Společnost GasNet, tuzemský lídr v distribuci zemního plynu, loni dodal odběratelům svými plynovody 6,77 miliardy metrů krychlových plynu. Meziroční nárůst činil 2,2 procenta. Firma to dnes uvedla v tiskové zprávě. I zásahy plynařů podle ní loni ovlivnila pandemie koronaviru, pohotovostní technici museli mimo jiné několikrát zasahovat v biologických ochranných oděvech.
Společnost uvedla, že vliv na spotřebu plynu má zejména teplota vzduchu, předchozí roky 2018 a 2019 patřily k těm nejteplejším. V roce 2018 proteklo potrubím GasNetu 6,57 miliardy metrů krychlových plynu, v roce 2019 to bylo 6,62 miliardy metrů krychlových. Zájem o plyn podle firmy obecně roste.
GasNet uvedl, že vidět je to mimo jiné na počtu nevyužívaných přípojek, u kterých odběratelům obnovil provoz. Počet žádostí o nová připojení podle společnost meziročně vzrostl o osm procent a od roku 2017 společnost vrátila do provozu více než 30.000 přípojek.
Provozní ředitel GasNetu Pavel Káčer dnes řekl, že pandemie koronaviru donutila firmu výrazně změnit bezpečnostní postupy. &#8222;Nově musíme ověřovat, jestli v objektu, kam chceme vstoupit, nejsou osoby v izolaci nebo karanténě. Pokud by tomu tak bylo, a přesto by situace vyžadovala náš zásah, jsme na to připraveni. Naši technici jsou na takové případy vybaveni a chráněni podobně jako například zdravotníci,&#8220; uvedl.
Zásah v protiepidemickém obleku podle společnosti prováděli loni plynaři například v areálu nemocnice v České Lípě, kde se museli pohybovat mezi pacienty s covidem. Poškození plynovodu a únik zemního plynu tady způsobil právě neopatrný bagrista při výkopových pracích.
<blockquote>&#8222;V bezprostřední blízkosti místa úniku se nacházela budova Alzheimercentra, kde byli umístěni pacienti s nákazou covid-19. Uzavřeli jsme hlavní uzávěr plynu a zajistili místo úniku. Po konzultaci se zasahujícími hasiči bylo nutné proměřit koncentrace v budově,&#8220; popsal zásah vedoucí pohotovosti Marek Tezner.</blockquote>
V distribuční síti GasNet, která kromě jižních Čech a Prahy pokrývá celé Česko, zaznamenali v loňském roce přes 50 pohotovostních výjezdů denně. Každý třetí zásah se podle firmy týkal domovních rozvodů plynu, které už nejsou součástí distribuční sítě. K nejčastějším příčinám pro výjezd patřily hlavně neodborné stavební práce, při kterých došlo k narušení nebo poškození plynovodu třetí stranou.
V ČR působí tři provozovatelé plynových distribučních soustav. EG.D (dříve E.ON Distribuce) pokrývá Jihočeský kraj, Pražská plynárenská hlavní město. Ve zbytku republiky má oprávnění k distribuci plynu GasNet, který zajišťuje dodávky zemního plynu pro více než 2,3 milionu zákazníků.
Podíl GasNetu na distribuci zemního plynu v Česku je podle firmy asi 80 procent, společnost spravuje 65.000 kilometrů plynovodů. Stoprocentním vlastníkem firmy je konsorcium vedené společností Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA), do nějž patří společnosti British Columbia Investment Management Corporation (BCI) a Allianz Capital Partners zastupující pojišťovací společnosti skupiny Allianz.

