Ruský plynárenský gigant Gazprom se odvolal proti pokutě ve výši 6,5 mld. €, kterou firmě uložil polský antimonopolní úřad, informuje o tom server <a href="https://www.reuters.com/article/russia-nordstream2-poland-appeal/gazprom-files-appeal-in-poland-against-hefty-nord-stream-2-fine-idUSL1N2HQ2HS">Reuters</a>. Pokuta byla vyměřena i dalším evropským společnostem zapojeným do projektu.
Gazprom oznámil, že minulý týden <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/11/06/10572046/russian-gas-producer-gazprom-appeals-nord-stream-2-fine">podal odvolání</a> u polského soudu ohledně pokuty, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/polsko-vymerilo-ruskemu-gazpromu-rekordni-pokutu-za-nord-stream-2">kterou mu vystavilo Polsko</a> za výstavbu plynovodu <a href="https://www.gazprom.com/projects/nord-stream2/">Nord Stream 2</a> bez jeho souhlasu.
Pokutu ve výši 28 mld. Zlotých (6,5 mld. €) udělil polský antimonopolní úřad šesti firmám, které jsou zapojené do projektu. Jedná se o Gazprom, francouzskou Engie, rakouskou OMV, britsko-holandskou Shell, německý Uniper a Wintershall. Kromě Gazpromu podaly odvolání taktéž Uniper a OMV. Další partneři o tomto kroku stále uvažují.
<blockquote>„Nemůžeme komentovat rozhodnutí polského antimonopolního úřadu ohledně akcionářů a finančních investorů v projektu Nord Stream 2. Cílem Nord Stream 2 je posílení bezpečnosti zásobování plynu celého trhu EU, což má přispět k vytvoření likvidnějšího, propojenějšího a konkurenceschopnějšího trhu s plynem v Evropě,“ uvádí mluvčí Nord Stream 2.</blockquote>
Jak <a href="https://www.neweurope.eu/article/polish-fine-against-gazprom-over-nord-stream-2-unlikely-to-ever-be-paid/">uvádí</a> Katja Yafimavová z oxfordského ústavu pro energetiku, reálně se neočekává, že některý z účastníků by tuto pokutu reálně zaplatil (jedná se o pokutu ve výši téměř 70% odhadovaných nákladů na výstavbu plynovodu). Ovšem jedná se o další překážku, kterou budou muset investoři vyřešit.
Důležitější je ovšem v tuto chvíli postoj Německa a zda se rozhodne pro uvalení sankcí jako reakce na kauzu otráveného ruského politika Navalného. Kancléřka Merkelová sice čelí nátlaku i v rámci vlastní strany, nicméně žádné sankce zatím proti Rusku a tedy ani proti projektu Nord Stream 2 uvaleny nebyly a předpokládá se, že vzhledem k energetickým zájmům Německa ani uvaleny nebudou.

