Domů
Německo
Uhelná komise rozhodla: Německo odstaví uhelné elektrárny nejpozději v roce 2038
Hnědouhelná elektrárna Niederaußsem společnosti RWE. Zdroj: RWE
Zdroj: RWE

Uhelná komise rozhodla: Německo odstaví uhelné elektrárny nejpozději v roce 2038

Německá „uhelná komise“, vládou pověřená k připravení akčního plánu pro postupný odklon Německa od uhlí, včera v brzkých ranních hodinách ukončila své poslední jednání. Po více než šesti měsících intenzivních diskusí komise skládající se z představitelů uhelného odvětví, enviromentálních organizací, vládních pracovníků a představitelů spolkových zemí ohrožených odklonem od uhlí uveřejnila konečnou zprávu o 336 stranách, která mimo jiné stanoví harmonogram odstavování uhelných elektráren, konečné datum výroby elektřiny z uhlí nebo způsob restrukturalizace zasažených regionů.

Komise s oficiálním názvem „Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost“ zahájila svou činnost v červnu 2018 a posuzovala dopad odklonu od uhlí na snížení emisí v Německu, ceny elektřiny, zabezpečení dodávek, hospodářský rozvoj v uhelných oblastech a průběh německé energetické transformace – Energiewende. Zpráva poskytuje komplexní přehled o všech těchto aspektech a také diskutuje o dopadu německého odklonu od uhlí na obchodování s elektřinou a emisemi v celé Evropě.

Postup navržený komisí není závazný a jeho konečná realizace bude v rukách německé vlády. Očekává se však, že vláda bude tyto návrhy následovat.

„Členové komise představují širokou škálu relevantních společenských, politických a hospodářských činitelů. To poskytuje základ pro silný společenský konsensus, na který se všichni zúčastnění mohou během nadcházejících let spoléhat,“ uvádí zpráva.

Harmonogram odstavování uhelných elektráren

Harmonogram odstavování uhelných elektráren byl zvolen tak, aby energetický sektor významně přispěl k dosažení cíle Německa snížit emise CO2 do roku 2020 o 40 % ve srovnání s rokem 1990 a spolehlivě zajistil dosažení cíle tohoto odvětví pro rok 2030.

Jak již bylo avizováno v listopadu, první vlna odstavování má proběhnout do roku 2022. Harmonogram stanoví, aby v roce 2022 instalovaný výkon hnědouhelných elektráren stejně jako černouhelných dosáhl 15 GW. To oproti roku 2017 znamená odstavení 5 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren a 7,7 GW černouhelných elektráren.

Při zohlednění současných plánů to znamená dodatečné odstavení 3 GW hnědouhelných a 4 GW černouhelných elektráren. Komise navíc doporučuje, aby postupně došlo k nahrazení 2,3 GW černouhelných elektráren aktuálně zařazených v síťové rezervě plynovými elektrárnami.

Demonstrace aktivistických organizací Attac a Ende Gelände proti výrobě elektřiny z hnědého uhlí v dole Hambach, rok 2017. Autor: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Navrhované snížení instalovaného výkonu o nejméně 12,5 GW uhelných elektráren přítomných na trhu má v odvětví energetiky zajistit snížení emisí CO2 o alespoň 45 % ve srovnání s rokem 1990.

Pro období v letech 2023-2030 zpráva navrhuje snížení instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren minimálně na 9 GW, v případě černouhelných elektráren potom na 8 GW. To by znamenalo snížení instalovaného výkonu o 10,9 GW respektive 14,7 GW oproti roku 2017.

Jako datum ukončení výroby elektřiny z uhlí stanovila komise rok 2038 s tím, že pokud to podmínky dovolí, mohl by být tento horizont přesunut již na rok 2035. Komise navrhuje posoudit tuto možnost do roku 2032.

Revize harmonogramu odklonu od uhlí a doposud prováděných opatření se uskuteční v letech 2023, 2026 a 2029 a má za úkol posoudit důsledky odklonu Německa od jaderné energetiky, který bude dokončen v roce 2022, a současně důsledky probíhajícího vyřazování uhelných elektráren.

