Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Evropský komisař pro klima: Zemní plyn nemá v EU téměř žádnou budoucnost

Na konferenci o plynárenství konané v minulém týdnu vystoupil evropský komisař pro klima Frans Timmermans s odvážným sdělením. Zástupce Komise uvedl, že v souvislosti s cílem úplné dekarbonizace do roku 2050 nemají fosilní paliva v Evropské unii budoucnost,  a dodal, že to platí i pro zemní plyn. Uvedl to server Euractiv.

Dominantním zdrojem energie a to včetně tepelné mají v nadcházejících letech být obnovitelné zdroje. Dle Timmermanse bude zemní plyn hrát v dlouhodobém horizontu pouze velmi okrajovou roli. Solární a offshore větrné zdroje budou v roce 2050 dodávat desetkrát více výkonu, dodal dále viceprezident Evropské komise odpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.

2. EUGAL, plynovod navazující na Nord Stream 2, bude zítra plně zprovozněn

Plynovod EUGAL, který u německého pobřeží navazuje na projekt Nord Stream 2 a má v budoucnu přepravovat plyn tekoucí z Ruska dále do Německa a okolních evropských zemí, má být podle tamního provozovatele přepravní soustavy plně dokončen od 1. dubna. Přestože plynovod Nord Stream 2 stále dokončen nebyl, může EUGAL již nyní nalézt uplatnění, a to pro přepravu plynu z již dlouho provozované první větve plynovodu Nord Stream.

Společnost Gascade, provozovatel části německé přepravní soustavy, podle serveru S&P Global Platts potvrdil dokončení plynovodu EUGAL, který se skládá ze dvou paralelních větví s celkovou přepravní kapacitou 55 miliard metrů krychlových ročně, podle původních plánů. Plné přepravní kapacity by tedy měl dosáhnout na začátku dubna. Plynovod navazuje na rozestavěný Nord Stream 2 o stejné kapacitě, přičemž většina ruského plynu má od německého pobřeží proudit na hranici s Českem.

3. Platts: Rusko bude i nadále největším dodavatelem plynu do Evropy, jeho podíl do roku 2040 ještě vzroste

Evropa je vzhledem k omezené lokální těžbě dlouhodobě závislá na dovozu zemního plynu z třetích zemí, největší objemy plynu do EU tradičně putují z Ruska. Podle posledního dlouhodobého výhledu společnosti Platts Analytics zůstane Rusko i nadále dominantním dodavatelem plynu do Evropy, přičemž v průběhu tohoto a následujícího desetiletí jeho podíl na trhu ještě vzroste.

Přestože EU v posledních letech a desetiletích činí postupné kroky k omezení závislosti na dodávkách plynu z Ruska, například podporou dovozu plynu z Ázerbájdžánu či rozvojem infrastruktury pro dovoz (LNG), dodávky plynu z Ruska jsou pro evropské odběratele vzhledem k nízkým produkčním a přepravním nákladům silně konkurenceschopné.

4. Expertní skupina Evropské komise označila jadernou energii za ekologicky čistý zdroj

Brusel 30. března (zpravodaj ČTK) – Evropská komise je o krok blíže uznání jádra za ekologicky čistý zdroj energie. Expertní orgán komise dospěl po několikaměsíčním zkoumání k závěru, že jaderná energie nezpůsobuje více škody člověku či přírodě než další zdroje označované za čisté. V pondělí zveřejněnázpráva,kterou kritizovaly ekologické organizace, není pro exekutivu Evropské unie závazná. Komise však k ní může přihlédnout při vytváření systému podpory ekologických investic, takzvané taxonomie. O zařazení jádra mezi čisté zdroje dlouhodobě usilují některé země včetně Česka.

