Domů
Energetika v ČR
Jaké zdroje pokrývají zatížení v ČR a jak se situace změní po odstavení uhlí?
Vedení VVN
Zdroj: ČEPS

Jaké zdroje pokrývají zatížení v ČR a jak se situace změní po odstavení uhlí?

Události z počátku letošního roku (zejména dosažení rekordního zatížení české soustavy a krátkodobé rozdělení evropské synchronní přenosové sítě) a stále sílící tlak na zrychlení odstavování uhelných zdrojů vyvolávají diskuze nad možnostmi budoucího zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v ČR. Podle provozovatele přenosové soustavy ČR nebude v budoucích letech schopná Česká republika zajistit zdrojovou přiměřenost bez poměrně masivního rozvoje elektráren a tepláren spalujících zemní plyn. ČEPS přitom v rámci svých simulací uvažuje i s provozem nového jaderného bloku s instalovaným výkonem 1200 MWe od druhé poloviny 30. let a s provozem zbylých bloků v elektrárně Dukovany až na hranici 60 let provozu, tedy do období 2045 až 2047.

Extrémní mrazy, které zasáhly Českou republiku v druhém únorovém týdnu, vedly až k dosažení nejvyšší hodnoty zatížení elektrizační soustavy od roku 1990, od kterého jsou k dispozici relevantní data. Tato hodnota ve výši 12 292 MW byla zaznamenána 15. února před 9. hodinou ranní. Jednalo se o 200 MW vyšší hodnotu ve srovnání s původním rekordem z přelomu února a března 2018, kdy Evropu rovněž zasáhla vlna mrazivého počasí.

Při pohledu na výrobu elektřiny ve zmiňovaném dni je patrné, že velkou část zatížení pokrývaly během uvedené 9. hodiny jaderné (zhruba 3,5 GW) a uhelné elektrárny (zhruba 5,1 GW). K pokrytí zatížení přispěly nemalou měrou také elektrárny spalující zemní plyn, které během 9. hodiny dodávaly do sítě kolem 1,5 GW. Vodní a přečerpávací vodní elektrárny dodávaly zhruba 1,1 GW. Solární, větrné, biomasové a ostatní obnovitelné zdroje zdroje dohromady zhruba 900 MW.

Podobná situace je přitom typická pro většinu zimních dnů. Jako příklad lze uvést třetí lednový týden v letech 2019 a 2020. V těchto týdnech dodávají nejvýznamnější české baseloadové zdroje (uhelné a jaderné elektrárny) do sítě obvykle 7 až 9 GW. Flexibilní plynové, vodní a přečerpávací elektrárny dodávají podle situace v síti a na trhu s elektřinou obvykle 0,5 až 2,5 GW. Solární elektrárny dodávají do 500 MW a větrné elektrárny do 300 MW.

Odlišná situace nastává během typických letních dnů. Jako příklad lze pro porovnání uvést třetí červencový týden v roce 2019 a 2020. Z grafů níže je patrné, že v těchto dnech dodávají uhelné a jaderné elektrárny obvykle 5 až 6 GW. Flexibilní plynové, vodní a přečerpávací elektrárny dodávají obvykle kolem 0,5 až 2,0 GW. Výroba solárních elektráren dosahuje při příznivých podmínkách až 1200 MW. Výroba větrných elektráren většinou nepřesáhne 100 MW.

Z uvedených grafů lze s určitou mírou přesnosti odvodit velikost tzv. základního zatížení elektrizační soustavy (baseload), tedy minimálního zatížení dosaženého ve sledovaném období, v typických zimních a letních dnech. Pro zimní období se jedná o hodnotu 7,5 až 8,5 GW, v letních dnech poté zhruba 6 GW.

Podobná čísla vyplývají i z nedávno provedené analýzy spotřeby elektřiny v ČR na datech z roku 2018. Pro hodnotu ročního baseloadu je podle uvedené analýzy klíčový zejména odběr elektřiny z hladiny vysokého napětí (případně zvlášť vysokého napětí), který připadá především na průmyslové odběratele. S výjimkou vánočních svátků a Nového roku je podíl těchto odběratelů na celkovém zatížení soustavy vždy vyšší než 50 %, a to i během víkendů. V létě je podíl velkoodběratelů vzhledem k nižší spotřebě domácností ještě o to patrnější.

V průběhu zmiňovaného roku 2018 klesal odběr velkoodběratelů jen málokdy pod 5000 MW. Naopak špičkový odběr dosahoval po většinu roku 6500 až 7000 MW, v zimních měsících poté 7000 až 7500 MW. Podobně jako v případě domácností i maloodběratelů byl patrný nárůst spotřeby při únorových mrazech, kdy velkoodběr přesáhl i 8000 MW.

Zajímavý je i pohled na minimální dosahovaný odběr v segmentu domácností, který v letních měsících neklesá pod 750 MW a během chladného února pod 1600 MW. Zejména v tomto segmentu je přitom do budoucna při očekávaném rozvoji elektrického vytápění a chlazení možné očekávat nárůst uvedených hodnot.

