Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Siemens Energy AG: Problémy u našich větrných elektráren jsou větší, než jsme si doposud mysleli

Akcie společnosti Siemens Energy AG se na konci minulého týdne propadly o cca 40 % poté, co vyšlo najevo, že problémy dceřiné společnosti Siemens Gamesa, výrobce a dodavatele větrných elektráren, jsou závažnější, než se doposud myslelo. Dle revidovaného odhadu Siemensu si mohou kvalitativní problémy turbín vyžádat náklady přesahující 1 miliardu EUR a jejich řešení zabere několik let.

Náklady na opravy mohou přesáhnout 1 mld EUR

Siemens Gamesa je jedním z předních světových výrobců a dodavatelů větrných elektráren (VTE). Společnost se orientuje především na trhy EU a USA a celkem dodala VTE o instalovaném výkonu, který přesahuje hodnotu 130 GW.

2. ERÚ plánuje změny tarifů, nově by měly více odpovídat nákladům v síti

Energetický regulační úřad (ERÚ) plánuje od začátku příštího roku změny v tarifech pro hladiny vysokého a velmi vysokého napětí. Platby za využití elektrické soustavy na těchto hladinách budou nově vycházet od rezervovaného příkonu a maximálního odebraného výkonu. Zrušena bude naopak platba za rezervovanou kapacitu a za její překročení. Podle úřadu by to mělo přispět k efektivnějšímu využití elektrizační soustavy a uvolnění její kapacity. Dnes o tom informoval ERÚ. Změny se dotknou zejména výrobců, lokálních distributorů a zákazníků, což se v případě vysokého a velmi vysokého napětí týká hlavně velkoodběratelů z průmyslu.

„Zpoplatnění výkonové složky odběru elektřiny povede k tomu, že odběratelé budou hradit ceny, které odpovídají skutečným nákladům vyvolaným v síti. To povede k racionalizaci jejich chování ve vyžití rezervovaného příkonu vůči spotřebě. Postupně uvolněná kapacita sítí v řádech až několika tisíc megawattů bude využita pro připojování nových výroben obnovitelných zdrojů energie a odběrných míst,“ řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

3. EFET: První společný nákup plynu pro EU ukázal, že trh funguje dobře

První společný nákup zemního plynu pro společnosti z členských zemí EU a smluvních zemí energetického společenství (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Severní Makedonie, Gruzie, Moldavska, Černé Hory, Srbska a Ukrajiny) ukázal, že trh se zemním plynem funguje dobře. Během konference ETCSEE ve Vídni to řekl zahraničnímu serveru Argus předseda komise pro plyn spadající pod sdružení evropských energetických obchodníků EFET Doug Wood.

Společné nákupy zemního plynu prostřednictvím platformy AggregateEU jsou jedním z výsledků českého předsednictví v Radě EU. Cílem tohoto opatření je zajistit dostatek zemního plynu pro nadcházející zimu a vyhnout se výrazným cenovým výkyvům na trhu se zemním plynem.

4. Inovativní neúspěch: Další německá aukce kombinující OZE s akumulací dopadla nevalně

V květnu Německo uspořádalo první letošní kolo inovativních aukcí, které jsou zaměřené na podporu výstavby obnovitelných zdrojů v kombinaci s akumulací. Zatímco z počátku byl o inovativní aukce silný zájem, již poslední loňské kolo skončilo fiaskem, kdy byla podána pouhá jedna nabídka. Stejně jako v případě jiných druhů aukcí došlo letos k výraznému navýšení maximálních soutěžních cen, avšak v případě inovativních aukcí se žádné zásadní zlepšení nekonalo.

Kromě aukce na podporu výstavby onshore větrných elektráren na začátku minulého měsíce proběhla v Německu i letošní první inovativní aukce. Již dříve německý síťový regulátor Bundesnetzagentur oznámil navýšení cenového stropu pro inovativní aukce o 25 %, podobně jako tomu učinil i u jiných aukcí pro obnovitelné zdroje.

5. Vláda snížila objem peněz vyčleněných na podporované zdroje energie

Objem peněz ze státního rozpočtu určených na podporované zdroje energií se letos sníží o 14,22 miliardy korun na 22,78 miliardy korun. Vyplývá to z nařízení, které včera podle výsledků jednání schválila vláda. Kabinet přikročil ke snížení podpory kvůli tomu, že rozdílovou částku by letos nebylo možné vyplatit, ale do rozpočtu by se přitom mohla vrátit teprve v příštím roce.

