Ve středu 26. 6. se v Braunově domě konala debata na téma Samovýrobci a energetické komunity: zahraniční zkušenosti a česká realita. Diskusi pořádal Spolek pro evropskou politiku ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung e.V. a EURACTIV.cz a zaměřena byla na problematiku komunitní energetiky ve světle nového zimního balíčku.
Úvodního slova se ujal Jan Vitásek ze serveru EURACTIV, který problematiku a panelisty představil. Debata se zaměřila především na trendy samovýrobců elektřiny, energeticky soběstačné komunity a rozvoj komunitní energetiky, dále obecně na přednosti decentralizované energetiky a na implementaci zimního balíčku.
Různá témata s problematikou spojená představili Layla Sawyer – analytička organizace Smart Energy Forum, Krisztina André za organizaci Bündnis Bürgerenergie, která mimo jiné spolupracovala na koncepci Energiewende, dále Milan Kazda, starosta energeticky samostatné obce Kněžice, Stanislav Chvála ze společnosti Nano Energies a Tomáš Jagoš, expert na obnovitelné zdroje z Hnutí Duha.
<h2>Prosumer, nikoli consumer</h2>
Jako první vystoupila Layla Sawyerová, která představila koncept komunitní energetiky. Zdůraznila, že nastupujícím trendem je modifikace klasického zákazníka („consumer“) na produkujícího zákazníka („prosumer“). Ten ze sítě nejenom elektřinu odebírá, jak tomu v současnosti ve valné většině případů je, ale může do ní i dodávat.
Sawyerová představila svou organizaci Smart Energy Forum, která sdružuje subjekty na obou stranách – tedy ty, které zajišťují dodávky elektřiny, na straně jedné a odběratele na straně druhé. Společnost se snaží o to, aby současné energetické systémy byly více flexibilní. Jako „prosumer“ je označován nový typ zákazníka, který sám může vyrábět elektrickou energii, přepínat odběr na denní doby, kdy je to pro něj vhodnější, a například nabízet sebou vyrobenou elektřinu jiným, což vede k energetickým a finančním úsporám.
Potřeby a možnosti prosumerů se přitom liší v každém státě či oblasti daného státu (např. pro prosumera, který má ve své zemi výhodný feed-in tarif, je vhodné dodávat elektřinu do sítě, pro prosumera v zemi, kde je drahá elektřina, je lepší užívat vyrobenou elektřinu pro pokrytí vlastní spotřeby). Společnosti zabývající se těmito flexibilitami pak vyvíjejí produkty, které zohledňují právě podmínky v oblasti daného prosumera, přičemž stěžejní rozhodovací veličinou, kterou sledují, je energetický regulatorní rámec v dané zemi.
Větší flexibilita v oblasti výroby a spotřeby elektřiny by dle Sawyerové nesla větší výhody i pro celou společnost. Decentralizace přispívá k budování houževnatějších energetických systémů, lepší energetické bezpečnosti, menší závislosti na importu elektřiny a podporuje inovace. Existuje několik druhů energeticky propojených a (částečně) soběstačných komunit. Některé volí společné zakoupení energetického zdroje (joint purchasing of DERs) – společně zakoupí například větrnou elektrárnu, jiné volí společné vlastnictví zdroje, či vytvoření systému energy retailers mezi sebou.
<h2>Energeticky soběstačné obce v českém prostředí</h2>
Jako další promluvil Milan Kazda, starosta Kněžic, první české energeticky soběstačné vesnice. Kazda zdůraznil, že důvodem, proč bylo možné vesnici takto vybavit, byla doba, kdy k investicím docházelo, a která velmi nahrávala podobným projektům. V současnosti, s větší mírou byrokracie a horším přístupem ke státní podpoře, je uskutečnění podobného projektu jen velmi složité. Důvody, které vedly k započetí projektu, byla snaha vypořádat se s lokálním znečištěním ovzduší a komunálním odpadem. Vesnice se snažila nalézt komplexní řešení – zajistit si levnou elektřinu, postarat se o odpad vznikající v obci apod. Kněžice si nyní samy vyrábí elektřinu, investovaly do bioplynové stanice.
Jako velký problém identifikuje Kazda neexistenci provozní podpory tohoto typu projektů. I proto nejsou starostové jiných obcí příliš motivováni k zavádění podobných řešení. Dále zmínil nepřipravenost české legislativy, přitom potenciál OZE (především střešních FVE) je v Česku velký. Dle Kazdy je vhodné propojit podporu těchto projektů s podporou elektromobility, dalším krokem by mohla být i podpora akumulace. Velký potenciál vidí také ve výrobě energie z odpadu (bioplynové stanice). Bohužel od té doby, co Kněžice projekt realizovaly, se právní prostředí a obecně podmínky pro tyto projekty změnily natolik, že stejný projekt už dnes prakticky nelze realizovat. Každopádně ale při každé inovaci je velmi důležitý proaktivní přístup obcí – například odpad je vždy velký problém obce, přitom biologicky rozložitelný odpad má velký potenciál.
<h2>Bavorský potenciál pro FVE naráží na byrokracii</h2>
Krisztina Andréová byla další řečnicí, která uvedla podmínky pro realizaci energetických komunit v Německu a především v Bavorsku. Andréová kritizovala nepodporování solární energetiky v jižní části Německa, kde má přitom FVE velký potenciál. Vyzdvihla důležitost solární energetiky, která je dnes dosažitelná i ekonomicky – prakticky každá budova by mohla mít na střeše panely. V minulosti byla solární energetika velmi podporována, následně ale podpora klesla, a to přineslo mimo jiné i ztrátu mnoha pracovních míst v Německu.
Andréová vidí jako budoucnost energetiky decentralizaci a to, že si zákazníci budou sami vyrábět elektřinu. Dle průzkumů by si 50 % populace rádo vyrábělo elektřinu samostatně. Vybudování vlastního solárního zdroje na střeše by neměl být pouhý „bonus“ při stavbě domu, ale mělo by se to stát standardem.
<h2>Zelená elektřina musí vyvolávat pozitivní emoce</h2>
Stanislav Chvála ze společnosti Nano Energies, zabývající se tradingem, dodáváním zelené elektřiny a fungující též jako agregátor flexibility, upozornil na důležitý prvek při zavádění inovativních technologií – emoce. Co se týče například chytrých sítí a chytrých řešení do domácnosti, nové technologie musí mít potenciál lidi nadchnout. Nano Energies operuje nejen v Česku, ale například i v Německu, a Chvála zmínil rozdílnost v přístupu lidí k nových řešením v těchto dvou zemích. Dále krátce promluvil o tom, jak se trh s energiemi v poslední době vyvíjí.
Pokud jde například o dodávání „zelené“ energie, to původně dříve nešlo reálně nijak zajistit. Poté přišly záruky původu, tedy jakási mezifáze – koncept ale Chvála kritizuje. Reálně totiž trh se zárukami původu funguje tak, že si záruku subjekt nakoupí například z Norska, energie, kterou ale nakonec odebírá, je vyrobena z uhlí v ČR (pozn.: toto okomentoval zástupce OTE, který tento výrok částečně zpochybňoval a upozorňoval, že zákazník tímto primárně ovlivňuje energetický mix a ne přímo sebou odebíranou energii).
Nano Energies je zastáncem tzv. peer-to-peer obchodování – zákazník by měl vědět, od koho elektřinu odebírá, což je právě prvek, který do problematiky přináší zmíněné emoce. Tento prvek nakonec může při výběru produktu hrát u zákazníka větší roli než peníze. Zákazníci, kteří hledají alternativní přístup v odběru energie, chtějí odebírat elektřinu, která vzniká blízko, z lokálních zdrojů od lokálních podnikatelů. Jako největší překážku pro rozvoj businessu v oblasti agregace flexibility Chvála shledává přístup k datům a měřením. S větším množstvím detailnějších dat ohledně spotřeby by bylo možné navrhovat vhodnější produkty a energetická úspora by tím pádem mohla být větší.
<h2>Starostové o energetické projekty zájem spíš nemají</h2>
Jako poslední řečník vystoupil Tomáš Jagoš z Hnutí Duha. Pro rozvoj energetických komunit je dle něj nutno správně nastavit legislativu, která dnes prakticky chybí. To dělá jejich zavádění složitější a některé prvky realizace prakticky nemožné. Jagoš prezentoval výsledky studie, která se zabývala názorem starostů na bariéry při zavádění energetických inovací. Jako největší problém označili starostové financování a následně vysokou administrativní zátěž.
Jagoš kritizoval legislativní bariéry pro projekty energetických komunit (například neexistenci provozní podpory OZE), dále zmínil, že potenciální investoři mají obavy o rentabilitu podobných typů projektů, proto nestačí vytváření komunit jen umožnit, ale také k jejich zakládání motivovat. Pro menší investory existují obecně větší překážky než pro komerční developery. Jagoš následně upozornil na to, že ačkoli zimní energetický balíček obsahuje ustanovení o realizaci energetických komunit (např. ve směrnici o podpoře využívání OZE, směrnici o vnitřním trhu s elektřinou), česká legislativa na podporu těchto projektů není v současnosti absolutně připravena.  Ani relativně nový národní klimaticko-energetický plán či novela zákona o podporovaných zdrojích nezmiňují komunitní energetické zdroje vůbec.
Za praktické problémy se zaváděním energetických komunit označil to, že chybí strategické dokumenty v municipalitách, tyto jsou totiž povinné jen na úrovni kraje. Dále rovněž chybí lidské zdroje – je jen málo lidí, kteří by municipalitní energetiku řídili, energetičtí auditoři a poradci chybí.