Jak zajistit bezpečnost dodávek elektřiny v ČR po odstavení uhelných zdrojů?

Při pohledu na výše uvedené grafy a hodnoty je zřejmé, že uhelné elektrárny jsou prozatím zcela klíčové pro pokrytí jak základního zatížení soustavy, tak pro pokrytí pološpičkového a někdy i špičkového zatížení. V roce 2019 byl podíl těchto zdrojů na celkové hrubé výrobě elektřiny v ČR téměř 42 %.

Netto instalovaný výkon a výroba elektřiny netto v ES ČR v roce 2019, zdroj: ERÚ, přepočet ČEPS
Netto instalovaný výkon a výroba elektřiny netto v ES ČR v roce 2019,
zdroj: ERÚ, přepočet ČEPS

Vzhledem k sílícímu tlaku na urychlení odklonu od uhlí je přitom stále více diskutovanější otázka, jak v příštích letech zajistit bezpečnost dodávek elektřiny v ČR.

Na tuto otázku se pokusil ve svém Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040 (MAF CZ) odpovědět provozovatel české přenosové soustavy, ČEPS, a.s. Vzhledem ke komplexnosti a šíři problematiky přitom ČEPS zpracovává toto hodnocení v několika scénářích, přičemž klade důraz na čtyři klíčové aspekty:

  1. Spolehlivost – udržení spolehlivostních standardů dodávky elektřiny (zejména ukazatele LOLE na úrovni do 6–8 hodin/rok)
  2. Soběstačnost – zachování výroby elektřiny na území ČR alespoň na úrovni 90 % poptávky po elektřině (požadavek ASEK)
  3. Ekonomická oprávněnost – uvažování ekonomicky opodstatnitelného rozvoje zdrojové základny, především v oblasti rozvoje špičkových a pološpičkových zdrojů nezbytných pro udržení bezpečné a spolehlivé dodávky
  4. Emisní stopa – snižování emisí skleníkových plynů

ČEPS ve výše uvedené zprávě uvádí řadu vstupních předpokladů pro jednotlivé typy zdrojů, které pro své simulace využil. V oblasti uhelných zdrojů upozorňuje mimo jiné na to, že tyto zdroje nepřispívají pouze ke krytí poptávky po elektřině, ale zejména k poskytování podpůrných služeb.

„Uhelné zdroje téměř kompletně zajišťují pokrytí automatické regulace frekvence FCR, představují cca 80 % dostupného výkonu pro zápornou regulaci výkonové rovnováhy (aFRR-, mFRR-) a přibližně ½ dostupného výkonu pro kladnou regulaci výkonové rovnováhy (aFRR+, mFRR+). Výroba uhelných elektráren má přesahy i do teplárenství, jelikož většina z nich dodává i teplo pro soustavy dálkového vytápění (CZT),“ uvádí ČEPS v MAF CZ.

ČEPS zároveň upozorňuje, že vzhledem k vysoké závislosti těchto zdrojů na ceně emisních povolenek může útlum jejich výroby nastat nezávisle na rozhodnutí týkajícího se jejich vynuceného odstavení.

Jedním ze základních předpokladů provedených simulací je i očekávaná transformace v segmentu tepláren a závodních energetik, která by měla vést k výstavbě plynových zdrojů kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) o celkovém instalovaném výkonu přesahujícím 1000 MW. ČEPS přitom do této kategorie neřadí řadu velkých uhelných zdrojů dodávajících teplo, jako jsou zdroje v Mělníku, Opatovicích, Dětmarovicích či Kladně. Lze očekávat, že i tyto velké uhelné zdroje budou postupně nahrazeny plynovými kogeneračními zdroji.

V oblasti jaderných elektráren ČEPS počítá s provozem jaderných bloků v Temelíně do období 2060/2062. Stávající bloky jaderné elektrárny Dukovany by podle předpokladů ČEPS měly být provozovány do období 2045 až 2047.

„Od druhé poloviny třicátých let je v rámci simulací a výpočtů uvažováno s provozem nového jaderného bloku s instalovaným brutto výkonem 1200 MWe. Po určité období je tedy uvažováno se souběhem všech stávajících bloků jaderných elektráren společně s novým blokem. Tento předpoklad je nezbytnou podmínkou pro provedení útlumu výroby elektřiny z uhlí,“ uvádí ČEPS.

Jak už bylo uvedeno výše, ČEPS modeluje vývoj zdrojové přiměřenosti v několika scénářích, které se liší mimo jiné v tempu útlumu uhelných zdrojů a rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Aby bylo v jednotlivých scénářích zajištěno dodržení bezpečnostních a spolehlivostních parametrů provozu ES ČR, provádí ČEPS tzv. dozdrojování pomocí moderních paroplynových bloků.

Jediným scénářem, který tzv. dozdrojování nevyžaduje, je Referenční scénář, jenž počítá s provozem uhelných zdrojů i po roce 2040.