Součástí původně plánovaných nákladů na podporované zdroje energie ve výši 37 miliard korun byla i přechodná transformační podpora tepla. Evropská komise ale doporučila evropským zemím, aby po dobu ruské agrese vůči Ukrajině tuto formu podpory tepla neuplatňovaly a sektory postižené vyššími cenami tepla podpořily jiným způsobem.

6. InCommodities: Energetický trh vyhlíží příští zimu v napětí

Jak uvedl pro zahraniční portál Montel výkonný ředitel dánské tradingové společnosti InCommodities, Jesper Johanson, účastníci evropských energetických trhů jsou přinejmenším obezřetní v ohledu další zimní sezóny a budoucího vývoje cen elektřiny či plynu. Loňské léto i zima totiž přinesly dříve těžko představitelnou volatilitu cen komodit a některé společnosti, mezi nimi i společnost InCommodities, toho dokázaly využít a zvýšily své zisky. Jiným naopak zisky poklesly a v některých případech společnosti zkrachovaly.

Volatilita cen je stále extrémní

Cena kontraktu elektřiny s dodávkou v příštím roce v pásmu základního zatížení (Cal-24, base load) se aktuálně na českém trhu pohybuje pod 140 EUR/MWh. V srpnu loňského roku se cena stejného kontraktu pohybovala nad 470 EUR/MWh. Trh však v té době nebyl likvidní, k obchodům na něm docházelo zřídka a ceny se tak i v důsledku relativně malých obchodů skokově měnily o desítky EUR/MWh.

7. EU se vydala správným směrem k dosažení klimatické neutrality, postupuje však příliš pomalu

Iniciativa zaměřená na nezávislý monitoring dosahování klimatické neutrality v EU zveřejnila svou první zprávu hodnotící dosažené pokroky. Hlavním závěrem ECNO je, že se EU sice vydala dobrým směrem k dosažení klimatické neutrality, ale postupuje příliš pomalu. Informoval o tom portál Euractiv. 

Pokrok v dosahování klimatické neutrality je postaven mj. na vyhodnocení 13 oblastí považovaných za klíčové k dosažení dekarbonizace EU. Jedná se například o elektroenergetiku, spravedlivou transformaci, čisté technologie, průmysl, mobilitu, budovy, nebo financování.

8. Obnovitelné zdroje v pololetí pokryly přes polovinu spotřeby elektřiny v Německu

Produkce energie z obnovitelných zdrojů v letošním prvním pololetí pokrývala více než polovinu spotřeby elektřiny v Německu. Vyplývá to podle agentury DPA z předběžných údajů Centra pro výzkum solární energie a vodíku (ZSW) a Spolkového svazu energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW).

Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny podle těchto údajů v letošním prvním pololetí činil 52 procent. Byl tak o tři procentní body vyšší než v první polovině loňského roku.

9. Německo chce urychlit výzkum jaderné fúze, pomoci má nový program financování

Německé ministerstvo pro vzdělání a výzkum chce prostřednictvím nového programu financování urychlit výzkum jaderné fúze. Základem má být nový poziční dokument ministerstva který bude konzultován s odborníky z oboru.

„Energetická krize nám ukázala, jak zásadní jsou čisté, spolehlivé a cenově dostupné dodávky energie. Fúze je obrovskou příležitostí, jak vyřešit všechny naše energetické problémy,“ uvedla ministryně Bettina Stark-Watzingerová, která představila poziční dokument pro výzkum jaderné fúze.

10. Čína postaví v Pákistánu další 1200MW jaderný blok typu Hualong One

Zástupci Pákistánu podepsali s Čínou dohodu o výstavbě reaktoru Hualong One jako 5. bloku jaderné elektrárny Chashma. Hodnota kontraktu za 1200MW blok je zhruba 4,8 miliardy USD (okolo 104 miliard Kč). Dva bloky stejného typu již Pákistán provozuje ve své jaderné elektrárně Karáčí.