Komise od loňska pracuje na podrobnostech systému, jehož základní principy již schválily členské země i Evropský parlament. Zatímco slunce, vítr či voda v něm jsou označeny za čisté zdroje a uhlí či lignit za nečisté, jádro či plyn se dostaly do přechodové skupiny, na niž nemají experti ani členské státy jednoznačný názor. Zatímco například Francie, Polsko, Maďarsko, Slovensko či Česko jádro podporují, další země jako Německo či Rakousko jsou proti němu, zejména kvůli bezpečnostním obavám. Silná podpora jádra i plynu zní ze zemí závislých na fosilních palivech argumentujících tím, že díky nim se budou moci snáze zbavit uhelných elektráren, které představují větší ekologickou zátěž.

5. EDF vsází i na malé modulární reaktory, připravuje reaktor o výkonu 170 MWe

Ředitel divize pro nové jaderné zdroje společnosti EDF vidí na trhu obrovský potenciál pro malé modulární reaktory. Zejména v letech 2030 až 2040 bude podle něj řada zemí naléhavě shánět vhodná řešení, jak splnit svoje klimatické cíle.

Francouzská elektrárenská společnost EDF se postupně připravuje na éru nových jaderných reaktorů, do kterých v následující dekádě vkládá velké naděje. Společnost EDF přitom nyní nabízí (a v Evropě má též ve výstavbě) jaderné reaktory III+ generace o výkonu 1 650 MWe. Pro stavbu nového bloku v lokalitě Dukovany II pak nabízí reaktor o výkonu 1 200 MWe.

6. Americké varné reaktory budou testovat francouzské odolné palivo

Pokročilá jaderná paliva nabízejí podstatné zvýšení odolnosti vůči vysokoteplotní oxidaci. Vývoji těchto paliv se věnuje také společnost Framatome, která nyní zapojí americké varné reaktory do testování svého ATF paliva.

Paliva odolná proti nehodám (ATF), označovaná také jako pokročilá jaderná paliva, vznikla v reakci na nehodu jaderné elektrárny Fukušima. Jejich vývoji se věnují zejména společnosti Westinghouse, Framatome, China General Nuclear, Global Nuclear Fuel a  Rosatom. Některé společnosti modifikují matrici paliva, do které přidávají příměs kovu (nejčastěji chromu). Jiné koncepty modifikují materiály pokrytí paliva.

7. Degradační mechanismy lithium-iontových baterií (1. díl)

Lithium-iontové baterie se dnes nacházejí skoro ve všech aplikacích, jaké si jen lze představit. To klade zvýšené nároky na maximalizaci jejich životnosti, spolehlivosti a v první řadě bezpečnosti. Teoretickým principem funkce by měly Li-ion akumulátory mít nekonečnou životnost. Tento článek se zaměřuje na to, proč tomu tak není a proč tyto články stárnou a selhávají.

Lithium-Iontové baterie fungují na principu přesunu lithiových iontů z katody na anodu při nabíjení a z anody na katodu při vybíjení. Tento proces je možný díky schopnosti iontů přecházet elektrolytem přes separátor z jedné elektrody do druhé. Čistě teoreticky by měl být tento proces bezeztrátový a životnost baterie neomezená. Nic na světě však není ideální. Jednotlivými degradačními mechanismy se budeme zabývat dále.

8. Vláda probere analýzy ohledně zatopení jam na Ústecku

Nejvhodnějším zdrojem vody pro plnění zbytkových jam po těžbě hnědého uhlí v Ústeckém kraji je řeka Ohře. Uvádí to jedna ze studií o řešení situace v regionu, jejichž závěry se bude v úterý zabývat vláda. Budoucí jezero Libouš by se podle analýz mělo spojit s Nechranickou nádrží, která by tak měla zvětšený zásobní objem. Například pro zbytkovou jámu Vršany se ale nepodařilo nalézt udržitelné řešení pro stálou hladinu vody, trvalé čerpání vody do tohoto území je podle materiálu ekonomicky neudržitelné.

Stát zvažuje možnosti vybudování přečerpávací elektrárny v lokalitě po lomu ČSA i instalaci fotovoltaických elektráren na vodní hladinu.

