8. březen 2018
Načítání...
Prostředky EU pro zelenou transformaci musí být využity moudře, říká komisařka pro energetiku
Přibližně třetina z dlouhodobého rozpočtu EU a balíčku obnovy o celkové výši 1,8 bilionů EUR pro období 2021-2027 bude přidělena na investice do „zelené“ ekonomiky. Podle Kadri Simsonové, komisařky pro energetiku, se tak pozornost musí přesunout z vyjednávání o objemu prostředků přidělených pro zelenou transformaci k tomu, jak přidělenou část rozpočtu co možno nejefektivněji využít.
Investice do zelené ekonomiky
„Přirozeně chápu přání mít k dispozici ještě větší objem finančních prostředků,“ uvedla Simsonová pro server EURACTIV na konci října. „Myslím si však, že nyní je důležité rychle se domluvit ohledně balíčku obnovy [balíčku na znovuoživení ekonomiky po COVID-19, psali jsme např. zde], a aby tyto peníze byly dobře využity.”
Evropský parlament a členské státy EU nyní vyjednají o pravidlech čerpání prostředků bloku, a to jak z dlouhodobého rozpočtu EU, tak i z balíčku obnovy, o jejichž výši bylo rozhodnuto v červenci po zdlouhavém vyjednávání. Lídři 27 členských států se 21. července shodli na jejich podobě a rozdělení – fondu obnovy (2021-2023) pod názvem „Next generation EU“ bylo přiděleno 750 miliard EUR a dlouholetému rozpočtu EU pro období 2021-2027 (víceletý finanční rámec) bylo přiděleno 1074 miliard EUR.
Podle červencové dohody má 30 % prostředků putovat do „zelených“ investic, jako jsou například investice do obnovitelných zdrojů energie, renovace budov a rozvoje sítě dobíjecích stanic pro elektricky poháněná vozidla napříč Evropou.
Cílem je klimatická neutralita
Pomocí těchto investic má EU do roku 2030 dosáhnout alespoň 32% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie. Tento cíl je ovšem nastaven na snížení množství emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 40 %. Dle kalkulací Komise by podíl při schválení nového cíle, o kterém se má rozhodnout v prosinci letošního roku, nejpravděpodobněji však půjde o 55 % snížení, činil mezi 38 % až 40 %.
„Jsme si vědomi toho, že země EU mají různé výchozí pozice v přechodu ke klimatické neutralitě,“ uvedla Simsonová s odkazem na Polsko, které je silně závislé na uhlí.
Podle Franse Timmermanse, místopředsedy Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, se země závislé na fosilních palivech nemusí přeorientovat ihned na obnovitelné zdroje energie, ale mohou využít zemní plyn, a to jako odrazový můstek v přechodu k obnovitelným zdrojům a odklonu od uhlí.
COVID-19 a urychlení odklonu od uhlí
„Když jste na potápějící se lodi, držet cestující uvnitř není rozumné,“ uvedl například Jorge Nunez Ferrer, vědecký pracovník Centra pro studia evropské politiky (CEPS). „Nesnažte se pomoct sektorům, které upadají, jejich udržováním, protože nepomáháte lidem, kteří v nich jsou. Pomozte jim vykročit správným směrem.“
Podle Ferrera by měly země EU použít přidělené prostředky EU směrem k zelené budoucnosti a nikoli, aby dotovaly uhlíkově náročný průmysl, který upadá. Dle jeho názoru je nutné zavést kombinaci podmíněného a flexibilního finančního rámce, aby bylo zajištěno, že investice v budoucnu budou směřovat k silnější a odolnější ekonomice a že jednotlivé státy si musí zvolit svou vlastní strategii, jak toho dosáhnout.
Sdílejte článek prostřednictvím:
Mohlo by vás zajímat
15. říjen 2018
Cena emisních povolenek v minulém týdnu poklesla k 92 EUR/t, spekulanti pravděpodobně vybírali zisky
7. březen 2023
21. březen 2023
29. duben 2023
9. květen 2023
23. září 2023
11. květen 2024
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.