MAF CZ - výhled instalovaného výkonu pro Referenční scénář. Zdroj: ČEPS
MAF CZ – výhled instalovaného výkonu pro Referenční scénář. Zdroj: ČEPS

Koncepční scénář, který počítá s výraznějším odklonem od uhelných zdrojů po roce 2030 a s kompletním odchodem od uhlí k roku 2038 již indikuje potřebu výstavby 2,4 GW nových paroplynových zdrojů.

MAF CZ – výhled instalovaného výkonu pro Koncepční scénář. Zdroj: ČEPS
MAF CZ – výhled instalovaného výkonu pro Koncepční scénář. Zdroj: ČEPS

Zajímavé jsou výstupy simulací pro Progresivní scénář, který počítá s koncem uhlí v roce 2033 a vyšší penetrací obnovitelných zdrojů energie. Tento scénář mimo jiné vyžaduje velikost dozdrojovaného výkonu na úrovni 3600 MW k roku 2033.

MAF CZ – výhled instalovaného výkonu pro Progresivní scénář. Zdroj: ČEPS
MAF CZ – výhled instalovaného výkonu pro Progresivní scénář. Zdroj: ČEPS

Z uvedených hodnot je zřejmé, že odklon od uhelných elektráren a tepláren povede s velkou pravděpodobností k výstavbě několika gigawattů paroplynových zdrojů. V případě realizace Progresivního scénáře bude navíc zapotřebí zrychlit rozvoj bateriové akumulace energie.

Závěrem je vhodné připomenout, že všechny výše uvedené scénáře počítají s provozem všech šesti v současné době provozovaných jaderných bloků, které by měly i nadále poskytovat více než 4 GW baseloadového výkonu a dodávat ročně do sítě zhruba 30 TWh elektřiny, a se zprovozněním nového jaderného bloku v Dukovanech ve druhé polovině 30. let. Vzhledem k událostem posledních dní je přitom osud nového jaderného zdroje v ČR přinejmenším velmi nejasný. Pokud by z bilancí dostupného výkonu a roční výroby nový jaderný zdroj vypadl, lze očekávat potřebu dalšího navýšení dozdrojovaného výkonu nad uvedených 2,4 až 3,6 GW.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(52)
St
2. duben 2021, 08:43

Za mě člověk nemusí být matematik aby pochopil jednu věc. Pokud chceme mít dostatek EE tak se momentálně bez JE neobejdeme. Ať se to někomu líbí nebo ne.

Martin Hájek
29. březen 2021, 18:25

Moc pěkný článek. Dovoluji si jen z grafu odečíst, že v době ročního maxima soustavy dodaly fotovoltaické elektrárny 218 MW a větrné 56 MW. Tedy i kdyby se výkon fotovoltaických elektráren v ČR zpětinásobil a větrných zdesetinásobil, tak by to samozřejmě uhelné elektrárny v žádném případě nenahradilo. Větrníky a slunečníky tedy bezpečnou dodávku elektřiny v ČR ani do roku 2040 zajistit nemohou. Část politiků prosazuje ukončení využívání uhlí v roce 2033. Je potřeba se ptát, kdo tu do té doby postaví těch chybějících 2,4 až 3,6 GW plynových elektráren, když dnes nic takového nikdo neplánuje.

Miloslav Černý
30. březen 2021, 11:44

Jaké zdroje pokrývají zatížení v ČR a jak se situace změní po odstavení uhlí? Článek z 29.3.2021 na zdejších stránkách.

Na jiných stránkách - Na konci ledna 2020 došlo k uzavření žádostí o dotace v rámci tzv. předregistrační výzvy pro program Program RES+, který je součástí Modernizačního fondu.

Modernizační fond: Projektové záměry o výkonu až 24 GW jednoznačně favorizují fotovoltaiku a akumulaci.

Takže kdo si to pozorně přečte, tak třeba 2030 je počítáno se 4 GW výkonu ze slunce. To je je diametrální rozdíl oproti 24 GW i když je tam ještě navíc započítána akumulace. A to jsme teprve na začátku tohoto progresivního vývoje u nás. A takové rozdíly jsou i u ostatních zdrojů. Doporučuji porovnat. A to jsou informace ze státních institucí. Je to vědomá manipulace s veřejným míněním, kterému se dá snadno podlehnout, hlavně těm, kteří si snaží tento problém koncepce zjednodušit a to bývá vždycky nebezpečné. V souvislosti z JE se rovněž raději opomíjí i fakt o nákladovosti na vojenskou ochranu, kterou je třeba stále modernizovat s rostoucími sofistikovanějšími zbraňovými systémy, i když to ani tak nepůjde ze 100% zajistit, na straně teroristů je totiž největší výhoda a to je moment překvapení. Jaderníkům bude ještě dlouho trvat, než přijdou na tak závažná fakta, aby si sundali růžové brýle.

Martin Hájek
30. březen 2021, 16:24

Jste asi spadnul z jahody na znak. Na těch 24 GW fotovoltaiky fakt nejsou v modernizačním fondu peníze (je tam pouhých 150 miliard) a i kdyby byly, tak ty elektrárny není kam připojit.

