Čínská státní rada volá po hlubších environmentálních reformách
Státní rada Čínské lidové republiky volá po hlubších environmentálních reformách, které mají zemi navést k dosažení stanovených klimatických cílů. Reformy se mají týkat zejména zpracovatelského průmyslu, energetiky a dopravy. Informaci přinesl zahraniční server Argus.
Čína oznámila cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2060 na podzim loňského roku. Mezistupněm má být dosažení vrcholu vypouštěných emisí skleníkových plynů do roku 2030.
Podle výzkumníků z BNEF bude pro Čínu největší výzvou transformace průmyslu a sektoru vytápění a chlazení. O poznání jednodušší by měla být dekarbonizace sektoru výroby elektřiny a sektoru dopravy, kde již existuje řada dostupných technologií pro dosažení uhlíkové neutrality.
K urychlení dekarbonizace sektoru výroby elektřiny má přispět také národní systém pro obchodování s emisemi CO2, který byl spuštěn na začátku letošního roku a do kterého budou zpočátku zahrnuty pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí vyšší než 10 tis. tun. Podle informací zveřejněných zahraničním serverem Platts by se mělo jednat o zhruba 2 200 elektráren.
Zpracovatelský průmysl, energetika a doprava
Nový dokument zveřejněný tento týden Státní radou Čínské lidové republiky nastiňuje plánované reformy zpracovatelského průmyslu, energetiky a dopravy a měl by poskytnout směr pro potřebné environmentální reformy napříč čínským hospodářstvím v této dekádě.
Podle zahraničního serveru Argus neobsahuje dokument mnoho konkrétních cílů, avšak poskytuje přehled priorit vlády. Hlavní prioritu má mít transformace zpracovatelského průmyslu, který zahrnuje například petrochemický, hutní, chemický či papírenský průmysl.
„Vláda plánuje transformovat strukturu průmyslu a energetický mix a chce vidět významné zlepšení ve snižování emisí a znečištění z průmyslu, energetiky a dopravy do roku 2025,“ uvedla Státní rada.
Státní rada zároveň vyzvala ke zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Jak připomněl zahraniční server Argus, Čína si již dříve stanovila cíl dosažení 25% podílu nefosilních zdrojů na spotřebě primární energie do roku 2030.
Zdroj úvodní fotografie: ecologic.eu
Mohlo by vás zajímat:
Čína rozvíjí všechny zdroje energie co má k dispozici nejvíce překvapivý je rozvoj vodní energetiky kde jsou plánovány stavby dalších přehrad v současnosti mimo jiné plánují soustavu přehrad s roční výrobu 300TWh el. energie což překonává 3x 3 soutězky. Dá se očekávat, že za 15 let vzroste výroba el. energie vodních el.
Číně až o polovinu. Nejde jen o výrobu el. energie , rozvoj přehrad v Číně umožňuje také rozvoj zemědělství a lodní dopravy. Čína staví umělé řeky s průtokem Vltavy k zavlažování vyprahlých oblastí a zásobování měst pitnou vodou. V posledních 10 letech u nich proběhla ekologizace provozů elektráren a tepláren s poklesem emisí SO2 o 87%. Dá se očekávat, že do 5 let se zastaví růst poptávky po ropě a Čína nikdy nepřekoná USA ve spotřebě ropy, protože masově přestavují hromadnou dopravu na elektřinu. Spotřeba elektrické energie patrně dále rychle poroste a většina růstu spotřeby bude vyrobena bezemisně. Nicméně spotřeba uhlí nebude díky většímu využití el. energie klesat.
Co je na tom překvapivého? Prostě rozumně nechtějí používat předražený vodík, CO2 si vyhlásili ukončit do roku 2060, a tak musí ke stavbám nestabilních větrníků a solárů úměrně neustále přidávat nejekonomičtější přehrady s přečerpávačkami.
Když kvantita doroste do nové kvality, ozřejmí se i vedlejší účinky. V případě velkých nádrží je podle odborných novin háček v tom, že organická hmota, která se usazuje se splaveninami z povodí nad hrází, se rozkládá na CO2 a CH4 v poměru klimaticky horším, než by tomu bylo v tekoucí řece (metan unikne z hladiny dříve, důvod jsem nepochopil). Celosvětově produkují vodní nádrže GHG v rozsahu několika procent všech emisí, t.j. nemálo. Argument, že vodní energie zpod velkých přehrad je klimaticky neškodná, je momentálně na střídačce, ale, pravda, IPCC to až tak nezajímá.
Tak holt návrat k menším nádržím, fungující krajině a derivačním hydroelektrárnám. Problém je ale trochu s cenou takového řešení. Další alternativou by snad mohlo být lepší provzdušnění vody (pokud se pamatuji konverze na methan je anaerobní proces), to by se dalo pomocí obnovy vodních elektráren nad nádrží s použitím turbín systému Bánki, Osserberger, Pelton, nebo Ponceletových a Zuppineroýcvh kol. Nasazení vodních kol místo turbín by mohlo pomoci jednak s využitím nízkých spádů a jednak s okysličením vody.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se