V Evropě stále panuje tlak na odstup od jaderné energetiky. Švédská politika rozhodovala o odstavení jaderných zařízení dokonce dříve, než Německo. Nyní se však karta otočila a Švédi zkoumají možnosti dlouhodobého provozování jaderné elektrárny Ringhals. S tím jim pomáhá mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
Tým expertů z MAAE dokončil <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-reviews-long-term-safety-of-Sweden-s-Ringhals">hodnocení dlouhodobého provozování</a> (LTO) třetího bloku jaderné elektrárny Ringhals. Dle zprávy je výrobní blok připravený na LTO. Tým inspektorů porovnával skutečnosti s bezpečnostními standardy MAAE.
<figure id="attachment_87901" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-87901 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ringhals-1-4-Vattenfall.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ringhals-1-4-Vattenfall.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ringhals-1-4-Vattenfall-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ringhals-1-4-Vattenfall-725x408.jpg 725w" alt="Čtyři bloky jaderné elektrárny Ringhals" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Čtyři bloky jaderné elektrárny Ringhals Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Třetí blok jaderné elektrárny Ringhals je tlakovodním rektorem západního typu (PWR) jehož provoz začal v roce 1981. Dle původního návrhu, podle kterého jsou stavěny 3. a 4. blok elektrárny, by měly být bloky odstaveny v roce 2021 a 2023. Provozovatel elektrárny, společnost <a href="https://www.vattenfall.de/">Vattenfall</a>, však plánuje prodloužit životnost bloků na 60 let.
Hodnocení bezpečnostních aspektů dlouhodobého provozování (mise <a href="https://www.iaea.org/services/review-missions/safety-aspects-of-long-term-operation-salto">SALTO</a>) je obsáhlé testování strategií a klíčových elementů bezpečného LTO jaderných elektráren. Mise SALTO doplňuje misi kontrol provozní bezpečnosti (<a href="https://www.iaea.org/services/review-missions/operational-safety-review-team-osart">OSART</a>), která je navržena pro hodnocení programů a činností klíčových z hlediska provozní bezpečnosti.
Mise SALTO může být zajištěna v kterékoliv době v průběhu provozu elektrárny, ačkoliv podle MAAE je nejvhodnější doba v průběhu posledních 10 let původně plánované životnosti. Obě mise jsou pořádány na žádost členského státu.
První mise SALTO byla na 3. bloku zajištěna v roce 2018. Prozatím poslední mise byla dokončena 15. září tohoto roku a byla zajištěna na žádost místního dozorného orgánu. Mise přezkoumala reakci na doporučení a návrhy z předchozích misí na elektrárně Ringhals.
<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-reviews-long-term-safety-of-Sweden-s-Ringhals">Tým inspektorů</a>, skládající se ze dvou expertů z Belgie a dvou pracovníků MAAE, sdělil, že personál elektrárny vylepšil správu stárnutí veřejných zařízení a budov elektrárny. Také zaimplementovali připomínky vztahující s k LTO a generační obměně personálu elektrárny a na závěr prodloužili platnost časově omezených analýz stárnutí mechanických komponent.
Závěry mise však také potvrzují nezbytnost další práce k zajištění správy stárnutí a LTO. Dokončení další etapy činností umožní personálu plánovat LTO.
<blockquote>„Tým zhodnotil, že provozovatel připravuje 3. blok na LTO včas,“ sdělil vedoucí týmu a starší úředník MAAE, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-reviews-long-term-safety-of-Sweden-s-Ringhals">Robert Křivánek</a>. „Elektrárna vycházela z doporučení mise SALTO z roku 2018. Učinili významné pokroky v oblasti správy stárnutí a ukázali pokračující příspěvky pro přípravu bezpečného dlouhodobého provozování. Tým SALTO vybízí vedení k řešení zbývajících připomínek z mise SALTO z roku 2018.“</blockquote>
Tým poskytl první verzi hodnocení na konci mise. Konečná zpráva bude předána elektrárně, dozornému orgánu a vládě během několika měsíců.
<a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-o-s/sweden.aspx">Švédsko</a> nyní vyrábí přibližně 40 % elektřiny z jádra. I přes silnou jadernou základnu se v roce 1980 tamější úřady rozhodly odstoupit od jaderné energetiky. V roce 1997 se sice rozhodlo o prodloužení provozu některých bloků, ale dva bloky byly odstaveny. <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-o-s/sweden.aspx">Další významné rozhodnutí</a> padlo v roce 2015, které vyústilo v odstavení 4 bloků do roku 2020.
Odstavení prvního bloku elektrárny Ringhals je naplánováno na konec tohoto roku, zatímco druhý blok byl odstaven již v prosinci 2015. Provoz obou bloků byl ukončen 5 let před plánovanou životností bloků.