Miloslav Černý
31. březen 2021, 14:54

Vůbec to neznamená, že se na té celé nákladovosti musí podílet ten modernizační fond, to by byla cesta do pekel jako před 10 lety, snad už jsme taky trochu poučitelní. S tím samozřejmě spočívá i to vyřešení toho připojení. To si každý investor zcela jistě dokáže vyhodnotit předem a podle toho se zachovat. To bude zcela jistě u každého případu jinak. Instituce by proto měly tvořit legislativní podmínky, které to usnadňují a ne na opak, aby naplnily své poslání a bylo za nimi taky něco pořádného hmatatelného a ne jenom štos nepřeberných papírů vidět.

KarelT
30. březen 2021, 20:30

Ježiši, to jsou zase zelené bláboly. FVE v zimě, kdy je spotřeba skoro dvojnásobná proti létu téměř nejedou ! Akumulace - jak ? Poraďte jak v létě naakumulovat tu elektřinu na zimu. A ne, baterie na to skutečně použít nelze.

Miloslav Černý
31. březen 2021, 15:03

Na tyto otázky tady bylo již mnohokrát odpovězeno podloženými fakty a hlavně s pohledu budoucího rozvoje. Kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod. Bojím se, že se chcete zařadit do té druhé polovičky.

jon
31. březen 2021, 02:01

Podle mého názoru v našich podmínkách patří budoucnost v oblasti obnovitelnych zdrojů (mimo velké vodní elektrárny) především mikro zdrojům pro osobní potřebu na venkově - fotovoltaika v řádu maximálně kilowatů , velmi levné tzv větrníky s instalovyným výkonem nekolik set wattů ve stylu když zafouká tak zafouká i mikro vodní elektrárny různých druhů včetně průtokových bez hráze na potoce s kontinuálním výkonemm několit set wattů maximálně .. dohromady to může dát i několik gigawattů instalovaného výkonu

Milan Vaněček
29. březen 2021, 18:53

Autor popisuje extrémní zatížení naší české soustavy za silných mrazů dne 15.2. 2021 mezi 7 a 20 hodinou. Je zajímavé podívat se jak stejnou situaci v té samé době řešilo sousední Německo:

mezi 7 a 20 hod ...větrné elektrárny na pevnině=24,9-16,6 GW

plyn =16-17 GW

hnědé uhlí =14-15 GW

biomasa =4,5 GW

solár =4-6 GW ale jen od 9 do 14

atd

v té době mělo Německo spotřebu cca 74-76 GW

a přebytek výkonu nad spotřebou cca 10 GW

Když to srovnáme s naší situací, cituji:

"velkou část zatížení pokrývaly během uvedené 9. hodiny jaderné (zhruba 3,5 GW) a uhelné elektrárny (zhruba 5,1 GW). K pokrytí zatížení přispěly nemalou měrou také elektrárny spalující zemní plyn, které během 9. hodiny dodávaly do sítě kolem 1,5 GW. Vodní a přečerpávací vodní elektrárny dodávaly zhruba 1,1 GW. Solární, větrné, biomasové a ostatní obnovitelné zdroje zdroje dohromady zhruba 900 MW.

a uvážíme, že u nich byla spotřeba okolo 75 GW a u nás okolo 12 GW (čili asi faktor 6,25)

tak můžeme říci:

1) chybí nám větrné elektrány na pevnině (pro zimní období)

2) my i Němci ještě budeme dlouho závislí na uhlí, jako regulovatelném zdroji dokrývajícím kolísání zdrojů ostatních. Asi bychom neměli chtít skončit s uhlím dříve než Němci, sice máme velkou výhodu v tom, že neodstavujeme naše JE, naopak budeme případně prodlužovat jejich životnost a životnost Temelína přesáhne rok 2050. (Ale na druhou stranu silně zaostáváme ve větrných elektránách na pevnině).

3) potřebovali bychom zhruba zdvojnásobit výrobu elektřiny z plynu (a jelikož se jedná o topné období, tak především kogenerací teplo/elektřina.

zdroj agora-energiewende.de/en/service/recent-electricity-data/chart/power_generation/14.02.2021/16.02.2021/

Letní maximální výrobu mezi 7 a 8 GW lze pak pokrýt přes den cca 10 GW špičkového výkonu solárních elektráren (performance ratio 0,8 a jen nepatrná akumulace polední špičky).

zdroj agora-energiewende.de/en/service/recent-electricity-data/chart/power_generation/15.07.2020/22.07.2020/

To je ovšem jen zcela jednoduchý přístup, ukazující na slabiny resp možnosti. Detailní objektivní modelování je nezbytné, jako to dělají Němci např. ve Fraunhofer ISE.

A uvědomit si hlubokou moudrost a platnost pořekadla: "kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod".

Bob
29. březen 2021, 21:28

Akorát, že Vám to p. Vaněčku nevychází:

Kromě VtE a FVE, kde se moc výroba během dne nemění beru střední hodnotu z toho, co uvádíte. Vítr dopoledne 25, odpoledne 16,5. FVE jen dopoledne 5.