Evropská Unie

Gazprom se odvolal proti miliardové pokutě za projekt Nord Stream 2

Větší rozvoj využívání vodíku v Česku lze očekávat například v energetice nebo dopravě. Světová poptávka po tomto plynu roste, prioritou Evropské komise je takzvaný zelený vodík vyrobený z elektrolýzy vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Na dnešní webové konferenci pořádané Aliancí pro energetickou soběstačnost (AliES) se na tom shodli odborníci, kteří oblast sledují.
AliES v podkladech pro dnešní diskusi připomněla, že kromě energetiky a dopravy slouží vodík v chemickém průmyslu nebo kovohutích. Hojně se využívá jako meziprodukt pro výrobu čpavku a syntetického metanu. Světová poptávka po něm se mezi lety 1980 a 2018 více než ztrojnásobila &#8211; v roce 2050 má pokrývat až 24 procent světové poptávky po energii a tvořit trh o velikosti 630 miliard eur (asi 17 bilionů korun) ročně, uvedla platforma.
Náklady na pořízení elektrolyzéru podle ní klesly v posledních deseti letech o 60 procent a podle Evropské komise mají do roku 2030 klesnout ještě o polovinu na 450 eur za kilowatthodinu. Podle mezinárodních organizací tak v místě levné elektřiny vyjde kilogram vodíku na konci tohoto desetiletí na 1,1 až 2,4 eura (29,6 až 64,5 koruny).
<blockquote>&#8222;Výroba zeleného vodíku pomůže energetické soběstačnosti a udržitelnému rozvoji i v České republice. Množství vyrobené elektřiny silně ovlivňují roční období a výkyvy počasí. Letní měsíce jsou pravidelně přebytkové a zelený vodík dává ekonomický smysl právě v době přebytku elektřiny,&#8220; řekl dnes analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Madej.</blockquote>
Atraktivitu zeleného vodíku podle AliES potvrzují masivní investice. Německá společnost Sunfire, v níž má podíl i ČEZ, je jedním ze šesti investorů, kteří v nizozemském Rotterdamu postaví vysokoteplotní elektrolyzér o výkonu 2,6 megawattu (MW). V severoněmeckém Heide pak má ve spolupráci s německou vládou a EU vzniknout elektrolyzér s výkonem 30 MW. Žádná z těchto staveb se podle platformy ale nemůže rovnat projektu <a target="_blank" href="https://www.youtube.com/watch?v=HU7F3BU3jpo">NorthH2</a>, který má být v roce 2027 spuštěn na severu Nizozemska. Konsorcium firem Gasunie, Shell a Groningen Seaports tam postaví větrnou farmu a zařízení s kapacitou 200 MW a výrobou 800.000 tun zeleného vodíku ročně.
V Česku by elektrolyzéry mohly podle dnešních řečníků vzniknout například na Ústecku nebo na Karvinsku. &#8222;Zelený vodík můžeme v Česku využít pro čistou mobilitu nebo jako dlouhodobou zásobárnu energie,&#8220; řekl dnes majitel společnosti Adler Czech Martin Hausenblas. K přepravě vodíku je podle něj mimo jiné uzpůsoben plynovod Gazela na severozápadě Čech.
Aktuálně se v Česku využívá převážně takzvaný šedý vodík, vyrobený z fosilních paliv. Na každou tunu šedého vodíku připadá podle AlieES devět až deset tun emisí oxidu uhličitého. Pokud je zařízení způsobilé vyprodukované emise zachytit, je vodík označován jako modrý. Tradiční vodík používá například ČEZ k chlazení velkých generátorů v jaderných elektrárnách.
Petrochemický holding Unipetrol plánuje v příštím roce otevřít na svých pumpách Benzina první plnící stanice vodíkem, který vzniká při zpracovávání ropy v rafinériích firmy. V Praze na Barrandově a v Litvínově začne jejich stavba ještě letos. &#8222;Zároveň se zabýváme konkrétními projekty efektivní výroby takzvaného zeleného vodíku z alternativních zdrojů, tedy bez uhlíkové stopy, například elektrolýzou vody za využití elektrické energie získané z fotovoltaických článků,&#8220; uvedl na dnešní akci ředitel strategie Unipetrolu Martin Gajdoš.
Nyní v Česku žádné vozy na vodík nejezdí, příští rok začne nabízet Toyota svůj první sériový vůz na vodík Mirai. Do roku 2030 by v zemi podle ministerstva průmyslu mohlo jezdit 60.000 až 90.000 aut na vodíkové články.

Plynárenství

Experti: Vodík má v Česku potenciál v energetice nebo dopravě

Chilská vláda stanovila pro svou zemi ambiciózní cíl stát se jedním z nějvětších globálních vývozců „zeleného“ vodíku do konce této dekády. Země by tímto způsobem mohla podle tamního prezidenta Sebastiana Pinera využít obrovský potenciál obnovitelných zdrojů energie. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/110320-chile-aims-to-become-major-hydrogen-producer-by-2030" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Platts</a>.
Chilský prezident Sebastian Pinera při své zahajovací řeči v rámci virtuálního Green Hydrogen Summit uvedl, že rekordní úroveň slunečního záření znamená, že se Chile může stát nejefektivnějším producentem „zeleného“ vodíku, a může tak vykompenzovat vzdálenost země od hlavních trhů.
Ministr energetiky Juan Carlos Jobet při zveřejnění chilské vodíkové strategie uvedl, že aby došlo k naplnění ambiciózního cíle Chile, cílí chilská vláda na vybudování elektrolyzérů o celkovém instalovaném výkonu 5 GW do roku 2025 a následně 25 GW do roku 2030. Hodnota exportovaného vodíků či derivátů by tak v roce 2030 mohla činit 2,5 miliardy dolarů ročně.
Ministr dále při panelové diskuzi se zástupci Kanady, Evropské unie, Německa a Spojeného království dodal, že Chile bude pro splnění svých cílů potřebovat vzájemnou spolupráci.
<blockquote>„Potřebujeme odběratele, potřebujeme technologii a potřebujeme země, aby k nám přišly a investovaly,“ uvedl Jobet.</blockquote>
<h2>Zahraniční investoři a pilotní projekt</h2>
Aby chilská vláda přilákala zahraniční investory, plánuje vytvoření tří mezinárodních konsorcií, kdy každé z těchto konsorcií by mělo vybudovat alespoň 1 GW kapacity elektrolyzérů. Cílem této iniciativy je, aby v roce 2025 byly v provozu minimálně dva komplexy produkující 200 tisíc tun „zeleného“ vodíku ročně.
<a href="https://oenergetice.cz/plyn/oznamen-pilotni-projekt-vyrobu-zeleneho-vodiku-chile" target="_blank" rel="noopener">První zahraniční investice v této oblasti již přitom byla oznámena</a>. Jedná se o pilotní projekt italské energetické společnosti Enel, která ve spolupráci se společností AME a dalšími společnostmi plánuje do roku 2022 realizovat v Chile pilotní projekt na výrobu zeleného vodíku. Projekt zahrnuje elektrolyzér o výkonu 1,25 MW, který má být napájen elektřinou z větrné turbíny o výkonu 3,4 MW.
<a href="https://www.enel.cl/en/stories/a202009-green-hydrogen.html" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl Enel</a>, Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že by v Chile mohlo být v budoucnu ročně vyráběno až 160 milionů tun „zeleného“ vodíku. Pro srovnání, <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/kvuli-koronaviru-klesne-letos-i-spotreba-vodiku-pristi-dekade-ma-vsak-rust" target="_blank" rel="noopener">současná globální spotřeba vodíku nedosahuje ani polovinu této hodnoty</a>.
Autor úvodní fotograie: Joseph Brent (flickr)

