Studie: Solární a větrné elektrárny již pokrývají téměř desetinu světové výroby elektřiny

Jednu z věcí, kterou na současné zelené ideologii nechápu, je upozaďování vodních elektáren. Ty samy o sobě vyrábějí cca 15 % světové elektřiny a jsou státy, kde jejich podíl dosahuje 100 % či skoro 100 %. Přesto se upozaďují a nebo se vůbec nezapočítávají do obnovitelných zdrojů, viz nadpis tohoto článku. Přitom z praktického, neideologického hlediska jsou vodní elektárny ve většině geografických oblastí tím nejlepším obnovitelným zdrojem energie vůbec.

Problém vodních elektráren je to, že to není nějak moc růstový sektor, tj. není to až tak zajímavé. Každopádně, šťastná každá země, kde jich mají dostatek.

Jen pro upřesnění EE z vody samozřejmě patří do OZE a v článku nic o jejich nezapočítání není, je zde jen graf, kde jsou vyčleněny FVE a VTE ty rostou jednoznačně nejrychleji, druhý sloupec jsou vodní elektrárny, biomasa a další OZE ty také loni rostly. Celkově v roce 2020 vzrostla meziročně výroba z OZE o 430 TWh (cca roční spotřeba Německa), oproti tomu EE z JE klesla o 104 TWh a uhlí pokles o 346 TWh, ten trend je jednoznačný a bude jen zesilovat. Letos přidají OZE hodně přes 500 TWh.

Když děláš PR kampaň, potřebuješ něco dodat rychle. Udělat přehradu s vodní elektrárnou trvá prakticky stejně dlouho jako postavit jadernou elektrárnu a cenově je to také srovnatelné.

Proto se říká, jak jde dopředu větrná (stožár + infrastruktura se udělá za měsíce), FVE (také realizace v řádu měsíců). Tam jde pokrok ukázat rychle, negativa jsou maskována tím, že zatím existují stabilní staré zdroje, takže máš k dispozici rychle vysoká čísla. No a pak k tomu přijde spousta lidí, podívají se a řeknou, proč vlastně potřebujeme staré zdroje, když ty nové vyrobí víc než potřebujeme. No a ty jim potom (ne)jsi schopen vysvětlit, že ty nové zdroje to co potřebuješ nevyrobí a že aby to vyrobilo to co potřebuješ bude to ve skutečnosti stát 5x tolik a že to budou muset zaplatit, protože ty staré zdroje zbourali.

Takže neboj, plán je na stole, je připraven, teď už jen ta peněženka.

zatím neexistuje ideální zdroj energie, každý má své výhody a nevýhody.

Stabilita výroby - nejvýhodnější JE, uhelné, plynové, biomasa, nejméně výhodné FVE, VTE, vodní

rychlost výstavby - nejvýhodnější FVE a VTE, nevýhoda JE, vodní energie

zátěž pro životní prostředí = nejvýhodnější FVE, VTE voda, JE, nevýhoda uhlí, plyn

Poměr instalovaný výkon a výroba = nejvýhodnější JE, plyn, uhlí, nevýhoda FVE, VTE

Cena za nový zdroj = nejvýhodnější FVE, VTE, nevýhoda JE

Prostě nic není dokonalé.

Jenže když sečteš ty výhody a nevýhody, tak FVE a VěE nemá vůbec smysl stavět. Mají více nevýhod než výhod a pokud jde o výhody, tak jsou zcela bezvýznamné. Jestliže je FVE rychle realizovatelná, tak je to výhoda, jenže ta elektrárna víc nefunguje než funguje, takže jako zdroj elektřiny je vlastně naprosto kničemu. Protože bez zálohy jako kdyby nebyla! Není na ni spolehnutí!

FVE funguje tak jak fungovat má, jen pro vaší informaci energie ze Slunce se stane po roce 2035 ve světě zcela dominantním zdrojem EE a v roce 2050 bude FVE mít podíl 50% veškeré spotřebované EE, např. v Německu už dnes to je vůbec největší zdroj EE v období od března do září, už na na konci března dodává do sítě 250 GWh/den = na to potřebují naše obě JE celé tři dny nepřetržité výroby, v letních měsících to bude 400 GWh, do roku 2030 Němci zvýší instalovaný výkon 1x a v létě budou FVE denně vyrábět cca 700-900 GWh/den a hlavně za cenu cca 20-30 €/MWh, naše plánovaná JE bude vyrábět EE za cenu 80-100 €/MWh, každý další měsíc zvyšuje ekonomickou nesmyslnost stavby JE, jediný důvod je stabilita, ale cena to rozhodně není a díky případné stavbě JE bude potřeba každou kWh dotovat ze státního rozpočtu

Pane Bláha, kolik vyrábí FVE v létě a na jaře je celkem nanic, když energii potřebujeme hlavně v zimě. V létě netopíme a zbytek energie v domácnosti nestojí na řeč. Větrníky jsou lepší, fungují i v zimě, ale zase ne každá země má pobřežní šelfové moře. Nevím jestli se do cen FVE započítává také celá nutná záloha, např. paroplyn. Ty zelené bláboly o bezfosilní nejaderné ekonomice jsou nesmysly, už takhle si pomáháme tím, že spoustu špinavé výroby a průmyslu jsme přesunuli jinam. Nedovedu si představit na co by měla jet u nás většina průmyslu a teplárenství v zimě. Spalovat biomasu ve velkém ničí půdu, přírodu a způsobí víc škody než užitku. Stačí se podívat na fotografie krajiny okolo roku 1900, holina kam se člověk podívá, stačí pár let a nebude kde brát.