Z toho jednoduchou matematikou dopoledne výkon 63, odpoledne 50 GW. Při spotřebě 75 GW tak neměli přebytek 10 GW, ale nedostatek 12 až 25 GW.

Jestli Vy jste nezapomněl náhodou na výrobu z větru na moři a možná i nějaký dovoz?

A celé Vaše srovnání s naší situací je na nic.

Lépe řečeno: podle Německa nám schází především výkon v mořských a pobřežních větrných elektrárnách, pak výkon v pozemních elektrárnách a velmi opatrní bychom měli být při navyšování výkonu FVE. Ty by nám totiž v ten den odpoledne vůbec nepomohly (dopoledne málo), ale byly by problémy s letním nadbytkem v poledne. A protože by nebyl FVE využit (a hlavně prodán), stoupla by tak cena FVE elektřiny.

No a protože moře nemáme, potřebujeme ty JE jako jejich náhradu.

Milan Vaněček
29. březen 2021, 21:36

Bobe, vy jste si ten můj odkaz nerozkliknul a nevšiml jste si v mém textu toho "atd"= (jádro, černé uhlí, ...)

Pak Vám to vyjde jak říkám.

Rostislav Žídek
30. březen 2021, 00:37

no me to vychazi jako Bobovi...

vetrniky v mori a u more nepostavime...

tak je logice je nahradit necim jinym. => jadrem

Jinak samozrejme FVE a akumulace vpred!

Martin Hájek
30. březen 2021, 16:29

Pane Vaněčku, jenomže to Vaše "atd." je mimo jiné jádro za 7,8 GW, které tam ovšem už v roce 2023 NEBUDE! A také tam v té době už nebude zhruba třetina výkonu z uhlí. A včil můžete začít mudrovat. Těším se na to!

Bob
30. březen 2021, 20:38

A kde jsou ty VtE na pobřeží a na moři? V "atd" je nemáte a v předchozím součtu také ne.

Kromě toho, jestli jste počítal i jádro a černé uhlí, jádro končí úplně, č. uhlí minium.

Takže i stou opravou na nějaký podíl zbývající výroby z černého uhlí (které navíc u nás nepřichází v úvahu)se v zásadě nic nemění a stále platí:

Podle Německa nám schází hlavně VtE, s nejvíce ty na moři. Stejně jako to, že FVE tuto situaci vůbec neřeší a to ani s případnými akumulátory. V případě FVE jedině dlouhodobá akumulace přes vodík s mizernou účinností, vysokou cenou a velkou uhlíkovou stopou.

Lukas
29. březen 2021, 20:30

Vyzera to velmi dobre pre dodavatelov plynu do EU do buducnosti, hlavne Rusko a USA, ktore sa uz teraz biju o buduci lukratyvny trh viz. NS2.

Nemecko bude potrebovat miesto uhlia nove plynove zdroje, Cesko, Polsko, Rakusko...to moze byt aj 15-20 000mw vykonu co si vyziada dost vela m3 plynu.

A to zatazenie siete cez zimu pocas mrazov je logicke ale zabuda sa na opacny extrem, coraz castejse vlny horucav v strednej a zapadnej europe cez leto kedy si vie chladenie vypytat nejeden megawat navyse.

Rostislav Žídek
30. březen 2021, 00:40

S vykonem v lete bude problem jen na preklenuti husiho krku...

Tedy... ty paroplynky nebo masivni baterky...

Jinak ten tah klimatizaci FVE celkem resi...

Ovsem v zime budou baterky i fve uplne stejne naprd... Mozna alespon ty baterky nabijeme z jadra...

Milan Vaněček
30. březen 2021, 06:14

Pan Žídek si pěkně zatrolloval ????

Omega
30. březen 2021, 09:32

Teplo v létě není problém.

Prostě se udělá menší kampaň poháněj svou klimatizaci z FVE. Synergie FVE a klimatizace je ideální.

Bob
30. březen 2021, 20:54

To máte pravdu, FVE na pohon klimatizace je nejlepší možné využití FVE. I když i tak byste potřeboval akumulátor.

Jenže, aby Vám alespoň nějak vypomohly FVE i v zimě, budete mít v létě, a ti v době, kdy chladit nebude potřeba tak vysoké přebytky, které klimatizace nespotřebují.

Platí jednoduchá závislost (pro názornost): Když polovinu vyrobené FVE neprodáte, ani nevyužijete, máte pořád stejné náklady a to znamená, že ta Vaše FV elektřina, kterou prodáte bude dvojnásobně drahá.

Omega
31. březen 2021, 10:14

A dokud nebude k dispozici technologie výroby metanu ze vzduchu a elektriky, bude tento problém pořád s náma.

Prostě FVE bez funknční akumulace je problém a čím je ji víc, tím větší ten problém je.

Milan Vaněček
29. březen 2021, 22:12

Ještě jen tak od oka nástřel skutečně progresivního scénáře, chtělo by to v tom "progresivním" (viz Tabulka pod obr. 5.4) udělat pár úprav a vyjde to taky i pro ten mrazivý únor když nefouká a je noc.