Obnovitelné zdroje

Chile se chce stát jedním z největších exportérů "zeleného" vodíku na světě

Spojené státy americké v posledních letech výrazně navýšily domácí těžbu zemního plynu, pro který nyní tamní společnosti hledají nová odbytiště. Jedním z nich by se mohla stát i Francie, avšak tamní energetická skupina Engie vyjednávání o dodávkách plynu v tomto týdnu ukončila. Ještě předtím však jeden ze senátorů USA varoval francouzského prezidenta, že intervence ze strany francouzské vlády s úmyslem potenciální dohodu shodit ze stolu by mohla mít důsledky pro budoucí obchodní vztahy obou zemí.
Břidlicová revoluce otevřela americkým těžařům rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, jejichž těžba v USA v posledních letech výrazně vzrostla. V případě zemního plynu tamní těžba navzdory značnému růstu výroby elektřiny z plynu převyšuje poptávku, a tak společnosti hledají odběratelé i na jiných kontinentech, kam může plyn proudit ve zkapalněné podobě (LNG).
Jedním z takových trhů se v následujících letech může stát Vietnam, kde <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/usa-upevnuji-spolupraci-vietnamem-oblasti-energetiky-zeme-chteji-dodavat-plyn/" target="_blank" rel="noopener">americké společnosti během nedávného obchodního fóra uzavřely řadu dohod</a> v oblasti dodávek energetických zařízení a rozvoje infrastruktury, což má USA otevřít cestu pro dodávky plynu.
Podobně se americká společnost NextDecade, developer terminálu Rio Grande pro vývoz LNG, snažila probojovat na francouzský trh. V jednání byla 20letá dohoda na dodávky zkapalněného plynu s polostátní francouzskou energetickou skupinou Engie o hodnotě 7 miliard dolarů. <a href="https://www.reuters.com/article/usa-france-lng/update-1-u-s-senator-warns-frances-macron-over-gas-exports-deal-delay-idUSL1N2HO4WK" target="_blank" rel="noopener">Podle agentury Reuters</a> a dalších médií však francouzská vláda údajně požádala Engie o pozdržení podpisu dohody s ohledem na obavy dopadu těžby břidličného plynu na životní prostředí.
Francouzská vláda minulý měsíc rovněž uvedla, že přestane poskytovat státní záruky na projekty spojené s „více znečisťujícími“ formami ropy, včetně břidličné ropy. Od roku 2025 poté státní záruky pro ropné projekty zruší zcela, od roku 2035 má dojít i na zemní plyn. Reakce ze strany představitelů Spojených států na sebe nenechala dlouho čekat.
<blockquote>„Pokud jsou zprávy pravdivé, tato intervence by mohla mít negativní dopad na budoucí obchod mezi našimi dvěma velkými zeměmi,“ uvedl podle agentury Reuters americký senátor Kevin Cramer v dopise adresovaném prezidentovi Francie Emmanuelu Macronovi.</blockquote>
Podle senátora USA i při rostoucí těžbě plynu postupně snižují emise metanu. Podobný dopis podle Reuters zaslalo Macronovi i 24 členů dolní komory kongresu, ve kterém zmiňují zjištění vládních laboratoří, že vývoz zkapalněného plynu z USA do Evropy údajně zanechává nižší uhlíkovou stopu než dovoz plynu pomocí plynovodů z Ruska.
<h1>Varování se minulo účinkem</h1>
Varování a prosby ze strany amerických zákonodárců se ovšem minuly účinkem, jelikož společnost Engie v tomto týdnu <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/110320-frances-engie-pulls-out-of-talks-for-us-lng-import-deal-with-nextdecade-company" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts oznámila, že vyjednávání s NextDecade ukončila</a>. Kromě francouzské vlády na společnost vyvíjely tlak i ekologické organizace, jelikož by tato dohoda nebyla v souladu s francouzskými klimatickými cíli.
<blockquote>„Engie se rozhodla nepokračovat v obchodních jednáních se společností NextDecade na téma projektu dodávek plynu. Další komentáře nebudeme poskytovat,“ uvedla francouzská společnost ve vyjádření zaslaném serveru S&amp;P Global Platts.</blockquote>
NextDecade podle Platts plánuje učinit konečné rozhodnutí o investici v následujícím roce, harmonogram se však již několikrát změnil. Prozatím developer uzavřel pouze jednu 20letou dohodu se společností BP na odběr 2 milionů tun LNG ročně. Pro rozhodnutí o investici do dvou až tří zkapalňovacích linek by však potřebovala zajistit odběratele pro dalších 9 milion tun ročně.
Autor úvodní fotografie: <a class="mw-redirect" title="User:JoachimKohlerBremen" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:JoachimKohlerBremen" target="_blank" rel="noopener">JoachimKohlerBremen</a>