Plynárenství

GasNet loni distribuoval meziročně o 2,2 procenta více plynu

Přestože tempo a trajektorie růstu poptávky po zemním plynu <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/iea-celosvetova-poptavka-zemnim-plynu-letos-vzroste-28">zůstávají nejisté</a>, celosvětový trh se zemním plynem v loňském roce pokračoval ve svém prohlubování a zvyšování likvidity, jak <a href="https://www.iea.org/reports/gas-market-report-q1-2021">uvedla</a> Mezinárodní energetická agentura (IEA).
<h2>Růst spotového trhu</h2>
<blockquote>„Odráží to rostoucí objemy LNG [zkapalněného zemního plynu] obchodovaného na spotovém trhu a podstatný nárůst objemu v obchodech uzavřených v regionálních plynárenských uzlech,“ <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/global-gas-demand-to-rise-by-2-8-in-2021-offsetting-2020-decline-iea/?fbclid=IwAR1TyIBc-9s_CGJC7fznjSG1LbFcE5P8N8Uzho_S3J-y82VuXc8bmvmwVJs">uvádí</a> report IEA.</blockquote>
Obchodovaný objem LNG na spotovém trhu pokračoval ve svém růstu i v roce 2020, přičemž předběžné údaje naznačují 8% růst. Krátkodobým obchodům s LNG tak připadá rekordní 37% podíl z obchodovaného množství. Oproti tomu objem pod dlouhodobými kontrakty pak pochopitelně klesá a v loňském roce byl dále umocněn v důsledku rušení nákladů s LNG během třetího kvartálu.
Náklady byly rušeny vzhledem k loňské mírné zimě a pandemii COVID-19, které společně zapříčinily nadbytek zásob zemního plynu jak v Asii, tak i v Evropě. Pro ilustraci – jen z USA bylo <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-zemniho-plynu-asii-trhaji-rekordy-podporuji-i-ceny-plynu-uhli-evrope">zrušeno</a> během června až září přes 150 nákladů s LNG, které měly směřovat na asijský trh JKM.
<h2>LNG nahrazovalo potrubní dodávky</h2>
USA zůstalo i v loňském roce největším zdrojem flexibilních nákladů s LNG. Na spotovém trhu USA patřil 20% podíl. Čína a Indie pak zůstaly největšími světovými odběrateli spotových nákladů LNG s 20% a 11% podílem na trhu.
<blockquote>„Kupci v Číně těžili z nízkých spotových cen panujících během roku 2020 a pod krátkodobými nákupy meziročně navýšili nakupované množství o více než 50 %, ty pak nahradily dražší zdroje dodávek, včetně potrubního importu ze střední Asie.“</blockquote>
Také Turecko razantně zvýšilo objem nakupovaného LNG, a to o více než 50 % na úkor potrubních dodávek plynu z Íránu a Ruska, zvláště v pak v prvním pololetí roku 2020.
Zdroj úvodního obrázku:  <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gasum_LNG_Carrier_To_Pori_LNG_terminal.jpg">CarletonLiisa (Wikimedia Commons)</a>

Komoditní trhy

IEA: Likvidita trhu se zemním plynem roste

Spotřeba stlačeného zemního plynu (CNG) a zkapalněného zemního plynu (LNG) loni v Česku i přes koronavirovou pandemii vzrostla. Meziroční nárůst výtoče CNG, LNG a zemního plynu s příměsí biosložky, takzvaného BioCNG, činil 1,8 procenta. Celková spotřeba těchto plynů dosáhla na téměř 93 milionů metrů krychlových. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS). Největší část, 90,4 milionu metrů krychlových, podle něj tradičně připadla na palivo CNG.
<blockquote>&#8222;Vysokou spotřebu zemního plynu v dopravě pomohly loni zajistit zejména městské autobusy. Pro města se CNG stává první volbou při zavádění ekologické dopravy. Pozorujeme také růst zájmu o LNG u kamionové dopravy a o BioCNG u řidičů osobních automobilů,&#8220; řekla dnes výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.</blockquote>
V Česku podle ČPS nyní jezdí přes 27.700 vozidel na CNG, o desetinu více než v roce 2019. Podle dat Svazu dovozců automobilů je v Česku registrováno zhruba 8,3 milionu vozidel všech kategorií. Podíl těch s pohonem na CNG tak činí zhruba tři desetiny procenta.
<blockquote>&#8222;Počet nákladních vozů na LNG se meziročně zvýšil z pěti na 26. Jasně rostoucí trend dokládají i plány firem na obnovu vozových parků v letošním roce. Ty již dnes potvrzují nákup dalších 20 tahačů na zkapalněný zemní plyn. Do dvou let se má rovněž zásadně rozšířit i plnicí infrastruktura LNG, a to z aktuálních dvou až na 20 veřejných stanic,&#8220; uvedla Kovačovská.</blockquote>
V roce 2020 bylo podle svazu uvedeno do provozu rovněž 14 nových plnicích stanic CNG. S celkovým počtem 219 stanic disponuje Česká republika třetí nejpočetnější sítí v Evropě, uvedl ČPS. Výhodnost CNG a LNG proti tradičním pohonným hmotám podporuje mimo jiné spotřební daň.
Od začátku loňského roku sice stoupla spotřební daň na metr krychlový těchto plynů jako automobilých paliv z 1,44 Kč na 2,80 Kč, stále je ale významně nižší proti 12,84 Kč za litr benzinu. ČPS naopak kritizoval snížení spotřební daně na naftu o korunu na 9,95 Kč za litr, ke kterému došlo od začátku letošního roku.