Elektřina

Debata: Energeticky soběstačné komunity nemusí být hudbou vzdálené budoucnosti

Sdružení evropských provozovatelů přenosových a distribučních soustav zahájila ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou <a href="https://www.entsoe.eu/news/2018/11/29/using-satellite-technology-to-optimise-the-power-grid-esa-edso-and-entso-e-announce-cooperation-agreement/" target="_blank" rel="noopener">nový projekt, který má ověřit možnosti využití satelitních technologií pro optimalizaci provozu evropských elektroenergetických sítí</a>.
Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E), Asociace evropských provozovatelů distribučních sítí (EDSO) a Evropská kosmická agentura (ESA) oznámily novou dohodu o spolupráci na rozvoji kosmických technologií, jež mají provozovatelům sítím pomoci s jejich provozem a budoucím rozvojem.
Satelitní technologie by se mohly uplatnit v mnoha oblastech, včetně správy energetických aktiv, komunikace mezi chytrými měřidly a systémy provozovatelů sítí, predikcí špiček výroby a spotřeby elektrické energie, <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet_v%C4%9Bc%C3%AD" target="_blank" rel="noopener">rozvoje IoT</a> pro propojení elektromobilů a chytrých zařízení domácností či rozvoje virtuálních elektráren.
<blockquote>
&#8222;Existují příležitosti jak zlepšit management sítí pomocí dostupných kosmických technologií. Tato spolupráce identifikuje obchodní případy, ve kterých se oba sektory mohou vzájemně podporovat a které budou přínosné pro evropské spotřebitele. Klíčovým příkladem je zajištění bezpečné a spolehlivé výměny dat mezi evropskými provozovateli přenosových soustav v případě selhání ostatních komunikačních kanálů, jako například v případě incidentů spjatých s kybernetickou bezpečností,&#8220; říká ke spolupráci Laurent Schmitt, generální tajemník ENTSO-E.
</blockquote>
Podle generálního tajemníka Asociace evropských provozovatelů distribučních sítí závisí budoucnost elektroenergetických sítí na vývoji technologii a aplikací, které umožní integraci obnovitelných zdrojů do distribučních sítí a aktivním přístupu zákazníků, kteří by elektřinu měli spotřebovávat zodpovědně.
Spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou by rovněž měla elektroenergetickému sektoru zajistit rozvoj nových modelů a technologií, které zlepší návrh a provoz sítí a jejich údržbu učiní bezpečnější a spolehlivější jak pro provozovatele, tak pro odběratele.
<blockquote>
&#8222;Satelitní pozorování nám umožňují předpovídat počasí a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a satelitní komunikace také umožňuje provozovatelům sítí udržet síť v rovnováze, i když se nabídka a poptávka mění,&#8220; říká Nick Appleyard, vedoucí oddělení ESA pro obchodní aplikace.
</blockquote>