Jaderné elektrárny

MAAE zhodnotilo bezpečnost dlouhodobého provozu 3. bloku jaderné elektrárny Ringhals

Německá vláda tento týden <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200817-bundeswirtschaftsministerium-unterstuetzt-finanzierung-einer-batteriezellenfabrik-in-schweden-mit-staatlicher-garantie.html" target="_blank" rel="noopener">přislíbila státní záruku na úvěr pro projekt švédské gigafactory</a> na výrobu lithium-iontových bateriových článků, jehož výše přesahuje 500 milionů dolarů. Zahraniční projekt se podle vlády kvalifikoval pro německou státní podporu, jelikož je v něm má země státní zájem. Do projektu jsou rovněž zapojeny německé automobilky Volkswagen a BMW.
V současné době dominují jak globálnímu, tak i evropskému trhu s bateriemi asijští producenti, avšak růst výrobních kapacit by tuto situaci mohl v Evropě v budoucnu změnit. Dohnat náskok asijských konkurentů má evropským výrobcům <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/evropsti-vyrobci-baterii-citi-prilezitost-k-rustu-pomohou-evropske-dotace/" target="_blank" rel="noopener">pomoci i štědrá podpora, kterou přislíbila Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii</a>.
V současné době se již rýsují konkrétní projekty, přičemž jedním z největších je i výstavba první evropské gigafactory. Švédská společnost Northvolt již na začátku měsíce oznámila, že <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/svedsky-northvolt-ziskal-financovani-ve-vysi-16-miliard-euro-vyrabet-chce-ctvrtinu-evropskych-baterii/" target="_blank" rel="noopener">získala od konsorcia komerčních bank, penzijních fondů a veřejných finančních institucí půjčku ve výši 1,6 miliard eur</a> na výstavbu bateriové gigafactory Northvolt Ett v severním Švédsku.
Podporu projektu nyní přislíbila i německá vláda, která poskytne státní záruku na financování projektu ve výši 525 milionů dolarů. Německo má podle Ministerstva hospodářství a energetiky státní zájem vzhledem k jeho významu pro automobilový průmyslu a rozvoj elektromobility. Do projektu jsou přímo zapojeni i němečtí výrobci automobilů Volkswagen a BMW, kteří s Northvoltem uzavřeli strategickou spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje.
Švédská gigafactory má rovněž sloužit jako pilotní a referenční projekt pro další závod „Northvolt Zwei“, který má do roku 2024 vyrůst v Německu.
Northvolt má ambice stát se největším evropským výrobcem baterií, kdy společnost cílí na 25% tržní podíl do roku 2030. Tomu by odpovídala roční výrobní kapacita na úrovni 150 GWh. Projekty švédské a německé gigafactory v současné době počítají s roční výrobní kapacitou 40 GWh, resp. 20 GWh.
Úvodní fotografie: Vizualizace Northvolt Ett, zdroj: Northvolt

Akumulace energie

Vizualizace Northvolt Ett. Zdroj: Northvolt

Německá vláda se zaručí za půlmiliardový úvěr na švédskou bateriovou gigafactory

Švédský výrobce baterií Northvolt obdrží půjčky ve výši 1,6 miliard euro, což posune celkovou částku získaného financování na 3 miliardy euro. Plánem je výstavba dvou „gigafactories“ vyrábějících dohromady každý rok bateriové články o kapacitě 60 GWh. Celkově pak Northvolt cílí do roku 2030 dosáhnout 25% podílu na evropském trhu s bateriemi.
<a href="https://northvolt.com/newsroom/Northvolt-July2020-financing">Švédská společnost Northvolt oznámila</a>, že získala od konsorcia komerčních bank, penzijních fondů a veřejných finančních institucí půjčku ve výši 1,6 miliard euro (42 miliard Kč). Evropská investiční banka spolu s Evropským fondem pro strategické investice z toho poskytne 350 milionů euro (9,2 miliard Kč). Celkové obdržené dluhové a ekvity financování na vývoj automobilových a průmyslových baterií a výstavbu „gigafactories“ tak dosáhne hranice 3 miliard euro (78,8 miliard Kč).
<blockquote>„Northvolt je jedním z průkopníků, který staví první evropskou gigafactory pro lithium-iontové bateriové články, a to s minimální uhlíkovou stopou. Poskytnutím podpory tomuto nejmodernějšímu projektu potvrzujeme také naše odhodlání zlepšit odolnost a strategickou samostatnost Evropy v klíčových odvětvích a technologiích,“ <a href="https://www.eib.org/en/press/all/2020-208-european-backing-for-northvolt-s-battery-gigafactory-in-sweden.htm">okomentoval financování Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise zaštiťující Evropskou bateriovou alianci</a>.</blockquote>
<figure id="attachment_79266" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-79266" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-512x384.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-512x384.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-768x576.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-725x544.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace.png 800w" alt="Vizualizace Northvolt Ett, Zdroj: Northvolt" width="512" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace Northvolt Ett. Zdroj: Northvolt</figcaption></figure>
<h2>Největší producent baterií v Evropě</h2>
Cílem Northvolt je do roku 2030 dosáhnout 25% podílu na evropském trhu s bateriemi, což odpovídá produkci baterií o kapacitě přibližně 150 GWh ročně. Zásadní tak je výstavba dvou továren, Northvolt Ett v severním Švédsku a Northvolt Zwei v Německu, které mají vyrábět až 40 GWh a 20 GWh ročně. Northvolt Ett by měla zahájit výrobu již v roce 2021, přičemž by měla rovněž využívat pouze elektřinu z obnovitelných zdrojů. Northvolt Zwei je zatím ve fázi povolování a zprovozněna by měla být v roce 2024.
Do téhož roku chce také používat polovinu materiálu na výrobu z recyklovaných baterií. Technologie pro efektivnější recyklaci současně testuje v projektu Revolt. Právě v rámci továrny Northvolt Ett by pak měla do roku 2022 vzniknout <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/svedsky-northvolt-zahajuje-cestu-k-ekologizaci-vyroby-baterii-pristi-rok-spusti-zavod-recyklaci">plnohodnotná recyklační linka schopná zpracovat až 25 000 tun baterií ročně.</a>
Evropská investiční banka poskytla společnosti Northvolt <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/eib-schvalila-pujcku-evropskou-gigafactory-lithiove-baterie">půjčku ve výši 53,5 milionů euro (1,3 miliard Kč)</a> již v roce 2018 na výstavbu demonstračního závodu. Ten začal fungovat na konci roku 2019. V červenci pak Northvolt uzavřel také <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/bmw-podepsalo-kontrakt-dodavky-baterii-ktere-budou-50-recyklovatelneho-materialu">dlouhodobou smlouvu o dodávce baterií s automobilkou BMW</a> v hodnotě 2 miliard euro (52,5 miliard Kč).
Úvodní fotografie: Gigafactory Northvolt Ett. Zdroj: Northvolt

Gigafactory Northvolt Ett. Zdroj: Northvolt

Švédský Northvolt získal financování ve výši 1,6 miliard euro, vyrábět chce čtvrtinu evropských baterií