USA tlačí na export plynu do Francie: Americký senátor varoval Macrona, aby jednání nezdržoval

Podle nově vydaného energetického výhledu agentury BloombergNEF <a href="https://about.bnef.com/blog/emissions-and-coal-have-peaked-as-covid-19-saves-2-5-years-of-emissions-accelerates-energy-transition/">(New Energy Outlook 2020 – NEO 2020)</a> působení pandemie COVID-19 ušetří až 2,5 roku vyprodukovaných emisí v energetice do roku 2050 v důsledku prudkého poklesu poptávky po energii.
Své projekce na příštích 30 let zakládá BNEF na modelování s vlastním scénářem ekonomické transformace (Economic Transtion Scenario). Dle tohoto scénáře dosáhly emise ze spalování paliv svého vrcholu v loňském roce a letos v důsledku pandemie Covid-19 se očekává snížení emisí přibližně o 8 %. S hospodářským oživením emise v energetice opět vzrostou, ale již nikdy nedosáhnou úrovně z roku 2019 a v rozmezí let 2027-2050 budou emise klesat tempem 0,7 % ročně.
Tento předpoklad je založen na značném nárůstu výroby elektřiny z větrné a solární energie (celosvětově o 56 %), přechod na elektrická vozidla a zlepšení energetické účinnosti v různých průmyslových odvětvích. Předpokládá se, že nově instalované větrné a solární elektrárny společně s bateriemi se budou podílet až na 80 % z 15,1 bilionů dolarů investovaných do nové energetické kapacity v příštích 30 letech. Do přenosové a distribuční sítě bude do roku 2050 investováno dalších 14 bilionů dolarů.
<h2>Pokles uhlí a ropy, růst zemního plynu</h2>
Podle výhledu BNEF dosáhne uhelná energetika v Číně svého maxima v roce 2027, tři roky poté by se tak mělo stát také v Indii. Do roku 2050 by pak celosvětově výroba elektřiny z uhlí měla klesnout na 12 %.
Celková poptávka po ropě vyvrcholí v roce 2035 a poté bude meziročně klesat o 0,7 % až se v roce 2050 vrátí na úroveň z roku 2018. <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/bnef-prodeje-elektromobilu-letos-prudce-klesnou-dlouhodobe-vyhlidky-vsak-zustavaji-nemenne">Předpokládá se, že elektrická vozidla dosáhnou počáteční cenové parity s vozidly se spalovacím motorem okolo roku 2025</a>. Následné zvýšení poptávky po elektrických vozidlech ukousne velkou část koláče spotřeby ropy, který se jinak skládá z letectví, lodní dopravy a petrochemie.
Naproti tomu plyn bude jediným fosilním palivem, které v průběhu výhledu nadále poroste. Meziročně až o 0,5 % s celkovým zvýšením spotřeby plynu <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/bnef-elektrifikace-muze-snizit-emise-co2-doprave-budovach-prumyslu-evrope-60-roku-2050">v budovách o 33 %</a> a v průmyslu o 23 % do roku 2050. Nárůst je zapříčiněn neexistencí nákladově konkurenceschopné nízkouhlíkové alternativy.
<blockquote> „Naše projekce energetického systému se pro obnovitelné zdroje staly ještě optimističtějšími než v předchozích letech, založených pouze na dynamice nákladů. To, co letošní studie zdůrazňuje, je obrovská příležitost pro nízkouhlíkovou energii, která by pomohla dekarbonizovat dopravu, budovy a průmysl – jak přímou elektrifikací, tak zeleným vodíkem,“ uvedl Seb Henbest, hlavní ekonom společnosti BNEF a hlavní autor analýzy.</blockquote>
Prognóza BNEF tvrdí, že navzdory pokroku v energetické transformaci a poklesu energetické poptávky způsobené Covid-19 současný stav stále směřuje k zvýšení teploty o 3,3 stupně Celsia do roku 2100.
<blockquote>„Abychom udrželi globálního nárůstu teploty hluboko pod dvěma stupni, museli bychom od nynějška každý rok snižovat emise o 6 % a pro snížení oteplování na 1,5 stupně o 10 % ročně,“ uvedl Matthias Kimmel, hlavní analytik společnosti BNEF a spoluautor zprávy.</blockquote>
<h2>Alternativní klimatický scénář za 130 bilionů dolarů</h2>
Vedle scénáře ekonomické transformace agentura letos vytvořila ještě alternativní klimatický scénář. Tento scénář si klade za cíl prozkoumat možnost vydat se na cestu čisté elektřiny a zeleného vodíku k udržování nárůstu globální teploty hluboko pod 2 stupni.
Scénář pracuje s nízkouhlíkovou energetickou ekonomikou dodávající 100 000 TWh čisté elektřiny do roku 2050. To je pětinásobek dnešní celosvětové dodávky elektřiny a vyžadoval by energetický systém o celkové kapacitě 6-8krát větší. Dvě třetiny této energie by šly na přímé dodávky elektřiny v dopravě, budovách a průmyslu, zbývající třetina na výrobu vodíku.
<a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">Aby zelený vodík</a> dodával necelou čtvrtinu konečné spotřeby energie, bylo by zapotřebí dalších 36 000TWh elektřiny. Kdyby tento zelený vodík byl vyprodukován pomocí větrných a fotovoltaických elektráren, bylo by za potřebí instalovaného výkonu 14 TW, který odpovídá pokrytí 3,5 milionů kilometrů čtverečních – oblast zhruba o velikosti Indie.
Podle BNEF by vydání se tímto směrem vyžadovalo investice v rozmezí mezi 78 až 130 bilionů dolarů.