9. Skotská vláda zvýšila limit nájemného míst pro offshore větrné elektrárny na desetinásobek

Skotská vláda se rozhodla výrazně zvýšit maximální cenový limit pro nabídky v aukci na pronájem mořského dna k výstavbě větrných elektráren. Navýšení přišlo zejména po zkušenostech z obdobných aukcí v Anglii a Walesu, které zaznamenaly velký zájem. Nově tak budou účastníci moci nabídnout až sto tisíc liber za kilometr čtvereční u pobřeží Skotska. Červencové aukční kolo tak může do skotské pokladny přinést až 860 milionů liber.

Skotská vláda prostřednictvím společnosti Crown Estate Scotland, spravující královský majetek, upravila maximální cenu pro nadcházející aukci míst pro výstavbu offshore větrných elektráren. Z původně plánovaného limitu ve výši deset tisíc liber (zhruba 305 tisíc Kč) za kilometr čtvereční jej navýšila na desetinásobek. Termín pro podání nabídky pro soutěžící je 16. července 2021.

10. Havlíček: Bezpečnostní rada státu se shodla na postupu k dostavbě Dukovan

Bezpečnostní rada státu se dnes ráno shodla na postupu při přípravě dostavby jaderného bloku v Dukovanech, řekl po jednání ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Rada podle něj jednomyslně přijala usnesení pro vládu, která ho projedná dnes odpoledne. Havlíček dohodnutý postup nespecifikoval, řekl pouze, že jeho postoj zůstal stejný. Ministr v minulém týdnu oznámil, že finální rozhodnutí o tendru bude až na příští vládě, přičemž ve hře by měli být čtyři uchazeči včetně ruského Rosatomu. To vyvolalo kritiku opozice.

„Našli jsme absolutní shodu, přijaté usnesení bylo přijato jednomyslně,“ řekl Havlíček.

Téma

Jaké zdroje pokrývají zatížení v ČR a jak se situace změní po odstavení uhlí?

Události z počátku letošního roku (zejména dosažení rekordního zatížení české soustavy a krátkodobé rozdělení evropské synchronní přenosové sítě) a stále sílící tlak na zrychlení odstavování uhelných zdrojů vyvolávají diskuze nad možnostmi budoucího zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v ČR. Podle provozovatele přenosové soustavy ČR nebude v budoucích letech schopná Česká republika zajistit zdrojovou přiměřenost bez poměrně masivního rozvoje elektráren a tepláren spalujících zemní plyn. ČEPS přitom v rámci svých simulací uvažuje i s provozem nového jaderného bloku s instalovaným výkonem 1200 MWe od druhé poloviny 30. let a s provozem zbylých bloků v elektrárně Dukovany až na hranici 60 let provozu, tedy do období 2045 až 2047.

Extrémní mrazy, které zasáhly Českou republiku v druhém únorovém týdnu, vedly až k dosažení nejvyšší hodnoty zatížení elektrizační soustavy od roku 1990, od kterého jsou k dispozici relevantní data. Tato hodnota ve výši 12 292 MW byla zaznamenána 15. února před 9. hodinou ranní. Jednalo se o 200 MW vyšší hodnotu ve srovnání s původním rekordem z přelomu února a března 2018, kdy Evropu rovněž zasáhla vlna mrazivého počasí.

Názor

Česká diskuze o cestě k uhlíkové neutralitě

V Česku stále pokračuje diskuse o tom, kdy se mají uzavřít uhelné elektrárny a přechod k nízkoemisní energetice. Bohužel je však tato diskuse do značné míry v ideologické rovině mimo racionální realistická řešení. Podívejme se podrobněji na některé zásadní zádrhele související s touto problematikou.

V poslední době se někteří politici předhánějí v tom, kdo se více zasadí o rychlý odchod České republiky od využívání uhelných elektráren. Uhelná komise i s využitím analýzy společnosti ČEPS, která zajišťuje provoze české elektrické sítě, doporučila uzavření všech uhelných elektráren až v roce 2038. A to ještě s podmínkou, že se podaří postavit potřebné zdroje, které ty uhelné nahradí. Je třeba připomenout, že není potřeba zajistit jen potřebnou celkovou roční výrobu, ale také regulaci elektrické sítě.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu