Aktualizovaná verze dokumentu Evropské komise obsahující vodíkovou strategii <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leak-eu-puts-onus-on-renewable-hydrogen-in-latest-draft-strategy/">unikla na veřejnost</a> a potvrzuje prioritní zaměření na „čistý“ vodík, vyrobený pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Draft ovšem nevylučuje a uznává úlohu vodíku vyrobeného z fosilních paliv.
<h2>Zelený vodík je prioritou</h2>
V nejnovějším návrhu vodíkové strategie je uvedeno, že „obnovitelný“ vodík vyrobený z větrné a sluneční energie je z dlouhodobého hlediska nejvíce kompatibilním s cílem a snahou EU o klimatickou neutralitu do roku 2050, a proto mu bude věnována priorita.
<blockquote>„Volba obnovitelného vodíku staví na síle evropského průmyslu ve výrobě elektrolyzérů,“ stojí v draftu dokumentu, který unikl v minulém týdnu, a který měl server Euractiv k dispozici.</blockquote>
Cílem EU je rapidně snížit cenu čistého vodíku vybudováním „speciálně zaměřených výroben zeleného vodíku v rámci GW.“
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Pro srovnání</a>, cena vodíku, při započtení investice, skrze parní reforming plynu se např. v Nizozemsku pohybuje okolo 1,04 USD/kg. V případě čistého (nebo zeleného) vodíku se dle BloombergNEF cena pohybuje od 2,5 do 4,5 USD/kg.
<h2>Cíle a odhadované investice k dosažení těchto cílů</h2>
Draft uvádí dílčí cíl, kterým je do konce roku 2024 vybudovat napříč EU nejméně 4 GW instalovaného výkonu v elektrolytické výrobě vodíku, aby bylo dosaženo vytyčeného cíle pro rok 2030, a to nejméně 40 GW v instalovaném výkonu.
Komise odhaduje, že by mohlo být do elektrolyzérů do roku 2030 proinvestováno 13-15 miliard EUR, dalších 50-150 miliard EUR by pak mělo putovat do potřebných větrných a fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu v rozmezí mezi 50 až 75 GW. Celkově by do výroby čistého vodíku do roku 2050 mohlo být proinvestováno až 180 miliard EUR.
<h2>Modrý vodík</h2>
Dokument ovšem počítá i s jinými způsoby výroby vodíku než jen skrze elektrolýzu vody s elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie. Prvním způsobem je využití elektrické energie z rozvodné sítě, ke které by byla výrobna připojena. Druhým je parní reforming zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání uhlíku (modrý vodík), čímž se dle draftu mají rapidně snížit v krátkodobém a střednědobém horizontu emise a zajistit budoucnost zelenému vodíku.
<blockquote>„Plynové lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>
Frans Timmermans, odpovědný za evropskou politiku v oblasti klimatu, se netají tím, že právě existující evropská plynárenská infrastruktura bude pro přechod k čistému vodíku zásadní. Počítá se s tím, že v souvislosti s vodíkem bude do roku 2030 zapotřebí 120 až 130 miliard EUR investovaných do přepravy, skladování a čerpacích stanic. Využití plynárenské infrastruktury by mohlo zmíněný odhad snížit.
Draft dále kalkuluje s tím, že přibližně 50 % současné produkční kapacity vodíku z fosilních paliv by se dalo upravit na nízkouhlíkovou výrobnu. Do roku 2030 proto EU počítá s proinvestováním 1-6 miliard EUR, do roku 2050 pak s vynaložením 3-18 miliard EUR.
Německý poslanec Bloss upozorňuje, že zmíněných 50 % pochází ze studie konzultační společnosti Navigant, kterou si objednalo konsorcium „Gas for Climate“ a je znepokojen tím, že na toto téma nebyla zpracována žádná jiná studie, a že Komise zakládá své předpoklady a plány na jediné studii.
<h2>Likvidní trh s vodíkem</h2>
Vodíková strategie se také zaměřuje na vytvoření likvidního a dobře fungujícího trhu s vodíkem, jak na straně dodávky, tak na straně poptávky. Poptávka se očekává ze strany oceláren, chemických závodů a těžké dopravy.
Klíčovým nástrojem pro stimulaci trhu bude podpůrné schéma ve stylu „<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-plan-zelene-oziveni-ekonomiky-dostava-konkretni-obrysy">uhlíkových contracts for difference</a>“, které může být využito při výrobě nízkouhlíkové oceli, chemikálií, stejně jako při výrobě vodíku.