S optimalizací provozu evropských elektroenergetických sítí nyní pomohou i satelity

Koncoví zákazníci včetně domácností ve Spojeném království budou za odběr elektřiny moci obdržet peníze. Nový flexibilní tarif odvíjí cenu elektřiny od aktuální situace na trhu. V případě záporných cen na trhu tak za odběr elektřiny zákazníci mohou dostávat peníze. Naopak v případě vysokých cen na trhu je maximální cena za kWh limitována na zhruba trojnásobku obvyklé ceny. Podmínkou je aby domácnost byla vybavena chytrým měřením spotřeby (Smart Metering) a zákazník souhlasil s variabilní cenou. S novinkou přichází dodavatel energií Octopus Energy. 
Malá energetická společnost <a href="https://octopus.energy/">Octopus Energy</a> přichází na trh s novým produktem pro konečné odběratele elektrické energie. Jde o flexibilní tarif <a href="https://octopus.energy/agile/">Agile Octopus</a>, který přizpůsobuje cenu za dodávku elektrické energie dle aktuální ceny na velkoobchodním trhu s elektřinou. Jde tak o implicitní formu Demand Side Response (<a href="http://oenergetice.cz/clanky/dsr/">DSR</a>) pro domácnosti.
Ze strany obchodníka se jedná o využití jednoho z uvažovaných prvků Smart grids. Pro fungování takového tarifu je třeba detailně znát rozložení spotřeby zákazníka v čase. K tomu slouží zařízení pro Smart Metering, které zaznamenává okamžitou spotřebu domácnosti.
<h2>Flexibilní tarif podle ceny na trhu</h2>
Flexibilita tarifu spočívá ve změnách ceny dodávané elektřiny v půlhodinových intervalech. Cena silové elektřiny se pak odvozuje od výše ceny na velkoobchodním trhu. Aktuální cenu si zákazník může sledovat sám po přihlášení do uživatelské aplikace na webových stránkách, případně skrze aplikaci v mobilním telefonu. Při záporné ceně na trhu je zákazník informován zvolenou formou zprávy (SMS, email, prostřednictvím aplikace). <a href="http://oenergetice.cz/clanky/zaporne-ceny-elektriny/">Záporné ceny elektřiny</a> se ne trhu vyskytují ve chvílích, kdy produkce překračuje velikost poptávky (obvykle z důvodu nadměrné produkce <a href="http://oenergetice.cz/clanky/oze/">OZE</a>).
<figure id="attachment_12610" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-12610" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/smart-meter-UK-512x320.jpg" alt="" width="512" height="320" /><figcaption class="wp-caption-text">Pro zavedení DSR do domácností je nezbytné rozšířit síť Smart-meterů.</figcaption></figure>
<h2>Cena může být i vysoká</h2>
Rizikem tarifu je ovšem situace, kdy bude <a href="http://oenergetice.cz/clanky/cena-elektriny/">velkoobchodní cena</a> vysoká. Pro tento případ zavedl obchodník maximální strop ceny ve výši 0,35 GBP/kWh (při současném kurzu 10 Kč/kWh), což je ve Spojeném království přibližně trojnásobek standardní ceny za dodávku silové elektřiny. Podle vyjádření společnosti není ovšem důvod se obávat. Po 80 % času je dle výpočtu Octopus Energy cena nižší než současný standard. Maximální možná cena by dle odhadu společnosti měla být zákazníkům účtována po přibližně 0,1 % času kdy spotřebovávají energii.
Dle vyjádření společnosti je možné od tarifu odstoupit (bez dodatečných poplatků) v případě, že by cena elektřiny byla dlouhodobě vysoká z důvodu významných dlouhotrvajících výpadků dodávek z elektráren nebo síťové infrastruktury. V případě zájmu o zřízení tohoto tarifu musí být zákazníci vybaveni Smart Meteringem a musí souhlasit s proměnlivou cenou.
<blockquote>
“Tento tarif je průlomový. Odráží skutečnou cenu elektřiny za každou půlhodinu. Zákazníci jsou odměňování za využívání energie v době, kdy jsou ceny obzvláště nízké. Pokud navíc velkoobchodní cena klesne do záporných hodnot, tak zákazníkům Octopus Agile dokonce zaplatí. Motivuje tak uživatele, aby odebrali přebytečnou energii ze sítě. Vzhledem k tomu, že produkce energie z obnovitelných zdrojů roste, tyto události budou stále častějšími.&#8220; 
Greg Jackson, zakladatel a generální ředitel společnosti Octopus Energy
</blockquote>
<h2>Přesuňte spotřebu mimo špičku</h2>
Octopus Energy tvrdí, že tarif je výhodný především pro vlastníky elektromobilů, akumulačních elektrických ohřívačů (např. bojlerů) a zákazníky, kteří dokáží své energetické potřeby přizpůsobovat. V období všedních dní mezi čtvrtou a sedmou hodinou odpoledne je poptávka po elektřině nejvyšší. Elektrizační síť zažívá špičku a ceny energií jsou rovněž nejvyšší.
Tarif může dle Octopus Energy typické domácnosti uspořit ročně zhruba 210 GBP (zhruba 6000 Kč) na účtech za elektřinu. Dalších 120 GBP (zhruba 3400 Kč) je pak dle výpočtu společnosti možno ušetřit přesunutím 75 % energetické spotřeby ze špičky do časů mimo špičku. Výpočet je založen na datech průměrné domácnosti ve Spojeném království za posledních 12 měsíců a srovnává průměr flexibilních tarifů šesti největších energetických dodavatelů (známých též jako tzv. &#8222;Big 6&#8220;).

