Evropská komise: Sankční balíček proti Rusku se dotkne i ruského LNG

Evropská komise připravuje 14. balíček sankcí proti Rusku, který by se měl zaměřit i na překládky ruského LNG. Opatření by mělo zdražit dopravu zkapalněného plynu pro ruské společnosti, neměl by se ovšem dotknout objemu obchodovaného plynu a významně tak ovlivnit globální trh s LNG, přibližuje navrhovaný balíček komisařka pro energetiku Kadri Simsonová v rozhovoru pro web S&P Global.

Evropská unie očekává, že v červnu dokončí svůj 14. sankční balíček proti Rusku s opatřeními zaměřenými na překládky ruského LNG, a také na investice a poskytování zboží, technologií a služeb ze strany provozovatelů EU pro dokončení tří LNG projektů ve výstavbě: Arctic LNG 2, Usť-Luga a Murmansk.

Evropští lídři se mají sejít v červnu dvakrát, aby doladili společný postoj k přijetí sankcí. Cílem je finalizovat balíček sankcí, než se předsednictví EU ujme od července Maďarsko.

Očekávaný krok ze strany EU přichází v době, kdy USA a Spojené království schválily sankce na projekt Novatek Arctic LNG 2 s celkovou plánovanou výrobní kapacitou 19,8 milionů tun za rok. Největší ruský výrobce LNG, společnost Novatek, v dubnu pozastavil projekt Arctic LNG 2 kvůli sankcím a nedostatku LNG tankerů. Projekt původně počítal s postavením 21 ledoborců Arc7 LNG specializovaných na provoz v ledových podmínkách.

Komise očekává, že návrh nebude mít zásadní dopad na mezinárodní trhy s LNG, které jsou momentálně dostatečně likvidní. Sankce omezí překládku, ale Rusko bude stále schopné prodávat svůj plyn do jiných zemí, byť s vyššími náklady a nižšími příjmy kvůli nutnosti najít alternativní lodě a způsoby přepravy LNG na delší vzdálenosti. Celkový objem plynu na globálním trhu zůstane nezměněn.

"Evropa omezí schopnost Ruska zvýšit produkci LNG. K tomu využíváme náš sankční režim. To neovlivní současné objemy produkce, ale zabrání situaci, kdy Rusko může získat další prémie zkapalněním svého plynu a jeho prodejem na globální trhy," řekla Simsonová.

Omezení ruských LNG tankerů vstupovat do evropských terminálů znamená pro EU potřebu prodloužit opatření na úsporu plynu.

Spotřeba plynu v Evropě přitom v posledním čtvrtletí roku 2023 vzrostla o 1 %, a to poprvé za poslední dva roky. Roste i dovoz zemního plynu z Ruské federace, meziročně o 19 %. V České republice tvoří podíl plynu, který teče přes Slovensko zřejmě z Ruska, na celkových dodávkách od ledna do konce listopadu loňského roku 3,8 procenta.

Simsonová také upozornila, že členské státy EU již mají k dispozici další právní nástroje, které jim umožní omezit vstup ruského plynu do evropských sítí, na základě balíčku EU s dekarbonizovaným plynem a vodíkem z 21. května. Ten umožňuje evropským vládám blokovat dovoz plynu z Ruska a Běloruska, ať už prostřednictvím potrubí nebo LNG, a to tím, že zabrání ruským firmám v rezervaci kapacity plynárenské infrastruktury.

Komisařka Simsonová rovněž okomentovala dubnové komuniké G7 z Turína, které podporuje ukončení významné závislosti na ruském plynu a co nejrychlejší práci na přechodu od dovozu ruského plynu.

"Této dohody bylo dosaženo, protože každý uznává, že ruský plynárenský průmysl sponzoruje válečnou ekonomiku. Takže každá molekula plynu, kterou kupujeme od Ruska, dává výnosy agresorovi, aby pak financoval toto ničení na Ukrajině. Je naše morální povinnost zastavit financování ruské válečné mašinérie," řekla Simsonová.

Evropa se zavázala, že do roku 2027 přestane nakupovat ruský plyn, přičemž dalším klíčovým datem je prosinec 2024, kdy vyprší dohoda o tranzitu plynu mezi Ukrajinou a Ruskem. Vzhledem k tomu, že Ukrajinci odmítají jednat s Ruskem, pokud neodstoupí z jejich území, Evropa očekává ztrátu 14 miliard m³ plynu přepravovaného přes Ukrajinu. Přesto je na tuto situaci připravena díky nalezení alternativních dodavatelů a zásobovacích tras.