Emise CO2

BNEF: Emise a uhlí dosáhly svého vrcholu, působení COVID-19 ušetří až 2,5 roku emisí

Přední americké ropné firmy ExxonMobil a Chevron se ve třetím čtvrtletí propadly do ztráty. Přispěla k ní zejména pandemie způsobená šířením nového koronaviru, která snížila poptávku po ropě i cenu suroviny. Čistá ztráta Exxonu činila 680 milionů USD (15,9 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 3,17 miliardy USD loni. Chevron vykázal ztrátu 207 milionů USD (4,8 miliardy Kč) po loňském zisku 2,9 miliardy USD. Vyplývá to z dnešních zpráv obou firem.
ExxonMobil, který je v USA jedničkou na trhu s ropou, vykázal ztrátu už třetí čtvrtletí za sebou. Výnosy se snížily o 29 procent na 46,2 miliardy USD (1,1 bilionu Kč).
Exxon tento týden uvedl, že zruší zhruba 15 procent pracovních míst. Část investorů se obávala, že firma sníží dividendu, podnik ale uvedl, že ji zachová na 87 centech za akcii. Naznačil tak, že to bude poprvé od roku 1982, kdy ji za celý rok nezvýší.
Konkurenčnímu Chevronu se podařilo vykázat zisk bez mimořádných položek, i když ten klesl na 201 milionů USD z loňských 2,9 miliardy USD. Pomohlo mu výrazné snížení výdajů a investic do nových projektů. Těžba ale o sedm procent klesla, výnosy se snížily o 31 procent na 24 miliard USD (skoro 561 miliard Kč).
Výsledky obou firem se zlepšily ve srovnání s předchozím kvartálem, kdy oba podniky dohromady vykázaly ztrátu devět miliard USD, upozornila agentura AP. Finanční ředitel Chevronu nicméně uvedl, že zatím je brzy na prohlášení, že to nejhorší má podnik z hlediska poklesu poptávky po ropě související s pandemií už za sebou. Výhled spotřeby bude podle něj záviset na tom, jak se bude jednotlivým zemím dařit dostat pandemii pod kontrolu, což se zatím neví.
Ropné firmy letos byly nuceny výrazně snížit rozpočtové výdaje. Mohl za to propad poptávky po ropě i cen v reakci na pandemii covidu-19. Ceny ropy jsou nyní proti stejnému období loni nižší zhruba o 40 procent.