To by byla skutečná Energiewende, ale s podstatným rozdílem vůči Německu: my bychom nechali doběhnout ty 4 GW jaderných elektráren co nejdéle (tj Dukovany za rok 2040, Temelín za 2050 či 2060) a nestavěli nové drahé JE.

Chtělo by to jen následující malou revizi "progresivního scénáře"

1)přidat fotovoltaiku, z 8 na 12 GE špičkového výkonu

2)přidat vítr z 2,5 GW na 5 GW (to je stále pod optimistickým scénářem pana Hansliana),

3)zvýšit o 1 GW plánovanou kogeneraci v teplárnách a závodní energetice,

4)výrobu z plynu z roku 2033 ponechat i dále na 4,6 GW

5)a uhlí možná dát na nulu v 2033 (ale podle Němců, v žádném případě nekončit dříve než Němci) ale stále ponechat uhlí jako pohotovostní zálohu v nouzi.

6)Dukovany II nestavět (nahradilo je zvýšení větru, slunce a kogenerace a nesnižování plynu před rokem 2040, ale až potom).

Díky tomu běžícímu jádru, na rozdíl od Němců, bychom mohli mít tak dvacetkrát méně VtE než Němci, tak 10 krát méně solárních elektráren než Němci, uhlí bychom snižovali/drželi v záloze podobně jako Němci

a detailní doladění systému by bylo pomocí plynu, v našem případě především kogenerace, která je energeticky výhodná, v zimním období logická, v kogeneraci v současnosti zaostáváme.

Tož tak bychom se přiřadili k západní části EU která nechce stavět nové JE ale nebude předčasně vypínat ty staré JE a bude neustále rozšiřovat elektřinu z OZE. Technický pokrok nikdo nezastaví.

Rostislav Žídek
30. březen 2021, 00:45

Tak tomuto planu uz jen chybi dostavet ty 4GW v paroplynu...

Coz do roku 2030+/- teda asi mame co delat...

Trosku se ale obavam o ceny plynu bez NS2, protoze celkova vyroba z plynu se zda pujde nahoru a CO2 povolenky taky levnejsi nebudou...

Aby v koncovem dusledku nebylo to jadro stale levnejsi a cistejsi volbou...

Omega
30. březen 2021, 09:42

Takže abych pochopil tento nástřel.

Vy navrhujete zvednout FVE o +4GW, VTE o +2.5GW, kogeneraci o +1GW - a tím chcete v tom progresivním modelu nahradit ten plánovaný 1.2GW jádra.

Pochopil jsem to správně?

Martin Hájek
30. březen 2021, 16:32

Pane Vaněčku, já už jsem na to přišel. Vy jste Borat!

Bob
30. březen 2021, 21:10

Jen bych chtěl připomenout, že řešíme stále ten zimní den, kde Vám FVE nepomůže, takže si ji z toho Vašeho progresívního scénáře rovnou škrtněte.

V 2033 chcete navýšit výrobu ze ZP o 1GW? Výrobu z plynu je potřeba snižovat, viz dnešní článek. Tak, aby ve 2050 už byla nulová a ne stavět v 2033 nové plynové, když je máte do 15 let zlikvidovat (to se ani nestačí odepsat-zaplatit výstavba).

Mimochodem v kogeneraci nezaostáváme, podívejte se na stránky ERU do tabulky vysokoúčinných výrob tepla. To jsou kotelny, kde je nejméně 75% tepla vyrobeno v kogeneraci (a odpovídající množství EE).

Na běžící jádro v Dukovanech, pokud se nezačne stavět, nemůžeme spoléhat. Budou velké tlaky neprodlužovat životnost. Kromě toho by to byl stejně jen odklad problému o pár let.

Honza
30. březen 2021, 08:47

Není ta bilance ještě horší vzhledem k tomu, že mezi plyn je počítána i elektrárna Vřesová, které ale bude při odklonu od uhlí chybět palivo na zplyňování?

Ivan Novák
30. březen 2021, 10:36

Pokud jsem dobře pochopil noviny a REMIT SU, paroplyn ve Vřesové už několik měsíců jede čistě na zemní plyn, cenu povolenek tamní zplyňování neustálo, je s ním konec. Proto se tam taky už nevozí materiál z lagun Ostramo, nýbrž do Schwarze Pumpe, kde zplyňování ještě běhá.

Zbyněk Poisl
30. březen 2021, 10:18

Z uvedeného jasně vyplívá, že bez stabilních zdrojů nezávislých na počasí to prostě nejde! FVE a VěE jsou zcela bezvýznamné a s přihlédnutím k jejich ceně je to černá díra na peníze! Dnes jsme mohli mít dostavěný Temelín a nemuselo nás to stát ani korunu na víc. Ještě bychom ušetřili!

Miloslav Černý
30. březen 2021, 14:16

Vaše tvrzení už vyznívá jako obehraný již překonaný gramofon navíc se stálou skladbou. Čeho je moc toho je příliš.

