Berlín 3. září (zpravodaj ČTK) – Režim ruského prezidenta Vladimira Putina opovrhuje lidskými životy, proto si případ otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného žádá jasnou a tvrdou evropskou reakci. Ve veřejnoprávní televizi ARD to prohlásil šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který by rád vystřídal na kancléřském postu Angelu Merkelovou. V rozhovoru zároveň zpochybnil brzké dokončení plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře přiváděn zemní plyn z Ruska do Německa. Naopak vlivný bavorský premiér Markus Söder, který podle analytiků na úřad kancléře rovněž pomýšlí, zatím nechce do projektu plynovodu zasáhnout.
<blockquote>„Kdyby nyní měl být plynovod Nord Stream 2 dokončen, bylo by to pro Vladimira Putina jen naprostým potvrzením toho, aby v takovéto politice pokračoval, dokonce by se mu to ještě vyplatilo,“ řekl Röttgen, který chce vést kancléřčinu Křesťanskodemokratickou unii (CDU).</blockquote>
Na dotaz, zda by to nepoškodilo především německé hospodářství, odpověděl, že již nyní Německo odebírá 40 procent plynu z Ruska, takže dokončený plynovod by ještě více zvýšil německou energetickou závislost na Moskvě.
<blockquote>„Mohu před tím jen varovat,“ řekl Röttgen k energetické závislosti.</blockquote>
„Nedostatkem plynu rozhodně netrpíme,“ dodal. „Navíc opakuji, nemůžeme obchod oddělovat od agresivního jednání,“ zdůraznil.
Podle Röttgena je nyní nemyslitelné, aby vláda prezidenta Emanuela Macrona nadále udržovala s Putinem nadstandardní vztahy. „Měli bychom nyní učinit evropskou odpověď a jako Evropané se postavit za jakési minimum úcty k lidským právům,“ řekl.
<blockquote>„Musíme přejít k tvrdé politice a musíme odpovědět jazykem, kterému jako jedinému Putin rozumí, a to je obchod s plynem,“ řekl Röttgen.</blockquote>
Röttgen rovněž řekl, že se obává, že přístup Ruska se bez rázné odpovědi nezmění, což prokázal v roce 2018 incident s otravou bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v anglickém Salisbury. Podle britských vyšetřovatelů byla tehdy stejně jako v Navalného případě použita sovětská nervově paralytická látka ze skupiny novičok. Londýn následně vyhostil 23 ruských diplomatů, Moskva ale okolnosti otravy nevysvětlila.
<blockquote>„Nyní by to mělo být jinak, ale nebude,“ řekl Röttgen k možnému ruskému vysvětlení.</blockquote>
„Kreml všechno popře. A jak z prvních ohlasů vidíme, hlavním podezřelým za otravu Navalného se stane dokonce Německo,“ uvedl. Nezbytná je proto evropská a nikoli pouze německá odpověď.
Bavorský premiér a šéf Křesťanskosociální unie (CSU), sestry CDU, Söder se k omezení projektu plynovodu staví zatím odmítavě. „To s tím zatím z našeho pohledu nemá co dělat,“ řekl dnes Söder. Stavbu plynovodu označil za nikoli státní rozhodnutí, ale za rozhodnutí soukromého průmyslového sektoru. „Nyní je třeba učinit první krok a objasnit politické a diplomatické otázky,“ řekl. Dodal, že podporuje postoj Merkelové, která od Ruska důrazně žádá odpovědi na okolnosti otravy.
Proti pozastavení stavby plynovodu je i Oliver Hermes, který stojí v čele německé východoevropské hospodářské iniciativy OAOEV. Uvedl, že cestu sankcí, která potrestá nezúčastněné podnikatele a nevinné ruské obyvatelstvo, považuje spolek za chybnou.
Šéf mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger dnes varoval před tím, aby bylo Rusko bojkotováno. „Rusko potřebujeme v klimatické politice, v ukrajinské politice a v řadě dalších oblastí,“ řekl.
Místopředseda německého Spolkového sněmu a liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Wolfgang Kubicki rovněž zpochybnil rychlé zablokování stavby plynovodu. Je skeptický k tomu, zda by v této fázi měl být takto velký projekt zpochybňován.
Projekt Nord Stream 2 vede ruský plynárenský gigant Gazprom, který ho také z poloviny financuje. Dalšími partnery v projektu jsou rakouská OMV, německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Royal Dutch Shell a francouzská Engie. Podle srpnového prohlášení ministrů zahraničí Ruska a Německa Sergeje Lavrova a Heika Maase, je plynovod těsně před dokončením. Plyn z Nord Stream 2 chce využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Německo

