Enagas: Evropská plynárenská soustava by mohla pojmout až 10 % vodíku
Podle španělského provozovatele plynovodů, společnosti Enagas, by evropská síť plynovodů byla schopná přepravovat vodík, který by byl přimícháván do plynárenské soustavy, až do 10 % její kapacity. Uvedli to zástupci společnosti v tomto týdnu.
Španělsko plánuje mít do roku 2030 instalovány elektrolyzéry pro výrobu zeleného vodíku o výkonu 4 GW. Koncem loňského roku proto Španělsko vyzvalo developery k registraci projektů, které budou zaměřeny na výrobu zeleného vodíku. Svou vodíkovou strategii už představila například i Francie (plán na vybudování elektrolyzérů o výkonu 6,5 GW do konce roku 2030) nebo Německo (elektrolyzéry o výkonu 5 GW do 2030).
Podle vodíkové strategie EU, kterou vypracovala Evropská komise, má být do roku 2024 podpořena na území EU instalace elektrolyzérů o výkonu alespoň 6 GW a výrobní kapacitě 1 mil. tun zeleného vodíku ročně. Do roku 2030 pak má výkon elektrolyzérů na půdě EU dosahovat 40 GW a výroba až 10 milionů tun vodíku ročně.
Vzhledem k velkým plánům Komise s vodíkem ovšem existuje obava o připravenost infrastruktury.
Přepravní infrastruktura
„S určitými investicemi je evropská síť schopná transportovat 10 % zeleného vodíku,“ uvedl Antonio Llarden během prezentace hospodářských výsledků společnosti za první kvartál letošního roku.
Pro španělskou plynárenskou soustavu by se investice měly pohybovat mezi 400 až 600 mil. EUR. S investicí do úpravy plynovodů by se mohlo dle Llardena začít mezi roky 2024 až 2025. Bez významnějších investic by se schopnost plynárenské sítě přepravit vodík pohybovala okolo stávajících 2 %.
„Výměna některých kompresorů v určitých bodech by nám dovolila významně zvýšit limitní úroveň přimíchávaného vodíku do soustavy,“ uvedl Llarden.
Dohoda o přebudování jednoho přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík, již byla podepsána například mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů. Dohoda, pod názvem „msaHYc“, zahrnuje přebudování 70 km potrubí s přepravní kapacitou 20.000 m³/h.
Zástupci plynárenských společností v březnu letošního roku vyzvali Komisi k podpoře přimíchávání vodíku do plynárenských soustav, jelikož není legislativně jasně podporováno.
Mohlo by vás zajímat:
Obchod s ničením elektřiny....
1 MWh plynu cca 10 USD.
1 MWh zeleného vodíku minimálně 100 USD.
Jsem zvědav kdo bude ten minimálně 10-ti násobek platit. Mám ale taký dojem, že to budou asi spotřebitelé plynu.
Stejně je to ale geniální. Vyrobit vodík, který je nejméně 10x dražší než plyn. Přimíchat ho do plynu, uvalit na to emisní povolenku a s 80% ztrátou spálením v plynové elektrárně z toho zase vyrobit elektřinu.
Jako nápad v teoretické rovině to zní skvěle. OZE budou v době kdy o jimi vyrobenou EE nebude zájem budou vyrábět vodík, který se pak bude dále distribuovat se zemním plynem. Otázkou je jen bezpečnost a z toho vyplývající náklady. Nehledě na to, že takto koncipovaný proces se váže z obrovskými ztrátami energie. Ale to na takové fyzikální a technické maličkosti se trošku zapomíná.
Řekl jste "OZE budou v době kdy o jimi vyrobenou EE nebude zájem".
Jenže je důležité si uvědomit, že pokud tady budou elektrolyzéry, tak v tuto chvíli už o tu elektřinu zájem bude. Mnozí nechápaví, zde v těchto diskusích uvažují, že ty elektrolyzéry budou mít elektřinu zadarmo, nebo ještě lépe za zápornou cenu. Jenže když ty elektrolyzéry vykoupí přebytky, tak žádná nízká nebo záporná cena nebude.
Jinými slovy jde jen a jen o dotace o nic jiného. Z tohoto úhlu pohledu zlaté JE. Proč něco dělat jednoduše a levně, když to jde dělat složitě a draze.
Mě v tom článku děsí citace „S určitými investicemi je evropská síť schopná transportovat 10 % zeleného vodíku.“...
V České republice by to znamenalo jen na přepravní soustavě investice na kompresních stanicích v řádech jednotek miliard Kč, aby dokázaly pracovat s touto řidší a agresivnější směsí. O dalších prvcích infrastruktury nemluvě a možná by byly nutné i výměny hořáků u spotřebičů. Může se ukázat, že drahé nízkoemisní hořáky budou za pár let nepoužitelné.
Existuje i riziko, že tato dotačně ozeleněná směs nepůjde bezpečně vtláčet do zásobníků plynu, protože křehnutí oceli na vtláčecích sondách způsobené vodíkem by mohlo zničit vrty. Co se stane, až se vodík potká v zásobníku se sirnými sloučeninami? Aby vodíková epizoda nakonec neznamenala konec provozu zásobníků plynu, které kryjí 30 - 40 % spotřeby plynu v ČR, čímž by soustava ztratila značnou část své flexibility.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se