Evropská Unie

Uniklý draft vodíkové strategie EU předpokládá masivní investice, vyloučena není ani výroba vodíku z fosilních paliv

Spojené státy americké si v posledních letech díky prudkému růstu exportu rychle vybudovali pozici jednoho z předních vývozců zkapalněného zemního plynu (LNG). Pandemie onemocnění COVID-19 nicméně zapříčilna značný pokles poptávky po energetických komoditách, což se podepsalo i na vývozu LNG z USA. Od začátku letošního roku se tak tamní vývoz propadl o více než polovinu, přičemž další dodávky jsou stále rušeny.
S rozvojem domácí těžby zemního plynu se Spojené státy rychle staly jeho významým vývozcem. Zatímco v roce 2016 byl vývoz zkapalněného plynu marginální záležitostí, v loňském roce do zkapalňovacích terminálů proudilo každým dnem více a více plynu.
V letošním dubnu se tak dodávky do amerických exportních terminálů <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44196" target="_blank" rel="noopener">podle tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> vyšplhaly v průměru na rekordních 9,8 miliard stop krychlových denně. S poklesem globální poptávky, a tím i konkurenceschopnosti amerického plynu se však objem deních dodávek v červnu propadl v průměru na necelé 4 miliard stop krychlových denně.
<figure id="attachment_85156" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-85156" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Denni-dodavky-zemniho-plynu-do-exportnich-terminalu-v-USA.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Denni-dodavky-zemniho-plynu-do-exportnich-terminalu-v-USA.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Denni-dodavky-zemniho-plynu-do-exportnich-terminalu-v-USA-512x212.jpg 512w" alt="Denní dodávky zemního plynu do exportních terminálů v USA. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Denní dodávky zemního plynu do exportních terminálů v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Díky intenzivnímu budování zkapalňovacích terminálů a s ním spojeným růstem exportních kapacit se Spojené státy během několika let dostaly mezi největší vývozce zkapalněného plynu na světě. V loňském roce byly již třetím největším vývozcem na světě, kdy více LNG exportovaly pouze Katar a Austrálie.
<figure id="attachment_85157" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-85157" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Kvartalni-vyvoz-LNG-a-exportni-kapacita-terminalu-v-USA.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Kvartalni-vyvoz-LNG-a-exportni-kapacita-terminalu-v-USA.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Kvartalni-vyvoz-LNG-a-exportni-kapacita-terminalu-v-USA-512x212.jpg 512w" alt="Kvartální vývoz LNG a exportní kapacita terminálů v USA. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Kvartální vývoz LNG a exportní kapacita terminálů v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Za propadem vývozu stojí pokles cen na globálních trzích na dlouhodobá minima. Zatímco v loňském roce se ceny plynu v Evropě a Asii stabilně pohybovaly nad trhem v USA, nyní je situace jiná. Z důvodu nízké poptávky a vysokého stavu naplnění zásobníků zemního plynu se cena na nizozenském trhu (TTF), který je cenovým benchmarkem pro Evropu, dokonce dostala pod úroveň amerického Henry Hubu, který je referenčním trhem pro Spojené státy.
<figure id="attachment_85158" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="wp-image-85158 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Spotove-ceny-ropy-a-plynu-na-hlavnich-svetovych-trzich.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Spotove-ceny-ropy-a-plynu-na-hlavnich-svetovych-trzich.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Spotove-ceny-ropy-a-plynu-na-hlavnich-svetovych-trzich-512x212.jpg 512w" alt="Spotové ceny ropy a zemního plynu na hlavních světových trzích. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Měsíční a spotové ceny ropy a zemního plynu na hlavních světových trzích. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Není tak žádným překvapením, že s ohledem na nižší spotové a forwardové ceny na evoprském trhu ve srovnání s USA tak dochází k rušení desítek objednávek. Na základě objemu zrušených nákladů EIA předpokládá, že celková exportní kapacita USA nebude v průběhu letošního června, července a srpna využita ani z poloviny.