Odškodnění provozovatelů

Komise doporučuje vyřešit otázky týkající se odškodnění provozovatelů uhelných elektráren i zaměstnanců na základě „vzájemných dohod“. Odškodnění by mělo záviset na emisích CO2, vlastnické struktuře, vazbách na odvětví těžby a na příslušném počtu postižených zaměstnanců. Dokument zdůrazňuje, že všechny prostředky budou muset být poskytnuty ze státního rozpočtu, nikoliv navýšením koncové ceny energie.

Komise rovněž doporučuje nepovolit výstavbu nových uhelných elektráren. U již postavených, ale zatím nefunkčních zařízení je žádoucí vzájemná dohoda o zahájení provozu.

Zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny

Hnědouhelné a černouhelné elektrárny jsou v Německu již po desetiletí důležitou součástí energetického mixu. Výroba hnědouhelných elektráren se stabilně pohybuje mezi 130 a 145 TWh ročně. Výroba černouhelných elektráren se až v posledních letech s rostoucí výrobou větrných a solárních elektráren začala častěji dostávat pod hranici 100 TWh. Oba tyto zdroje stabilně zajišťovaly okolo 40 % celkové výroby elektřiny v Německu.

Při úvahách o zajištění bezpečnosti dodávek je navíc nezbytné započítat odstavení všech zbylých jaderných zdrojů do roku 2022, což bude představovat odstavení 7 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu 10 GW a průměrné roční výrobě 75 TWh, tedy přibližně 14 % celkové výroby elektřiny v Německu.

Pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny a tepla doporučuje komise přizpůsobení mechanismů monitorování bezpečnosti blížícím se změnám. Komise doporučuje provádět průběžné zátěžové testování energetického systému a zavést posuzování ekonomické proveditelnosti výstavby nových, zejména plynových, elektráren a skladovacích kapacit s cílem odhalit „chybějící investiční pobídky“.

Pokud nebude do roku 2023 ve výstavbě dostatek nových výrobních kapacit, komise doporučuje zavedení systematického investičního rámce, který je schopen poskytnout dostatečné pobídky pro investice do dodatečných elektráren.

Uhelný důl Garzweiler, v pozadí uhelná elektrárna Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath. Zdroj: Tagebau Garzweiler
Uhelný důl Garzweiler, v pozadí uhelná elektrárna Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath. Zdroj: Tagebau Garzweiler

Komise počítá, že pro zajištění bezpečnosti může být nezbytné navýšit výkon v současně používaných výkonových rezervách.

„Pro zajištění dodatečné bezpečnosti trhu s elektřinou existuje komplexní nabídka nástrojů – kapacitní rezerva (od roku 2019), síťová rezerva a bezpečnostní pohotovostní rezerva. Zvýšení těchto rezerv může být prostředkem k řešení obav o důsledcích ambiciózního poklesu výroby elektřiny z uhlí,“ uvádí dokument komise.

Vliv na ceny elektřiny

Komise uvádí, že v důsledku rostoucích cen paliv a emisních povolenek očekává v příštích letech rostoucí ceny silové elektřiny. Navrhované odstavování uhelných elektráren sníží nabídku na trhu a tím dále zvýší tržní cenu silové elektřiny. Současně rozvoj obnovitelných zdrojů energie zmírní tento nárůst, ale může zvýšit systémové náklady a výdaje na mimotržní podporu.

Podle zprávy jsou doprovodná opatření pro omezení růstu cen elektřiny nezbytná pro udržení konkurenceschopnosti energeticky náročných průmyslových odvětví a pro omezení dodatečné finanční zátěže pro spotřebitele v Německu, kteří již nyní platí nejvyšší koncovou cenu elektřiny v Evropě.

Komise od roku 2023 považuje za nezbytné poskytnout dotaci na síťové poplatky, nebo rovnocenné opatření, které zmírní nárůst cen elektřiny způsobený urychleným snížením výroby elektřiny z uhlí. Z dnešního pohledu je zapotřebí dotace ze státního rozpočtu ve výši minimálně 2 miliard eur (50 mld. korun) ročně na vyrovnání tohoto nárůstu. Přesný objem financí bude stanoven jako součást přezkumu v roce 2023..

