EK schválila Německu podpůrný balíček pro průmysl v hodnotě 27,5 miliardy EUR

Evropská komise schválila Německu podpůrné schéma, které má pomoci energeticky náročným odvětvím s náklady za energie. Ty znatelně vzrostly ještě před ruskou agresí na Ukrajině i v důsledku rostoucích cen emisních povolenek. Jejich cena nyní, v době plynové krize, trhá rekordy a náklady společností proto dále rostou.

Rozhodnutí Komise zapadá, jak informuje agentura Reuters, do pravidel EU zajišťujících spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném evropském trhu. Energeticky náročné sektory si však již dlouhou dobu stěžují na systém EU ETS, který je znevýhodňuje oproti společnostem, které sídlí mimo EU.

Komise navrhla právě z tohoto důvodu reformy příslušné legislativy. Součástí reforem je také mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM - Carbon Border Adjustment Mechanism). Na tom spolupracuje EU například s USA.

Hlavním účelem reforem je dovést EU ke klimatické neutralitě do roku 2050 a nesnížit přitom její konkurenceschopnost. S tím spjaté plány předpokládaly masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) a využití zemního plynu jakožto přechodného paliva. Rychle navyšující se klimatické ambice, jejíchž tempo nedokázal energetický trh kopírovat, se pak odrazily v ceně emisních povolenek a rostoucích nákladech za energie.

Ruská agrese na Ukrajině změnila situaci

V loňském roce začalo Rusko, resp. Gazprom, snižovat dodávky zemního plynu do Evropy. Analytici se tehdy domnívali, že jde ze strany Ruska o snahu uspíšit certifikaci nového plynovodu Nord Stream II a přechod z uhlí na plyn kvůli rostoucí ceně plynu zpomaloval.

Potrubní dodávky plynu z Ruska  do EU jsou nyní značně omezeny a jejich další omezení či úplné přerušení hrozí každou chvílí. EU není aktuálně schopna zajistit si alternativní dodávky plynu ani v podobě LNG, které by pokryly průměrné spotřeby z předešlých let.

Na trh se proto vrací emisně náročnější uhelné elektrárny, což povede v kombinaci se snižujícím se počtem emisních povolenek v oběhu a spekulativnímu obchodování k dalšímu zvyšování jejich cen.  Ty aktuálně atakují 100 EUR/t.

Je potřeba zcela jiné nastavení EU ETS?

Cenu na trhu s elektrickou energií tvoří závěrná elektrárna nebo jinak řečeno poslední elektrárna dodávající na trh elektřinu. Cena elektřiny vzrostla zejména z důvodu plynové krize. Je však ovlivněna i cenou povolenek. Tento nástroj má přitom EU v ruce a může jej sama ovlivňovat.

Je tak otázkou, zda si EU může dovolit do velké míry nepredikovatelný systém EU ETS, když se takto razantně změnily vstupní předpoklady a zda by nebylo výhodnější zavést například cenový strop pro povolenky. V opačném případě budou balíčky, které byly schváleny kromě Německa také v Nizozemsku nebo Finsku, stále běžnější.