Plynárenství

Export zkapalněného plynu z USA se kvůli globálnímu poklesu poptávky propadl již o více než polovinu

Zatímco současné rekordně nízké ceny zemního plynu poznamenaly americkou či evropskou poptávku po uhlí, v asijských zemích panuje i kvůli omezeným možnostem pro flexibilní přechod z uhlí na plyn jiná situace. Výjimku může podle analytiků částečně představovat Japonsko. 
Spotové ceny zemního plynu pro asijský cenový benchmark JKM (Japan-Korea-Marker) se od počátku roku propadly o 60 % na 2,2 dolarů za MMBtu (zhruba 6,7 EUR/MWh). <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061920-analysis-low-gas-prices-not-enough-for-asia-to-move-away-from-coal" target="_blank" rel="noopener">Ani rekordně nízké ceny plynu a dopady onemocnění COVID-19 však nezpůsobily podle zahraničního serveru Platts výraznější propad poptávky po uhlí v asijských zemích</a>. Důvodem je mimo jiné omezený potenciál pro flexibilní nahrazování spotřeby uhlí a plynem.
<blockquote>„Japonsko nabízí určitý potenciál pro přechod z uhlí na plyn. Celkové objemy nicméně budou spíše nižší, jelikož japonské energetické společnosti jsou hodně závislé na dlouhodobých kontraktech na dodávku uhlí a plynu,“ řekl hlavní analytik pro uhlí v S&amp;P Global Platts Analytics Matthew Boyle.</blockquote>
<h2>Infrastrukturní překážky a nové uhelné elektrárny</h2>
Platts upozornil, že přestože například Indie činí kroky pro zvýšení podílu zemního plynu ve svém energetickém mixu, jeho spotřeba nebude pravděpodobně růst takovým tempem, jaké by si představovala tamní vláda, jelikož infrastrukturní a cenové překážky omezují jeho konkurenceschopnost ve srovnání s levnějšími palivy, jako je uhlí.
V případě Číny zase proti zásadnějšímu poklesu spotřeby uhlí hovoří mimo jiné skutečnost, že země v posledních letech zprovoznila řadu nových uhelných elektráren a nové elektrárny jsou i nadále budovány a plánovány.
<blockquote>„Instalovaný výkon uhelných elektráren [v Číně] bude i nadále růst, je klíčový pro udržení nízkých cen elektřiny,“ uvedl konzultant ze společnosti Wood Mackenzie Frank Yu.</blockquote>
Podle dat Platts Analytics dosáhl import uhlí do Číny v období leden-květen 148,7 mil. tun, což je meziročně o 17 % více. Výrazný propad importu uhlí není v letošním roce i přes opatření proti šíření koronaviru očekáván ani v případě Indie, která by mohla dovést kolem 180 mil. tun uhlí. V loňském roce činil import uhlí do Indie kolem 200 mil. tun.
<h2>Robustní poptávka v ostatních asijských zemích</h2>
Analytici dále očekávají, že rekordně nízké ceny plynu výrazněji neovlivní poptávku po uhlí ani v Jižní Koreji či Taiwanu, a to z důvodu omezení na straně importních kapacit pro LNG.
V případě zemí jihovýchodní Asie, jako jsou Thajsko či Vietnam, byla v posledních měsících zaznamenána robustní aktivita v oblasti nákupu uhlí.
Vietnam importoval podle předběžných dat v květnu rekordních 7,5 mil. tun uhlí, meziročně o 105 % více. Thajsko dovezlo mezi lednem a dubnem 9,3 mil. tun uhlí, což je o 18 % více ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce.