Úvodní fotografi: Hnědouhelná elektrárna Niederaußem společnosti RWE. Zdroj: RWE

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(32)
Josef
27. leden 2019, 17:08

V roce 2017 dosahovala výroba el. energie z OZE asi 195 TWh , JE měly před začátkem útlumu 175TWh. Další meta je tedy nahradit 245TWh v situaci, kdy nemají ani vůli stavět nová vedení , akumulace el. energie ve velkém je v plenkách a většina vhodných lokalit na souši pro stavbu VTE je už vyčerpána, co EV nebo tepelná čerpadla ? Jak se pro ně bude vyrábět el. energie ? Rusové se mohou radovat jejich NS2 bude plně vytížen a Němci ušetří emise CO2 , ty naopak vypustí Rusko ve formě zemního plynu , který uniká při těžbě do ovzduší... Tomu říkám skutečně energetická revoluce...

Vojtech Barták
27. leden 2019, 17:39

Jolanda: "Německo odstaví uhelné elektrárny nejpozději v roce 2038"

JJ oni totiž taky v roce 1919 byly všichni přesvědčení že tak strašná válka jako zažili už nebude.

Takže "Německo odstaví uhelné elektrárny nejpozději v roce 2038" si povíme v roce 2037 a přesvědčíme se o tom v roce 2038. Do té doby to je jen další "pětiletka" (ano vím dvacetiletka) centrálního plánování.

Jan Veselý
27. leden 2019, 17:57

Já osobně dávám přednost německému plánování na dvacetiletky, kde plán vzejde v technického, ekonomického a politického konsensu, který se potom dodržuje. Připadá mi to lepší než české chytračení, "kam vítr tam plášť", "odezdikezdismus", "jeden hot a druhý čehý", ...

Martin Hajek
27. leden 2019, 19:53

Jasně, a který Německý plán se dodržel podle původního plánu?

Josef
27. leden 2019, 23:32

Problém s jejich plánem je to , že čím větší podíl nestabilních zdrojů v síti máte , tím je to celé dražší jenže to zdražení není lineární, ale roste s exponentem. Takže ta náhrada uhlí nebude za OZE , ale tak z 2/3 za plyn. A to prostě proto, že když nefouká , tak to trvá klidně celé týdny a dlouhodobá akumulace energie nebude reálná ani za 20 let . Samozřejmě ,že emise CO2 v Německu poklesnou jenže vzrostou v Rusku při těžbě plynu jehož část unikne do ovzduší.

Petr
28. leden 2019, 12:45

Uvidíme v tom roce 2022.

Do té doby neuvěřím, že jsou Němci až takoví čestní magoři, jak se tváří.

Martin Hajek
28. leden 2019, 21:16

Jinak samozřejmě plánování na dvacetiletky je úplně ideální. Že na to ti hloupí komunisté nepřišli. Na konci jejich pětiletky si totiž ještě leckdo ty původní cíle pamatoval nebo měl doma schované noviny. U dvacetiletky je jasné, že na jejím konci si nikdo nebude pamatovat, jaké byly cíle na začátku.

Jan Veselý
27. leden 2019, 18:06

Tomu fakt říkám plánování jak podle pravítka. Prostě se vezme trend výstavby posledních let (12-15 TWh/rok OZE navíc) a prodlouží se 20 let do budoucna. Žádné honění se za rekordy, postupný proces.

Martin Hajek
27. leden 2019, 19:56

Až na to, že už teď je evidentní, že ten trend nebude možné udržet, protože mezi tím zásadně klesl, jak ve fotovoltaice tak ve větru. A i kdyby ho bylo možné udržet, tak bude chybět zabezpečený výkon, protože ten ani 15 TWh ročně z elektráren s občasnou výrobou nijak neřeší.

Milan Vaněček
27. leden 2019, 21:06

Dosavadní zkušenost s Energiewende ukazuje, že termíny zavírání jaderných elektráren Němci plní přesně podle plánu, již od Fukušimy.

Náhradní výkon i generované TWh si doposavad byli schopni zajistit (a navíc v zimě zachraňovali Francii).