Čistý export elektřiny ze Švédska dosáhl v prvním pololetí letošního roku 14,3 TWh, a Švédsko se tak stalo první skandinávskou zemí, která v této statistice skončila na druhém místě za tradičně největším čistým evropským exportérem elektřiny – Francií. Mezi Švédsko a Německo se na třetí pozici dostalo ještě Norsko. 
Čistý export elektřiny ze skandinávských zemí v prvním pololetí letošního roku prudce vzrostl kvůli nadbytku výroby elektřiny z vodních elektráren. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/sweden-overtakes-germany-in-net-power-exports-in-h1/1134030" target="_blank" rel="noopener">Jak poznamenal zahraniční server Montel</a>, dopady koronavirové pandemie na poptávku po elektřině nebyly v případě skandinávských zemí tak výrazné jako u většiny evropských zemí. Mírný dopad byl zaznamenán zejména u Švédska, které nezavedlo plošná opatření vedoucí k poklesu spotřeby elektřiny.
<blockquote>„Aktuálně je očekáván přebytek výroby elektřiny z vodních elektráren ve Skandinávii, jelikož mokrá zima vedla k vysokým zásobám vody v povodích, což znamená, že je třeba ze země dostat více elektřiny z vodních elektráren,“ uvedla podle zahraničního serveru Montel společnost EnAppSys.</blockquote>
Společnost EnAppSys dodala, že vysoká výroba elektřiny z vodních elektráren vedla k omezování výroby v jaderných elektrárnách kvůli nízkým velkoobchodním cenám elektřiny.
Tradičně druhý největší čistý exportér Německo v prvním pololetí vyráběl výrazně méně elektřiny v uhelných elektrárnách ve srovnání s předchozími lety. Celkem měly elektrárny spalující fosilní paliva v Německu v prvním pololetí 32% podíl na celkové spotřebě elektřiny, ve stejném období v loňském roce to bylo 42 %. Pokles výroby elektřiny z fosilních zdrojů byl kompenzován zvýšenou výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, jejichž podíl na celkové spotřebě elektřiny vzrostl na 55 %.
Německo tak v prvním pololetí 2020 vyvezlo 6,1 TWh a umístilo se na pomyslném čtvrtém místě za Norskem (6,8 TWh), Švédskem (14,3 TWh) a Francií (32,5 TWh).

Energetika v zahraničí

Švédsko v prvním pololetí jako první skandinávská země předčilo Německo v čistém vývozu elektřiny

Švédsko uzavře svou poslední uhelnou elektrárnu, a to s předstihem dvou let. Elektrárna Värtaverket provozovaná společností Stockholm Exergi poblíž Stockholmu bude nadobro uzavřena v souladu se švédskými plány na kompletní uhelný phase-out. Uzavření elektrárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z roku 1989 oznámilo vedení společnosti minulý týden.
Švédsko se tak stane třetí evropskou zemí, která vyřazení všech uhelných zdrojů provede. Zpráva přišla ve stejný týden, kdy svou poslední uhelnou elektrárnu uzavřelo Rakousko. Od uhlí jako zdroje v elektrárnách už se kompletně odklonila i Belgie. Do roku 2025 plánuje uzavření i Francie, Slovensko, Portugalsko a Velká Británie. V témže roce plánuje uzavření i Itálie a Irsko.
Uzavření stockholmské elektrárny přišlo dříve než bylo plánováno. Rozhodnutí urychlila mírná zima, díky které poptávka po energiích nebyla příliš vysoká. V tiskovém prohlášení Stockholm Exergi uvedla, že jejím cílem je nyní, aby veškerá energie, kterou společnost produkuje, byla z obnovitelných zdrojů nebo zrecyklovaná.
Německo rovněž odhlásilo svůj odklon od uhlí, a to nejpozději do roku 2038. Plány jsou doprovázeny návrhy kompenzační legislativy, která má být součástí balíčku pro tzv. „coal exit“. Německo je přitom jednou z ekonomik nejvíce závislých na uhlí.
Oznámení cíle bylo kritizováno jak ze strany environmentalistů, tak i ze strany zastánců tradičních zdrojů. Pro jedny je rok 2038 příliš pozdní, pro druhé jde o nereálný cíl, vzhledem především k nutnosti zajistit dodávky energie v průběhu celého roku. Podobnou kritiku sklízí i další země Evropy, které odklon od uhlí plánují nebo již realizují.
Úvodní obrázek: Elektrárna Värtaverket, zdroj: EnergiWatch.dk