Rychlé zprávy

Dostávat peníze za odběr elektřiny? V Británii to umožní nový flexibilní tarif

Plzeňská teplárenská, největší dodavatel tepla na západě Čech, dálkově řídí 80 procent dodávek tepla. Městská firma, která obsluhuje 862 výměníků v hlavních čtyřech městských obvodech, vytápí 50 000 bytů ve stosedmdesátitisícové Plzni. Díky nonstop dispečinku i pohotovostní službě odstraní poruchy na dálku nebo na místě do několika hodin. Servisní práce jsou zahrnuty v ceně tepla, která je trvale jedna z nejnižších v ČR, řekla ČTK manažerka komunikace Petra Siegerová. Díky tomu se od centrálního zdroje žádní zákazníci neodpojují. 
Dálková obsluha výměníků, dispečink a bezplatná zákaznická linka jsou další chytrá řešení konceptu Smart City, jimiž Plzeň zjednodušuje život občanům.
<blockquote>
&#8222;Dispečink vidí okamžitě všechny problémy. V 80 procentech může okamžitě dálkově zvýšit teplotu nebo na místo vyšle pohotovost,&#8220; řekl obchodně technický ředitel Jakub Vojta.
</blockquote>
Servisních zásahů je podle něj minimum, což je dáno průběžnou údržbou a investicemi do <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/">distribuční sítě</a>.
Teplárna drží ceny tepla od roku 2015. Lidé platí 513 Kč/GJ včetně DPH. Nižší cenu tepla než Plzeň má v ČR jen Hradec Králové, tedy Elektrárna Opatovice. Díky této stabilitě se od centrálního zdroje tepla zatím žádný zákazník neodpojil.
<blockquote>
&#8222;Naopak poslední roky se ročně připojí 30 až 40 nových, tedy činžáků a bytových domů, třeba na Slovanech a v centru, řekl Vojta. Stabilní ceny tepla podporují dlouhodobé kontrakty na uhlí a fakt, že firma není závislá na výkyvech komodit jako je plyn. 
</blockquote>
V plzeňských panelových domech zatím nehrozí, že by si lidé budovali plynové kotelny v kočárkárnách nebo sklepích. &#8222;Je ale nutné udržet stabilní nízkou cenu tepla a informovat spotřebitele o tom, že s teplárnou mají v ceně úplně všechno a nemusí zajišťovat revize kotlů a řešit poruchy,&#8220; řekl Vojta.
Podle něj už se například tři firmy odpojily od <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/tepelna-cerpadla/">tepelných čerpadel</a> a připojily na teplárnu. Zjistily, že čerpadla nejsou jen o levném provozu, ale také hodně o servisu, který musí platit, uvedl. Díky novým zákazníkům prodeje tepla v Plzni neklesají.
Teplárna začíná naplno topit poté, kdy je průměrná teplota dva dny po sobě 13 stupňů a méně. Loni to bylo od 14. září. Posledním studeným rokem byl rok 2010, kdy byl sníh až do dubna. V dalších letech se teplota zvyšovala, nejtepleji bylo v roce 2015.

Teplárenství

Plzeňská teplárenská řídí 80 % svých dodávek tepla dálkově

Španělská distribuční společnost Endesa <a href="https://www.endesa.com/es/prensa/news/d201712-inversion-endesa-mejoras-red-distribucion.html">oznámila</a>, že mezi lety 2018 a 2020 provede investice do svých síti v objemu 2 mld. EUR, což je o 29 % více než v minulém období. Distribuční soustava společnosti dodává elektřinu do více než 12 miliónů domácností. Více než polovina z investic bude směřovat do digitalizace.
Zlepšení kvality dodávky elektrické energie a zavedení generace nových služeb, které umožní lepší využití možností v oblasti digitalizace sítě. To jsou cíle, které si momentálně klade distribuční soustava, která dodává elektřinu do více než 12 miliónů domácností a vlastní přes 316 500 km vedení.
Digitalizace sítě bude klíčovým krokem pro rozvoj nových energetických modelů v celém světě. Endesa právě do digitalizace nasměruje 1,2 mld. EUR, což je o 400 mil. EUR více, než společnost zamýšlela v původním plánu.
Chytré sítě umožňují nejen detekovat a pomocí takzvaného self-healingu i obnovovat provoz po poruše, ale díky nim bude také možné integrovat do energetického mixu více OZE a v budoucnu řídit síť pomocí takzvaného demand response a regulovat rozmach elektromobility.
<h2>Modernizace zajistí zlepšení kvality dodávek</h2>
Zvláště možnost zvýšené integrace OZE je v případě Španělska velmi zajímavá. V rámci digitalizace je určeno 265 mil. EUR na automatizaci sítě a počítá se s instalací 11 500 dálkově ovládaných prvků, což zvýší počet dálkově spínaných zařízení na 24 000 na konci roku 2020.
Díky automatizaci klíčových komponent v síti také dojde ke zlepšení kvality dodávek elektřiny. Konkrétně se počítá s tím, že díky plánovaným krokům se zlepší ukazatel TIEPI (<a href="http://www.inega.gal/sites/default/descargas/enerxia_galicia/evolucion_tiepi_1991_2011_castellano.pdf">ekvivalent </a>ukazatele doby trvání přerušení dodávky SAIDI) o 20 %.
V procesu inteligentních sítí je nutné mít spolehlivou a rychlou komunikační cestu, která bude schopna zajišťovat přenos dat pro všechny služby. Do rozšíření optických sítí v rámci přenosové a distribuční soustavy půjde v rámci sítí Endesy 310 mil. EUR. Další důležitou součástí sítě bude smart metering, ve Španělsku již byl zaveden povinně před několika lety a nyní ho již má 100 % domácností.
Na zlepšení ukazatele ztrát v síti a hledání černých odběrů je určeno dalších 100 mil. EUR. Za tuto částku budou nakoupeny termokamery pro lokalizaci namáhaných míst a spojení, kde dochází k největším únikům a ke zlepšení systémů zpracování a vyhodnocení Big Dat ohledně spotřeby.
&nbsp;

