Konverze uhelných elektráren pro spalování biomasy klimatu nepomůže, tvrdí studie

Vtip je v tom, že u biomasy musíte splnit několik jednoduchých pravidel, aby její spalování bylo košer:

1) biomasa musí být spalována poblíž místa, kde narostla, nesmí cestovat víc jak desítky km,

2) biomasa, která pochází např. z lesa, kde je mýtný věk 80let a porost má rovnoměrně ve všech věkových skupinách porostu plochu 8000ha, může být těžba dřevění hmoty na úrovni maximálně 100ha/rok, aby stíhala dorůstat v netěžených částech lesa hmota nová a celková bilance CO2 byla vyrovnaná - tzn. žádný nový oxid uhličitý navíc.

Z některých úvah zelených politiků mám dojem, že by zavrhli i syntetické palivo vyrobené 100%ně z bezemisních zdrojů jenom proto, že při jejich spalování vznikají emise (jejichž ekvivalent byl při jejich výrobě o měsíc dříve použit). Stejně tak jako by si neuvědomovali, že ponecháním dřevní hmoty v lese bez zpracování vznikají rozkladnými procesy emise CO2 tak jako tak ( jen s tím rozdílem, že tato hmota je mnohem lepší základ pro novou generaci lesa než když je vše odvezeno a bez vrácení alespoň popela /minerálních látek/).

Přesně tak.

Pokud má štěpka pocházet z běžného lesa, tak aby byla produkce elektřiny udržitelná, smí se každoročně spálit pouze maximálně tak 1 /80 celkové rozlohy lesa. Přitom celý ten les se nesmí použít na nic jiného než na produkci štěpky pro elektrárnu a musí se udržovat tak, aby v něm nenastávaly kalamity. Což je obtížné a drahé. Pokud se počítá s kalamitami, jako byla ta naše kůrovcová, smí se každoročně spálit ještě mnohem méně, jedna setina, jedna stopadesátina rozlohy lesa atd.

Pokud má štěpka pocházet z produkce dřevin vyšlechtěných na produkci biomasy, je možné pro udržitelný provoz spálit ročně jen něco mezi pětinou až patnáctinou rozlohy takové bioplantáže. Podle toho, za jak dlouho se vypěstovaná biomasa sklízí. Na druhé straně dřeviny vyšlechtěné pro produkci biomasy jsou investičně mnohem náročnější a vyčerpávají půdu mnohem víc než klasické lesy. Po 20 až 40 letech takové produkce se tyto dřeviny mají zlikvidovat a plochu používat nejlépe jako pole. Pokud se tam má produkce biomasy vrátit, tak bude třeba odhadem během minimálně 5 - 10 let půdu polními postupy důkladně prohnojit, obohatit půdní horizont do větší hloubky. Což znamená proti lesu další náklady, protože takové postupy na polích přinášejí menší výnosy plodin než na klasických běžně využívaných polích. Nebo dokonce žádné plodiny, například při masivním opakovaném zeleném hnojení.

Jo a ne. u velké el. máte pravdu, doprava je problém, ale u malých to tak docela neplatí. Vezměte si malé město 1000 domů. všichni topí dřevem účinnost 80% celé město je plné benzo a pyrenů, protože malé zdroje nemají čistění spalin jedno, že to tolik nesmrdí jako uhlí , ale je to rakovinotvorné. Nebo mají všichni tepelná čerpadla a mezi lesy stojí malá elektrárna s moderním čištěním paliv. Celková účinnost elektrárny je 40%, ale tepelná čerpadla mají topný faktor 3 až 6. Prakticky nulové zatížení životního prostředí popel se používá v zemědělství.

Zase to tomu Římskému klubu nebaštěte i s navijákem.

Ano, lidi umí vyrobit problémy, ale na druhou stranu je umí i nějak řešit. A umí je řešit klidně i tak aby to pro ekonomiku mělo plusové znaménko a pro ŽP v nejhorším bylo nulou, spíš ale taktéž kladné.

