Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Sankce USA proti Nord Stream 2 by se nemusely vztahovat na developera projektu

Projekt plynovodu Nord Stream 2 způsobil další rozruch na politické scéně USA poté, co se objevily informace, že by vláda prezidenta Bidena mohla ze sankcí namířených proti projektu vyloučit jeho developera spolu s výkonným ředitelem. Sankce ze strany USA zatím nedokázaly projekt zcela zastavit, avšak vedly ke značnému zpoždění, jelikož podle původních plánů měl být plynovod dokončen již v roce 2019.

Práce na výstavbě plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit kapacitu přímé přepravní trasy mezi Ruskem a Německem, v posledních týdnech nabraly na obrátkách. Podle posledních informací zbývá položit zhruba 100 km potrubí, přičemž první plyn by jím mohl začít proudit ke konci letošního léta.

2. Analytici: Nová strategie ČEZ reaguje na realitu evropského energetického trhu

Nová strategie energetické skupiny ČEZ do roku 2030 reaguje na realitu evropského energetického trhu, kdy šanci na přežití mají pouze firmy, které opustí uhlí. Shodla se na tom většina analytiků a expertů, které dnes oslovila ČTK. Polostátní firma dnes oznámila, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů (MW), převážně fotovoltaických elektráren, a to primárně v Česku. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. ČEZ chce také pokračovat v útlumu využívání uhlí.

„Vybudování takového výkonu přinese tisíce pracovních příležitostí při výstavbě a provozu obnovitelných zdrojů. To pomůže zachovat zaměstnanost například v regionech, které projdou transformací od uhelné energetiky k příležitostem v nové ekonomice. Pro budoucnost české energetiky je také klíčový oznámený plán vstupu ČEZ do rozvoje akumulace včetně výroby vodíku,“ řekl dnes ČTK programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

3. Podmínky pro dokončení finské jaderné elektrárny Olkiluoto byly schváleny

Finský provozovatel jaderné elektrárny Olkiluoto, Teollisuuden Voima Oyj (TVO), toto pondělí oznámil, že s konsorciem Areva-Siemens dosáhl dohody ohledně podmínek dokončení projektu EPR, Olkiluoto 3. Výstavba elektrárny OL3 byla zahájena v roce 2005. Připojení bloku k elektrizační soustavě je nyní plánováno na říjen tohoto roku a zahájení běžného provozu bloku se očekává v únoru roku 2022.

TVO uvedlo, že jednalo s konsorciem Areva-Siemens, stejně jako s Areva Group, mateřskou společností Areva SA, o podmínkách dokončení projektu výstavby elektrárny od minulého léta.

4. Průzkum: Emisní povolenky dosáhnou do roku 2030 ceny až 70 eur

Subjekty aktivní v oblasti emisního obchodování očekávají, že cena povolenek bude stabilně růst až k hodnotě 70 eur za povolenku v roce 2030. Cena emisních povolenek v posledních několika týdnech však  stoupala ještě strměji než očekáváno. V minulém týdnu až na hodnotu 56,65 eur.

Růst ceny emisních povolenek v rámci systému EU ETS nezastavil ani termín pro odevzdání povolenek za emise za rok 2020, který trval do konce dubna. Zvýšená poptávka po evropských emisních povolenkách (EUA) ke konci období tak byla očekávaná. Ani po tomto datu se však růst ceny nezpomalil a mnozí to přičítají především zvýšenému vlivu spekulantů na trhu s povolenkami.

5. V americkém Massachusetts byl schválen projekt offshore větrné elektrárny o výkonu 800 MW

Projekt offshore větrné elektrárny Vineyard Wind s instalovaným výkonem 800 MW, který se má nacházet v americkém Massachusetts, byl schválen tamními orgány. Projekt, který od roku 2017 procházek bezprecedentním a zevrubným veřejným posuzovacím procesem, by měl začít dodávat elektrickou energii do sítě v roce 2023.

Americký Vineyard Wind, společný podnik společností Avangrid Renewables a Copenhagen Infrastructure Partners (CIP), v úterý oznámil obdržení „Záznamu o rozhodnutí“ (Record of decision) od Kanceláře pro správu oceánské energie (BOEM) amerického Ministerstva vnitra. Obdržení tohoto dokumentu je posledním významným krokem v rámci federálního schvalovacího procesu.

6. Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów, nařídil soud EU

Lucemburk/Brusel/Praha 21. května (zpravodaj ČTK) – Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česká republika. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud.

České úřady se na unijní soud obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá a nedávno schválila prodloužení provozu dolu do roku 2044.

7. Porucha rozvodny odstřihla od sítě největší polskou elektrárnu Belchatów

Největší polskou elektrárnu Belchatów ochromila v pondělí havárie, při které muselo být odstaveno deset z celkových jedenácti bloků. Důvodem byla porucha rozvodny v Rogowci, uvedl server Onet. Polsko muselo podle něj náhlý výpadek energie z Belchatówa nahradit dovozem elektřiny ze sousedních zemí. Elektrárna patří polské energetické skupině PGE, která uvedla, že znovu do provozu bylo zatím uvedeno osm bloků.

Hnědouhelná elektrárna Belchatów, která leží zhruba 100 kilometrů severně od Katovic, poskytuje asi 20 procent elektrické energie v Polsku – zásobuje zhruba 11,5 milionu domácností. V době havárie produkovala přibližně 17 procent potřebné energie, podotýká Onet. Země podle něj musela nakoupit elektřinu od svých sousedů, nejvíce z Německa a ze Švédska. Situaci s výpadkem elektřiny podle něj pomohla řešit i národní rezerva.

8. První odstavenou jihokorejskou jadernou elektrárnu Kori 1 čeká demontáž

Společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) požádala Komisi pro jadernou bezpečnost (NSSC) o schválení demontáže prvního bloku jaderné elektrárny Kori. Ten byl odstaven v červnu 2017 a stal se prvním jihokorejským reaktorem, který vstoupil do fáze vyřazování z provozu. Cílem země je postupný odklon od jaderné energetiky a její náhrada plynovými zdroji.

Společnost KHNP v minulém týdnu oznámila, že předala NSSC žádost a potřebnou dokumentaci k povolení o demontáž prvního bloku jaderné elektrárny Kori. Plán vyřazení z provozu a dokumentaci k demontáži elektrárny měla KHNP předložit do pěti let od odstavení. Celková likvidace bloku by podle staršího vyjádření ministra energetiky měla trvat 15 let a stát zhruba 13,3 miliardy Kč.

9. Chladné počasí a drahé emisní povolenky vyhnaly nahoru ceny plynu v Evropě

Po dvou letech klidného stavu na evropském trhu se zemním plynem se situace pomalu vrací na úroveň roku 2018, kdy nízká úroveň zásob plynu vyhnala jeho cenu až nad 30 EUR/MWh. Podle analýzy zahraničního serveru ICIS nejsou přitom vyhlídky na nejbližší měsíce nijak příznivé.

Zatímco v květnu loňského roku padaly spotové ceny zemního plynu v Evropě pod 5 EUR/MWh a koncem května se dokonce začalo spekulovat o dosažení záporných cen, v letošním roce je situace zcela odlišná.

10. Přebytek emisních povolenek vzrostl. Dalších 387 mil. bude staženo do rezervy

Přebytek emisních povolenek na trhu, který odpovídá počtu emisních povolenek v oběhu, meziročně vzrostl o téměř 200 milionů kusů. Vyplývá to z tiskové zprávy Evropské komise zveřejněné v minulém týdnu a z dokumentu publikovaného v pondělí v Úředním věstníku Evropské unie. S ohledem na pravidla tzv. Rezervy tržní stability (MSR) bude od září 2021 do srpna 2022 staženo do této rezervy dalších 379 milionů povolenek. 

O vzniku tzv. Rezervy tržní stability rozhodla Evropská unie v roce 2015, tedy v době, kdy se ceny emisních povolenek pohybovaly hluboko pod 10 EUR/t CO2 a Evropská unie hledala cestu, jak dostat jejich cenu na hladinu, která by motivovala provozovatele zařízení spadajících pod EU ETS k realizaci dekarbonizačních opatření.

Téma

Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (1/4)

Ve spolupráci se studenty oboru Bezpečnostních a strategických studií Masarykovy univerzity jsme vyzpovídali 4 osobnosti z různých sfér české energetické scény. V tomto cyklu názorů na budoucnost české energetiky přinášíme jejich pohled na optimální energetickou bilanci ČR v následujících letech i jejich názor na výstavbu nových jaderných zdrojů.

Prvním respondentem, jehož názor publikujeme, je Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky.

Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (2/4)

Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (3/4)

Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (4/4)

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu