Průmysl: Fit for 55 rozvoji geotermální energetiky pomůže. Nebude to ale stačit

Geotermální energie může významně přispět k dekarbonizaci sektoru vytápění v EU. Představený legislativní balíček Fit for 55 přináší několik ustanovení, která by k jejímu rozvoji mohla významněji přispět. Zároveň je ale už nyní zřejmé, že mnoho překážek přetrvá, a pokud by mělo k rozvoji geotermální energetiky dojít, bude nutné je překonat.  Informoval o tom portál Euractiv. 

K dekarbonizaci sektoru vytápění a chlazení v EU by mohla přispět mimo jiné i geotermální energie. Jejímu rozvoji ovšem brání například vysoké vstupní investice. Podle zástupců průmyslu balíček EU Fit for 55 zveřejněný v polovině července přináší několik pozitivních aspektů, které by některé překážky mohly pomoci odstranit, či alespoň nabourat.

Například výzva vytvořit lokální plány vytápění ve městech s více než 50 tisíci obyvateli je podle Sanjeeva Kumara, ředitele v European Geothermal Energy Council, velmi potřebná. Klimatický sociální fond by pak mohl vést k růstu podílu obnovitelných zdrojů energie ve vytápění.

Snaha Evropské komise vytvořit oddělený systém pro obchodování s emisními povolenkami pro sektor budov a dopravy je kontroverzní. Podle Juliana Popova, bývalého bulharského ministra pro životní prostředí, který se problematice nízkouhlíkového hospodářství dále věnuje, je argument, že toto povede ke zvýšení energetické chudoby velkým zjednodušením. Podle něj je problém mnohem komplexnější a je, stejně jako Kumar, za zahrnutí sektoru budov do ETS.

Závazný cíl jako stimul rozvoje?

Geotermální energetika ale podle mnohých potřebuje větší podporu. Mnohé aktuálně nezodpovězené otázky týkající se dekarbonizace vytápění budou zřejmě adresovány v druhém legislativním balíčku plánovaném na prosinec 2021.

„Rozvoj geotermální energetiky v EU potřebuje závazný ambiciózní cíl a odpovídající podpůrná opatření, aby jich mohlo být dosaženo, rámec pro harmonizované snižování rizik a doporučení týkající se dohod o koupi tepla,“ tvrdí Martin Hojsík, člen Evropského parlamentu.

Kumar i Popov vyjádřily obavy ohledně budoucího nastavení trhu s teplem. Komise se podle nich obává otevření vnitřního trhu s plynem konkurenci obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Popov se pak konkrétně vyjádřil k oblasti střední a východní Evropy, která by si podle něj měla dát pozor, aby se s přechodem na plyn nedostala do stejné nebezpečné finanční pasti jako s uhlím.

Řešením by měl být výzkum geotermální energetiky. Konkrétně například jak by bylo možné využít již existující technologie a infrastrukturu fosilních paliv, například soustavu dálkového vytápění.