Možný nástupce Merkelové zpochybnil dokončení Nord Stream 2

Trh se zemním plynem se pod novými pravidly regulace, které pocházejí zejména z práva Evropské unie, postupně proměňuje. Zatímco dříve sektoru dominovaly dlouhodobé přepravní kontrakty, nyní se díky kapacitním aukcím udělují především kontrakty krátkodobé. 
Zaběhnutá praxe dlouhodobých přepravních kontraktů v evropském plynárenství v následujících letech postupně vymizí, předpovídá Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) ve svém <a href="https://www.acer.europa.eu/Media/News/Pages/ACER-assesses-that-most-long-term-contracts-for-gas-transportation-in-Europe-will-expire-in-the-next-ten-years.aspx?fbclid=IwAR1y_cowr7t-OUPLfPKQobFx2-AAtmX-Rn6arZFjaXZfAHebnJgVq2cqn1E">reportu, který má být publikován na konci tohoto září</a>. Pod vlivem evropské legislativy se stále více přepravních kontraktů uzavírá pouze na roční období nebo několik málo let dopředu.
Již ke konci tohoto roku se objem přepravní kapacity, která je zarezervována prostřednictvím dlouhodobých kontraktů, sníží o pětinu. Do roku 2028 o tři pětiny a po roce 2035 zde nebude téměř žádná přepravní kapacita rezervovaná prostřednictvím těchto kontraktů.
Pokud budou mít o kapacitu zájem další účastníci trhu, již si ji budou muset zarezervovat dle pravidel stanovených v kodexu sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách (tzv. NC CAM). Ten stanoví pravidla pro přidělování nejvýše ročních kontraktů, které lze rezervovat maximálně na 15 let dopředu (dle konkrétních pravidel aukce).
<figure id="attachment_87317" class="wp-caption alignleft" style="width: 1697px;"><img class="size-full wp-image-87317" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation.png 1697w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation-512x126.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation-768x188.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation-1024x251.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation-725x178.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/nc-cam-reservation-800x196.png 800w" alt="Množství rezervované přepravní kapacity prostřednictvím dlouhodobých kontraktů " width="1697" height="416" /><figcaption class="wp-caption-text">Množství rezervované přepravní kapacity prostřednictvím dlouhodobých kontraktů</figcaption></figure>
Výhoda pro trh se zemním plynem je zřejmá – mnohem více přepravní kapacity se uvolní, bude dostupná pro jiné účastníky trhu a přidělována na základě transparentních pravidel aukce. Tímto způsobem Evropská unie zamýšlí podpořit efektivitu volné soutěže na trhu s plynem, ze které by v konečném důsledku měli čerpat výhody především koneční spotřebitelé.
Dle výše uvedeného grafu mají poslední kontrakty vypršet ke konci roku 2039. Jak uvádí zpráva od agentury ACER, jedná se o dva propojovací body na přepravní trase navazující na plynovod Nord Stream II (propojovací body Lubmin II a Deutschneudorf-EUGAL). Pro ty byla aukce uspořádána v roce 2017 a ještě se na ni nevztahovaly povinnosti dle nového NC CAM.
<h2>V Evropě jsou trendem krátkodobé rezervace</h2>
Od doby, kdy byl zaveden kodex NC CAM, jsou trendem krátkodobé rezervace, a to zpravidla maximálně na rok dopředu. Pouze minimum objemu kapacity se rezervuje na delší dobu.
Je to dáno tím, že na současném často velice volatilním trhu dávají účastníci přednost krátkodobým kontraktům, aby se vyhnuli závazkům, které by v budoucnu mohli jen obtížně splnit.