Uhlí

Švédsko uzavře poslední uhelnou elektrárnu

Švédsko a Španělsko jsou nejlevnějšími evropskými trhy pro dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) z obnovitelných zdrojů energie (OZE). <a href="https://about.bnef.com/blog/sweden-spain-the-cheapest-european-markets-for-wind-and-solar-corporate-ppas-bnef-survey-finds/" target="_blank" rel="noopener">Ukázala to analýza výzkumníků z BloombergNEF (BNEF)</a>, podle které jsou nejnižší ceny u korporátních PPA dohod na elektřinu z větrných elektráren dosahovány ve Švédsku (30,5 EUR/MWh) a ze solárních elektráren ve Španělsku (35,3 EUR/MWh). Z devíti posuzovaných evropských trhů byly nejvyšší ceny identifikovány u obou technologií ve Spojeném království. 
Průzkum nazvaný „1H 2020 European Corporate PPA Price Survey“ z dílny BNEF kromě nejlevnějších a nejdražších evropských trhů pro PPA dohody o nákupu elektřiny z OZE ukázal, že výsledné dosahované ceny závisí zejména na instalovaném výkonu zdroje, délce kontraktu a jeho struktuře.
<blockquote>„Velmi široký rozsah výsledků byl obzvláště zajímavý, kdy rozdíl mezi nejlevnějšími PPA dohodami, které můžete uzavřít ve Švédsku, a nejdražšími PPA dohodami ve Spojeném království činil přes 30 eur za MWh,“ uvedla Helen Dewhurstová, analytička z BNEF a autorka zprávy.</blockquote>
<figure id="attachment_82761" class="wp-caption alignnone" style="width: 691px;"><img class="wp-image-82761 size-full" style="font-weight: bold; color: #666666; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/PPA-BNEF.jpg" sizes="(max-width: 691px) 100vw, 691px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/PPA-BNEF.jpg 691w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/PPA-BNEF-512x232.jpg 512w" alt="Minimální a maximální ceny z PPA dohod o nákupu elektřiny ze solárních a větrných elektráren v Evropě. Zdroj: BNEF" width="691" height="313" /><figcaption class="wp-caption-text">Minimální a maximální ceny z PPA dohod o nákupu elektřiny ze solárních a větrných elektráren v Evropě. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
<h2>Spojené státy versus Evropa</h2>
BNEF při provedeném průzkumu zjistil, že kromě technologie a instalovaného výkonu zdroje má na výši ceny elektřiny z PPA dohod velký vliv tvar diagramu či délka smlouvy.
V Evropě je například s 15 až 20letým kontraktem spojená přirážka 1,5 až 2,5 EUR/MWh ve srovnání s více standardními kontrakty na 10 až 15 let. Podle BNEF je toto jeden z hlavních rozdílů mezi PPA dohodami uzavíranými v Evropě a ve Spojených státech, které jsou největším světovým trhem s PPA dohodami a kde delší kontrakty obvykle znamenají slevu.
Trh s PPA dohodami je celkově v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání se Spojenými státy, kdy BNEF ve Spojených státech registruje dohody na celkový dodávaný výkon 40 GW a v Evropě na 9,8 GW.
<blockquote>„Téměř polovina všech RE100 společností je z Evropy – víme, že poptávka po čisté energii je právě zde. Aby se však zvýšila aktivita kolem PPA dohod na úroveň Spojených států, musíme více popsat regionální rozdíly v oceňování těchto kontraktů, v jejich struktuře a délce,“ dodal Kyle Harrison, analytik z BNEF zaměřující se na korporátní udržitelnost.</blockquote>

Obnovitelné zdroje

BNEF: Nejlevnějšími evropskými trhy pro PPA dohody na OZE jsou Španělsko a Švédsko

