejský ministr se v pátek setkal i s českým ministrem průmyslu a obchodu Jiřím Havlíčkem. Jednali spolu o česko-korejských obchodních vztazích, spolupráci v energetice, ve vědě, technice, inovacích a v moderních technologiích, informovalo české ministerstvo.
Závěrem jednání bylo podle informací na <a href="http://bit.ly/2iaWand" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> internetových stránkách </a> ministerstva podepsáno několik memorand.
Šlo o memorandu o porozumění mezi společností Doosan Škoda Power a korejskou institucí KHNP (Korea Hydro and Nuclear Power), dále o memorandum mezi Aliancí české energetiky (CPIA) a KAIF (Korea Atomic Industrial Forum) a také memorandum o porozumění mezi českým spolkem Jaderní veteráni a Korejskou nukleární asociací pro mezinárodní spolupráci v jaderné spolupráci. Memorandum o porozumění uzavřela také Správa úložišť radioaktivních odpadů a Korejská agenturou pro <a href="http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/">radioaktivní odpad</a>.

Elektřina

Babiš jednal s jihokorejským ministrem o jaderných blocích

Jižní Korea obnoví v co nejbližší době stavbu dvou nových jaderných reaktorů, další už ale budovat nebude. Oznámilo to dnes jihokorejské ministerstvo energetiky. Výstavba nukleárních zařízení byla pozastavena v létě po nástupu nového prezidenta Mun Če-ina. Hlava státu kvůli obavám veřejnosti ohledně jaderné bezpečnosti zřídila téměř 500členný občanský poradní orgán a zavázala se, že se jeho názorem bude řídit. Panel nedávno dostavbu podpořil. 
 Ministerstvo dnes zároveň v prohlášení dodalo, že Soul ruší plány na vybudování šesti dalších reaktorů. Je to podle něj v souladu s vládní politikou na postupné utlumování jaderné energetiky, informovala agentura Reuters. 
<figure id="attachement_5024" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/nuclear-power-plant-70893_1280-1-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/nuclear-power-plant-70893_1280-1-725x483.jpg" alt="Jaderné elektrárny v německu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Počet jaderných reaktorů v zemi se má do roku 2038 výrazně snížit. Jižní Korea je nyní pátým největším producentem jaderné energie na světě. V zemi je podle listu Financial Times 25 funkčních reaktorů, které pokrývají třetinu místní spotřeby. 
 Prezident Mun Če-in se během volební kampaně zavázal, že omezí jaderné a uhelné elektrárny a zasadí se za větší využívání <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> a obnovitelné energie. 
 Práce na reaktorech na jihovýchodě země byla v červenci, kdy byla přerušena, hotova ze 30 procent.