Trump ruší jednu z hlavních politik v oblasti ochrany klimatu

Americký prezident Trump rozhodl o zrušení pravomoci federální vlády regulovat emise skleníkových plynů. Rozhodnutí je jedním z nejvýznamnějších kroků v oblasti životního prostředí v moderní americké historii. Informoval o tom deník New York Times.

Jádrem kroku americké exekutivy je zrušení dokumentu z roku 2009, který reagoval na vědecká doporučení americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), že skleníkové plyny představují hrozbu pro veřejné zdraví a blaho. Toto zjištění sloužilo jako právní základ pro federální limity pro oxid uhličitý, metan a další znečišťující látky způsobující oteplování klimatu podle zákona o čistém ovzduší.

Bez opory v legislativě již nemůže EPA, fungující na federální úrovni, tyto emise regulovat. Prezident Trump, který opakovaně odmítá závěry klimatických panelů jako podvod, označil závěr agentury EPA za přehnaný krok „z éry Obamy“ a jeho zrušení popsal jako největší deregulační opatření v historii USA. Dodal, že klimatická pravidla poškodila hospodářský růst a omezila výběr pro spotřebitele, zejména v automobilovém sektoru. Pokusy o zrušení nařízení podnikla administrativa již v minulém roce.

Zrušení nařízení otevírá cestu k odstranění limitů emisí z vozidel, elektráren a ropných a plynárenských provozů. Doprava je přitom v současné době největším singulárním zdrojem skleníkových plynů ve Spojených státech, které jsou po Číně jejich druhým největším globálním emitentem na světě.

Ochránci životního prostředí varují, že tato změna by mohla v příštích třech desetiletích zvýšit emise USA přibližně o 10 %, což bude mít významný dopad nejen na klima, ale i na veřejné zdraví z důvodu lokálních emisí.

Právní argumentace vlády se opírá o úzký výklad zákona o čistém ovzduší, který tvrdí, že regulovat lze pouze znečišťující látky způsobující přímé a lokální škody. Tuto definici skleníkové plyny dle Trumpovy administrativy nesplňují.

Rozhodnutí nadále prohlubuje izolaci USA v oblasti klimatické diplomacie. V rámci Pařížské dohody se téměř 200 zemí zavázalo omezit oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Spojené státy se z této dohody během prvního funkčního období Donalda Trumpa stáhly a znovu se k ní připojily za prezidenta Joea Bidena.

Trumpovi se poté podařilo znovu mnoho legislativ zrušit. Demokratičtí zákonodárci a státy včetně Kalifornie se zavázali k právním krokům, čímž připravili půdu pro zdlouhavý soudní spor, který by mohl nakonec rozhodnout o tom, zda budoucí vlády budou moci obnovit federální regulaci v oblasti klimatu.