Vezměme si třeba situaci u nás po těžbě uhlí. Už teď je tam mnohem víc místa pro hnízdění dravců a po zatopení vzniknou jezera, která ně,která mohou být, některá ne, přímo spojená s řekami a budou na nich ještě možná velké přečerpávačky, které by mohly dosáhnout výkonu klidně 6GW a kapacity 48-60 GWh.

V Egyptě, no dobře, tam by bylo prvně potřeba udělat velký biologicko-geologický průzkum a simulace, se nabízí vytvoření "Katarského moře", nové velké vodní plochy s denním výparem v milionech kubíků, průplavem a velkou přečerpávací hydroelektrárnou, tím se nejenom podaří vytvořit místo pro napojení VtE a FVE do sítě, ale také se zvýší vlhkost a pravděpodobnost srážek, sníží teplota v okolí, vytvoří místo pro rybolov a postaví-li se zdymadla, pak se mohou otevřít nové přístavy dost ve vnitrozemí i velké lodě, teoreticky až k El Aragu, nějakých 400 km od Alexandrie. Něco zanikne, něco vznikne.

Pokud postavíte v Izraeli soustavu povodňových kanálů, kterými přetnete rozvodí mezi Středozemním a Mrtvým mořem a převedete přebytečnou vodou ze strážek, kterou nebudete schopen jinak zpracovat, do povodí Jordánu, ale ještě lépe Galilejského jezera, tak můžete částečně kompenzovat problémy, které vznikly v důsledku lidské činnosti. Například lze postavit 8-11km dlouhý převaděč u města Afula z povodí Kishon do povodí Jordánu, kterýms se převede jinak nevyužitelný povodňový průtok a využitá koryta na druhé straně to trochu "propláchne".

Něco vždy při činnosti vzniká a něco zaniká, teď je třeba aby to co vznikne mělo vyšší kvality než to co zaniká.

Měl byste nějaký zdroj na těch 6 GW? Když jsme to tu řešili před rokem dvěma, vypadalo to na dvě přečerpávačky kolem 500-600MWe se spodním jezerem po dolu ČSA...

Líp jsem to spočítal ;) Vzal jsem do úvahy i Bílinu a Nástup-Necharnice (tam by se musel jenom vykopat dostatečně široký a hluboký kanál v místě Lužického potoka pro spojení nádrží)

Ono když se na to podíváme, tak zde (50. 5745578N, 13. 4501597E) uvažuji nádrž asi 30m hlubokou kopírující okrajem kótu 900m. n. m., provozní doba 10h, spád je tam pak asi 700m, z toho mi vychází průtok nějakých 350-400 kubíků za vteřinu. Ano, můžeme si s tím různě hrát, ale musí se pak zjistit ideální poměr mezi cenou, počtem možných cyklů atd. Jinak počítám s tím že se tomu nějak režim spodní nádrže přizpůsobí. Loni tam byl myslím totiž limit přímého spojení s Bílinou, což mezi tím z oficiálních plánů vypadlo. Takže nějakých 1.5m změny hladiny nebude asi takový problém. Pokud by Bílina měla být spojena přímo s hladinou jezera ČSA, tak se to neobejde bez převaděče z Nechranic. Výpar, pokud by se všechna jezera v povodí Bíliny napojila přímo, by byl obrovský, samozřejmě je lze připojit i přes stavidla tak, aby v případě příliš nízkého průtoku bylo možné je odstavit.

Pro PVE Bílina by byla nádrž někde zde 50.6546447N, 13.6631486E

Pro Nechranice někde u Křimova.

Když to vezmu odhadem, tak se na těch 6GW a 60GWh dostaneme celkem snadno.

A když jsem tu zmínil možnost, /nutnost v některém případě převádět vodu z Nechranic do Bíliny, což by bylo na 13km dlouhý tunel, tak se to může rovnou napojit na lom Vršany.