Takže není proč pochybovat že budou snižovat, pozvolným tempem, 20 let, uhelné elektrárny(nedali na rudozelené ani jaderné aktivisty).

Ale současně si budou udržovat síťovou rezervu, kterou mají v současnosti zcela dostatečnou, a jen pozvolna během 20 let budou nahrazovat její uhelnou část pomocí dalšího plynu, vodní a bateriové akumulace, propojováním evropských sítí, chytrou sítí, využíváním biomasy ne kontinuálně celý rok ale jen v obdobích bezvětří, syntetickým plynem a využitím současné plynové akumulační infrastruktury.

S demontáží uhelných elektráren nebudou spěchat, část předělají, jen s demontáží jaderných elektráren si pospíší.

A budou tlačit na sousední země, aby uzavřeli své jaderné elektrárny poblíž hranic Německa. Uzavření prvé již mají odsouhlaseno Francií.

Takže přijde rok 2038, Německo bude bezjaderné, bez uhelné (možná nějaké uhlí zůstane v síťové rezervě) a vedle Česká republika bude ??? z 58% jaderná, z 20% fosilní a jen z 20% OZE. Zkrátka taková, jak to "naplánovala RVHP" před 50 lety.

Důležité je že německá representace plní konsensuální zadání dané voliči, průmyslem, regionálními politiky: Atom NE, uhlí NE.

A inženýři spočítají co je reálné a jak a v jakém čase toho dosáhnout.

Martin Hajek
27. leden 2019, 21:50

A co když to bude úplně jinak. Přijde rok 2022 a EU (a Německo) zjistí, že rapidně vzrostly ceny elektřiny, evropský průmysl není konkurenceschopný, ujíždí mu vlak robotizace a důchodci nemají na drahou elektřinu. Ekonomika nakopnutá drahou energií také už zdaleka tak pěkně nešlape, z přebytků jsou deficity a není kde brát. Co se asi stane potom?

Josef
28. leden 2019, 00:00

Vlak už ujel, během 10 let dosáhne Asie ohromné technologické i ekonomické převahy nad západem. Ono by k tomu došlo tak jako tak samozřejmě, jenže pokud bychom měli levné energie nemuselo by k tomu dojít před rokem 2050 Asie už by v té domě vyplácena mnohem vyšší platy, kdežto takto to vypadá ,že budou nabízet technologicky špičkové výrobky za mnohem nižší cenu než my a ještě budou mít lepší parametry než ty naše. Například 5G sítě se v Číně budovali už v roce 2015 , proto ta aféra s nejmenovaným dodavatelem , který je technologicky 5 let v předu - za to samozřejmě přijde odplata a ještě se tady budou stavět 5G sítě pomaleji a dráž - tím se jen prohloubí technologická zaostalost západu, pokud jsou dnes o 5 let vpředu , pak za 10 let budou o 15 a v takovém oboru už neprodáte vůbec nic.

Milan Vaněček
28. leden 2019, 00:02

Těch 10 GW výkonu současných JE Německo právě teď vyváží do ciziny. A do 2022 určitě nové OZE a nové zálohy postaví. Každý rok mají přebytkové hospodaření, na důchody dávají více procent než ČR ze svého mnohem vyššího HDP.

Bál bych se více o české důchodce a o český průmysl 4.0 (už vůbec existuje??). Na důchody dáváme druhý nejnižší podíl z HDP ze zemí EU, poměr průměrného důchodu vůči průměrné mzdě klesá již několik let.

Fakta a ne "co když to bude..??".

Martin Hajek
27. leden 2019, 20:13

Předně datum je až konec roku 2038, takže fakticky rok 2039 a pokud by to snad někdo chtěl brát úplně vážně, tak je tam taková roztomilá klauzulka: Das Abschlussdatum für die Kohleverstromung sollte im Jahr 2026 und 2029 einer umfassenden Überprüfung durch ein unabhängiges Expertengremium hinsichtlich der Auswirkungen auf die Erreichung der Klimaziele, der Entwicklung der Strompreise und der Versorgungssicherheit, der Beschäftigung, der strukturpolitischen Ziele und der realisierten strukturpolitischen Maßnahmen sowie der regionalen Wertschöpfung unterzogen und gegebenenfalls angepasst werden (vgl. Kapitel 6).

