Report EK zdůrazňuje turbulentní podmínky během Q1 a rekordní podíl OZE na energetickém mixu EU

Kombinace COVID-19 a neobvykle teplého a větrného počasí během prvního kvartálu letošního roku způsobila, alespoň dle nejnovější kvartálního reportu Komise zaměřujícího se na dění na evropských trzích s elektrickou energií, vysokou volatilitu cen a turbulentní měsíce jak pro stranu nabídky, tak i poptávky. Obnovitelné zdroje energie během tohoto období zaznamenaly, také z důvodu poklesu spotřeby elektrické energie EU, rekordní podíl na výrobě elektrické energie.

Pokles spotřeby a poptávkový šok

Rozsáhlá karanténní opatření zavedená jednotlivými členskými státy EU během letošního března, jejichž účelem bylo limitovat šíření COVID-19, v kombinaci s teplou a větrnou zimou vedla k meziročnímu snížení spotřeby elektrické energie v EU o 3 % a poklesu poptávky po zemním plynu, která především ze strany průmyslového sektoru prudce klesla.

Lze očekávat, že pokles ve spotřebě bude meziročně výraznější ve druhém kvartále letošního roku, jelikož pokles poptávky po energiích vyvrcholil dle reportu v dubnu s následnou postupnou obnovou.

Spotřeba ovšem i nadále zůstává v průměru pod úrovní před krizí. Poptávkový šok, který byl k vidění např. v Itálii, Francii a Španělsku, je bezprecedentní, jak svém rozsahu, tak i délce trvání.

Rekordní výroba obnovitelných zdrojů energie

Report zdůrazňuje výraznou změnu v rozložení produkce elektrické energie – ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poklesla výroba elektřiny v případě uhlí o 38 TWh (pokles o 30 %), u plynu pak o 3 TWh. Podíl elektřiny vyrobené z uhlí, plynu a ropy během Q1 meziročně výrazně poklesl a skončil na 33 %. Oproti tomu výroba obnovitelných zdrojů energie meziročně vzrostla o 38 TWh, díky čemuž OZE zaznamenaly v prvním kvartále letošního roku nárůst o 6 % na rekordní 40% podíl na výrobě.

Hlavními tahouny nárůstu podílu OZE na vyrobené elektřině byly vodní elektrárny, především pak ve Francii, Itálii a na Pyrenejském poloostrově, které zaznamenaly nárůst ve výrobě o 17 TWh, a dále pak výroba onshore větrných elektráren, která meziročně narostla rovněž o 17 TWh.

Snížení uhlíkové stopy energetického sektoru díky COVID-19

Výrazný pokles ve využití fosilních paliv při výrobě elektrické energie, který byl z velké části zapříčiněn propadem v poptávce po elektřině v důsledku COVID-19, způsobil dle předběžných odhadů snížení uhlíkové stopy sektoru v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 20 %.

Dle reportu je tak možné, vzhledem k faktu, že trend poklesu výroby elektřiny z fosilních zdrojů pokračoval také v dubnu a květnu, že energetický sektor spěje k dvojcifernému snížení emisí CO₂ také v roce 2020 (v roce 2019 to bylo o 15 %).

Ceny komodit

V důsledku klesající poptávky a rostoucí výroby obnovitelných zdrojů energie se ceny na spotovém trhu s elektřinou propadly napříč celým kontinentem a během dubna se dostaly na rekordně nízkou úroveň. Propad forwardových produktů nebyl ve srovnání s propadem spotových cen tak výrazný, přesto se ceny na konci května dle reportu na většině evropských trzích pohybovaly pro nejbližší baseloadový roční produkt o 5 až 7 EUR/MWh níže než v roce 2019.

Průměrná spotová cena plynu na TTF byla v prvním kvartále na úrovni 9,7 EUR/MWh, průměrná spotová cena uhlí CIF ARA pak 44,1 EUR/t.

Trh s povolenkami CO₂ byl COVID-19 výrazně zasažen a likvidita na trhu dočasně výrazně poklesla. Průměrná cena povolenky během Q1 byla 23 EUR/t.