KarelT
30. březen 2021, 20:46

Jako gramofon je naopak tvrzení zelených fanatiků o bezfosilní energetice a společnosti, reálně to bez něčeho jako jádro/fůze nejde. A nejde o spotřebu elektřiny v domácnosti, ale především o topení v zimě, veškerý průmysl, zemědělství. Pasivní dům co má na střeše solár skoro nic neznamená, protože je to nepatrný zlomek všech budov a nikdo s tím nic nenadělá.

pr
1. duben 2021, 06:38

Ale o tom to přeci je, že společnost reálně vyžadující jádro/fůzi už nepojede. Kdo to pochopí včas, připraví se, kdo ne, ten dojede.

Nefi
30. březen 2021, 10:20

Rok 2025 cena povolenky 100 EUR, cena elektřiny 75 EUR. Výsledek uhlí nevyrábí, paroplyn nikdo stavět nehodlá. Tím padají veškeré scénáře ČEPS. Sáhneme si na dno a začneme uvažovat.

1. možná by nevadilo importovat podstatně více - než jsou scénáře ČEPS

2. chtělo by to postavit podstatně více OZE - finální cílová hodnota v řádu 50GW výkonu.

pozorovatel
30. březen 2021, 10:50

:-) kolik vy konkrétně by jste byla ochotna na 50 GW OZE přispět? Ono co si budeme povídat při ceně 75 EUR budeme potřebovat méně elektřiny - průmysl uteče do výhodnějších lokací

Nefi
30. březen 2021, 11:25

Jako spotřebitel zaplatím přesně tu cenu, jaká bude na trhu, ostatně jako všichni. Jinak 50GW je zhruba 50 mld. EUR. To není nic nemožného.

Dukovany se kdysi postavily za 36mld. Kčs , když HDP ČSSR bylo 400 mld. Kčs. To jen pro správný kontext.

pozorovatel
30. březen 2021, 12:33

a) Dukovany nebyly postaveny za 4-5 let - tedy náklady se rozprostřely v čase

b) Dukovany slouží i v zimě - tedy nejsou závislé na počasí

c) jestliže je pro Vás 50 miliard EUR částka uvažovatelná a očekáváte cenu elektřiny na úrovni 75 EUR, tak bych Vám doporučoval přejít od roku 2025 do ostrovního systému bez drátů. (příklady táhnou)

pr
1. duben 2021, 06:53

To zrovna. Jako ovčané jsme si draze zaplatili Tunelín, budeme ještě draze platit úložiště a Vy ve své bohorovnosti nám doporučujete abychom se jej vzdali? Připustíte-li že Bůh nejste - kdo jste, že si dovolujete radit lidem s občankou a volebním právem?

Na příklady Vám se.e bílý Tesák! Prostě to co jsme si zaplatili tak budeme používat do konce a na lep vychytralcům jako jste Vy, kteří odmítají investovat a u popelnice čekají až zbyde něco co jiní nepotřebují (myšleno volná výrobní kapacita stávajících zdrojů - i JE), nesedneme. A to nemá nic s tím, že dále už investujeme do svého a to že se budou výkony klasických zdrojů snižovat nám je tak nějak u zadele. Nějak to s těmi svými OZE a zálohou stávajícími zdroji které jsme si zaplatili, už doklepeme. Další klasické platit nebudeme!

Miloslav Černý
30. březen 2021, 14:38

Ono k tomu přecházení do ostrovního systému bude taky více a více docházet a ne jenom u rod. domků. Síť se pouze ponechá jako nouzové řešení s nižší prostupností jističe pro paušální platbu, ale dostatečný pro nabití akumulátorů v nouzi. S přesnou předpovědí na den dopředu to krásně do sebe zapadne. A snižující cena akumulátorů, která se na obzoru díky novým technologiím a konkurenci rýsuje, to bude jenom urychlovat.

Nefi
30. březen 2021, 16:38

Těmi Dukovany jsem odvedl pozornost jinam, ale jediný důvod byl, aby si každý uvědomil, jaké obrovské zdroje to tehdy stálo. Když bylo možné postavit mj. Dukovany, bude možné postavit i 50 GW OZE.

K těm radám o ostrovním provozu. Pokud jste schopen chápat předchozí diskusi, tak jsem konstatoval, že při cenách za povolenku 100EUR, veškeré uhlí končí a nám nezbyde než import a výstavba OZE.

Ale nebojte, povolenka bude i dražší. Bude stát i 200 nebo 300 EUR za tunu a to až do úplné likvidace veškerých fosilních zdrojů. Cenu elektřiny 70EUR/MWh k povolence 100EUR za tunu jsem spároval proto, abych ukázal bezvýchodnou situaci pro uhlí a plyn.

A ještě na závěr. Toto vše odsouhlasila ČR v Bruselu a následně schválil EU Parlament.

Spíše bych očekával, že mi řeknete alternativní vizi české energetiky, která bude odolná vůči cenám povolenky 100+.

Martin Hájek
30. březen 2021, 16:35

A odkudpak byste chtěl importovat, pane Nefi? Když Německo a celá střední Evropa bude mít v podobné situaci nedostatek elektřiny a Francie také, protože tam mají rozjeté vytápění elektřinou? Nebuďte slušný a řekněte nám, kdopak nám tu elektřinu dodá? Ona totiž v té době nebude stát 75 Euro, ale 1500 Euro a nebude.