Endesa zainvestuje do distribučních sítí v příštích třech letech 2 miliardy EUR

V listopadu Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala <a href="http://www.iea.org/digital/">publikaci Digitalizace a energie</a>, která zkoumá dopady digitálních technologií na poptávku po elektřině, jak mohou producenti elektřiny využívat digitální nástroje k vylepšení svého fungování a v neposlední řadě zkoumá, jaký má digitalizace transformační potenciál a jak může pomoci vytvořit vysoce propojený energetický systém. 
O první části studie, zabývající se vlivem digitalizace na dopravu, budovy a průmysl, se můžete dočíst <a href="http://oenergetice.cz/technologie/iea-digitalizace-energetice-jeji-vliv-spotrebu-doprave-budovach-prumyslu/">zde</a>.
<h2>Potenciál vyšší produktivity a bezpečnosti pro výrobce elektřiny a těžaře</h2>
Digitalizace může zvýšit bezpečnost, zvýšit produktivitu a snížit náklady v ropném, plynovém, uhelném a elektroenergetickém sektoru.
<figure id="attachment_46236" style="width: 745px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46236" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Dopady-digitalizace-na-energetiku.png" alt="" width="745" height="428" /><figcaption class="wp-caption-text">Potenciální dopady digitalizace na sektor ropy a plynu, uhlí a na elektroenergetiku. Zobrazeny jsou potenciální změny poptávky po energii (osa y) a překážky digitalizace (osa x). Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Zejména při těžbě ropy a zemního plynu jsou digitální technologie využívány už poměrně dlouhou dobu. Stále zde podle IEA je velký prostor k rozvoji. Další digitalizace v upstreamu v ropném a plynovém průmyslu bude v budoucnu nejspíše zaměřena na rozšíření a vylepšení již nyní používaných technologií.
Například miniaturizované senzory a optické snímače by mohly dopomoci ke zvýšení produkce nebo zvýšení celkového objemu získatelné ropy a plynu z ložisek. Dalšími příklady využití digitalizace mohou být automatizované vrtné soupravy nebo roboti prozkoumávající a opravující podmořskou infrastrukturu či monitorující přenosovou infrastrukturu. V dlouhodobém výhledu je zde také potenciál vylepšit a urychlit zpracovávání dat například v případě generování rozsáhlých data setů během seismických průzkumů.
IEA předpokládá, že využívání digitálních technologií by mohlo snížit náklady na těžbu ropy a plynu o 10-20 %. Celosvětové technicky získatelné zdroje ropy a plynu by se přitom mohly zvýšit o 5 %, s největšími očekávanými zisky u břidlicového plynu.
<figure id="attachment_46237" style="width: 823px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46237" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Dopady-digitalizace-na-ziskatelnost-energii.png" alt="" width="823" height="499" /><figcaption class="wp-caption-text">Potenciální dopady digitalizace na globální technicky získatelné zásoby ropy a plynu. Rozdíl umožněn digitalizací je zobrazen červenou barvou. Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Dopad digitálních technologií na těžbu uhlí bude dle IEA zřejmě nejmenší. Digitalizace bude nejvíce využita ke zvýšení bezpečnosti a ke snížení environmentálních dopadů.
V elektroenergetickém sektoru mohou digitální data a jejich analýza snížit provozní náklady, zvýšit efektivitu využití elektráren a sítí, snížit neplánované výpadky, případně urychlit jejich řešení a zvýšit životnost různých zařízení. Celkové úspory v tomto sektoru studie IEA odhaduje na 80 miliard amerických dolarů ročně v období 2016-2040.
<figure id="attachment_46238" style="width: 818px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46238" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Uspory-v-elektroenergetice-diky-digitalizaci.png" alt="" width="818" height="446" /><figcaption class="wp-caption-text">Potenciální celosvětové úspory vlivem pokročilé digitalizace elektráren a elektroenergetických sítí v letech 2016-2040. OPEX = provozní náklady, CAPEX = kapitálové náklady. Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
<h2> Digitálně propojené systémy</h2>
Největší transformační potenciál digitalizace skýtá její schopnost odstranit hranice mezi energetickými sektory, zvýšit flexibilitu a umožnit integraci napříč systémy. Elektroenergetický sektor přitom leží v samotném srdci této transformace.
Digitalizace přinese následující příležitosti:
<ol>
<li><a href="http://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr/">Odezvu spotřebitelů</a> (odezva strany poptávky) na aktuální podmínky v soustavě, tedy řízení toho, kdy spotřebitelé odebírají elektřinu ze sítě.</li>
<li>Integraci intermitentních obnovitelných zdrojů energie (<a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">fotovoltaické</a> a <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrné</a> elektrárny) umožněním chytrým sítím nasměrovat poptávku na časy, kdy svítí slunce, nebo fouká vítr.</li>
<li>Implementaci chytrých nabíječek pro elektromobily. Elektromobily by mohly být nabíjené v době, kdy je převažuje nabídka elektřiny nad poptávkou. Čtvrtou příležitostí je vznik malých distribuovaných zdrojů elektřiny, jako jsou například solární panely na domech.</li>
</ol>
Jednotlivé body jsou přitom mezi sebou úzce propojené, kdy například odezva strany poptávky v reálném čase bude klíčová v poskytování potřebné flexibility k integraci intermitentních obnovitelných zdrojů.
<h2>Hrozby spojené s digitalizací</h2>
Kromě pozitivních benefitů s sebou digitalizace přináší také negativa. Rozsáhlejší digitalizace by učinila energetické systémy zranitelnější vůči kybernetickým útokům. Doposud byla přerušení způsobená kybernetickými útoky poměrně vzácná, nicméně tyto útoky <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/pocty-kybernetickych-utoku-energetice-rostou-varuje-pred-nimi-svetova-energeticka-rada/">se stávají jednoduššími a levnějšími</a>. Úplná prevence kybernetických útoků je nemožná, ale jejich dopad může být limitován.
Studie IEA jako klíčové zmiňuje zejména schopnost státu, systému, nebo instituce přizpůsobit se měnícímu se kontextu, ustát případné šoky a rychle se zotavit, dále tzv. kybernetickou hygienu, tedy přijetí základní sady preventivních opatření včetně monitoringu a v neposlední řadě zahrnutí bezpečnostních cílů a standardů jako hlavní součást technologického výzkumu a své politiky.
Otázky soukromí a vlastnictví dat jsou další velkou hrozbou. Zejména v kontextu toho, že čím dál tím větší množství dat je pravidelně sbíráno s připojováním a propojováním většího množství zařízení a spotřebičů. Například data o energetické spotřebě domácností sbíraná chytrými elektroměry mohou být využita pro zjištění přítomnosti obyvatel, případně jejich aktivity.
Digitalizace může mít také dopad na zaměstnanost v energetickém sektoru. Největší dopad bude digitalizace mít zejména na pozice, které jsou spojené s velkým podílem automatizovaných úkolů, obsahujících předvídatelné, rutinní a opakující se fyzické aktivity a pozice spojené se sběrem a zpracováváním dat. Práce s digitální infrastrukturou bude vyžadovat speciální dovednosti, jako jsou například kódování a kybernetická bezpečnost. Po zaměstnancích budou vyžadovány obecné dovednosti práce s digitálními technologiemi.
Zdroj úvodního obrázku: iea.org/digital

IEA: Vliv digitalizace na těžbu surovin a výrobu elektřiny a hrozby s digitalizací spojené

V listopadu Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala <a href="http://www.iea.org/digital/">publikaci Digitalizace a energie</a>, která zkoumá dopady digitálních technologií na spotřebu energie, možnosti energetických producentů využívat digitální nástroje k vylepšení svého fungování, a v neposlední řadě transformační potenciál digitalizace pro energetické systémy a do jaké míry je může pomoci propojit.
Jedná se o první publikaci IEA, jež se tomuto tématu věnuje. Podle IEA digitalizace pomáhá zvyšovat bezpečnost, produktivitu, dostupnost a udržitelnost energetických systémů po celém světě. Zároveň se s ní ovšem objevují nové bezpečnostní hrozby a hrozby narušení soukromí. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/cesta-japonskych-mest-k-sobestacnosti-roce-2011-pripad-higashi-matsushima/">Digitalizované energetické systémy</a> v budoucnosti mohou být schopny identifikovat, kdo energii potřebuje, a dodat ji ve správný čas na správné místo a za nejnižší náklady.
<h2>Dopad digitalizace na energetiku</h2>
Energetický sektor byl jedním z prvních, který digitální technologie využíval. V 70. letech 20. století energetická zařízení využívala nové technologie k usnadnění správy a provozu sítí. Také například ropné a plynové společnosti využívaly a využívají digitální technologie při rozhodování o průzkumných a produkčních pracích.
Využívání digitálních technologií v energetice roste. Investice do digitálních technologií energetickými společnostmi v posledních letech prudce vzrostly. Například globální investice do digitální elektroenergetické infrastruktury a softwaru rostly od roku 2014 o 20 % ročně a v roce 2016 dosáhly 47 miliard amerických dolarů.
<figure id="attachment_46207" style="width: 824px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46207" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Investice-do-digitalnich-technologii.png" alt="" width="824" height="525" /><figcaption class="wp-caption-text">Investice do digitální elektroenergetické infrastruktury a softwaru v energetice ve srovnání s investicemi v jiných oblastech. Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Digitální technologie mohou snížit energetickou náročnost poskytování služeb a zboží, nicméně podle IEA by mohlo jejich užívání vést také k tzv. zpětnému účinku (rebound effect) a tedy k zvýšené spotřebě energie. Podstatou zpětného účinku je vyšší poptávka, která je výsledkem efektivnějšího užívání zdrojů – například větší efektivita spotřebičů snižuje jejich náklady, jsou proto dostupnější a je po nich vyšší poptávka. Ve výsledku tedy spotřeba energie roste.
<h2>Dopady digitalizace na poptávku po energii v dopravě, v budovách a v průmyslu</h2>
Doprava v současnosti představuje 28 % světové konečné spotřeby energie, přičemž základní, středový scénář IEA (<a href="https://www.iea.org/publications/scenariosandprojections/">New Policies Scenario </a>součástí <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/iea-zverejnila-vyrocni-zpravu-svetovy-energeticky-vyhled/">World Energy Outlook</a>) předpokládá, že spotřeba v tomto sektoru poroste. Digitální technologie v dopravě pomáhají zlepšit efektivitu nakládání s energií a snížit provozní náklady díky optimalizaci trasy či snižování spotřeby paliva pomocí senzorů umístěných na dopravním prostředku.
<figure id="attachment_46208" style="width: 752px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46208" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Prumysl-budovy-a-doprava.png" alt="" width="752" height="453" /><figcaption class="wp-caption-text">Potenciální dopady digitalizace na sektor dopravy, budovy a průmysl. Zobrazeny jsou potenciální změny poptávky po energii (osa y) a překážky digitalizace (osa x). Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Revoluční změnu v pevninské dopravě by mohla přinést automatizace dopravy a ACES mobilita (automated, connected, electric and shared – automatizovaná, propojená, elektrická a sdílená mobilita). Dopady ACES dopravy na energetiku a emise sektoru dopravy jsou ovšem velmi nejisté. Budou se odvíjet především od kombinace mnohých faktorů, zejména pak chování spotřebitelů, přijatých politických a regulačních opatření, technologického pokroku a technologií vozidel.
Je tedy možné, že v dlouhodobém horizontu, za předpokladu nejlepšího možného vývoje, bude energetická účinnost zvýšena natolik, že se spotřeba v dopravě sníží až na polovinu stávajících hodnot. Podobně ovšem, pokud efektivita nakládání s energií nebude zvýšena a pokud dojde k velkému zpětnému účinku, například k většímu cestování, tak se může spotřeba více než zdvojnásobit.
<figure id="attachment_46209" style="width: 835px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46209" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Rozsah-moznych-dopadu-v-doprave.png" alt="" width="835" height="602" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozsah možných dopadů automatizace dopravy v USA. Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Budovy představují téměř třetinu světové konečné spotřeby energie a 55 % světové spotřeby elektřiny. V posledních 25 letech poptávka po elektřině v budovách rychle stoupala, zejména v rostoucích ekonomikách, jako jsou Čína a Indie. Základní scénář IEA předpovídá téměř zdvojnásobení spotřeby elektřiny v budovách do roku 2040.
Digitalizace pomůže zajistit, že energie je spotřebovávána tam a tehdy, kdy je to potřeba. Kupříkladu použitím světelných senzorů, nebo učením se algoritmů, které automaticky naprogramují vytápění. Digitalizace může také lépe rozložit spotřebu (využíváním určitých spotřebičů v různé časy) a uskladňovat energii (například v termálních chytrých sítích) v reakci na reálné ceny energie, či jiné podmínky specifikované spotřebitelem.
V průmyslu je spotřebováváno zhruba 38 % světové konečné spotřeby energie. Očekává se, že průmyslová produkce bude v následujících dekádách i nadále růst, opět zejména v zemích s rostoucími ekonomikami. Za této situace bude význam digitalizace ve zvyšování efektivity růst. V průmyslu jsou digitální technologie využívány již dlouho k zvyšování bezpečnosti a produkce. Dalšího snížení nákladů může být dosaženo pokročilou kontrolou procesů a kombinovaným použitím chytrých senzorů a analýz dat v předpovídání selhání konkrétních zařízení a vybavení.
<figure id="attachment_46211" style="width: 825px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46211" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Kumulativni-uspory-v-budovach.png" alt="" width="825" height="531" /><figcaption class="wp-caption-text">Kumulativní úspory v budovách díky digitalizaci. Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Zdroj úvodní fotografie: iea.org/digital