Společnosti

Ropné firmy ExxonMobil a Chevron mají kvůli pandemii ztrátu

Spojené státy americké v posledních letech intenzivně navyšují těžbu zemního plynu, se kterou roste i jeho vývoz na zahraniční trhy. U příležitosti Indo-pacifického obchodního fóra tak americké společnosti uzavřely s obchodními partnery z Vietnamu a dalších asijských zemí řadu dohod v oblasti rozvoje energetické infrastruktury, které mají USA rovněž otevřít cestu k dodávkám zemního plynu.
Většina z uzavřených dohod <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/102920-us-boosts-energy-infrastructure-push-in-vietnam-with-raft-of-lng-to-power-deals" target="_blank" rel="noopener">se podle serveru S&amp;P Global Platts</a> týká již stávajících projektů v různých fázích. Vietnam se v současné době potýká s klesající domácí těžbou plynu, která by mohla být překážkou pro tamní intenzivní hospodářský růst. Dohody podle serveru zahrnují zejména projekty v oblasti dodávek energetických zařízení či financování rozvoje energetické infrastruktury, což Spojeným státům rovněž pomůže s exportem zkapalněného zemního plynu (LNG) na Vietnamský trh.
Příkladem může být podpis memoranda o porozumění mezi dceřinou společností americké ExxonMobil, japonským výrobcem elektrické energie JERA a městem Hai Phong ležícím na vietnamském pobřeží o integrovaném LNG-to-power projektu. <a href="https://www.jera.co.jp/english/information/20201028_545" target="_blank" rel="noopener">Společnosti se se zástupci města domluvily na rozšíření spolupráce v prozkoumání příležitostí rozvoje tamního trhu s plynem</a>, včetně výstavby terminálů na dovoz LNG a plynových zdrojů.
Představitelé společnosti ExxonMobil vyjádřili zájem o vybudování těchto zařízení již v červnu při telefonickém hovoru s vietnamským premiérem. Terminál na dovoz plynu a elektrárny o instalovaném výkonu až 4 GW by mohly zahájit provoz mezi lety 2025 až 2030.
<blockquote>„Hai Phong se industrializuje rychlým tempem s ročním růstem přes 20 %. Proto roste naše roční spotřeba elektrické energie a očekává se, že se mezi lety 2020 a 2030 zdvojnásobí,“ uvedl Nguyen Van Tung, předseda lidového výboru Hai Phongu.</blockquote>
Další spolupráci navázaly i společnosti General Electric a vietnamská VinaCapital. V rámci memoranda o porozumění má GE poskytnout plynové turbíny a další zařízení pro výstavbu paroplynové elektrárny v jižní provincii Long An, která má rovněž odebírat plyn z LNG terminálu. Projekt o instalovaném výkonu 3 GW má nahradit původní projekt na vybudování uhelné elektrárny, který byl zrušen z obav na jeho dopad na životní prostředí.
Kromě uvedených memorand byla navázána spolupráce na dalších několika projektech LNG terminálů spojených s výrobou elektřiny z dováženého plynu.
<h2>K rozvoji vietnamské energetické infrastruktury přiloží ruku i americká vláda</h2>
Kromě soukromého sektoru přispějí k rozvoji energetické infrastruktury ve Vietnamu i americké vládní agentury. Během obchodního fóra oznámila Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) <a href="https://www.usaid.gov/vietnam/press-releases/oct-28-2020-united-states-launches-program-accelerate-vietnam-energy-security" target="_blank" rel="noopener">spuštění nového pětiletého programu o hodnotě 36 milionů dolarů</a>, který má ve Vietnamu urychlit rozvoj využívání nízkoemisních zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/people/40132991@N07" target="_blank" rel="noopener">Ken Hodge</a>

Energetika v zahraničí

USA upevňují spolupráci s Vietnamem v oblasti energetiky, do země chtějí dodávat plyn

