Globální emise z elektroenergetiky možná loni dosáhly vrcholu, ukazuje analýza

Energetický think-tank Ember zveřejnil zprávu o vývoji globálního trhu s elektřinou nazvanou Global Electricity Review 2023. Podle zprávy byl na světě v roce 2022 vyroben rekordní podíl elektřiny ve větrných a solárních elektrárnách. Od roku 2023 by díky těmto elektrárnám mohl klesat podíl výroby elektřiny z fosilních zdrojů.

Energetický think tank Ember je zaměřený na podporu přechodu na čistou elektřinu. Ember zveřejnil svou čtvrtou ročně vydávanou zprávu o globálním trhu s elektřinou Global Electricity Review 2023. Kromě mapování globálních změn ve výrobě elektřiny zpráva vyhodnocuje, zda je svět na dobré cestě dosáhnout v omezení zvyšování globálního oteplování maximálně o 1,5°C.

Zpráva analyzuje data ze 78 zemí, které podle Ember reprezentují 93 % globální poptávky po elektřině, a odhaduje zbývající data. Zaměřuje se na sektor elektřiny, který je dle think-tanku Ember klíčový pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Zároveň na základě scénáře IEA Net Zero Emissions předpokládá, že právě ve výrobě elektřiny svět jako v prvním sektoru neutrality dosáhne. Právě s tímto scénářem Ember ve své zprávě pracuje jako s referenčním scénářem pro dosažení klimatické neutrality. Ember představil tři hlavní závěry zprávy.

Solární a větrné elektrárny dosáhly rekordního podílu na výrobě

V roce 2022 klesl globální emisní faktor elektřiny rekordně nízko na 436 gCO2/kWh. To bylo způsobeno rekordním růstem výroby z větrných a solárních elektráren. Tyto elektrárny dosáhly 12% podílu na globálním elektroenergetickém mixu v roce 2022. V roce 2021 to bylo 10 %. Více než 60 zemí nyní vyrábí více než 10 % své elektřiny ve větrných a solárních elektrárnách.

Všechny dekarbonizované zdroje elektřiny, tedy obnovitelné zdroje elektřiny a jaderné elektrárny, dosáhly podílu 39 % na globální výrobě elektřiny. Nejrychleji rostoucím zdrojem elektřiny byly solární elektrárny s meziročním nárůstem o 24 %. Naopak podíl jaderných a vodních elektráren poklesl z důvodu menší výroby, ke které přispělo mj. období sucha.

Vzrostla i výroba elektřiny z uhlí

Emise sektoru elektroenergetiky vzrostly v roce 2022 o 1,3 % a dosáhly historického vrcholu. Podíl čisté elektřiny je sice také rekordní, ale zároveň roste celková spotřeba elektřiny. Výroba elektřiny z uhlí vzrostla meziročně o 1,1 %, což je v souladu s trendem posledních let. Ember zdůraznil, že k postupnému odklonu od uhlí ve výrobě elektřiny, na kterém se země shodly na COP26 v 2021, prozatím nedochází, ale zároveň nedošlo k vysokému nárůstu výroby elektřiny z uhlí v důsledku energetické krize.

Výroba elektřiny ze zemního plynu klesla zanedbatelně o 0,2 %. V roce 2022 se uzavřelo nejméně uhelných elektráren za posledních sedm let. Důvodem je dle zprávy Ember fakt, že si státy chtějí udržet zálohy.

Ember očekává éru klesajících emisí v elektroenergetice

Ze závěrů zprávy Ember vyplývá, že pokračující růst instalovaného výkonu a výroby ze solárních a větrných elektráren povede ke snižování emisí z elektroenergetiky. Ember očekává, že v roce 2023 výroba z fosilních zdrojů mírně poklesne. Zároveň je zde předpoklad, že růst čisté elektřiny bude rychlejší než růst poptávky po elektřině. To by vedlo ke snižování emisí z výroby elektřiny.

Rok 2022 by tak mohl být rokem, ve kterém dojde k vrcholu emisí globálních emisí v elektroenergetice. K posunu podle Ember dochází mj. i proto, že invaze na Ukrajinu přispěla k dalšímu zvyšování cen fosilních zdrojů a státy se následně zaměřily na investování do elektrifikace, včetně technologií jako jsou tepelná čerpadla, elektromobily a elektrolyzéry.