Vývoj využití zemních plynů CNG, LNG a BioCNG v dopravě v ČR:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">rok</td>
<td valign="middle">veřejné plnicí stanice CNG / LNG</td>
<td valign="middle">celkem aut</td>
<td valign="middle">osobní vozy</td>
<td valign="middle">autobusy</td>
<td valign="middle">LNG vozy</td>
<td valign="middle">výtoč CNG / LNG / BioCNG (mil. m3)</td>
<td valign="middle">prodej celkem (mil. m3)</td>
<td valign="middle">meziroční nárůst výtoče (v procentech)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">34</td>
<td valign="middle">3250</td>
<td valign="middle">2807</td>
<td valign="middle">336</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">12,089</td>
<td valign="middle">12,089</td>
<td valign="middle">20,2</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">45</td>
<td valign="middle">4300</td>
<td valign="middle">3818</td>
<td valign="middle">362</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">15,242</td>
<td valign="middle">15,242</td>
<td valign="middle">26,0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">50</td>
<td valign="middle">6300</td>
<td valign="middle">5747</td>
<td valign="middle">404</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">21,952</td>
<td valign="middle">21,952</td>
<td valign="middle">44,0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">75</td>
<td valign="middle">8055</td>
<td valign="middle">7205</td>
<td valign="middle">518</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">29,912</td>
<td valign="middle">29,912</td>
<td valign="middle">36,3</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">108</td>
<td valign="middle">12.000</td>
<td valign="middle">10.750</td>
<td valign="middle">820</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">43,589</td>
<td valign="middle">43,589</td>
<td valign="middle">45,7</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">143</td>
<td valign="middle">15.500</td>
<td valign="middle">13.970</td>
<td valign="middle">1020</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">59,346</td>
<td valign="middle">59,346</td>
<td valign="middle">36,1</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">164</td>
<td valign="middle">18.900</td>
<td valign="middle">17.160</td>
<td valign="middle">1120</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">67,603</td>
<td valign="middle">67,603</td>
<td valign="middle">13,9</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">185</td>
<td valign="middle">22.600</td>
<td valign="middle">20.660</td>
<td valign="middle">1234</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">75,832</td>
<td valign="middle">75,832</td>
<td valign="middle">12,2</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">207 / 1</td>
<td valign="middle">25.310</td>
<td valign="middle">23.036</td>
<td valign="middle">1453</td>
<td valign="middle">5</td>
<td valign="middle">90,433 / 0,871</td>
<td valign="middle">91,305</td>
<td valign="middle">20,4</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2020</td>
<td valign="middle">219 / 2</td>
<td valign="middle">27.748</td>
<td valign="middle">25.043</td>
<td valign="middle">1714</td>
<td valign="middle">36</td>
<td valign="middle">90,434 / 1,366 / 1,152</td>
<td valign="middle">92,952</td>
<td valign="middle">1,8</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ČPS