Martin Hajek
27. leden 2019, 20:16

Mimochodem Komise doporučila, aby Německo zaplatilo a stáhlo z trhu množství povolenek odpovídající objemu emisí administrativně zavíraných elektráren. Těším se na to. Bude to první test, nakolik lze brát tento elaborát vážně.

petr
27. leden 2019, 23:22

Dobrý pozdní večer,

ono to možná všecko bude jinak, naši němečtí sousedé zavřou vše a pak zjistí, že jim chybí tak 100 TWh z něčeho na co se dá spolehnout, tedy jádro a nebo možná fůze...

Pak tedy jako dobří obchodníci si to nechají vyrobit třeba u nás, když před tím pomalu získají majoritu v ČEZ a nebo dostanou rozum a vrátí se k jádru. Ono za víc jak 20 let bude bůh ví co...

Rozhodně však nechci věřit, že budou kupovat dalších 50 mld m3 zemního plynu od Putinovců.

a nebo ano a pak platí starý hloupý fór... co si poručí ministři zahraničí Ruska a Německa k večeří ? Láhev vodky a mapu Polska...

snad to bude jinak...

Martin Hajek
28. leden 2019, 00:27

Bude to trochu jinak. Rusko už nemá příliš kapacity pro další navyšování exportu do Evropy, která je navíc stále více riziková. Nejen politicky, ale prostě ekonomicky, protože s ohledem na rostoucí regulace a sebepoškozování nemusí časem mít na zaplacení útraty. Takže pokud Německo zásadně zvýší svůj import plynu (ostatně už dnes je největším importérem plynu na světě), což je v daném scénáři zavření uhlí za 20 let nevyhnutelné, tak to nakonec nejspíš nebude dovoz z Ruska, ale LNG od Arabů. A to se vyplatí.

Josef Novák
28. leden 2019, 01:20

Dovolim si upozornit na Nord Stream 2.

Martin Hajek
28. leden 2019, 10:04

Nodrstream 2 není žádný zdroj plynu. Je to alternativní dopravní cesta, která obejde Ukrajinu. Ty kapacity se týkají možné těžby, ne dopravy. I když pokud Rusko skutečně odstřihne Ukrajinu, tak ani v dopravě nebudou žádné velké rezervní kapacity.

voio
28. leden 2019, 07:00

Plyn může být i nemusí. Uran je a bude. Vitr a slunce může být i nemusí. Uhlí bude. Může přijít doba ledová a určitě přijde,co pak? Fúze to by bylo řešení a třeba wendelstein v Greifswaldu to vyřeší.

Loudil
28. leden 2019, 11:55

Souhlas s panem Josefem ohledně Číny. My se v Evropě utápíme v blbostech, zatímco tamní věda šlape jako hodinky. Roku 2008 Čína zprovoznila první linku vysokorychlostní železnice , o pouhých 10 let později - 2018 má dvě třetiny celosvětové délky !! , lístek na HSR tam stojí 20 % ceny ve Francii a loni jelo těmito vlaky už 2 miliardy lidí = + 17 % meziročně. Je pro nás smutné pozorovat, že před 40 roky byla Čína chudší jak Afrika a tedy výrazně !! chudší jak Česko. Dnes je nominální HDP na občana velkých čínských měst Šanghaj ,Peking už 20 000 USD a lidé tam už mají vyšší životní úroveň jak průměrný občan ČR. Přitom Čínský HDP roste 2 x až 3 x rychleji jak náš. Takže nám budou rychle ujíždět. Pokud jde o prodej elektrických osobních aut, a tak v Číně jejich podíl už překročil 4 % celku , což je více jak ve vyspělém Německu i USA. Něco děláme zatraceně špatně !