Uhlí

Ani rekordně nízké ceny plynu nestačí k přechodu asijských zemí z uhlí na plyn

V prvních pěti měsících letošního roku klesla spotřeba zemního plynu v Evropě o 8 %.  Největší dopad se očekává ve druhém čtvrtletí, kdy se spotřeba mohla propadnout až o 14 %. Analytici energetického institutu na oxfordské univerzitě (OIES) ovšem odhadují, že dopad za celý rok bude nižší než po finanční krizi v roce 2009. 
Obdobně jako jiné komodity i zemní plyn aktuálně prochází obdobím zvýšené volatility, za což mohou mimo jiné výkyvy v jeho spotřebě. Spotřeba plynu se ovšem dle OIES může relativně rychle uklidnit a propad poptávky v prvním pololetí může být částečně dorovnán v druhé polovině roku.
Celkově by se podle odhadů měla ve srovnání s minulým rokem spotřeba snížit o cca 7 % na 462 mld. m3 (snížení cca o 35 mld. m3). To ovšem není nijak mimořádně nízká hodnota, kupříkladu v roce 2014 a 2015, kdy světová ekonomika obdobnou krizí neprocházela, byla spotřeba zemního plynu nižší (433 resp. 450 mld. m3).
Hlavní důvod pro předpokládané oživení spotřeby plynu je podle OIES zřejmý: nízká cena na velkoobchodních trzích. Například cena baseload kontraktu na čtvrté čtvrtletí se aktuálně na pražské burze obchoduje na cca 10 EUR/MWh, zatímco na počátku roku cena přesahovala 17 EUR/MWh. Obdobně se propadl i kontrakt na třetí čtvrtletí tohoto roku, který se obchoduje na pražské PXE za cca 5 EUR/MWh. Propad zaznamenávají i <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dockame-se-zapornych-cen-take-u-plynu-evropske-ceny-klesaji-rekordne-nizke-urovne">další významné evropské obchodní body</a>.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1592598657.json“}
Cena zemního plynu se pak logicky podepisuje na jeho využití v průmyslu a energetice. Již nyní se s ohledem na cenu povolenky a elektřiny (a související hrubé marže provozovatelů uhelných a paroplynových elektráren) na trhu uplatňují paroplynové elektrárny na úkor těch uhelných.
Spotřeba zemního plynu v paroplynových elektrárnách je přitom významná. Například paroplynová elektrárna v Počeradech se v loňském roce podílela na spotřebě plynu v ČR z cca 5,5 %.
Krátkodobě nahrává využití plynu na výrobě elektřiny i postupné odstavovaní uhelných elektráren. K odstavování těchto zdrojů se přitom dají najít hned dva důvody; kromě politických cílů jsou to i emisní limity pro velké spalovací zdroje podle evropské směrnice o průmyslových emisích (známe také jako BAT – Best Available Techniques).
Jako poslední faktor lze zmínit vyšší spotřebu elektřiny (a návazně zemního plynu v elektroenergetice) v průběhu léta, které se má především ve státech na jihu zvýšit kvůli vyššímu využití klimatizací.
<h2>Zotavení spotřeby by mělo být odlišné od finanční krize</h2>
Srovnání s obdobím po finanční krizí se nabízí, ovšem situace na trhu s plynem je nyní nesrovnatelná. Zatímco po finanční krizi spotřeba plynu v důsledku jeho vysokých cen postupně klesala až do roku 2014 (s výjimkou roku 2010 díky extrémně chladné zimě), obdobný scénář lze očekávat jen stěží.
Aktuální nastavení trhu obdobný vývoj zřejmě neumožní. Cena zemního plynu a plánované odstavování uhelných zdrojů má totiž poptávku naopak podpořit. Jak dlouho bude spotřeba plynu podporována výrobou elektřiny není jisté. Pokud ovšem budou schváleny zvýšené emisní cíle do roku 2030 na 50-55 %, je možné že se postupné omezování dotkne i paroplynových elektráren.

Kdy se zotaví poptávka po zemním plynu v EU? Vývoj bude jiný, než po finanční krizi

Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vodikova-strategie-eu-by-mela-byt-zverejnena-zacatkem-cervence">má na začátku příštího měsíce přijít s plánem</a>, který je součástí strategie pro integraci energetických systémů, dávajícího si za cíl nastartování a rozvoj trhu s vodíkem a potřebné infrastruktury, což <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu">má přispět</a> k úsilí o klimatickou neutralitu EU do roku 2050. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-eu-is-dreaming-big-on-hydrogen-but-much-infrastructure-work-remains/?fbclid=IwAR05IykDo3_DonkHblmz0VBHaPvqki5t2Iky-9WFfIQntuZmQyYEDvB6v0I">Objevují se ale pochybnosti</a>, zda bude rozvoj potřebné infrastruktury dostatečně rychlý, aby se cíle a predikovaná budoucnost vodíku naplnily.
<h2>Podpora Evropské komise</h2>
V pondělí se energetičtí ministři EU setkali, aby prodiskutovali dopady COVID-19 na energetický sektor jednotlivých států a netrvalo dlouho, než se začalo diskutovat také o vodíku. Ten je od doby, kdy Evropská komise oznámila záměr, že významná část z 750 miliard EUR určených na obnovou ekonomiky má putovat právě na podporu čistého vodíku, velmi diskutovaným tématem.
Čistý vodík totiž při spalování, na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, neprodukuje žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda. Vodík je tak velmi lákavým pro sektory, které jsou na dekarbonizaci náročné, jako je například chemický průmysl nebo výroba oceli. Velkou výhodou je také možnost využití stávající plynárenské infrastruktury, samozřejmě po jejím přizpůsobení.
Ministři několika zemí, mimo jiné Německa, Rakouska, Francie, proto ve společném prohlášení po pondělní videokonferenci vyzvali Komisi, aby financování vodíku podpořila cíli a termíny, kdy má dojít ke zvýšení využívání vodíku.
<blockquote>Dle jejich názoru by Komise měla: „Analyzovat přístupy, které povedou ke zvýšení domácí produkce tak, aby byl umožněn rychlý rozvoj.“</blockquote>
<h2>Vodíková strategie</h2>
Návrh plánu, který v minulém týdnu unikl, jak informoval server Euractiv, nastiňoval myšlenku učinit z eura měnu pro mezinárodní obchod s vodíkem, stejně jako to je v případě s ropou a americkým dolarem.
Nicméně vzhledem k velkým plánům Komise existuje obava, že v případě rozsáhlého rozvoje výrobních kapacit vodíku nebude připravena infrastruktura dostatečně rychle tak, aby byla v témže čase pokryta poptávka.
Aktuálně EU spotřebuje přibližně 8 miliónů tun vodíku ročně, přičemž převážná část výroby vodíku připadá na výrobu z fosilních paliv, hlavně zemního plynu.
Prvním státem, který stanovil kvantitativní cíle pro výrobu vodíku, bylo Německo. Více o plánu Německa si můžete přečíst <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">zde</a>.
<h2>Přeshraniční infrastruktura</h2>
Mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, jako je zmiňované Německo nebo Francie, může pomalu vnikat a již vzniká přeshraniční infrastruktura. Mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů došlo v minulém měsíci k podpisu dohody o přebudování jednoho současného přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík. Nový uzel by měl spojovat německou průmyslovou oblast Saar s oblastí Lorraine ve Francii a jihem Lucemburska.
V rámci dohody pod názvem „mosaHYc“ má být přebudováno potrubí o délce 70 km s přepravní kapacitou čistého vodíku 20.000 m³/h.
<blockquote>„V tomto regionu vidíme dobrý potenciál pro realizaci prvního projektu svého druhu, protože máme plynovod, který může být upraven pro přepravu vodíku,“ uvedl pro Euractiv Marion Lacombe z GRTgat. „A na straně nabídky existují projekty, které mají rozvinout výrobu zeleného vodíku skrze elektrolýzu hned vedle potrubí. Opravdu si myslíme, že propojení, které můžeme udělat mezi výrobnou vodíku a jeho koncovým využitím, je možné.“</blockquote>
GRTgaz na žádost francouzské vlády již v minulém roce zpracoval technicko-ekonomickou studii prověřující podmínky integrace vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
<h2>Chybějící definice čistého vodíku</h2>
Aktivisté, bojující proti změně klimatu, dále upozorňují, že „čistý vodík“ není v uniklé vodíkové strategii jasně definován a že projekty zaměřené na rozvoj využití vodíku nemusí nutně využívat právě nejasně definovaný čistý vodík.
Při výrobě vodíku ze zemního plynu, což je v současné době nejčastěji využívaný způsob jeho výroby, se totiž generuje značné množství emisí.

EU má s vodíkem velké plány, chybí ale potřebná infrastruktura

Naftařská společnost Repsol má v plánu společně s těžařem Saudi Aramco zprovoznit projekt na výrobu syntetického vodíku, který by mohl produkovat až 3,6 mil. litrů paliva ročně do roky 2024.
Španělský deník <a href="https://elpais.com/economia/2020-06-15/repsol-se-asocia-con-saudi-aramco-para-construir-plantas-de-combustibles-limpios.html">El País přinesl informaci</a>, že společnost Repsol chce realizovat pilotní projekt na vybudování 10 MW výrobny „zeleného“ vodíku, který má vzniknout v areálu stávající rafinérie společnosti v Baskickém Bilbau. Zařízení na produkci vodíku má stat kolem 60 milionů eur a je součástí projektu zaměřeného na dekarbonizaci, který má take zahrnovat zachycování CO2 a zařízení na výrobu paliva z odpadu.
Těžařské společnosti Repsol a Saudi Aramco podepsaly memorandum o porozumění a měly by společně participovat na technologickém řešení projektu. Syntetická paliva se mají vyrábět pomocí zeleného vodíku a zachyceného CO2. Toto palivo pak bude možné použít například pro automobily a letadla.
“Španělsko musí založit svoji dekarbonizační strategii na své technologii a možnostech průmyslu. Produkce zeleného vodíku a jeho kombinace se zachycením a použitím pCO2 pro účel výroby bezemisních paliv je součástí plánu Repsolu na dekarbonizaci. Díky tomuto projektu se Španělsko zařadí mezi významné evropské hráče v oblasti snižování emisí,” uved CEO Repsolu Josu Jon Imaz.
V první fázi má být vyráběno denně 50 barelů, tedy zhruba 10 000 litrů, syntetického paliva, které bude mít nulovou emisní stopu CO2 v průběhu celého výrobního cyklu. Zachytávání CO2 má probíhat přímo z ovzduší. Kromě experimentu se syntetickými palivy je Repsol činný i v nízkoemisních zdrojích, kde například tento rok buduje ve Španělsku fotovoltaický park o instalovaném výkonu 126 MW jehož investiční náklady jsou necelých 100 milionů eur.