rdo mal

Spotřeba CNG a LNG loni v ČR i přes pandemii vzrostla

<a style="font-weight: bold;" href="https://www.iea.org/reports/gas-market-report-q1-2021">Podle Mezinárodní energetické agentury</a> (IEA) by měla poptávka po zemním plynu v letošním roce meziročně vzrůst o 2,8 % a navrátit se tak na úroveň z roku 2019. O rostoucí poptávku se mají postarat především rozvíjející se trhy. 
IEA ve svém výhledu očekává, že celosvětová poptávka po zemním plynu letos meziročně vzroste o 2,8 %, což v absolutní hodnotě představuje přibližně 110 miliard m³ (pro lepší představu – 110 miliard m³ je například plánovaná roční přepravní kapacita plynovodů <a href="https://oenergetice.cz/plyn/ruska-lod-fortuna-zahajila-budovani-plynovodu-nord-stream-2-v-danskych-vodach">Nord Stream a Nord Stream II</a> dohromady).
<blockquote>„Celosvětová poptávka po zemním plynu by se měla v roce 2021 zotavit z bezprecedentního poklesu v roce 2020,“ uvádí IEA.</blockquote>
Podle dat IEA poklesla celosvětová poptávka v loňském roce o 2,5 %, přibližně o 100 miliard m³, a jednalo se o největší meziroční pokles ve spotřebě zemního plynu v historii. Poptávku po zemním plynu pro rok 2021 <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/global-gas-demand-to-rise-by-2-8-in-2021-offsetting-2020-decline-iea/?fbclid=IwAR1TyIBc-9s_CGJC7fznjSG1LbFcE5P8N8Uzho_S3J-y82VuXc8bmvmwVJs">vidí</a> IEA na úrovni pohybující se okolo 4,021 bilionů m³.
IEA nicméně varovala, že předikované tempo růstu poptávky po zemním plynu zůstává značně nejisté v důsledku přetrvávajících obav nad vývojem pandemie COVID-19 a souvisejících opatření.
<h2>Zotavování poptávky a cen plynu</h2>
IEA se dále domnívá, že obnovení poptávky po zemním plynu nebude na všech trzích vypadat stejně.
<blockquote>„Předpokládá se, že rychle rostoucí trhy v Africe, Asii, Střední a Jižní Americe a na Středním východě budou v roce 2021 představovat asi 70 % růstu celosvětové poptávky. Vyspělejší trhy pak pravděpodobně uvidí plynulejší oživění, některé však mohou zůstat pod úrovní poptávky z roku 2019,” uvedla agentura.</blockquote>
Dalším faktorem, na který IEA upozorňuje ve svém reportu, je také vývoj cen zemního plynu. Ty se mají v letošním roce zotavit ze svých minim z roku 2020 a pohybovat se na vyšší cenové hladině.
Zotavení celosvětových cen plynu <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/energeticti-giganti-presmerovavaji-naklady-lng-evropy-asie">napomáhají</a> také chladné fronty, které například letos v Asii v kombinaci s nízkým stavem zásob, nečekaným výpadkům v produkci a problémům na straně přepravy LNG zapříčinily rekordně vysoké ceny plynu

IEA: Celosvětová poptávka po zemním plynu letos vzroste o 2,8 %

Společnost Net4Gas, která zajišťuje mezinárodní přepravu plynu přes Českou republiku, dostala od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu deset milionů korun za zneužití dominantního postavení. Pokuta není pravomocná a firma se proti ní může odvolat, informoval dnes úřad v tiskové zprávě. Vyjádření společnosti ČTK zjišťuje.
Důvodem pro uložení pokuty bylo jednání Net4Gas s firmou SPP Storage, která chtěla připojit svůj zásobník plynu v Dolních Bojanovicích k přepravní soustavě plynu v zemi. &#8222;Od roku 2015 do roku 2019 Net4Gas předkládala znevýhodňující podmínky a na sjednání těchto podmínek bez objektivně ospravedlnitelných důvodů trvala, čímž neumožnila společnosti SPP Storage uzavřít smlouvu o připojení,&#8220; uvedl úřad v tiskové zprávě.
Podle úřadu tím Net4Gas zneužila své dominantní postavení na trhu se zemním plynem v České republice. Proti rozhodnutí úřadu může společnost podat rozklad k předsedovi ÚOHS Petru Mlsnovi.
<figure id="attachement_4184" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/net4gas-stork-800x542.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/net4gas-stork-800x542.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Jak Net4Gas uvádí na svých internetových stránkách, je držitelem výlučné licence pro přepravu zemního plynu v Česku. ÚOHS upozornil, že podle energetického zákona má povinnost připojit k soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení. Jednáním Net4Gas se podle zprávy úřadu zabýval i Energetický regulační úřad, který jeho postup posuzoval z hlediska plnění podmínek stanovených energetickou legislativou.
Loni stoupl čistý zisk Net4Gas meziročně o 13,5 procenta na 3,3 miliardy korun. Tržby proti roku 2018 vzrostly o 9,8 procenta na 8,1 miliardy korun.

Energetika v ČR

Net4Gas dostal za zneužití dominance pokutu 10 mil.Kč od ÚOHS

Řecko a Turecko budou pokračovat v jednáních o sporech ve vzájemných vztazích na konci února nebo na začátku března. Dnes to uvedl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, aniž by datum blíže upřesnil. Obě země obnovily vzájemné rozhovory po čtyřech letech na konci ledna, připomněla agentura Reuters. Napětí mezi Aténami a Ankarou se v minulých měsících zvýšilo kvůli tureckému geologickému průzkumu v Egejském moři.
Řečtí a turečtí vyjednávači se mají v Aténách sejít ještě před summitem Evropské unie, který je naplánován na 25. března. Podle řeckého premiéra jsou jednání krok správným směrem. &#8222;Turecko ale musí být ve svém chování konzistentní,&#8220; dodal Mitsotakis.
Vyjednavači obou zemí se sešli na konci ledna v Istanbulu po čtyřleté pauze. Už během několika hodin jednání vyšlo najevo, že Turecko a Řecko mají odlišnou představu o náplni rozhovorů. Řecko chce jednat pouze o vymezení námořních ekonomických zón v Egejském moři. Turecko chce vést rozhovory také o dalších sporných bodech ve vzájemných vztazích, například rozdělení Kypru či o odsunu vojsk z řeckých ostrovů, jež se nachází nedaleko tureckých břehů.
<figure id="attachement_49226" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/crude-oil-1.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/crude-oil-1.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Řecko dříve uvedlo, že by se mohlo ohledně vymezení zón v Egejském moři obrátit na Mezinárodní soud v Haagu, pokud s tureckou stranou nenajde dohodu.
Napětí mezi Tureckem a Řeckem vzrostlo v druhé polovině loňského roku poté, co Ankara zahájila v Egejském moři geologický průzkum. Průzkum, jehož cílem je zmapovat zásoby ropy a plynu v oblasti, podle Atén porušuje mezinárodní právo, protože se týká řeckého pevninského šelfu. Ankara tvrdí, že právo neporušuje.
Ve sporu se za Atény postavila Evropská unie, jejímž je Řecko členem. V prosinci rozhodla posílit sankce proti tureckým subjektům zapojeným do průzkumu. Brusel však stále tento krok neudělal. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella Evropská komise nechceme sankcemi zmařit zlepšování vztahů mezi Tureckem, Řeckem a Evropskou unií.

Energetika v zahraničí

Těžba ropy. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/deepwaterhorizonresponse/

Řecko a Turecko chtějí dál jednat o sporech, které se týkají i ložisek ropy a plynu

Japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Hiroshi Kajiyama v úterý uvedl, že nedávný prudký nárůst poptávky po elektřině byl pro Japonsko lekcí a že by země měla při úvahách o budoucím energetickém mixu zvážit záložní zdroje elektřiny. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/020221-japan-sees-recent-power-demand-surge-a-lesson-to-consider-new-energy-mix-minister?fbclid=IwAR1ngepZdlSoB12HWct_XwVQj49NUqIquHn5azA3LnZHWK6KPBmCaknY1IU" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Platts</a>.
Japonsko čelilo na začátku ledna v důsledku vln mrazů potřebě významného růstu výroby elektřiny v tepelných elektrárnách spalujících uhlí, zemní plyn či topné oleje.
<blockquote>„Vydatné sněžení a nízké teploty patřily mezi faktory, které zvýšily poptávku, protože elektřina ze solárních elektráren nemůže být vyráběna při vydatném sněžení. Tepelné elektrárny by to (výpadek produkce solárních elektráren) měly pokrýt… ale pokles zásob LNG učinil situaci složitou,“ řekl Kajiyama.</blockquote>
Zásoby zkapalněného zemního plynu držené výrobci elektřiny se v posledních týdnech začaly postupně navyšovat poté, co 11. ledna dosáhly několikaměsíčního minima 1,16 milionu tun. Právě v tomto období byly v Asii zaznamenány i historicky nejvyšší spotové ceny LNG, které dosáhly hodnoty 32,5 USD/MMBtu (zhruba 92 EUR/MWh).
<blockquote>„Přestože se nedávné události nevyvinuly až v kritické situace, budeme muset zvážit, jak má být naloženo se záložními zdroji elektřiny při našich úvahách nad bilancí elektřiny a růstu podílu obnovitelných zdrojů energie,“ dodal Kajiyama.</blockquote>
Zahraniční server Platts připomněl, že japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) zveřejnilo 21. prosince 2020 návrh budoucího elektroenergetického mixu, který má vést k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
V roce 2050 by podle návrhu METI měly obnovitelné zdroje mít 50-60% podíl na elektroenergetickém mixu, zhruba 10 % spotřeby elektřiny mají pokrývat elektrárny využívající vodík a čpavek. Zbylých 30-40 % mají pokrývat jaderné elektrárny, jakožto bezuhlíkový zdroj, a elektrárny využívající fosilní paliva, které mají být vybaveny technologiemi na zachytávání a ukládání emisí CO2.

Japonsko po vlnách mrazů zaměřuje pozornost na zajištění záložních zdrojů elektřiny