<a href="https://www.smart-energy.com/industry-sectors/policy-regulation/methane-in-europe-new-requirements-for-the-energy-sector/?fbclid=IwAR1L4tnccWhbCxs_6LKQAuteJZGJogtroU4hWOj0ZffljUQPaH1h0fdRZJg">Metan je nyní v centru pozornosti</a> Evropské komise díky nově vydané strategii na snižování emisí tohoto plynu, který má druhý největší dopad na klima po oxidu uhličitém. <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/eu_methane_strategy.pdf">Nová metanová strategie EU</a> uloží aktérům v energetickém odvětví nové požadavky na reporting a detekci úniků plynu.
EU si dlouhodobě klade za cíl snižování emisí skleníkových plynů. Doposud ovšem neexistovala strategie zaměřená na snižování antropogenních emisí metanu, tedy emisí související s lidskou činností. Tyto emise představují celosvětově přibližně 59 % emisí metanu, přičemž asi polovina z nich je vyprodukována v zemědělství, 25 % z odpad a zbytek z velké časti v energetice (19 % v EU, v některých částech světa však až 30 %). Zbývajících 41 % emisí má biogenní povahu nebo pochází z přírodních zdrojů jako jsou mokřady a lesní požáry.
<blockquote>„Přijali jsme naši první strategii na řešení emisí metanu od roku 1996,“ říká komisařka pro energetiku Kadri Simsonová. „Odvětví energetiky, zemědělství a odpadové hospodářství sehrávají důležitou roli, v energetice je však možné snížit emise nejrychleji a s nejnižšími náklady.“</blockquote>
V dosavadní strategii pro ostatní emise (bez CO2) se počítalo se snížením emisí metanu o 29 % do roku 2030 v porovnání s rokem 2005. Prognózy EU však naznačují, že je třeba výhled zvýšit až na 35–37 % tak, aby bylo možné dosáhnout zrychleného snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Globálním snížením antropogenních emisí metanu o 50 % během příštích 30 let může celosvětově snížit teplotu o 0,18 °C do roku 2050.
<h2 style="text-align: left;">Více než polovina emisí metanu v energetice je způsobena úniky v ropném a plynárenském průmyslu</h2>
Hlavními zdroji produkce metanu v energetice jsou podle strategického dokumentu úniky z výroby fosilních paliv a následně v přenosových a distribučních soustavách. Podle současných odhadů tvoří 54 % emisí metanu v energetice uniklé emise z ropného a plynárenského sektoru, 34 % uniklé emise z uhelného sektoru a 11 % z bytových a ostatních odvětví.
Rozsah opatření týkajících se metanu v energetice pokrývá celý dodavatelský řetězec ropy, zemního plynu a uhlí. Zahrnuje také zkapalněný zemní plyn, skladování plynu a biometan zaváděný do plynových systémů.
V rámci této strategie Evropská komise předloží v roce 2021 legislativní návrhy týkající se povinného měření, hlášení a ověřování všech emisí metanu. Rovněž budou předloženy návrhy týkající se povinnosti zlepšit detekci úniků a opravy na celé infrastruktuře fosilních plynů, jakož i na jakékoli jiné infrastruktuře, která produkuje, přepravuje nebo využívá fosilní plyn. Mezi další návrhy strategie patří zřízení mezinárodního observatoře emisí metanu a lepší satelitní monitorování emisí z vesmíru.
<h2>Příležitost pro bioplyn</h2>
Strategie také zpracovává potenciál využití nerecyklovatelného lidského a zemědělského odpadu v anaerobních digestořích k výrobě bioplynu, který přispívá ke snížení emisí metanu z anaerobního rozkladu v přírodě.
Dokument uvádí, že Komise má v úmyslu poskytnout cílenou podporu k urychlení rozvoje trhu s bioplynem z udržitelných zdrojů (např. hnůj nebo organický odpad a zbytky), prostřednictvím budoucích politických iniciativ.
Již nadcházející revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie by měla zahrnovat regulační rámec pro trh s bioplynem. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/do-plynarenske-site-v-cr-se-bude-cim-dal-vice-vtlacet-i-biometan/">Český plynárenský svaz již dříve tento měsíc oznámil že do roku 2030 by mělo být do plynárenských sítí v Česku ročně dodáváno až 500 milionů metrů krychlových biometanu.</a>
Zdroj úvodní fotografie: Evropská komise

Evropská komise vydala metanovou strategii

Spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) na referenčním trhu v severní Asii – JKM (Japan Korea Marker), <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/jkm-hits-one-year-high-on-lng-supply-disruptions-winter-buying/">dosahují takřka svého ročního maxima</a> uprostřed zvýšené poptávky vyvolané předpovědí chladné zimy a četnými výpadky v dodávkách.
Spotová cena LNG na JKM se pohybuje od 16. října tohoto roku těsně pod svým ročním maximem, a to na hodnotě okolo 6,613 $/MMBtu. Jde tedy o více než trojnásobek hodnoty od historického minima, které bylo k vidění 28. dubna letošního roku, a které dosáhlo až na hodnotu 1,825 $/MMBtu. O problémech trhu s LNG v letošním roce jsme psali <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/problemy-trhu-lng-spotove-ceny-asii-jsou-rekordne-nizke-konkurenceschopnost-americkeho-plynu-klesa">zde</a>.
Roční maximum je dosud z 23. října 2019 a činí 6,668 $/MMBtu, jak ukazují údaje Plattsu.
<img class="alignnone size-full wp-image-88919" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/20201020-lng-price-platts-jkm.gif" alt="" width="485" height="256" />
<h2>Nejistota na straně produkce</h2>
Na straně dodávky přispěl k býčímu trendu výpadek zkapalňovacího zařízení v Hammerfestu od společnosti Equinor, nejistota produkce spojená se stávkami v Norsku, přerušení dodávek ze zkapalňovacích zařízení v USA kvůli hurikánům Laura a Delta a rovněž nedávné problémy nigerijského zkapalňovacího zařízení.
Hammerfest LNG není v provozu od 28. září, kdy v tomto závodě propukl požár. Opětovné spuštění provozu se očekává až v lednu 2021.
Snížené dodávky plynu do kontinentální Evropy z Norska způsobené <a href="https://oenergetice.cz/ropa/stavka-v-norskem-ropnem-sektoru-po-deseti-dnech-konci">stávkami ropných pracovníků</a> zvedly ze začátku října cenu dodávky plynu na nejbližší měsíc na evropském benchmarku TTF o více než 13 % na cenu z 19. října pohybující se okolo 5,136 $/MMBtu.
Hurikány Laura a Delta narušily dodávky z exportních zařízení Cameron a Sabine Pass. Dle dat Plattsu klesl sedmidenní klouzavý průměr vývozu z obou terminálů celkově z 97,4 milionů m³/den ze začátku října na 43,3 milionů m³/den z 20. října.
Rovněž sedmidenní klouzavý průměr nigerijského Bonny LNG poklesl z hodnot na začátku října pohybujících se okolo 81,9 milionů m³/den na 50,38 milionů m³/den z 20. října. Dle nepotvrzených informací je na vině neplánová údržba jednoho ze zkapalňovacích zařízení.
<blockquote>„Dramatický nárůst ceny na JKM ukazuje, jak napjatým se stal asijský trh a jak moc je závislý na dodávkách ze zemí mimo region. Nicméně prodejci jsou pravděpodobně mnohem ochotnější prodávat za nynější ceny větší množství produkce, takže bez teplot chladnějších než normálových teplot v letošní zimě je spotová cena LNG shora limitována,“ uvedl v komentáři Jeff Moore, analytik Plattsu.</blockquote>

