Průmysl: Fit for 55 rozvoji geotermální energetiky pomůže. Nebude to ale stačit
Geotermální energie může významně přispět k dekarbonizaci sektoru vytápění v EU. Představený legislativní balíček Fit for 55 přináší několik ustanovení, která by k jejímu rozvoji mohla významněji přispět. Zároveň je ale už nyní zřejmé, že mnoho překážek přetrvá, a pokud by mělo k rozvoji geotermální energetiky dojít, bude nutné je překonat. Informoval o tom portál Euractiv.
K dekarbonizaci sektoru vytápění a chlazení v EU by mohla přispět mimo jiné i geotermální energie. Jejímu rozvoji ovšem brání například vysoké vstupní investice. Podle zástupců průmyslu balíček EU Fit for 55 zveřejněný v polovině července přináší několik pozitivních aspektů, které by některé překážky mohly pomoci odstranit, či alespoň nabourat.
Například výzva vytvořit lokální plány vytápění ve městech s více než 50 tisíci obyvateli je podle Sanjeeva Kumara, ředitele v European Geothermal Energy Council, velmi potřebná. Klimatický sociální fond by pak mohl vést k růstu podílu obnovitelných zdrojů energie ve vytápění.
Snaha Evropské komise vytvořit oddělený systém pro obchodování s emisními povolenkami pro sektor budov a dopravy je kontroverzní. Podle Juliana Popova, bývalého bulharského ministra pro životní prostředí, který se problematice nízkouhlíkového hospodářství dále věnuje, je argument, že toto povede ke zvýšení energetické chudoby velkým zjednodušením. Podle něj je problém mnohem komplexnější a je, stejně jako Kumar, za zahrnutí sektoru budov do ETS.
Závazný cíl jako stimul rozvoje?
Geotermální energetika ale podle mnohých potřebuje větší podporu. Mnohé aktuálně nezodpovězené otázky týkající se dekarbonizace vytápění budou zřejmě adresovány v druhém legislativním balíčku plánovaném na prosinec 2021.„Rozvoj geotermální energetiky v EU potřebuje závazný ambiciózní cíl a odpovídající podpůrná opatření, aby jich mohlo být dosaženo, rámec pro harmonizované snižování rizik a doporučení týkající se dohod o koupi tepla,“ tvrdí Martin Hojsík, člen Evropského parlamentu.
Kumar i Popov vyjádřily obavy ohledně budoucího nastavení trhu s teplem. Komise se podle nich obává otevření vnitřního trhu s plynem konkurenci obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Popov se pak konkrétně vyjádřil k oblasti střední a východní Evropy, která by si podle něj měla dát pozor, aby se s přechodem na plyn nedostala do stejné nebezpečné finanční pasti jako s uhlím.
Řešením by měl být výzkum geotermální energetiky. Konkrétně například jak by bylo možné využít již existující technologie a infrastrukturu fosilních paliv, například soustavu dálkového vytápění.
Mohlo by vás zajímat:
A co takhle podpořit vytápění Jadernou energií. Temelín a Dukovany vypouští celkem cca 8GW tepla do vzduchu. Praha je od Temelína 90km neexistuje žádné levnější řešení vytápění Prahy nefosilními palivy než teplovodem z Temelína.
Josefe 90 km to je asi 2* více než do Mělníka a Mělník - ZTMP stál v letech 1994 - 1998 asi 7 mld Kč !
tedy v tehdejších cenách by horkovod z Temelína stál 14 mld. Kč.
Odhaduji, jako bývalý teplárník dnešní cenu cca 150 000 Kč/m 2* DN 1400 a to jsem možná z laciného kraje...
Tedy dnes jen trubka by stála 13,5 mld. Kč, VS o výkonu cca 900 MW = ???
Přečerpávací stanice v počtu minimálně 2 ks o čerpacím výkonu cca 10 MW ???
Tedy troufnu si být optimistou a za 20 mld. Kč se to postaví a po cestě se napojí Tábor, Planá, ... tedy dodávka tepla cca snad 10 mil. GJ
Pak jen odpis v 1 GJ bez úroků a zisku a provozu činí 100 Kč/GJ !
Tedy s úroky a provozními náklady tak cca 200 Kč/GJ a teplo musí být z elektrárny zdarma...
No vidíte vy jako odborník počítáte s cenou přepravy 200kč GJ a dejme tomu ,že elektrárna bude chtít 250kč /GJ to už jsme na 450GJ. pak údržba rozvodů po Praze a nějaký zisk dejme tomu 300Kč /GJ takže celkem 750kč / GJ. je to hodně, ale z plynového Mělníka to levnější nebude a kdyby do toho dal nějaké peníze stát místo dotací na nějaké nesmyslné FV panely. Pak by ta cena mohla být lepší a připojit se cestou může odbočkami i mnoho dalších měst - Písek ,Protivím Strakonice, Příbram a další. Dejme tomu dodávka 12mil GJ tepla (nevím) pak jsou to 3,3 TWh tepla ročně Temelín přitom pouští do vzduchu 32TWh tepla každý rok. Takto by ztráty klesly o 10%, ale spotřeba tepla zase nebude taková aby to nevytopil jeden blok.
Dukovany už mají to nejlepší za sebou, tam se budovat teplovod už rozhodně nevyplatí. Žádný rozumný investor do toho nepůjde.
Ale byl by to důvod postavit EDU 5
Tak to by bylo hodně drahé teplo, kdyby se kvůli tomu měl stavět EDU 5 a dopravovat teplo tak daleko. Ekonomicky to nevychází ani na výrobu elektřiny, natož na teplo nebo kombinaci obojího.
A že ve Švýcarsku v Beznau od 1983 funguje.. skoro 100 MWt.
Rozhodně lepší varianta než pálit uhlí, zemní plyn nebo vrtat do země.. Zeptejte se jako to fungovalo a funguje v Děčíně a zeptejte se někde jaké jsou největší zápory geotermální energie
Nejvzdálenější odběratel v Praze je asi 80km od Mělníka a potvrzuje realizovatelnost dopravy tepla na velké vzdálenosti.
Vyvedením tepla z ETE spočítal Energoprojekt již kolem 1989 jak na jihu od Strakonic po Tábor tak jako směr Praha jako záloha horkovodu Mělník Praha.
Realita je taková že ČEZ není schopen postavit ani trubku DN 600 do Budějic.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se