Emise CO2

Španělský Repsol chce v Bilbau postavit továrnu na výrobu syntetického vodíkového paliva

Evropská komise by měla 8. července zveřejnit připravovanou vodíkovou strategii, která je součástí připravované strategie pro integraci energetických systémů. Cílem vodíkové strategie by podle komisařky pro energetiku Kadri Simsonové mělo být „plné využití potenciálu tohoto slibného nositele energie“.
Vodíková strategie je jedním z prostředků pro dosažení cíle EU být v roce 2050 uhlíkově neutrální. Právě vodík by přitom měl pomoci s dekarbonizací sektorů, u kterých je snižování emisí CO2 prozatím problematické.
<blockquote>„Dnes je jeho podíl v našem [evropském] systému menší než 1 % a využívá se primárně jako vstupní surovina v chemickém sektoru. Mohl by být využit v sektorech, které je těžké dekarbonizovat, jako jsou těžký průmysl a doprava,“ <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu" target="_blank" rel="noopener">uvedla v květnu Simsonová</a>.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/061620-ec-to-unveil-eu-hydrogen-strategy-on-july-8-to-drive-demand?fbclid=iwar1ckg-_ntjdewwh8erb30qevaldstjimrmlwst32r3h89rxaupiev3n7fe" target="_blank" rel="noopener">Podle závěrů z neformální videokonference, které se účastnili ministři energetiky členských států EU</a>, je vodík, vyrobený zejména při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů, jednou z klíčových inovativních technologií, které pomohou dekarbonizovat hospodářství EU a zároveň zajistí udržení jeho konkurenceschopnosti.
Ministři energetiky z Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Lucemburska a Nizozemska se společně se švýcarským ministrem energetiky zavázali ke spolupráci při podpoře rozvoje evropské vodíkové infrastruktury a budoucího likvidního trhu s touto komoditou.
Všichni ministři se dále zavázali k prozkoumání role ceny emisí CO2 při tvorbě trhu s vodíkem a dále role daní a poplatků při plánovaném propojování energetických sektorů, například sektoru elektřiny a plynu.

Vodíková strategie EU by měla být zveřejněna začátkem července

Asijské spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) zůstaly v minulém týdnu na stabilní úrovni, nedaleko historických minim. Ceny tak reagují na nadměrnou nabídku a vysokou míru naplněnosti zásobníků plynu v oblasti, <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/global-lng-asian-prices-steady-under-pressure-from-high-inventories/">jak uvedlo několik obchodníků</a>. Ceny krátkodobých produktů na evropských trzích s plynem mírně rostou, stav zásobníků plynu ale snižuje riziko nedostatku plynu v zimním období, a tedy i jeho cenu.
<h2>Asie</h2>
Průměrná cena nákladu LNG s dodávkou na červenec v severovýchodní Asii byla odhadnuta na 2,1 USD/mmBtu (přibližně 7,1 USD/MWh). Cena pro srpnovou dodávku je pak mírně výše, v rozmezí okolo 2,2-2,3 USD/mmBtu.
<blockquote>„Poptávka začíná opět zpomalovat, jak se naplňují čínské zásobníky a ty evropské jsou už na úrovni před zimou,“ uvedl obchodník sídlící v Singapuru.</blockquote>
Dle několika zdrojů již kvůli vysoké hladině naplněnosti zásobníků plynu odložila náklady např. společnost KOGAS (Korea Gas Corp) působící v Jižní Koreji. Také Japonsko hlásí vysokou míru naplněnosti svých zásobníků, jelikož poptávka po plynu po COVID-19 nebyla zcela obnovena, a zásoby tak zůstávají na vysoké úrovni.
<h2>LNG z USA</h2>
Nízké spotové ceny LNG mají dopad na dodavatele, zvláště na ty s flexibilní dodávkou, což je častý případ dodávek z USA. Na základě <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061520-us-lng-feedgas-drop-may-mean-higher-than-reported-june-cargo-cancellations">aktuálních dat</a> je cenový rozdíl mezi Platts Gulf Coast Marker (Platts GCM) a NYMEX Henry hub více než -0,15 USD/mmBtu. Na základě této metriky lze předpokládat, že pro americké dodavatele LNG budou dodávky za spotové ceny nadále neekonomické.
Plats GCM byl oceněn 15. června na 1,625 USD/mmBtu, Platts JKM na 2,1 USD/mmBtu a Mediterranean Marker na 1,933 USD/mmBtu.
Platts na základě objemu plynu proudícího do amerických zkapalňovacích zařízení předpokládá, že pro červen může být zrušeno až 44 nákladů s LNG, vysoko nad odhady trhu, které hovoří o zrušení 20-30 nákladů. Pro červenec pak bylo zatím zrušeno přibližně 45 nákladů.
<h2>Evropa</h2>
Omezení dodávek LNG se dotklo také severozápadní Evropy, kdy lze od začátku června pozorovat zpomalení ve vtláčení plynu do zásobníků. Stav zásobníků plynu v EU je nicméně nad pětiletým průměrem a zaplněnost zásobníků plynu začíná pomalu vyvíjet tlak na ceny produktů spadajících do zimního období, jelikož klesá riziko, že by plynu byl nedostatek.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1592306235.json“}
Omezení dodávek LNG v kombinaci s odstávkami několika jaderných bloků ve Francii nicméně podpořilo krátkodobé produkty. Cena kontraktu na příští měsíc se aktuálně pohybuje mezi 5 a 5,5 EUR/MWh.