Komoditní trhy

Spotové ceny zkapalněného zemního plynu atakují roční maximum

Spojené státy opět stupňují tlak na projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit kapacitu přímé trasy pro přepravu zemního plynu z Ruska do Německa. Ministerstvo zahraničí nyní rozšířilo potenciální seznam společností, kterým hrozí za účast na projektu sankce. Těm se společnosti mohou vyhnout, pokud do jednoho měsíce postupně neukončí svou účast.
Společnosti zapojené do projektu plynovodu Nord Stream 2 jsou již delší dobu pod tlakem hrozby uvalení sankcí ze strany Spojených států amerických, podle kterých projekt ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy a povede ke zvýšení závislosti na Rusku. První sankce USA uvalily na konci loňského roku, což mělo za následek, že pozastavení pokládky potrubí švýcarsko-nizozemskou společností Allseas Group, která stáhla své speciální lodě.
Ještě na konci loňského roku ruské ministerstvo energetiky zastávalo názor, že plynovod bude dokončen do konce současného roku. Rusko následně na začátku letošního roku uvedlo, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni" target="_blank" rel="noopener">že pokládku zbývajících 160 km plynovodu bude schopné dokončit za pomoci své vlastní lodi Akademik Čerskij</a>. Ta však vyžadovala modifikace, aby mohla pracovat v Baltském moři.
Aby se americké sankce neminuly svým účinkem, tamní ministerstvo financí novým výkladem zákona, který byl pro účely zavedení sankcí na plynovody Nord Stream 2 a TurkStream přijat v loňském roce, rozšířilo potenciální okruh společností účastnících se na projektu. Nyní by se tak sankce měly vztahovat i na subjekty, které poskytují služby pro vylepšení nebo instalaci vybavení pro pokládková plavidla či tyto práce financují.
Stanovisko ministerstva financí <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/102020-us-steps-up-sanctions-pressure-on-nord-stream-2-gas-pipeline-contractors" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts uvádí</a>, že sankce nebudou uvaleny na subjekty porušující zákon, pokud okamžitě začnou v dobré víře omezovat své aktivity a do 30 dní od vydání tohoto stanoviska je ukončí.
<blockquote>„Ministerstva zahraničí a financí jsou připravena využít veškerou pravomoc na uvalení sankcí, aby zastavila výstavbu těchto plynovodů,“ uvedlo podle serveru Platts ministerstvo zahraničí USA.</blockquote>
Přitvrzení v úsilí Spojených států zastavit projekt přichází pouze několik dní poté, co výstavbu plynovodu podpořil německý ministr zahraničí, kdy v jednom rozhoru podle serveru Platts uvedl, že očekává, že projekt bude dokončen.
Během letošního léta sice projekt ztratil podporu u části německých politiků v návaznosti na obvinění Ruska z otrávení opozičního politika Alexeje Navalného, nicméně řada německých politiků, včetně <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nemecky-ministr-financi-nevidi-duvod-sankci-usa-pro-nord-stream-2" target="_blank" rel="noopener">ministra financí a spolkového vicekancléře</a> či <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vychodonemecke-zeme-jsou-proti-zastaveni-plynovodu-nord-stream-2" target="_blank" rel="noopener">zástupců východních spolkových zemí</a>, se za projekt v posledních měsících postavili.
Ruské plavidlo Akademik Čerskij nyní kotví v Baltském moři nedaleko Kaliningradu, kam připlulo po téměř pěti měsících strávených v německém přístavu Mukran. Nyní stále není jisté, zda projekt bude dokončen a pokud ano, nebude tomu zřejmě dříve než v průběhu následujícího roku.
Zdroj úvodní fotografie: Nord Stream 2 / Axel Schmidt