Švédsko pravděpodobně v blízké době kvůli prudkému rozvoji větrné energetiky zažije poprvé situaci, kdy ceny elektřiny na denním trhu začnou v určitých hodinách klesat do záporných hodnot. Záporné ceny elektřiny se již řadu let vyskytují například na německém či českém denním trhu.
Prudký rozmach větrné energetiky ve Švédsku bude <a href="https://www.montelnews.com/en/story/sweden-may-soon-see-negative-power-prices--analysts/1078304?fbclid=IwAR2Kk7Tutbnx8aYA7g8QM6gaKUDs8lG577UpMARCeujS4k3pOqL_o8gY8cM">dle analytiků oslovených zahraničním serverem Montel</a> pravděpodobně brzy znamenat první výskyty záporných cen elektřiny na tamním denním trhu. Pouze během letošního a příštího roku by mělo do elektrizační soustavy začít dodávat elektřinu dalších 3,4 GW větrných elektráren.
<blockquote>„Pokud by tento výkon již byl v síti, Švédsko by již záporné ceny mělo. I přes postupné uzavírání jaderných elektráren pravděpodobnost výskytu záporných cen každým rokem roste,“ uvedl Christian Holtz, analytik ze společnosti Sweco.</blockquote>
Spotové ceny elektřiny v obchodní zóně SE3, která zahrnuje švédské metropole Stockholm a Göteborg a všechny švédské jaderné elektrárny, byly podle zahraničního serveru Montel v loňském roce nižší než 2,5 EUR/MWh v 52 hodinách, což je více než v letech 2012 až 2018 dohromady. Vůbec nejnižší cena byla zaznamenána 2. května mezi 4. a 5. hodinou ranní, a to 0,12 EUR/MWh.
<blockquote>„Záporné ceny elektřiny v některých hodinách nebudou nezbytně znamenat nižší průměrnou cenu, ale spíše existenci vyšší volatility,“ řekl Arne Osterlind, portfolio manažer ve společnosti Shepherd Energy.</blockquote>
Osterlind dodal, že více elektřiny ze solárních a větrných elektráren povede k nižšímu uplatnění tradičních zdrojů pracujících v základním zatížení a zároveň k vyšším cenám elektřiny v období, kdy nebude foukat.
<h2>Rekordní počet hodin se zápornou cenou v Německu</h2>
Zatímco ve Švédsku by se měly záporné spotové ceny elektřiny začít objevovat v následujících měsících či letech, v Německu se vlivem prudkého rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie objevují na denním trhu již od září roku 2008.
Od té doby jejich četnost roste a <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/rok-2019-nemecku-rekordni-poctu-hodin-se-zapornou-cenou-elektriny">loňský rok byl v tomto ohledu rekordní</a>. Podle německého síťového regulátora (Bundesnetzagentur – BNetzA) byly v roce 2019 na německém denním trhu s elektřinou záporné ceny elektřiny zaznamenány v celkem 211 hodinách, to je více než kdy předtím.
<img class="aligncenter size-full wp-image-79777" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2.png 1021w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-768x438.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-800x456.png 800w" alt="" width="1021" height="582" />
<a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/prumerna-cena-elektriny-ceskem-dennim-trhu-klesla-mezirocne-15-zaporne-ceny-se-objevily-58-hodinach">I na českém denním trhu loni meziročně přibylo hodin se zápornou cenou elektřiny</a>, avšak ve srovnání s Německem byl počet takových hodin podstatně nižší. Podle dat českého operátora trhu OTE, a.s. klesla spotová cena elektřiny do záporných hodnot celkem v 58 hodinách.

Trh s elektřinou

Ve Švédsku by se po vzoru Německa či Česka mohly brzy objevit záporné spotové ceny elektřiny

Druhý blok švédské jaderné elektrárny byl po 44 letech provozu v pondělí 30. prosince 2019 trvale odstaven. Za dobu provozu vyrobil 215 TWh elektřiny. První blok JE Ringhals bude odstaven v roce 2020.
Provozovatel jaderné elektrárny, společnost Vattenfall, začátkem prosince oznámila, že finální odstavení tlakovodního reaktoru (PWR) o instalovaném výkonu 807 MWe začalo již v září fází nazvanou „coast down“.
Postupné odstavení znamenalo snižování výkonu reaktoru v závislosti na rostoucím vyhoření jaderného paliva v reaktoru. „V listopadu klesl elektrický výkon jedné z turbín pod 50 % a ta byla odstavena. Dne 30. prosince byl odstaven i druhý turbogenerátor reaktorového bloku, čímž přestal blok vyrábět elektřinu.“
<figure id="attachment_59903" class="wp-caption alignnone" style="width: 460px;"><img class="size-full wp-image-59903" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/Ringhals-3-and-4-460-Vattenfall.jpg" alt="" width="460" height="252" /><figcaption class="wp-caption-text">Ringhals 3 a 4; Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Podle plánu byla druhá turbína bloku Ringhals 2 odstavena v pondělí v 8:56 a znamenala trvalé ukončení provozu bloku.
<blockquote>„Vše probíhalo podle plánu a elektrárna byla odstavena klidným a profesionálním způsobem zaměstnanci blokové dozorny,“ sdělil Vattenfall.</blockquote>
<h2>Čtyři dekády bezuhlíkové výroby elektřiny</h2>
„Noční směna měla tu čest odsloužit poslední noc na jedoucím bloku a oslavili jsme ji malým nealkoholickým sektem,“ sdělil vedoucí výroby elektrárny Ringhals, Sven-Anders Andersson. „Oslavovali jsme 44 let úspěšné výroby elektřiny bez fosilních paliv. Ale také to, že se nám podařilo úspěšně převést blok do trvalého odstavení.“
Vattenfall oznámil v říjnu 2015, že v roce 2019 bude odstaven reaktorový blok Ringhals 2, a že Ringhals 1 (varný reaktor BWR s elektrickým výkonem 876 MW provozovaný od roku 1976) bude v dalším roce následovat. Společnost se rozhodla z komerčních důvodů uzavřít reaktory o pět let dříve, než bylo původně plánováno.
<figure id="attachment_45168" class="wp-caption alignnone" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-45168" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Jaderna-elektrarna-Ringhals.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Jaderna-elektrarna-Ringhals.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Jaderna-elektrarna-Ringhals-512x341.jpg 512w" alt="Švédská jaderná elektrárna Ringhals" width="725" height="483" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Ringhals společnosti Uniper; Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<blockquote>„S trochou smutku a velkou pýchou v srdci uzavíráme Ringhals 2, který už více než čtyři desetiletí přispívá k prosperitě země a životnímu prostředí bezfosilní elektřinou,“ řekl výkonný ředitel elektrárny Ringhals, Björn Linde.</blockquote>
Dva novější a větší tlakovodní reaktory Ringhals 3 a 4 zůstávají v provozu podle původního plánu do roku 2041 a 2043.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall

Jaderná elektrárna Ringhals - Vattenfall. Zdroj: Vattenfalll

Druhý blok švédské jaderné elektrárny Ringhals byl trvale odstaven

Na konci tohoto roku dojde k <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Year-end-brings-trio-of-reactor-retirements">odstavení tří evropských jaderných bloků.</a> Po 47 letech provozu byla odstavena první švýcarská jaderná elektrárna Mühlenberg. K tomuto veteránovi se přidá ještě druhý blok ve švédské jaderné elektrárně Ringhals a druhý blok německé jaderné elektrárny Philippsburg.
20. prosince byla od přenosové soustavy <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/svycari-po-47-letech-odpojili-svou-prvni-jadernou-elektrarnu/">odpojena první švýcarská jaderná elektrárna</a>. Energetická společnost BKW Energie na konci roku 2013 oznámila, že<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/svycari-po-47-letech-odpojili-svou-prvni-jadernou-elektrarnu/"> jaderná elektrárna Mühlenberg se svým jediným blokem bude uzavřena již na konci roku 2019</a>. Plánovaný termín byl původně určen na konec 2022. Ke změně termínu došlo z důvodu nejistoty ohledně trendu vývoje politických a regulačních opatření.
Jaderná elektrárna Mühlenberg s varným reaktorem (BWR) o elektrickém výkonu 372 MWe byla spuštěna v roce 1972. Za 47 let provozu vyrobila celkem 130 TWh elektrické energie a pokrývala celkem 5 % poptávky po elektrické energii v zemi. Mühlenberg se stal první trvale odstavenou jadernou elektrárnou ve Švýcarsku.
BKW Energie uvedla, že práce na demontáži v Mühlenbergu začnou 6. ledna. Očekává se, že demontáž jaderné elektrárny bude trvat asi 15 let. Podle studie z roku 2016 se počítá s celkovými náklady ve výši 3 miliard švýcarských franků (70 miliard korun).
<h3>Odstavení po 44 letech ve Švédsku</h3>
Švédský Vattenfall oznámil, že 2. blok jaderné elektrárny Ringhals bude definitivně odstaven 30. prosince v 9 hodin ráno. Blok bude odstaven po 44 letech provozu. Za tu dobu vyrobil celkem 215 TWh elektrické energie.
Ddefinitivní odstavení tlakovodního reaktoru (PWR) o elektrickém výkonu 807 MWe začalo v září, kdy reaktor přešel do fáze „coast down“. To znamená, že výkon reaktoru klesá se snižováním energie v jaderném palivu. V listopadu klesl výkon pod 50 % a jedna ze dvou turbín byla odstavena. Dne 30. prosince bude odstavena druhá turbína.
Vattenfall datum vyřazení reaktoru z provozu oznámil v říjnu 2015 . 1. blok s varným reaktorem (BWR) o elektrickém výkonu 878 MWe bude vyřazen v roce 2020, také po 44 letech provozu. Rozhodnutí o ukončení provozu 1. a 2. bloku o pět let dříve oproti původnímu plánu bylo přijato z ekonomických důvodu.
Očekává se, že 3. a 4. blok s tlakovodními reaktory (PWR) zůstanou v provozu do roku 2041 a 2043. 3. blok o elektrickém výkonu 1070 MWe byl uveden do provozu v roce 1981 a 4. blok o elektrickém výkonu 1120 MWe byl uveden do provozu v roce 1983.
<h3>Odstavení dle zákona</h3>
Německá EnBW uvedla, že plánuje trvalé odstavení 2. bloku v jaderné elektrárně Philippsburg nejpozději do konce roku, jak stanovuje německý Zákon o atomové energii.
Společnost EnBW obdržela povolení od ministerstva životního prostředí Bádenska-Württemberska k vyřazení z provozu a demontáži tlakovodního reaktoru (PWR). 2. blok jaderné elektrárny Philippsburg má elektrický výkon 1392 MWe a byl uvedena do provozu v roce 1985.
Demontáž bloku začne demontáží primárního okruhu v druhé polovině roku 2020. EnBW očekává, že demontáž celého bloku bude trvat asi 10 až 15 let.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.enbw.com/unternehmen/konzern/energieerzeugung/kernenergie/standorte/standort-philippsburg.html">EnBW</a>