Dalo by se pane Bláha souhlasit se vším co píšete, kromě toho, že JE nejsou zátěž pro životní prostředí. Problém s jaderným odpadem, problém s radioaktivními úniky z jaderných zařízení, ať už z těch co havarují i z těch které fungují běžně je obrovský. Kdyby jaderná energetika měla podíl na celkové výrobě energií větší než má byl by to problém doslova katastrofální. Bylo by více jaderných havárií(Černobylů, Fukušim a dalších) a na takovou radiační zátěž by mohla vymřít velká část populace. Pro upřesnění jaderná energie vyrábí celosvětově 10 procent EE a ze všech energií dosahuje tak tak 5 procent.

"Problém s jaderným odpadem, problém s radioaktivními úniky z jaderných zařízení, ať už z těch co havarují i z těch které fungují běžně je obrovský."

Ten obrovský problém je ve vaší hlavě. Jinak zas tak veliký není. Fukushima 20 tisíc mrtvých, ale ne z důvodu jaderné havárie. Je škoda takovou technologii v tak vysoké fázi bezpečnosti zabít jen kvůli emocím neznalých.

Radioaktivní odpad z JE je pod kontrolou a má ve srovnání s jinými odpady extrémně malý objem i hmotnost. Příspěvek výpustí z provozu JE k radiační zátěži lidí je zanedbatelný, jen má holt problém, že je veřejně pečlivě počítán a sledován, takže se ho noviny snadno chytnou. Už nedodají, že se zcela schová v běžné variaci expozic z pozadí, protože to potenciální čtenáře neupoutá.

Velké havárie jsou radiačně významné, ale bylo jich i jejich obětí, jakkoli každé z nich lituji, taky málo a jsou lokalizované. Opět, mediálně vděčné. Černobylské Cs137 lze v mase českých divokých prasat ještě detekovat (koncentrují ho některé houby, co jim slouží za potravu), ovšem jen proto, že měřidla jsou citlivější, než je pro zdraví skutečně nutné.

Trochu se obávám havárie v Číně, kde při lámání chleba stranicky poroučejí větru a dešti. Nasazovat JE psí hlavu jinak není fair.

10 reaktorů 3. generace je bezpečnějších než jeden 2. generace, takže nějaká havárie si troufám říct je naprosto vyloučená.

Od Černobylu, tedy za celých 35 let jsou všechna úmrtí dohromady v důsledku incidentů a havárií v jaderných elektrárnách na celém světě (a to včetně Fukušimy) menší než co jsme měli v maximu úmrtí s Covidem v ČR za 2 hodiny.

Tolik k bezpečnosti.

souhlasím s vámi, tato kategorie je ale specifická jen pro JE, proto jsem jí neuváděl, je to možná největší nevýhoda JE, trvalé úložiště jaderného odpadu, zatím ho žádný stát nevyřešil, jen jeho výstavba bude stát cca 250 - 300 miliard Kč, ale ani toto trvalé úložiště není vlastně trvalé, protože životnost této stavby bude mnohokrát nižší než radioaktivita odpadu. Další velkou nevýhodou JE je likvidace samotné stavby, která trvá desítky let a stojí další desítky miliard Kč.

Cenu za samotnou výstavbu úložiště jste přestřelil přibližně desetkrát, samotná výstavba stojí okolo 30 miliard Kč, hlavní náklady představuje stoletý provoz.

Že je vámi udávané rozmezí úplně mimo ukazuje i příklad téměř hotového finského úložiště Onkalo, kde je předpokládaná celková cena včetně stoletého provozu a uzavření 3,3 miliardy Euro:

"The total estimated cost of €3.3 billion for all nuclear wastes includes used fuel repository operation to 2120 (€2.4 billion) and decommissioning €200 million."

www. world-nuclear. org/information-library/country-profiles/countries-a-f/finland. aspx

A ještě dotaz, v jakých jednotkách porovnáváte životnost a radioaktivitu odpadu, když tvrdíte, že "životnost této stavby bude mnohokrát nižší než radioaktivita odpadu"?

OZE mají především výhody.

A které konkrétní výhody máte na mysli?

Nestabilní výrobu závislou na rozmaru počasí?

Nutné mít pro všechny zdroje adekvátní zálohu?

To, že mají největší výrobu, když ji není potřeba?

Obrovské plochy, které se její výstavbou musí zabrat?