Čínská energetická společnost CNNC (China National Nuclear Cooperation (CNNC) a pákistánská PAEC (Pakistan Atomic Energy Commission) podepsaly memorandum o stavbě nového jaderného bloku typu Hualong One (též označovaný jako HPR-1000).

11. Spotřeba uhlí v EU loni opět vzrostla. Největším spotřebitelem bylo Německo

I v roce 2022 pokračoval růst spotřeby a těžby uhlí ve státech Evropské unie. Podle údajů zveřejněných Eurostatem vzrostla spotřeba meziročně o 2 % na 454 milionů tun, u těžby byl zaznamenán meziroční nárůst o 5 % na 349 milionů tun. Největším spotřebitelem uhlí bylo Německo, které spotřebovalo zhruba 170 milionů tun uhlí.

Těžba hnědého uhlí v EU dosáhla loni 294 mil. tun, což je o 6 % více než v roce 2021. I přes poměrně prudký růst v posledních dvou letech byla však loni těžba hnědého uhlí v EU stále pod úrovní předpandemického roku 2019.

12. Investice do uhelné energetiky v Číně stále rostou, rozvoji obnovitelných zdrojů navzdory

Navzdory klimatickým politikám se i nadále očekává globální růst investic do uhelné energetiky. Většina z nich se bude dle ohlášených plánů realizovat v Číně. Mnoho faktorů zároveň naznačuje, že pokračující rozvoj obnovitelných zdrojů v zemi  a pokles extrémních cen fosilních paliv nemusí nutně znamenat čínský odklon od uhlí v následujících dekádách.

Podle výzkumu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) a Global Energy Monitor (GEM), byla v Číně v roce 2022 schválena výstavba nových 106 gigawattů uhelných elektráren. To je čtyřikrát více než v roce 2021 a nejvíce od roku 2015.

13. EU schválila definici obnovitelného vodíku

Evropská komise formálně zveřejnila dva delegované akty, které stanoví podrobná pravidla pro definici obnovitelného vodíku v EU. Legislativa tak vstoupí v platnost na začátku července.  O konečném schválení informoval server CEEnergynews.

První akt definuje, za jakých podmínek lze vodík, paliva na bázi vodíku nebo jiné nosiče energie považovat za obnovitelná paliva nebiologického původu (nesoucí zkratku RFNBO). Druhý akt stanoví metodiku výpočtu emisí skleníkových plynů během životního cyklu RFNBO. Konečná znění se oproti návrhům aktů přijatým Komisí dne 13. února 2023 nezměnila.

14. Ministerstvo životního prostředí předkládá vládě nový plán rekultivace lomu ČSA

Ministerstvo životního prostředí navrhuje nový způsob rekultivace lomu ČSA na Mostecku. S koncem dolování uhlí se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Část území se podle návrhu ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky. Vodní plocha by byla mnohem menší, než se původně předpokládalo, řekl dnes ČTK v Litvínově na Mostecku ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Pokud s návrhem bude souhlasit vláda, zadá úkoly ministerstvům životního prostředí a průmyslu, dodal. Vláda by se návrhem měla zbývat dnes.

Rozdíl v ceně za původní rekultivaci a novou, která bude levnější, by stanovil báňský úřad. „Rozdíl v cenách by poskytl těžař státnímu fondu životního prostředí na obnovu přírody a další projekty. Před změnou rekultivačního plánu by musel těžař prostředky odvést,“ řekl Hladík.

Téma

Zatímco ČR čeká na zakotvení akumulace v legislativě, Maďarsko dá na její rozvoj miliardy

Evropská komise schválila veřejnou podporu pro akumulaci elektrické energie v Maďarsku. Část prostředků Maďarsko získá přímo z fondů EU, další část bude financována samostatným poplatkem v ceně elektřiny. Zatímco Maďarsko čerpá na akumulaci dotace, v České republice dosud nebyla akumulace ani zakotvena v energetickém zákoně. S povinností zakotvit akumulaci v legislativě je ČR již dva roky v prodlení. 

Akumulace elektřiny je právem považována za chybějící článek v přechodu k energetice založené na obnovitelných zdrojích energie. To je v posledních týdnech vidět stále častěji, a to zejména během slunečných nepracovních dní, kdy ceny elektřiny na krátkodobých trzích často klesají do záporných hodnot.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu