BNEF: EU nesplní cíl pro větrné elektrárny, který má pomoci s ukončením závislosti na ruském plynu

Plán Evropské komise na náhrazení ruského zemního plynu v horizontu zhruba 5 let se kromě zvýšení dovozu zemního plynu z jiných zemí světa spolehá také na masivní rozvoj solárních a větrných elektráren. Podle výzkumníků z BloombergNEF je stanovený cíl pro solární elektrárny zbytečně nízký. Cíl pro větrné elektrárny naproti tomu považují za velmi obtížně splnitelný.

Dodávky zemního plynu z Ruska pokrývají zhruba 40 % spotřeby zemního plynu v EU. Unie je kromě plynu závislá také na dovozu ruské ropy (27% podíl Ruska na dovozu do EU) a černého uhlí (46% podíl Ruska na dovozu do EU).

Aby se EU zbavila co nejdříve závislosti na Rusku, představila Evropská komise 8. března plán, jak toho alespoň v oblasti plynárenství dosáhnout. Nazvala jej REPowerEU.

„REPowerEU bude cílit na diverzifikaci dodávek plynu, zrychlení rozvoje obnovitelných plynů a náhradu plynu ve vytápění a elektroenergetice. To může omezit spotřebu ruského plynu v EU o dvě třetiny do konce letošního roku,“ uvedla Komise.

Uvedené dvě třetiny odpovídají zhruba 100 mld. m3, což je pro představu zhruba dvanáctinásobek roční spotřeby zemního plynu v České republice.

Hlavně diverzifikace dodávek

Podle plánu REPowerEU má připadat hlavní část omezení spotřeby ruského zemního plynu (50 mld. m3) na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Dalších 10 mld. m3 má být dosaženo pomocí diverzifikace potrubních dodávek zemního plynu do EU.

Podle BNEF může oznámený plán komise způsobit ve střednědobém horizontu na trhu s LNG  mírný nedostatek nabídky.

„Situace na trhu se zemním plynem byla již před oznámením Komise o ambiciózním navýšení importu LNG a povinných cílech pro zásoby plynu velmi napjatá... Komise chce nahradit 50 mld. m3 ruského plynu v roce 2022 a dále importy LNG - za to bude Evropa muset nejspíš hodně zaplatit, aby odlákala LNG náklady z Asie," uvedl k plánu BNEF.

Ještě rychlejší rozvoj OZE a úspory energie

Kromě diverzifikace dodávek plynu má s omezením závislosti na ruském plynu významně pomoci zejména zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetické úspory. Podle Komise by například snížení teploty v budovách o 1 stupeň Celsia vedlo k roční úspoře 10 mld. m3 zemního plynu.

V oblasti OZE stanovuje plán REPowerEU cíl 480 GW instalovaného výkonu větrných elektráren a 420 GW solárních elektráren do roku 2030. Ke konci roku 2021 bylo přitom v EU v provozu celkem 357 GW těchto zdrojů.

„Cíle pro rozvoj obnovitelných zdrojů a vodíku do roku 2030 vypadají ambiciózní, ale proveditelné. Pro jejich dosažení nicméně budou muset být upraveny povolovací procesy pro větrné elektrárny a zavedeny finanční mechanismy pro vodíkové projekty,“ uvedl BNEF.

BNEF očekává, že EU svůj cíl pro solární elektrárny překoná a v roce 2030 bude v provozu přes 500 GW výkonu. U větrných elektráren nicméně očekává nesplnění cíle o zhruba 160 GW, když odhaduje celkový instalovaný výkon onshore větrných elektráren ve výši 259 GW a offshore větrných elektráren ve výši 60 GW.