Plynárenství

Trh se zemním plynem se mění, dlouhodobé přepravní kontrakty se postupně stanou minulostí

Německá kancléřka Angela Merkelová nabádá Rusko k dokončení výstavby plynovodu Nord Stream 2, navzdory hrozbám amerických sankcí. Plynovod, který má do Německa dopravovat ruský plyn, je trnem v oku USA, které se snaží hrozbami zpřísnění uvalených sankcí zamezit jeho dokončení.
I přes stupňující se tlak ze strany USA, které se snaží zamezit dokončení plynovodu, spelují němečtí politici, včetně kancléřky Angely Merkelové, na jeho dokončení.
<blockquote>„Náš názor je, že Nord Stream 2 by měl být dokončen. Je to projekt řízený komerčními aktéry v Rusku a Evropě,“ řekla Merkelová novinářům na páteční tiskové konferenci v Berlíně.</blockquote>
Rusko se zavázalo, že samo dokončí zbývajících 160 km plynovodu poté, co po zavedení amerických sankcí proti projektu švýcarsko-nizozemská společnost Allseas Group pozastavila pokládku potrubí plynovodu a stáhla své speciální lodě.
Američtí zákonodárci své úsilí zastavit výstavbu plynovodu následně ještě stupňovali, když pohrozili, že sankce rozšíří na další společnosti zapojené do pokládky konečného segmentu plynovodu, včetně poskytovatelů služeb a pojišťoven a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/usa-hrozi-kvuli-nord-stream-2-zdrcujicimi-sankcemi-nemeckemu-pristavu-bude-i-presto-pokracovat-provozu/">německého přístavu Mukran</a>, který je v aktuálně výchozím bodem pro aktivity spojené s dokončením projektu.
Američtí senátoři zaslali v polovině srpna přístavu dopis, který má slouží jako „formální právní upozornění“, že podpora projektu plynovodu Nord Stream 2 riskuje vystavení přístavu a jeho provozovatele, společnosti Fährhafen Sassnitz „zdrcujícím právním a ekonomickým sankcím, které bude americká vláda nucena uvalit“.
<blockquote>„Tyto sankce zahrnují potenciálně fatální opatření, která odříznou Fährhafen Sassnitz od USA, komerčně a finančně. Jediným odpovědným postupem je, aby Fährhafen Sassnitz využil smluvní možnosti, které má k dispozici k ukončení těchto činností,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/081320-german-port-expected-to-continue-working-normally-despite-us-sanctions-threat-ministry">stojí dle agentury Platts v dopise</a>.
<figure id="attachment_8297" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg"><img class="size-full wp-image-8297" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-768x514.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-725x485.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-800x535.jpg 800w" alt="Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltické moře do Německa. Zdroj: Nord Stream" width="1024" height="685" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltské moře do Německa. Zdroj: Nord Stream</figcaption></figure>
</blockquote>
<h2>Němečtí politici sankce tvrdě odsuzují</h2>
„Jsme také proti extrateritoriálním sankcím, které Spojené státy americké zavedly,“ uvedla Merkelová. Ačkoliv má plynovod své „politické důsledky“, Německo pomohlo zajistit tranzitní dohodu, která by dál zajistila přepravu ruského plynu přes Ukrajinu, dodala.
<blockquote>„Sankce, které americká vláda uvaluje vůči těm, kdo se podílejí na projektu Nord Stream 2, ať už jako dodavatel, subdodavatel nebo poskytovatel finančních služeb, jsou nepřijatelná a porušují mezinárodní pravidla,“ uvedl ministr energetiky Meklenburska-Předního Pomořanska, Christian Pegel.</blockquote>

Merkelová: Plynovod Nord Stream 2 by měl být dokončen, americkým sankcím navzdory

Ruské plynárenské společnosti Gazprom ve druhém čtvrtletí klesl čistý zisk meziročně o více než polovinu na 149,2 miliardy rublů (44,5 miliardy Kč). Firma dnes také uvedla, že trh s ropou a zemním plynu se ale již zotavuje z dopadů pandemie nemoci covid-19. Informovala o tom agentura Reuters.
Světoví producenti ropy a zemního plynu se potýkají s nižšími cenami těchto surovin a s propadem poptávky po nich vlivem pandemie. Na ruské firmy ale ještě nepříznivě dopadá slabší kurz rubl, který zvyšuje dluh v cizí měně.
Státnímu Gazpromu se ale i tak podařilo čtvrtletí uzavřít se ziskem, zatímco v prvních třech měsících roku vykázal ztrátu 116 miliard rublů. V třetím kvartálu se obchodování podle společnosti zlepšuje.
<figure id="attachement_8467" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/alexei-miller-gazprom-800x535.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/alexei-miller-gazprom-800x535.jpg" alt="Předseda Gazpromu Alexej Miller. Zdroj: Gazprom" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Tržby Gazpromu v období od dubna do června meziročně klesly skoro o 35 procent na 1,16 bilionu rublů (346 miliard Kč).
Finanční ředitel Famil Sadygov řekl, že ohledně dividend se podnik bude držet dříve ohlášeného plánu. Trhy se podle něj v tomto čtvrtletí zlepšily. V Evropě cena plynu k okamžitému dodání přesáhla 100 dolarů (2200 Kč) za 1000 čtverečních metrů zemního plynu.
Tržby za dodávky zemního plynu do Evropy, které jsou hlavním zdrojem příjmů Gazpromu, v prvním pololetí meziročně klesly o 47 procenta na 756,3 miliardy rublů.

Společnosti ve světě

Gazpromu kvůli nízké poptávce klesl zisk o více než polovinu

Turecký prezident, Recep Tayyip Erdoğan, v minulém týdnu <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/turkey-announces-historic-gas-discovery-in-black-sea/?fbclid=IwAR20VhsdeAhcTVjOPWRwHIsixQVZH4wGR-poMfQZ2heyi0ehfTlWDtu4Rj4">oznámil</a> objev doposud největšího ložiska zemního plynu v historii Turecka v rámci průzkumných prací v Černém moři. Těžba by se měla rozběhnout v horizontu následujících tří let.
<h2>Objev velkého ložiska plynu</h2>
Dle oznámení tureckého prezidenta byl objev ložiska plynu o velikosti 320 miliard m³ učiněn na místě, kde před nedávnem započala své průzkumné práce turecká loď Fatih. Erdoğan dále dodal, že doufá, že první plyn z tohoto úložiště doputuje ke koncovým uživatelům v roce 2023, na 100. výročí Turecké republiky.
<blockquote>„Turecko učinilo v Černém moři největší nález zemního plynu ve své historii,“ pronesl Erdoğan ve svém projevu v istambulském paláci Dolmabahce.</blockquote>
Turecká průzkumná loď Fatih, která je pojmenována po osmanském sultánovi, který dobyl Konstantinopol, Fatihovi Sultanovi Mehmedovi, učinila objev v poli Tuna-1 u pobřeží města Eregli v provincii Zonguldak. Průzkumné práce byly započaty 20. července letošního roku.
Turecký ministr financí, Berat Albayrak, v reakci na učiněný objev prohlásil, že jeho potenciál v budoucnu pomůže Turecku snížit aktuálně stále se zvyšující se závislost na importu energie a s tím i související náklady za import energetických komodit.
<h2>Potrubní dodávky z Ruska</h2>
Turecko v letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/turecko-masivne-nahrazuje-potrubni-dodavky-ruskeho-plynu-dodavkami-lng/">masivně nahradilo potrubní dodávky zemního plynu z Ruska</a> za flexibilnější a cenově lákavější dodávky zkapalněného zemního plynu. Import zemního plynu z Ruska v letošním roce meziročně poklesl, z části také z důvodu snížení spotřeby plynu kvůli COVID-19, o 40 %.
<h2>Průzkumné práce ve východním Středomoří</h2>
V srpnu dále Turecko <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eu-vyzyva-turecko-k-zastaveni-pruzkumu-ve-stredomori-turecko-mezitim-zrejme-objevilo-lozisko-surovin">oznámilo obnovení průzkumných prací</a> v oblasti východního Středomoří, načež jej představitelé EU vyzvali k okamžitému zastavení těchto prací a dialogu.
Vztahy jsou však mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem, Kyprem, Francií, jakožto i celou EU na straně druhé, velice vypjaté. Francie v reakci na obnovení průzkumných prací ze strany Turecka navýšila v regionu svou vojenskou přítomnost.

Turecko objevilo velké ložisko zemního plynu

Turecko včera zahájilo severozápadně od Kypru dvoutýdenní vojenské cvičení. Informovala o tom agentura Reuters. Ve východním Středomoří v posledních týdnech narůstá napětí kvůli sporu Řecka a Turecka o průzkum těžby ropy a zemního plynu. Průzkumy, které Turecko provádí, Řecko považuje za narušení své suverenity. Od středy do pátku už mezi Krétou a Kyprem prováděly společné vojenské cvičení i Řecko, Francie, Itálie a Kypr.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan kvůli sporu v pátek telefonicky hovořil s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Erdogan podle agentury Anadolu uvedl, že NATO musí bránit jednostranným krokům, které ignorují mezinárodní právo, a upozornil, že Turecko bude pokračovat v ochraně svých práv a zájmů kdekoli.
<blockquote>&#8222;Strategie Turecka v posledních letech nebyla strategií spojence NATO,&#8220; řekl v pátek novinářům francouzský prezident Emmanuel Macron.</blockquote>
Vedle napětí ve Středomoří jako příklad uvedl postup Turecka v Sýrii a v Libyi.
Turecko-řecký spor ohledně průzkumu těžby ve východním Středomoří byl také jedním z témat dvoudenního neformálního jednání ministrů zahraničí Evropské unie, které v pátek skončilo v Berlíně. Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka unie nevylučuje možnost potrestat Turecko sankcemi, pokud Ankara nepřestane jednostranně využívat sporné vody. &#8222;Chování Turecko vzbuzuje čím dál větší obavy,&#8220; řekl šéf unijní diplomacie Joseph Borrell.
Vleklý spor dvou středomořských zemí eskaloval poté, co si Turecko a Řecko vytyčily námořní hranice s Libyí a Ankara minulý měsíc do sporných vod poslala loď.
Před dvěma týdny se v oblasti srazila řecká fregata Limnos s jedním z tureckých válečných plavidel, které doprovázejí tureckou průzkumnou loď Oruç Reis, a podle řeckých médií ho vážně poškodila.

Energetika v zahraničí

Turecko zahájilo severozápadně od Kypru dvoutýdenní cvičení

Asijské spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/082820-asian-lng-prices-hold-4mmbtu-level-but-markets-seek-direction-until-winter-demand-arrives">se aktuálně drží na úrovni okolo 4 $/mmBtu poté</a>, co se v polovině srpna letošního roku přiblížily k sedmiměsíčnímu maximu (4,175 $/mmBtu).  Dle analytiků by se ceny během zimní sezóny, kdy vrcholí poptávka po plynu, mohly pohybovat okolo 6 $/mmBtu.
<h2>Poptávka po LNG</h2>
Nejistota, která drží spotovou cenu zkapalněného zemního plynu na asijském trhu JKM okolo 4 $/mmBtu, tedy zhruba 12 EUR/MWh, pramení z malé tržní aktivity společností v Asii, omezení exportu z USA kvůli hurikánům a souvisejícím rušením objednaných nákladů, nebo například z obavy před další vlnou COVID-19.
Pandemie onemocnění COVID-19 totiž jenom<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/trh-lng-celil-problemum-jiz-pred-covid-19-spotove-ceny-asii-jsou-nyni-rekordne-nizko/"> dále prohloubila krizi panující na trhu s LNG</a>, jelikož snížila poptávku po zemním plynu. Asijský trh s LNG se nicméně v krizi již nacházel před vypuknutím pandemie, a to po nadprůměrně teplé zimě, obchodní válce mezi USA a Čínou a také kvůli novému plynovodu Síla Sibiře, který přivádí plyn z Ruska do severní oblasti Číny.
<h2>Prorůstový trend?</h2>
Zatímco někteří obchodníci se zemním plynem poukazovali na možný prorůstový trend plynoucí z růstu cen plynu v Evropě, ostatní zůstávali skeptičtí a poukazovali na to, že trh se fundamentálně nikam neposunul.
<blockquote>„Fundamenty v krátkodobém horizontu spíše kolísají ke klesajícímu trendu, a to navzdory teplejšímu počasí v celém regionu,“ zní prognóza nejnovějšího JKM Weekly Price Forecast od analytiků Plattsu.</blockquote>
<h2>Ceny v Evropě</h2>
Růst cen na nizozemském TTF dosáhl prozatímního maxima 26. srpna, kdy cena nejbližšího měsíce dosáhla na 3,178 $/mmBtu, v porovnání s květnovým minimem o hodnotě 1,158 $/mmBtu.
Důvodem růstu cen v Evropě jsou krom odstávek na norské infrastruktuře také neplánované odstávky ve Spojeném království, na což reagovaly spotové ceny plynu a nejbližší forwardové produkty nejen na britském NBP, ale také na dalších evropských trzích. Nabídka plynu je však i nadále dostačující a ceny plynu své zisky po 26. srpnu korigovaly směrem dolů.