Nefi
30. březen 2021, 16:53

Jediné, co opravdu potřebujeme je dostatek přeshraničních profilů. Elektřinu si úplně normálně koupíme na energetické burze např. v Německu, nebo kdekoliv jinde. Na burze se nediskriminuje.

Pro všechny ty, co to pořád nechtějí chápat. Import elektřiny je nevyhnutelná realita české energetiky. Dokud nepostavíme dostatek jiných zdrojů. Což prakticky znamená zejména OZE.

pozorovatel
30. březen 2021, 18:44

Spoléhání se na import elektřiny je jinými slovy čekání na těžký blackout s nedozírnými důsledky. S vyšším podílem OZE nebude možné jet model ala Rakousko - dejte nám elektřinu, my Vám jí pak pomluvíme. Je snad naprosto jasné, že nás EU nažene do spousty OZE a stát bude muset stavět plynovky na provoz v součtu tři měsíce ročně (nebo 6). Emisní povolenku takto koupenou mu pak stejně vrátí EU nějakým prográmkem a bude zase co přerozdělovat.

pr
1. duben 2021, 07:10

Ty nedozírný důsledku, kdo si konečně připustí, že se má začít starat a to za své, soudruzi kapitalisté, za své!, tomu černý výstup je pro pobavení. Ale Vy nám naopak radíte čekat na smilování Boží! Postavíme nový jaderný zdroj, který v Evropském měřítku bude výkonem plivnutím do moře a cenu na burze ani dostatek energie v Evropské elektrizační soustavě neovlivní. Takže shrnuto budeme draze platit zdroj který budou využívat všichni okolo a na ceny elektřiny se budeme koukat dokud se nám krk neukroutí. Nebudeme připraveni vůbec na nic a jak jste správně uvedl černý výstup si vyžereme do hořkého konce! Tak tak tedy ne milej zlatej, investovat budu do svého a také budu sabotovat socialistické projekty typu JEDUII. Pokud jej někdo podnikavecký potřebuje, tak ať se na něj soudruzi podnikavci složí! Já si se svou částí Tunelína vystačím.

Atom
30. březen 2021, 20:19

Nechápu jak může někdo chtít spoléhat na dovoz, zvláště nyní kdy vakcíny ukazují, že silnější pes kopuluje. Tj. když půjde do tuhého, tak každý sám za sebe.

pr
1. duben 2021, 07:16

No super, přišel jste na to, každý sám za sebe. Teď jen myšlenku rozviňte a dojdete k tomu co my. Žádný socialismus pro podnikavce! Chtějí-li, ať investují. My jsme na dobré cestě být, bude-li potřeba i sám za sebe. Bude-li výhodné budeme nadále spojeni. A o tom je svoboda, ne čekat co nám vrchnost dovolí, ale donutit ji nám sloužit! Tak že jim ukážeme že ji nepotřebujeme a pokud chce přežít, bude se muset móóóóc snažit pane správče, nebo nám bude volná.

Petr Macháček
30. březen 2021, 21:51

OZE je nestabilní jak zabezpečíme stabilitu? Poručíme větru a slunci.?

pr
1. duben 2021, 07:19

V tom s Vámi budu vést polemiku. Už 7 let mám statistiku a výkyvy v roční výrobě mé FVE jsou zanedbatelné.

T
30. březen 2021, 14:16

Kdo ma na starosti servis VTE a do jake doby? Co chvvile druha VTE stoji...a nevyrabi...

pr
1. duben 2021, 07:21

A zjistil jste si proč stojí? Že to vůbec není o servisu? Ach jo!

Petr Macháček
30. březen 2021, 21:20

Je do této prognózy započítána energetická náročnost přechodu na e-auta? Jako budou mít vliv na stabilitu přenosové sítě?

pr
1. duben 2021, 07:25

e-auta budou mít stabilizující roli. Bude-li distributor a ERÚ chtít. Z ročních přebytků výroby elektráren na území ČR se v pohodě uživí 4,3 mililiony osobních elektromobilů s nájezdem 20 000 km.

Carlos
1. duben 2021, 09:40

Jenže denní nájezd je do 20 kilometrů povětšinou, takže asi 4kWh denně. To moc nic neustabilizuje zvlášť pokud budou i ve firmách k dispozici alespoň zásuvky. A pokud lidi budou jednou za týden jezdit na nějaký supercharger tak to bude stabilizovat kulové.

Navíc pokud nebude síť v ČR zastarale založená na parních elektrárnách a nebo pokud nebudou EV nabíjet přes den, tak to může naopak síť rozhodit a bude potřeba mít na toto výkon a akumulační kapacitu. Dobré ale je že to bude v období 3. a 8. odpoledne. Takže ten výkon bude rozplizlý a ne tak vysoký.

pr
1. duben 2021, 12:36

Je to jen o ceně, ERÚ a distributorovi. Přesně jak jsem psal.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516