Gaz-System: S ústupem uhlí vzroste spotřeba plynu v Polsku o 60 %

Polsko v současné době stále vyrábí valnou většinu elektrické energie v uhelných elektrárnách, však v budoucnu bude muset svůj energetický mix transformovat. Přestože země plánuje rozvoj obnovitelných i jaderných zdrojů, k náhradě uhlí plánuje využít i plyn. Podle predikcí tamního provozovatele soustavy by tak spotřeba plynu měla do poloviny příštího desetiletí stoupnout o více než polovinu.

Přestože využívání fosilních paliv není plně v souladu s politikou Evropské unie, která cílí na to stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální, řada zemí plánuje v následujících letech intenzivněji využívat zemní plyn. Výjimkou není ani Polsko, které stále vyrábí zhruba tři čtvrtiny elektřiny v hnědo a černouhelných elektrárnách.

Podle tamního provozovatele přepravní soustavy, společnosti Gaz-System, si postupná náhrada uhlí plynem vyžádá během následujících 10 až 13 let růst poptávky po plynu o 60 %.

„Prudký nárůst v poptávce po plynu může být očekáván mezi lety 2024 a 2030, kdy zahájí provoz nové plynové zdroje. Zpočátku se bude jednat o silný nárůst, v letech po roce 2030 zůstane poptávka na stabilní úrovni,“ sdělil agentuře Reuters Piotr Naimski, vládní náměstek zodpovědný za energetickou infrastrukturu.

Podle Naimského nechce polská vláda připustit závislost na dovozu elektřiny. Proto je nutné využívat ve vyšší míře plyn, jelikož plynové zdroje je možné postavit rychleji než jaderné. Polsko v loňském roce dovezlo z okolích zemí rekordní objem elektřiny, a to i navzdory poklesu poptávky po elektřině v důsledku opatření spojených s pandemií onemocnění COVID-19.

Jednou z hlavních otázek nyní je, země pokryje očekávaný nárůst poptávky po plynu. Polsko v posledních letech investuje do rozvoje své plynárenské infrastruktury. Kromě navýšení kapacity tamního terminálu pro dovoz zkapalněného plynu o polovinu by se Polsko mělo ke konci následujícího roku napojit přes Dánsko na norskou plynárenskou soustavu pomocí plynovodu Baltic Pipe.

„Budeme schopni flexibilně přistoupit k objemu dodávek… můžeme označit plyn za přechodné palivo, ale toto přechodné období bude trvat několik desítek let,“ dodal Naimski.

Budoucnost zemního plynu je v EU stále nejistá

Podle agentury Reuters celkem 9 zemí EU včetně Polska a Bulharska zintenzivnilo úsilí prosadit investice do zemního plynu jako udržitelné. Podle nedávného návrhu Evropské komise by tak na plynové zdroje mohlo být v určitých případech dočasně nahlíženo, ale pouze za přísných podmínek.

Evropský komisař pro klima Frans Timmermans se však na nedávné konferenci nechal slyšet, že fosilní paliva nemají v Evropské unii budoucnost, a to platí i pro zemní plyn, nicméně zemní plyn podle něj může stále hrát roli při přechodu od uhlí k bezemisní výrobě elektřiny.