Stav evropských zásobníku plynu je nad pětiletým průměrem a pomalu začíná vyvíjet tlak na ceny zimních měsíců

Německá vláda představila minulý týden dlouho očekávanou národní vodíkovou strategii. Na jejím základě chce v příštích třech letech investovat do vodíku více než deset miliard eur. Domácí produkce by se měla zvýšit na 5 GW do roku 2030 a o dalších 5 GW do roku 2040, bez dovozu se ovšem Německo stejně neobejde.
Německá vláda odhalila na <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200610-globale-fuehrungsrolle-bei-wasserstofftechnologien-sichern.html">tiskové konferenci</a> konající se 10. června svou národní vodíkovou strategii. <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Publikationen/Energie/die-nationale-wasserstoffstrategie.html">Dokument</a> se zaměřuje zejména na podporu zeleného vodíku, rozvoj německého domácího trhu a mezinárodní spolupráci. Krom obecných předpokladů obsahuje i 38 konkrétních kroků, jak chce vláda produkci a využívání vodíku podpořit.
<blockquote>„Chceme být celosvětovou jedničkou v rámci technologií zeleného vodíku,“ prohlásil německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, a dodal, že důvodem není jenom hospodářská konkurenceschopnost, ale zejména dosažení cílů k ochraně klimatu.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">Strategie byla schválena již o týden dříve</a> v rámci dohody o ekonomickém stimulačním balíčku ve výši 130 miliard eur. V jeho rámci pak chce vláda uvolnit až 7 miliard eur přímo na výzkum, inovace a rozvoj trhu s vodíkem. Další 2 miliardy eur plánuje investovat do mezinárodní spolupráce ohledně vodíku. Z dalších vládních programů na ochranu klimatu pak předpokládá vedlejší investice v řádech jednotek miliard eur.
<h2>38 kroků k cíli</h2>
Plán je časově rozdělen do dvou částí. Do roku 2023 se zaměřuje na rozvoj a hledání nových možností a inovací a vytvoření fungujícího domácí trhu. Od roku 2023 pak půjde zejména o jeho konsolidaci, ale hlavní pozornost bude věnována evropské a mezinárodní dimenzi obchodu s vodíkem.
Rovněž jsou identifikována základní odvětví, v nichž by se mělo využití vodíku nejvíce podporovat. Obecně jde o taková, kde je již dnes jeho využití blízko ekonomické výhodnosti, a taková kde nelze zajistit dekarbonizaci jiným způsobem. Konkrétně tedy zejména letectví, těžkou přepravu, chemický průmysl a strojírenství.
Bude proto zaveden program smluv pro změnu, které mají právě v těchto odvětvích přechod na vodík finančně podpořit. V rámci letectví pak vláda zvažuje kvóty ve výši minimálně 2 % na využití paliv z obnovitelných zdrojů.
Zásadní pro implementaci bude také vytvoření 25-členné národní vodíkové komise ze zástupců obchodu, vědy a občanské společnosti. Ta bude fungovat jako poradní orgán vládní komise pro implementaci strategie.
<figure id="attachment_15127" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-15127" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-512x384.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-800x600.jpg 800w" alt="" width="512" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Evropská komise. Autor: Álvaro Millán</figcaption></figure>
<h2>Bez zahraničích partnerů to nepůjde</h2>
Německá poptávka po vodíku by se měla podle předpovědí zvýšit do roku 2030 na 90 až 110 TWh. Zároveň strategie identifikuje, že Německo má omezené kapacity produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů a s ní souvisejícího zeleného vodíku. Domácí produkce se pak má přesto navýšit na 5 GW do roku 2030 a až na 10 GW do roku 2040. Toto by ovšem stále odpovídalo pouze 28 TWh. Německo tedy zůstane ve střednědobém i dlouhodobém horizontu významným energetickým dovozcem.
Na evropské úrovni tak počítá se zvýšenou spoluprací a předpokládá v příštích deseti letech vytvoření celoevropského trhu s vodíkem. K jeho rozvoji chce, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">tak jako představitelé EU</a>, využít mimo jiné i dosavadní evropskou plynovou infrastrukturu. Vodík bude také jedno z klíčových témat německého předsednictví Evropské rady ve druhé polovině roku 2020. V rámci spolupráce se třetími státy plánuje využít a rozvinout dosavadní energetická partnerství.
Úvodní fotografie: Německý úřad spolkového kancléře, autor: Ansgar Koreng, Wikimedia Commons

