Bavorsko s Rakouskem varují před rozdělěním společné obchodní zóny

Bavorské a rakouské průmyslové asociace se staví proti avizovanému rozdělení společné německo-rakouské obchodní zóny. Argumentují ohrožením bezpečnosti dodávek a výrazným nárůstem cen elektrické energie, což poškodí průmyslové podniky v Bavorsku a Rakousku.

Na konci minulého týdne avizoval německý regulační úřad pro síťová odvětví, že vyzývá provozovatele přenosových soustav v Německu, aby připravili pravidla pro alokaci přenosových kapacit na německo-rakouské hranici. Do rozdělení společné obchodní zóny je možné elektřinu obchodovat bez ohledu na přeshraniční přenosové kapacity.

Zatímco ze strany Polska a České republiky je rozdělení zóny výrazně pozitivní zpráva, pro Rakousko a Bavorsko je situace opačná, jelikož obě země čerpaly výhod levné elektrické energie produkované zejména na severu země. Před zavedením mechanismu alokace kapacit již varovala ve společném prohlášení Rakouská hospodářská komora (WHÖ) a Bavorská průmyslová a obchodní komora (BIHK).

„Společný trh s elektřinou je předpokladem pro celoevropskou energetickou transformaci při současném zachování bezpečných dodávek elektřiny a konkurenčních cen. Vývoj k trvale udržitelnému energetickému systému by neměl znamenat návrat k řešení energetické politiky na národní úrovni.“
Christoph Leitl, prezident WHÖ 

Specifická je v tomto ohledu zejména situace v Bavorsku, které v případě naplnění současných plánů bude v letech 2021 a 2022 čelit odstavení zbývajících jaderných reaktorů. Současně se v Bavorsku brání výstavbě nových větrných elektráren a budou muset hledat způsob, jak chybějící výkon nahradit. Podle současného stavu výstavby přenosového vedení není pravděpodobné, že bude hotové potřebné severojižní propojení.

„Plány na zavedení alokačního mechanismu ohrožují bezpečnost dodávek v Bavorsku a povedou ke zvýšení cen elektrické energie, čímž bude poškozen německý průmysl.“
Eberhard Sasse, prezident BIHK

Zvýšení cen elektrické energie pocítí zejména rakouské domácnosti a průmysl. Odhaduje se totiž, že náklady na elektřinu by jim mohly vzrůst až o 300 mil. EUR ročně.

Rozdělení společné zóny je pozitivní nejen pro provozovatele přenosových soustav v Polsku a České republice, ale i pro výrobce elektřiny v klasických elektrárnách v regionu, kterým pomohou vyšší velkoobchodní ceny elektrické energie k ziskům.

Naopak spotřebitelé v Německu budou stále pod vyšším tlakem. Po nedávném oznámení zvýšení poplatku za přenos elektrické energie u provozovatele TenneT až o 80 % se do cen elektřiny promítne i vyšší cena silové elektřiny. Jen díky klesajícím cenám silové elektřiny se ceny za elektřinu konečným spotřebitelům nezvyšovaly a držely se v posledních letech na stabilní úrovni i přes nárůst poplatku na podporu OZE.