Komoditní trhy

Asijský trh s LNG vyhlíží před zimou cenové signály, jedním z nich může být i růst ceny plynu v Evropě

Polská paroplynová elektrárna Stalowa Wola byla v minulém týdnu připojena k síti. Zdroj o výkonu 450 MW měl být původně zprovozněn v roce 2016, dočkal se však řady zpoždění, to poslední pak bylo způsobeno pandemií koronaviru. Kromě elektřiny bude elektrárna dodávat také teplo do okolních oblastí.
Polským státem ovládaná <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/082420-taurons-450-mw-polish-gas-plant-synchronized-after-coronavirus-delay?fbclid=iwar1lwafz7v4fgkjjtosmbuevrepbwv9xqzjj45hkh4t3ysltm1iuopf29c8">společnost Tauron uvedla</a>, že 24. srpna dokončila připojení své paroplynové elektrárny Stalowa Wola o výkonu 450 MW k síti. Investici za 1,5 miliardy zlotých (8,9 miliardy Kč) realizovala <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-planuje-sjednotit-energeticke-spolecnosti">společnost Tauron se státní plynárenskou společností PGNiG</a>. Paroplynová elektrárna Stalowa Wola v jihovýchodním Polsku byla postavena, aby nahradila původní uhelnou elektrárnu.
<blockquote>„Synchronizace paroplynových turbín završila celou investici. Elektrárna nyní bude procházet fází optimalizace, ladění a testování,“ uvedl generální ředitel společnosti Tauron Wojciech Ignacok.</blockquote>
<h2>Čtyřleté zpoždění</h2>
Elektrárna měla být původně zprovozněna v polovině roku 2016. Ovšem když byl projekt dokončen z 85 %, společnost Tauron zrušila smlouvu se španělským stavitelem Abener Energia z důvodu nedodržení termínů. Projekt tak dokončilo konsorcium polských společností vedené Energopomiarem.
Podle posledních plánů pak měla být Stalowa Wola uvedena do provozu ve druhém čtvrtletí, ale nabrala poslední zpoždění kvůli pandemii koronaviru. Kromě dodávek elektřiny bude elektrárna zásobovat teplem obyvatele okolních oblastí. Podle vyjádření společnosti Tauron by <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/polsko-by-podle-opozice-mohlo-roku-2050-dosahnout-kimaticke-neutrality">měla elektrárna vypustit zhruba 360 kg CO2</a> na vyrobenou MWh.
Zdroj úvodní fotografie: Elektrociepłownia Stalowa Wola S.A.

Elektrárny v Evropě

V Polsku byla připojena k síti 450MW paroplynová elektrárna Stalowa Wola

Výroba elektrické energie v plynových elektrárnách ve Spojených státech amerických stabilně roste, stejně jako objem elektřiny dodávaný obnovitelnými zdroji. Během letošního prvního pololetí tak tyto zdroje vykompenzovaly propad výroby elektřiny z uhlí, na kterém se rovněž podepsala menší spotřeba elektřiny z důvodu opatření proti šíření koronaviru.
Zemní plyn obsadil příčku dominantního zdroje elektrické energie v USA již v roce 2016, kdy se na výrobě elektřině v zemi podílel přibližně jednou třetinou. S rostoucí domácí těžbou a s ní spojeným poklesem ceny plynu se plynovým elektrárnám v zemi stále daří zvyšovat svůj podíl na trhu na úkor uhelných zdrojů.
Jinak tomu nebylo ani v letošním roce, a to ani navzdory poklesu poptávky po elektřině z důvodů opatření k omezení šíření onemocnění COVID-19. Během prvních šesti letošních měsíců tak plynové elektrárny v dolních 48 státech, tedy státech USA mimo Aljašku a Hawai, podle dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44716" target="_blank" rel="noopener">meziročně navýšily výrobu o 55 TWh, tedy o necelou desetinu</a>.
<figure id="attachment_86982" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-86982" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-v-prvnim-pololeti-2019-a-2020.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-v-prvnim-pololeti-2019-a-2020.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-v-prvnim-pololeti-2019-a-2020-512x219.png 512w" alt="Výroba elektřiny v dolních 48 státech USA v prvním pololetí let 2019 a 2020. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v dolních 48 státech USA v prvním pololetí let 2019 a 2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Navzdory značnému rozvoji obnovitelných zdrojů, zejména v podobě výstavby solárních a větrných elektráren, roste v USA výroba elektřiny z plynu nejrychleji. Nejvíce elektřiny přitom plynové elektrárny vyrábí během léta, kdy v zemi roste poptávka po elektřině z důvodu intenzivního využívání klimatizací. Podle agentury EIA tak výroba rostla i v červenci, kdy s příchodem vlny veder dosáhla vůbec rekordní úrovně.
Růst výroby elektřiny z plynu však není způsoben rostoucí poptávkou, plynové elektrárny díky levnému plynu postupně vytláčí z trhu uhlí. Během prvního pololetí se tak výroba elektřiny z uhlí meziročně propadla o 138 TWh, tedy o přibližně 30 %. Vzhledem k rekordně nízkým cenám plynu tak výroba u uhlí nebyla v řadě regionů USA ekonomicky konkurenceschopná.
Kromě plynových elektráren si ve stejném období polepšily pouze obnovitelné zdroje, které zaznamenaly 5% meziroční nárůst.
<figure id="attachment_86981" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-86981" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-leden-2019-az-cerven-2020.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-leden-2019-az-cerven-2020.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Vyroba-elektriny-v-dolnich-48-statech-USA-leden-2019-az-cerven-2020-512x219.png 512w" alt="Vývoj výroby elektřiny v dolních 48 státech USA (leden 2019 až červen 2020). Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výroby elektřiny v dolních 48 státech USA (leden 2019 až červen 2020). Zdroj: EIA</figcaption></figure>

Elektřina

Výroba elektřiny z plynu a OZE v USA v prvním pololetí opět vzrostla, na úkor uhlí

Německý ministr zahraničí Heiko Maas dnes vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.
<blockquote>&#8222;Co teď bezpodmínečně a okamžitě potřebujeme, jsou signály deeskalace a připravenost k dialogu,&#8220; uvedl Maas na tiskové konferenci v Aténách.</blockquote>
Vývoj ve východním Středomoří přirovnal ke &#8222;hře s ohněm&#8220;. &#8222;Sebemenší jiskra může vést ke katastrofě,&#8220; upozornil.
Podle řeckého ministra zahraničí Dendiase je Řecko připravené k dialogu s Tureckem, bude ale bránit svou suverenitu. Ankara podle něj pokračuje v &#8222;provokacích&#8220; a nadále porušuje mezinárodní právo.
Çavuşoglu na druhé straně večer na tiskové konferenci s Maasem Řecko varoval před dalším stupňováním napětí, jinak Turecko udělá &#8222;bez zaváhání cokoli, co je nezbytné&#8220;. Ujišťoval přitom, že Ankara chce spor řešit dialogem, avšak bez předběžných podmínek kladených Řeckem, napsala agentura Reuters.
Maas k tomu poznamenal, že je jasné, že dialog, ať bude jakýkoli, nebude snadný, nicméně mělo by být nalezeno přesvědčivé řešení. &#8222;Potřebujeme viditelné kroky k uvolnění napětí,&#8220; zdůraznil šéf německé diplomacie.
Spor mezi Řeckem a Tureckem vypukl poté, co turecká strana začala s průzkumy kvůli těžbě ropy a zemního plynu nedaleko řeckých ostrovů. V uplynulých týdnech se stále více stupňoval. Podle některých pozorovatelů není vyloučen ani vojenský střet mezi oběma členy Severoatlantické aliance.
Řecko považuje postup Turecka za protiprávní. Jeho chování odsoudila i Evropská unie, která Ankaru vyzvala, aby s průzkumy přestala. Podle Turků ale patří mořské dno, ve kterém vrtali, k tureckému pevninskému šelfu. Mezi oblastí průzkumných vrtů a tureckým pobřežím ovšem leží řecké ostrovy Rhodos a Kastelorizo, upozornila agentura DPA.
Podle německého ministra zahraničí je třeba najít &#8222;závazné a mírové řešení&#8220; sporu. V Aténách nicméně zdůraznil, že je Německo i Evropská unie solidární s Řeckem. V Ankaře později mimo jiné konstatoval, že vztahy EU s Tureckem jsou nyní na křižovatce. &#8222;Chceme konstruktivní dialog s Tureckem, je to důležitý partrner,&#8220; uvedl. Dodal také, že do konce roku by mělo být jasné, jak se budou vztahy unie s Tureckem dál vyvíjet.
Řecko se podle Reuters rozhodlo v oblasti mezi Krétou a Kyprem zahájit třídenní námořní a letecké cvičení. Ve stejné oblasti se nachází i turecká průzkumná loď Oruc Reis, kterou doprovázejí válečné lodě.