Technologie

IEA: Digitalizace v energetice a její vliv na spotřebu v dopravě, budovách a průmyslu

Snahy <a href="http://www.reuters.com/article/us-japan-energy-revolution/quiet-energy-revolution-underway-in-japan-as-dozens-of-towns-go-off-the-grid-idUSKCN1BU0UT">města Higashi Matsushima</a> přebudovat svůj elektrický systém po zemětřesení a tsunami z roku 2011 představují významný posun – od centralizovaného energetického modelu k soběstačnosti a k lokální výrobě a přenosu elektřiny. Město si vybudovalo svou vlastní přenosovou síť, solární panely a baterie, díky kterým může samostatně fungovat alespoň 3 dny.
<h2>Město Higashi Matsushima</h2>
V návaznosti na události z roku 2011 lidé z města Higashi Matsushima na severu <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/japonsko-ve-vudci-roli-vyzkumu-smart-grids-ve-vychodni-asii/">Japonska</a>, jež má přibližně 40 tisíc obyvatel, získali od japonské vlády v rámci programu „National Resilience Program“ významné finanční prostředky na obnovu svého města. Město se rozhodlo vybudovat svou vlastní přenosovou síť, solární panely a baterie, díky kterým může samostatně fungovat alespoň 3 dny. Cílem bylo vytvořit soběstačný systém, který by byl schopný vyrobit průměrně 25 % spotřeby obyvatel města.
Kroky tohoto města podle Reuters popisují masivní, ale ještě velmi málo známé snahy desítek japonských měst a komunit stát se co nejvíce soběstačnými ve výrobě elektřiny.
<h2>Obnova sítí v Japonsku po 2011</h2>
Japonský National Resilience Program je určen primárně pro vybudování záložních kapacit pro japonská města pro případ další podobné přírodní katastrofy <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">jako té z roku 2011</a>. Program ale podnítil spíše budování mikrosítí a distribuované výroby elektřiny po celém Japonsku. To snižuje závislost japonských obcí a měst na velkých elektrárnách.
Vláda nyní plánuje zvýšit rozpočet celého programu na další fiskální rok o dalších 24 %.
<blockquote>
„Od Fukušimy zde bylo postupné rozpracovávání politik, které by zhmotnily určité paradigma postavené na lokální soběstačnosti a lokální spotřebě.“ 
Andrew Dewit, profesor energetické politiky na Rikkyo Univerzitě v Tokiu 
</blockquote>
Distribuovaná výroba využívá malé plynové, větrné nebo solární elektrárny a inteligentní energetické systémy (tzv. <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/britanii-slavi-prvenstvi-prenesli-data-celou-elektrickou-sit/">smart grids</a>), které přes internet propojí elektrické spotřebiče a elektroměry, které zacílí elektřinu tam, kde je potřeba.
<blockquote>
 „Blížíme se ke dni, kdy již nebudeme budovat velké elektrárny. Místo nich budeme mít malé distribuované systémy s malými výrobnami elektřiny, které jsou blízko spotřebních oblastí.“ 
Takao Kashiwagi, profesor Tokijského technologického institutu a designér prvního inteligentního města v Japonsku
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: flickr.com, autor: Nicolas Raymond