Martin Hajek
28. leden 2019, 15:00

Jak rychle roste Čínský HDP nikdo neví, nejspíš ani sami Číňané. Oficiální čísla nejde brát úplně vážně. Navíc je čeká Japonská nemoc, krize nutná pro vyčištění špatných aktiv z období překotného růstu. Minule se tomu říkalo Asijská krize a vzhledem k relativní velikosti tehdejší Japonské ekonomiky to byl čajíček ve srovnání s tím, co čeká Čínu. Jde to samozřejmě odkládat, ale o to větší je potom rána. Není možnost se tomu vyhnout, musí se tím projít. Teprve po tomto křtu ohněm lze zemi zařadit mezi vyspělé ekonomiky. Mimochodem Japonci se z toho už nikdy pořádně nevzpamatovali a teď už budou jen velmi rychle stárnout. Číňané jsou opoždění tak o 30 let za Japonskem, ale bude to jako přes kopírák.

Loudil
28. leden 2019, 19:33

Stejně překotně rostla i Jižní Korea , jejíž ekonomice se Čína podobá dnes nejvíce. Kupodivu u Koreje nevidím žádné to vaše - "čištění předchozích dluhů". Japonsko roku 1990 stáhl dolů špatný stav jejich obřích bank a celého finančního systému. Ceny akcií i nemovitostí giganticky vzrostly , banky ovládla mafie. Pak se finanční systém Japonska zhroutil. V Číně ceny akcií dnes klesají , ceny nemovitostí přestávají růst . Japonsko se navíc zastavilo, až když bylo velmi velmi bohaté !! Pro srovnání HDP na obyvatele 1990 : Japonsko - 25 000USD , USA - 24 000 USD. Tedy Japonci zkrachovali, až když byli jejich občané bohatší jak občané USA. No a dnes mají USA - 60 000 USD na občana, Čína - 10 000 USD. Proti bohatství USA je Čína tedy dnes stále rozvojovou zemí. Že by Čína krachovala ve stadiu rozvojové země ? Pochybuji !

Martin Hajek
28. leden 2019, 20:24

Ono to ale není o tom, jak je země absolutně bohatá, ale jak rychle rostla. Překotný růst nutně vytváří špatná aktiva, to je skoro fyzikální zákon. V kapitalismu občas vyčistí pole recese, té se ale centrálně řízená ekonomika, jakou je dnes Čína a jakou bylo i Japonsko (a dodnes do značné míry je), zoufale snaží vyhnout. O to větší je pak samozřejmě krize, když přijde, protože všichni mají důvod do poslední chvíle věřit, že žádná krize nebude a podle toho se chovají. Samozřejmě Japonsko rostlo z úplně jiného základu než Čína, která byla ještě v sedmdesátých letech naprosto zaostalou agrární zemí na úrovni Afriky, zatímco Japonsko byla v té době chudší průmyslová země. Ale problém není absolutní ekonomická úroveň, ale dvě dekády trvale vysokého růstu, na který si všichni zvykli, stejně jako na trvalý růst cen nemovitostí a pokládají ho za samozřejmost.

Martin Hajek
28. leden 2019, 20:38

Přirovnal bych to k lesním požárům. V Yellowstonu v přirozeném stavu hořelo každou chvíli. Šlo o menší požáry, které pravidelně likvidovaly nahromaděnou dřevní hmotu. Jenomže pak byl vyhlášen národní park a lidé začali menší požáry hasit. Výsledkem bylo, že zásoba dřevní hmoty neustále rostla. Až jednou přišel požár, který se uhasit nepodařilo a při něm shořela naráz půlka parku a dodnes se z něj vzpamatovává. Správa parku je dnes chytřejší, nechává přirozené lesní požáry hořet a jen je kontroluje. Tím předchází megapožáru v budoucnosti.

Loudil
28. leden 2019, 19:37

Pokud je Čína dle vás opožděna o 30 let za Japonskem, a Japonsko krachlo 1990, tedy před 29 lety, to Čína podle vás krachne už 2020 ?, tedy za pár měsíců ?

Martin Hajek
28. leden 2019, 20:16

Plus mínus. Dá se to asi trochu odložit, za cenu ještě většího nárazu.