Obnovitelné zdroje

Německo odhalilo plán, jak se chce stát celosvětovou jedničkou na trhu s vodíkem

Italský energetický gigant Enel pravděpodobně uzavře své uhelné elektrárny provozované kromě Evropy například také v Latinské Americe dříve, než původně plánoval. Do konce letošního roku by se společnost ráda dostala pod hranici 10 GW provozovaného instalovaného výkonu v uhelných zdrojích. Úplný odklon od uhlí prozatím Enel plánuje na rok 2030.
Enel je stále jedním z největších provozovatelů uhelných elektráren mezi evropskými energetickými společnostmi a v květnu se dostal do hledáčku <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsky-ropny-fond-spravuje-rekordnich-deset-bilionu-korun" target="_blank" rel="noopener">norského „ropného“ fondu</a> kvůli nedodržování nových environmentálních pokynů, které požadují, aby společnosti vlastnily méně než 10 GW instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách.
Antonio Cammisecra, CEO společnosti Enel Green Power a ředitel pro globální výrobu elektřiny v Enel, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061220-enel-eyes-faster-coal-exit-as-worsening-economics-here-to-stay?fbclid=iwar1ke8h91to6xtrflfzgdrwoe66aq6tahunztp400kh3wceaizpkj5se9-e" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts v rozhovoru uvedl</a>, že Enel plánuje dosáhnout tohoto milníku do konce letošního roku a že pravděpodobně dojde k urychlení odklonu společnosti od výroby elektřiny z uhlí, který je prozatím stanoven na rok 2030.
<blockquote>„Uděláme to rychleji, než jsme očekávali ještě před rokem. Není pochyb o tom, že do roku 2025 dokončí Enel odklon od uhlí v Itálii a z velké části i v dalších zemích,“ uvedl Cammisecra.</blockquote>
<h2>Náhrada plynem a obnovitelnými zdroji</h2>
Podle Platts Enel aktuálně plánuje uzavřít svou poslední uhelnou elektrárnu v Chile, a to několik let před plánovaným termínem. Tím bude v Latinské Americe provozovat už jen jednu uhelnou elektrárnu v Kolumbii. V říjnu loňského roku společnost prodala svou poslední uhelnou elektrárnu v Rusku.
Zbytek z uhelné flotily Enelu, která činí zhruba 11 GW, se nachází v Evropě. Zatímco v Itálii plánuje Enel konvertovat minimálně čtyři ze zbývajících pěti uhelných elektráren na zemní plyn, ve Španělsku plánuje nahrazovat uhelné elektrárny hlavně obnovitelnými zdroji energie.
Uvedené kroky mají vést ke splnění cíle Enelu snížit emisní faktor produkované elektřiny o 70 % mezi lety 2017 a 2030 a eventuálně snížit emisní faktor na nulu do roku 2050. Na konci loňského roku činil emisní faktor elektřiny produkované portfoliem elektráren ve vlastnictví Enelu 296 kg CO2/MWh.
Cammisecra dodal, že Enel prozatím nerozhodl, jak přesně dojde k vyrovnání emisí CO2 z portfolia plynových elektráren, ale že více věří zalesnění než <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/technologie-zachytavani-co2-by-u-nekterych-elektraren-znacne-zhorsila-problemy-nedostatkem-vody" target="_blank" rel="noopener">technologiím pro zachytávání a uládání emisí CO2</a>.