Konec roku znamená konec i pro trio evropských jaderných reaktorů

Švédská společnost Holmen <a href="https://www.holmen.com/en/newsroom/press/press-releases/2019/holmen-to-establish-large-scale-wind-power-on-its-land/" target="_blank" rel="noopener">ve středu oznámila</a> svůj úmysl vybudovat nový 143MW větrný park v lokalitě Blåbergsliden v severním Švédsku. Elektrárna, která se má skládat z 26 větrných turbín typu Cypress dodaných společností GE Renewable Energy, má stát přibližně 3,17 miliardy korun. Plánovaná větrná farma má vyrůst na pozemcích vlastněných společností.
Větrná elektrárna má být vybudována ve spolupráci se společností GE Renewable Energy, její zprovoznění se očekává na rok 2021. V současné době rovněž běží proces schvalování jiného větrného projektu, ke schválení projektu by mohlo dojít někdy v příštím roce. Další žádosti o výstavbu nových větrných elektráren společnost připravuje.
Společnost Holmen je jedním z největších vlastníků lesů ve Švédsku. Kromě udržitelného hospodaření s lesy společnost produkuje výrobky ze dřeva a papír. Mimo to se společnost zaměřuje i na výrobu obnovitelné energie. Holmen momentálně vlastní 21 vodních elektráren s roční výrobou přibližně 1100 GWh. Společnost zároveň tvrdí, že díky vlastnictví rozsáhlých pozemků má rovněž velký potenciál v rozvoji větrné energetiky. Svou první a zároveň jedinou větrnou elektrárnu společnost vybudovala v roce 2014 ve spolupráci s investičním fondem Eurofideme 2.
<h2>Větrné elektrárny mají umožnit další zisk z vlastněného území</h2>
<blockquote>„Zřízení velkého větrného parku pro Holmen znamená logický doplněk k našim vodním elektrárnám. Zároveň se jedná o efektivní způsob, jak získat přidanou hodnotu z lesů v našem vlastnictví, více obnovitelné elektřiny je pozitivem pro Švédsko i pro klima,“ řekl Henrik Sjölund, president a výkonný ředitel Holmen.</blockquote>
Investice do větrných elektráren mají v kombinaci s hospodařením s lesy a produkcí obnovitelných výrobků přispět k více udržitelné společnosti. Nová větrná elektrárna má Holmenu zajistit navýšení výroby obnovitelné energie o 35 % na přibližně 1,6 TWh ročně.
<blockquote>„Evropský energetický trh prochází významnou změnou z důvodů spojených s klimatickými změnami. Politici rozhodli o tom, že výroba energie z fosilních paliv by v EU měla být vyřazena a nahrazena obnovitelnými zdroji. Jako velký vlastník pozemků máme unikátní příležitost vyvíjet naše vlastní větrné projekty. Teď, když se výrobní náklady na elektřinu z větru značně snížily, zvláště z důvodu technického vývoje, věříme, že můžeme zajistit dobrou návratnost investic do těchto technologií,“ dodal Sjölund.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.ge.com/renewableenergy/about-us/downloads">GE Renewable Energy</a></blockquote>