To, že OZE obecně mají na svědomí více lidí na TWh, než jádro?

A teď ty výhody...

Nic není dokonal, proto se nelze spoléhat pouze na jeden zdroj. Jádro samozřejmě může taky nečekaně vypadnout a je to pak dost velký problém, ale kolikrát se to u nás stalo? Stalo se to, ale mockrát ne.

OZE neprodukují ten tolik problémový radioaktivní odpad a ani tam nejsou ty radioaktivní úniky. Tento problém je celou jadernou lobby bagatelizován. A vyhořelého paliva už jsou statisíce tun.

Já se neptal na nevýhody jaderných zdrojů. já se ptal na ty převažující výhody OZE.

FVE během svého provozu uvolňují do půdy pod sebou docela velké množství těžkých kovů. Když žádné jiné, tak jsou to stabilizátory plastových fóliich, které se nachazí na každém panelu. A těch stabilizátorů nebude málo, jestliže má ten panel vydržet 20 let na slunečním svitu.

Kolik radioaktivních úniků jste naměřil u Dukovan, nebo Temelína? Byla někdy radiační situace mimo povolené normy?

Problém s vyhořelým palivem není nikým bagatelizován. Všichni jsou si vědomi potřeby tento problém řešit, ale k řešení, kdy by nebylo nutné ukládat taková kvanta tohoto odpadu, jsou inženýři velice blízko.

Produkce radioaktivního odpadu z nemocnic či průmyslu vám nevadí?

Máte pravdu v tom, že i u nás je spousta malých již zbudovaných jezů od 1 m převýšení, pro které by se nejvýhodněji hodily turbíny nového typu pro tento účel vyvinuté. Když se to vztáhne na celé Česko, máme několik dalších 100 MW nepřetržitého zdroje, bez potřebné akumulace. To co se dokázalo využívat dříve, jako by jsme to nevěděli. To je ta korunka ke korunce.

Před rokem 2000 se říkalo, že větrná a solární energie jsou jen takové zajímavosti asi jako liščí ohon a ebonitová tyč a praktické využití k výrobě energí mít nebudou. A ejhle všechno se obrátilo. V příštím roce vítr s fotovoltaikou překonají v celkové výrobě celosvětově jadernou energetiku a nebude to dlouho trvat a dokáží to oba typy výroby EE samostatně.

Jen upřesním, FVE a VTE překonají výrobou JE už letos, v roce 2020 FVE a VTE vyrobily 2460 TWh, letos to bude přes 3000 TWh a u JE to letos bude mezi 2700-2800 TWh, v dalších letech už to nemá cenu sledovat JE se proti FVE a VTE stane pidi zdroj

Do nějakých 50 % podílu (20 % FVE, 20 % VtE, 10 % voda) to půjde v pohodě. Druhá půlka už taková sranda nebude.

Třeba u FVE aby to byl relativně stabilní předvídatelný zdroj je ideální (nejekonomičtější) záloha přibližně 4 hod. špičkového výkonu. V ČR 1 GW FVE vyrobí ročně 1 TWh a potřeboval by k tomu tedy ideálně 4 GWh zálohy, což u baterií nebo PVE vyjde teď přinejlepším na 25 mld. Kč. Tedy na výrobu 8-9 TWh, kterou dá ročně jeden 1200 MW blok JE bude potřeba investice jen do zálohy 200+ mld. Kč.

Do budoucna se počítá spíše s ukládáním energie do vodíku. Mimochodem víte o tom, že kvůli největšímu bloku v zemi, tedy jednomu temelínskému bloku musí být rezerva 1000 MW ve špičkových elektrárnách?

Řešení vodíkem by v tom mém příkladu vyšlo tak na bilion s potenciálem se dostat někam na čtvrtinu za 15 let. A nejen cenově i té elektřiny zbyde malý zlomek. To je ta nejhorší možnost, co si lze představit.

K OZE je jádro v ČR jediná možnost. Ne moc, ani nebude potřeba udržet současné 4,2+ GW, ale jeden 1,2 GW blok a k tomu třeba dva SMR po 400 MW, celkem 2 GW se v našich podmínkách rozhodně neztratí. Jiná možnost není - 2033 konec uhlí, 2050 konec plynu (viz dnešní článek zde), 2045 konec současných Dukovan (při maximálním prodloužení životnosti na 60 let), Temelín taky v tu dobu konec, takže co budeme mít? Vaše představa 100 % českého energetického mixu v OZE + dovoz + vodík je dost utopistická.

Otázka na Emila. Když teda hlavní náklady na úložiště jaderného odpadu bude za provoz, tak kolik budou stát náklady na celou dobu ,než přestane být odpad smrtící. Když z těch 200 až 300 mld. bude stát vybudování jen 30 mld. a zbytek provoz na sto let bude řekněme 200 mld. ,tak za sto tisíc let co bude odpad radioaktivní bude provoz stát 20 000 000 000 000 000 Kč plus inflace.

To je pohoda, to je jen 7 Bitcoinů v roce 102 021.