Chladné počasí na začátku letošního roku vyhnalo spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) v jihovýchodní Asii na rekordní hodnoty, které se rovněž podepsaly na nárůstu velkoobchodních cen plynu na evropských trzích. Velké objemy plynu směřovaly především do Číny, která se tak v lednu stala již druhým měsícem v řadě hlavní destinací pro dodávky LNG ze Spojených států.
Zatímco jen <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vyvoz-zkapalneneho-plynu-usa-navzdory-rekordni-exportni-kapacite-nejnizsi-za-posledni-dva-roky" target="_blank" rel="noopener">před pár měsíci se vývoz zkapalněného plynu z USA propadl na dvouletá minima</a> kvůli slabé poptávce způsobené minulou teplou zimou a koronavirovou pandemií, s příchodem současné zimy se situace zásadně změnila.
Chladnější leden, nejen v Evropě, ale především v Asii, podpořil globální poptávku po plynu. Spotové ceny LNG v Asii tak, i vzhledem k omezením na straně některých významných exportních terminálů, <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-zemniho-plynu-asii-trhaji-rekordy-podporuji-i-ceny-plynu-uhli-evrope" target="_blank" rel="noopener">v průběhu ledna trhaly nové rekordy, což podpořilo růst cen plynu i na starém kontinentu</a>.
Zotavení cen plynu již v průběhu podzimu umožnilo americkým vývozcům LNG znovu nastartovat export, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/americke-lng-terminaly-vyvazi-kvuli-vysokym-cenam-plynu-temer-naplno" target="_blank" rel="noopener">který se v průběhu ledna pohyboval blízko maximální kapacity</a>. Podle serveru S&amp;P Global Platts <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/020121-china-was-top-importer-of-us-lng-cargoes-in-january-amid-platts-jkm-run-up" target="_blank" rel="noopener">směřovala většina LNG tankerů z USA v uplynulém měsíci do Číny, a to již druhým měsícem v řadě</a>. Celkově v lednu dorazilo do čínských terminálů 14 nákladů s americkým plynem, což je zatím nejvyšší počet za jeden měsíc.
<figure id="attachment_92378" class="wp-caption aligncenter" style="width: 878px;"><img class="size-full wp-image-92378" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Dodavky-LNG-z-USA-v-lednu-2021-podle-cilove-destinace.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Dodavky-LNG-z-USA-v-lednu-2021-podle-cilove-destinace.jpg 878w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Dodavky-LNG-z-USA-v-lednu-2021-podle-cilove-destinace-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Dodavky-LNG-z-USA-v-lednu-2021-podle-cilove-destinace-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Dodavky-LNG-z-USA-v-lednu-2021-podle-cilove-destinace-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Dodavky-LNG-z-USA-v-lednu-2021-podle-cilove-destinace-800x531.jpg 800w" alt="Počet nákladů LNG z USA v lednu 2021 dle cílové země. Zdroj: S&amp;P Global Platts" width="878" height="583" /><figcaption class="wp-caption-text">Počet nákladů LNG z USA v lednu 2021 dle cílové země. Zdroj: S&amp;P Global Platts</figcaption></figure>
Čína přitom začala plyn z USA znovu odebírat teprve loni v dubnu po zhruba rok trvající pauze, která <a href="https://oenergetice.cz/plyn/obchodni-valka-eskaluje-cina-planuje-zavest-25-importni-clo-dovoz-lng-usa" target="_blank" rel="noopener">byla způsobená zavedením cel na americké LNG v rámci obchodní války mezi zeměmi</a>. Podle serveru S&amp;P Global Platts sice dovozní cla stále platí, nicméně Čína uděluje dovozcům výjimky na základě předběžné obchodní dohody s USA.
Druhou destinací v pořadí bylo se 13 náklady Japonsko, následované Jižní Koreou, Tureckem či Brazílií. Do evropských terminálů směřovalo v lednu z USA minimální množství tankerů. Někteří energetičtí giganti <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/energeticti-giganti-presmerovavaji-naklady-lng-evropy-asie" target="_blank" rel="noopener">byli schopni odklonit tankery z USA, Nigérie a Kataru, které původně putovaly do Evropy</a>, na asijské trhy s vyšší cenou.
Autor úvodní fotografie: CarletonLiisa (Wikimedia Commons)

Nejvíc zkapalněného plnu z USA v lednu směřovalo opět do Číny

Plánovaná elektrárna Ostroleka C, která by měla být vybudována na severovýchodě Polska, by měla nakupovat zemní plyn v podobě LNG přes terminál v Litvě. Země zatím nejsou přímo propojeny žádným plynovodem, avšak to by se do dvou let mělo změnit. Nový blok v elektrárně Ostroleka měl původně spalovat uhlí, později však byl projekt přehodnocen s tím, že místo uhlí by měl být využíván zemní plyn.
Polsko je v současné době zemí s největším podílem uhelných elektráren na výrobě elektřiny v Evropské unii, přičemž v posledních letech se stále diskutovaly projekty na výstavbu nových uhelných bloků. Jedním z nich měla být i elektrárna Ostroleka C s instalovaným výkonem 1 GW.
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/vystavba-polske-elektrarny-ostroleka-byla-pozastavena-misto-uhli-mozna-bude-spalovat-plyn" target="_blank" rel="noopener">Na začátku loňského roku nicméně polské společnosti Energa a Enea projekt pozastavily</a>. Důvodem byly potíže s financováním i opatření evropské politiky v oblasti klimatu. Jelikož se právě kvůli rozporu s ekologickou politikou EU banky vyhýbají podpoře těchto projektů, neměly společnosti Energa a Enea projekt finančně plně zajištěný, ačkoliv příprava výstavby nového bloku již začala.
Projekt později převzala polostátní petrochemická společnost PKN Orlen, která již dříve uvedla, že do elektrárny bude investovat prostředky pouze v případě, že bude spalovat místo uhlí plyn. Na konci loňského roku poté společnost uzavřela s polskou polostátní energetickou společností PGNiG dohodu, na jejímž základě by měly společně vybudovat plynový zdroj o výkonu 750 MW do roku 2024.
<h1>Plyn pro elektrárny by měl proudit z Litvy, plynovod však zatím chybí</h1>
Polsko v posledních letech diverzifikuje dodávky zemního plynu, přičemž stále větší pozornost věnuje dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG). <a href="https://www.reuters.com/article/poland-gas-idUSL1N2JW1I5" target="_blank" rel="noopener">Nyní se zdá, že by zkapalněný zemní plyn měl skrz litevský importní terminál Klaipėda zásobovat i plánovanou elektrárnu</a>.
<blockquote>„Podle plánů, elektrárna bude nakupovat plyn skrz terminál Klaipėda. Tím využije třetinu jeho kapacity,“ uvedl podle agentury Reuters během schůze parlamentní komise Dainius Kreivys, litevský ministr energetiky.</blockquote>
Společnost Klaipėdos Nafta, která LNG terminál provozuje, se nicméně k této informaci agentuře Reuters nevyjádřila.
V současné době nicméně plynárenské soustavy Polska a Litvy nejsou přímo propojeny. To by se však mělo do dvou let změnit, jelikož země má do roku 2022 propojit nový plynovod. Jeho výstavba byla zahájena na začátku loňského roku a přinejmenším litevská část <a href="https://ec.europa.eu/inea/en/news-events/newsroom/gas-interconnector-poland-lithuania-works-progress" target="_blank" rel="noopener">měla být ke konci loňského roku dokončena z přibližně 60 %</a>.
Úvodní fotografie: Uhelná elektrárna Ostroleka na severovýchodě Polska. Zdroj: Energa

Elektrárny v Evropě

Plánovaná polská elektrárna Ostroleka C by měla odebírat plyn skrz litevský LNG terminál

Ruské plavidlo Fortuna v neděli večer v dánských vodách zahájilo práce spojené s dokončováním plynovodu Nord Stream 2, jenž má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Podle agentury AFP to oznámila společnost Nord Stream 2 patřící pod ruského plynárenského giganta Gazprom. Zmíněná loď je od minulého týdne terčem amerických sankcí.
Fortuna, která do moře pokládá potrubí, &#8222;zahájila práce s cílem obnovit budování plynovodu Nord Stream 2 v dánských vodách&#8220;, citovala z prohlášení AFP. &#8222;Veškeré práce se odehrávají v souladu s obdrženými povoleními,&#8220; uvádí komuniké.
Nord Stream 2 je podle Gazpromu, který je hlavním investorem projektu, z 94 procent hotový. Práce na kontroverzním plynovodu o délce 1200 kilometrů v loňském roce stály kvůli sankcím Spojených států, na začátku prosince se znovu rozběhly v německých vodách. V těch dánských mají od úřadů opět zelenou od 15. ledna.
<figure id="attachement_58581" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Plynovod má v jistém úseku vést výlučnou ekonomickou zónou Dánska, těsně mimo výsostné vody skandinávské země. Právě v těchto místech jižně od ostrova Bornholm se loď Fortuna v neděli večer nacházela, napsala AFP s odvoláním na aplikace pro sledování námořního provozu. Fortuna předtím vyplula z Německa a doprovázelo ji několik podpůrných plavidel, rovněž ruských.
Nord Stream 2 má zdvojnásobit kapacitu současného plynovodu Nord Stream na 110 miliard metrů krychlových ročně, od dokončení nyní projekt dělí zejména vybudování &#8222;dánského&#8220; úseku. Kromě Spojených států se proti němu staví například Polsko, Nord Stream 2 podle těchto zemí zvýší ruský ekonomický a politický vliv na Evropu. Moskva a Berlín uvádějí, že jde o komerční projekt.
Washington těsně před koncem mandátu exprezidenta Donalda Trump zvýšil na pozastavení celého projektu uvalením sankcí na plavidlo Fortuna a jeho majitele, ruskou firmu KVT-RUS. Proti stavbě plynovodu se v minulosti postavil i nový šéf Bílého domu Joe Biden.