Loudil
28. leden 2019, 20:57

Japonsko roku 1990 bylo plně demokratickou zemí, na rozdíl od dnešní Číny. Hrubý státní dluh Číny je dnes asi 40 % HDP, stejné Číslo u USA je 105 % HDP, Francie 102 %, Itálie 136 %, Japonsko 280 %, ...zajímavé, že krachnout má prý právě Čína. Navíc čínský dluh má jiný základ než u Západu. Čína si půjčila na investice do infrastruktury, = budování : metra, letišť, přístavů, železnic, elektráren, bytů, fabrik, dálnic,mostů,...atd. Je snad tohle možné označit za - "promarněné peníze" a zbytečné dluhy ?? Z bytů se platí nájem majiteli, fabriky vyrábějí a prodávají zboží, ve vlacích se platí jízdné, i v metru, na letištích se platí letištní taxy, přístavy mají své platby od lodí za odbavení,....tedy dluhy se postupně umořují. Příklad : 1300 km dlouhá železnice Peking - Šanghaj stála 36 miliard Dolarů = cena asi 6 atomových reaktorů 1000 MW. Ovšem už 2017 vykázala tato železnice zisk : 1 mld USD/rok. Tedy se splácí a bude splácet. Není podstatná celková výše úvěrů, jde o procento těch nesplácených.

Martin Hajek
29. leden 2019, 21:54

No kdybyste četl, co píšu, tak byste zjistil, že jsem právě napsal, že případný průšvih v Číně by znamenal celosvětovou recesi a není samozřejmě vyloučeno, že by to neodskákala bankrotem i některá vysoce zadlužená vyspělá země. Jinak samozřejmě zaměňujete příčinu a následek a berete špatný ukazatel. Je potřeba vycházet z hrubého veřejného dluhu, nikoliv pouze ze státního dluhu, protože ten se dá snadno přesunout na jiné instituce, regiony, města atd. Hrubý veřejný dluh Japonska kolem roku 1990 byl na úrovni kolem 60 % HDP, tedy nic zvláštního ani nebezpečného. Ovšem právě od té doby vystřelil vlivem častých recesí a současně zoufalé, urputné a víceméně neúspěšné snahy státu stimulovat ekonomický růst pomocí vládních výdajů na infrastrukturu. Takže asi tak.

Milan Vaněček
28. leden 2019, 17:58

Myslím že Čína nebude jako Japonsko, přes kopírák. Má totiž více než 10 krát větší vnitřní trh, když ten vnější měli jednu chvíli srovnatelný. Velikost trhu a tempo inovací rozhoduje. No a Fukušima Japonsko taky pěkně přidusila, když se mohlo opět zvedat.

Martin Hajek
28. leden 2019, 20:32

Samozřejmě máte pravdu, s tím kopírákem to byla trochu metafora. Čína je v mnoha ohledech jiná než Japonsko, hlavně celková váha její ekonomiky v celosvětovém měřítku je podstatně větší, než byla váha ekonomiky Japonska v době Asijské krize, takže průšvih v Číně vyšle tsunami napříč světem, protože spadnou ceny komodit, což zase potopí nákupní apetit jejich producentů, a to zase podkopne růst v průmyslových zemích atd. Dále Čína se nemůže z případného průšvihu "vyexportovat", na to je prostě příliš velká a zbytek světa takovou expanzi nepřipustí atd. Navíc Japonsko je vnitřně velmi homogenní stabilní země, to se o Číně také nedá úplně říci, takže případný ekonomický průšvih se snadno může překlopit v průšvih politický.

Loudil
28. leden 2019, 21:33

Když byla poslední krize 2009, tak HDP USA klesl o 3 %, HDP Číny stoupl o 9 %. Důvod ? Čína zvýšila masivně investice do infrastruktury = byty, dálnice, železnice, .... a tak pracovníky, kteří vyráběli pro export ve fabrikách a export silně klesal, převedla do stavebnictví a dopravy. Nezaměstnanost stoupla pouze mírně., lidé byli rychle přeškoleni na jiné práce. Po krizi šli zase zpátky vyrábět pro export.Čína potřebuje postavit nějakých 500 velkých letišť a asi 30 000 km nových železnic, podobně dálnic,..... tam budou pracovní místa při příští krizi. Co budou stavět v USA a Itálii nevím. Letišť a dálnic mají už dost.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se