Akumulace energie

Cesta japonských měst k soběstačnosti po roce 2011: Případ Higashi Matsushima

Nový datový systém vyvinutý společností Reactive Technologies (RT) byl úspěšně otestován na elektrické síti ve Velké Británii. Data byla přenesena naskrz celou elektrickou sítí poprvé v historii, což by mohl být velký krok směrem k vytvoření virtuálních elektráren. Tisíce domácností a obchodníků by se tak mohli společně podílet na chytřejším využívání spotřeby elektřiny.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/an-energy-first-as-uk-successfully-transmits-data-via-national-electricity-grid/">Server EurActiv</a> informoval o nové technologii, která by ve výsledku mohla snížit účty za energie spotřebitelům, kteří by přistoupili na malé změny ve své spotřebě pomocí <a href="http://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr/">dálkového ovládání</a> některých svých spotřebičů, jako jsou mrazáky či různé způsoby ohřívání vody. Takto vytvořená flexibilita spojením tisíců spotřebičů by mohla snížit spotřebu ve špičce. Nový systém by zároveň nahrával moderním zeleným technologiím a mohl odstranit potřebu obrovských plynových či dieselových elektráren spouštěných pouze v době nedostatku produkce elektřiny.
<blockquote>
„Starý postoj nám přikazuje, že musíme postavit více elektráren. My s tím nesouhlasíme. Jsou zde jiné způsoby řízení elektřiny, jeden z nich přenáší znalosti od telekomunikačních sítí a softwarových inženýrů do energetického sektoru,“ řekl Jens Madrian z RT.
</blockquote>
<h2>Nová technologie</h2>
Systém využívá nové technologie k posílání zpráv naskrz celou elektrickou sítí do jakéhokoliv přístroje s chytrou přípojkou a s žádostí o změnu využívání elektřiny. V komerčním sektoru, kde by se technologie měla nasadit nejdříve, by se jednalo například o využívání velkých vodních čerpadel ve specifické časy nebo o přizpůsobení fungování klimatizace v kancelářských prostorech.
Elektrické kabely byly dříve využity na přenos informací uvnitř budov nebo uvnitř místních elektrických sítí. Většinou se toho dosahovalo posíláním dat pomocí vysokých frekvencí spolu s klasickým signálem o velikosti 50 Hz. Posílání zpráv napříč celým státem však znamená průchod přes různé <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-2-dil-rozvodny-prenosove-soustavy/">rozvodny</a>. Ty obsahují vzduchové mezery, skrz které se vysokofrekvenční zpráva nemůže dostat, ale nízkofrekvenční zpráva, například o hodnotě 50 Hz, vzduchovou bariéru překoná. Nový systém využívá existující signál o velikosti 50 Hz, do kterého vkládá svoje zprávy v podobě drobných změn v samotném signálu 50 Hz.

V Británii slaví prvenství, přenesli data skrz celou elektrickou síť

Inteligentní rozvodné sítě (Smart Grids) v energetice otevírají brány efektivnímu hospodaření s energií především skrze možnost regulovat výrobu i spotřebu v reálném čase. Díky nutnosti implementace informačních technologií, které umožní jednotlivým prvkům sítě navzájem komunikovat, s sebou ovšem přináší i riziko napadení hackery. O problematice <a href="http://www.ceskovdatech.cz/clanek/46-kyberneticke-utoky-v-energetice/">informoval článek projektu</a> Česko v datech.
Hackeři energetické systémy vyhledávají za účelem získání přístupu k jednotlivým prvkům soustavy, ať již k prezentaci své moci či z vážnějších důvodů. Podobné útoky již postihly elektrárny či celé sítě ze zemí napříč celým světem a způsobily úniky informací i ochromení dodávek elektřiny.
<blockquote>
„V současnosti už v podstatě neexistuje složitější energetický systém, který by byl řízený bez využití informačních technologií. Zejména u ovládacích systémů klíčových prvků sice stále existuje velká snaha o striktní oddělení od veřejné sítě, ne vždy je to z provozních důvodů možné,“ říká Libor Šup, Solutions Architect ze společnosti Unicorn Systems.
</blockquote>
<figure id="attachment_9257" style="width: 585px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/smart-grids-cez.jpg"><img class="size-full wp-image-9257" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/smart-grids-cez.jpg" alt="Smart grids - Smart region Vrchlabí. Ilustrační fotografie." width="585" height="521" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Smart grids &#8211; Smart region Vrchlabí. Ilustrační fotografie.</figcaption></figure>
<h2>Od zpoždění spuštění jaderné elektrárny po blackout na Ukrajině</h2>
Mezi jeden z vážnějších počinů hackerů patří například kybernetický útok, jehož úkolem bylo ovlivnit spuštění íránské jaderné elektrárny. Červ zvaný Stuxnet byl nahrán do řídícího centra závodu na obohacování uranu a změnou frekvence otáčení centrifug způsobil odložení spuštění jaderné elektrárny a rovněž značné finanční ztráty. Z důvodu sofistikovanosti samotného škodlivého systému byly z útoku podezřívány tajné služby USA a Izraele. Jejich účast ovšem nebyla prokázána.
Dalším z útoků s velmi vážným dopadem bylo ochromení dodávek elektřiny na Ukrajině. Bez proudu se po několik hodin ocitlo až 700 tisíc obyvatel. Koordinovaná skupina hackerů nahrála trojského koně BlackEnergy do jednotlivých komponent distribučních sítí. Tento nežádoucí software je schopen například odstranit systémové soubory, čímž znemožní jeho spuštění. Ani v tomto případě nebyl identita útočníka odhalena.
Další z hackerských útoků měl za následek převzetí kontroly nad malou vodní elektrárnou v USA, ke kterému se přiznala íránská skupina SOBH Cyber Jihad. V Jižní Koreji došlo k úniku dat z několika jaderných a vodních elektráren, podle vyjádření vlastníka postižených serverů, Korea Hydro &amp; Nuclear Power, se ovšem nejednalo o klíčová data.
<blockquote>
„Podle statistik britského serveru hackmageddon.com byl v roce 2015 celkový počet kybernetických útoků výrazně vyšší než v roce předchozím, a to i navzdory neustále se vyvíjející obraně proti podobným případům. Zhruba za pětinou zaznamenaných útoků stáli nejrůznější aktivisté a skupiny, 10 % útoků je dílem špionáže a jen asi 24 případů z tisíce pak připadá na tzv. kybernetickou válku. Na průmyslové podniky včetně oblasti energetiky mířila celá čtvrtina útoků, daleko za nimi jsou pak vlády, zdravotnická zařízení nebo finanční instituce,” uvádí problematiku současné kyberkriminality Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS Institute ČR.
</blockquote>