Německo závodí s časem při budování terminálů pro dovoz LNG

Německo se chce zbavit závislosti na ruském zemním plynu dodávkami zkapalněného zemního plynu. Ještě do konce roku chce zprovoznit dva plovoucí terminály na jeho dovoz. Změny legislativy mají tento ambiciózní plán umožnit, podle společností z odvětví však bude Německo muset práce urychlit. Nejistoty ohledně dodávek plynu z Ruska se prohloubily po snížení dodávek plynovodem Nord Stream.

Z Ruska v roce 2021 pocházelo přibližně 55 % v Německu spotřebovaného plynu. Tento podíl v polovině května poklesl na zhruba 35 % a dále poklesl v polovině června po omezení dodávek plynovodem Nord Stream 1.

Naproti tomu vzrostly dodávky z Norska a Nizozemska. Mimo to vzrostl i dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) skrze terminály okolních zemí. Největší ekonomika EU chce v nejbližší době nadále zvyšovat dovoz LNG jako alternativu k ruskému zemnímu plynu dodávanému plynovody.

Plovoucí LNG terminály

FSRU Independence, dodaná v březnu 2014 do litevské Klaipedy. Zdroj: Wikimedia Commons / AB Klaipėdos Nafta/ CC BY-SA 4.0

Německo v současné době nedisponuje vlastními LNG terminály, což zemi vystavuje riziku nedostatku plynu v případě, že by Rusko nadále snížilo dodávky do Evropy. Evropa se nyní obává, že Rusko neobnoví provoz plynovodu Nord Stream 1 po jeho pravidelné údržbě mezi 11. až 21. červencem.

Kanada již však oznámila, že udělí výjimku ze sankcí, aby mohla vrátit do Německa opravené ruské turbíny pro plynovod Nord Stream 1.

Německo se 23. června stalo první zemí v Evropě, která přešla na druhý stupeň svého třístupňového nouzového plánu pro dodávky plynu, čímž zdůraznila svou zranitelnost vůči přerušení dodávek plynu z Ruska.

Strategií Německa je vybudování čtyř plovoucích a dvou stálých LNG terminálů. V krátkodobém horizontu by měly pomoci právě plovoucí terminály (FSRU), které mohou být realizovány mnohem rychleji než zařízení na pevnině.

Německé ministerstvo hospodářství doufá, že se podaří zahájit provoz dvou FSRU ještě do konce letošního roku, jednoho ve Wilhelmshavenu a jednoho v Brunsbüttelu.

Závod s časem

Německý parlament v květnu schválil zákon, který má urychlit schvalovací proces nových LNG terminálů. Německý regulační úřad navíc v červnu uvedl, že plánuje snížit cenu přepravní kapacity pro plyn přepravovaný z LNG terminálů o 40 %, což výrazně zlepší jejich konkurenceschopnost.

"V roce 2023 bude poprvé v zájmu větší bezpečnosti dodávek zavedena sleva ve výši 40 % na vstupních místech ze zařízení LNG pro roční a čtvrtletní kapacitní produkty. Díky slevě bude dosaženo srovnatelné výše poplatků jako v sousedních zemích, v Nizozemsku a ve Francii," uvedl německý regulátor (BNetzA) ve svém prohlášení.

Podle průmyslové skupiny Zukunft Gas bude třeba pro dosažení plánu ohledně zprovoznění plovoucích LNG terminálů aktivity ještě urychlit.

"Abychom v příštím roce dosáhli kapacity 13 miliard m³ prostřednictvím LNG terminálů, je třeba zvýšit tempo výstavby a rozšiřování kapacit LNG," uvedl pro agenturu Platts předseda společnosti Zukunft Gas Timm Kehler.

Německá vláda jednala rychle a pronajala si čtyři lodě FSRU, dvě prostřednictvím společnosti Uniper a dvě prostřednictvím společnosti RWE, ale příprava lokalit pro zapojení plavidel vyžaduje čas.

"Zatím víme, že jasnou perspektivu realizace má pouze jeden z těchto plovoucích LNG terminálů, Wilhelmshaven," řekl Kehler.

Zajištění dodávek LNG

Exportní LNG terminál Freeport na jihu USA. Zdroj: Freeport LNG Development, L.P.

Dovozní infrastruktura je pouze jedním dílem skládačky. Problémem také bude získat potřebné objemy LNG z celosvětového trhu.

Podle serveru Argus navýší Evropa importní kapacity pro LNG do roku 2026 o 81 mil. tun, což je ekvivalent 111 mld. m³ zemního plynu v plynném stavu. Plánovaný nárůst importní kapacity pro LNG v Evropě bude až do roku 2025 převyšovat růst exportních kapacit hlavních vývozců LNG.

Německo jednalo s Katarem a Kanadou o možnostech dohod o dodávkách LNG, zatímco energetické společnosti EnBW a RWE rovněž usilují o dlouhodobé dodávky amerického LNG.

Problémem pro Německo by dle šéfa německého Uniperu Klause-Dietera Maubacha mohlo být i to, že dodavatelé preferují dlouhodobé kontrakty, což je v rozporu s německými klimatickými cíli. Země plánuje dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045 a snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 88 % oproti roku 1990.