Polsko podle středečního prohlášení ministra pro energetiku Krzysztofa Tchórzewského potřebuje zavést kapacitní mechanismy, které by pomohly uhelným elektrárnám na trhu ovlivněném nízkými cenami elektrické energie.
Podle prohlášení ministra pro energetiku, které citoval server Euractiv.com, je zavedení kapacitních mechanismů důležité i pro to, aby se Polsko vyhnulo možným nedostatkům elektrické energie. Ty postihly Polsko v loňském srpnu, kdy vinou nízké hladiny vody v řekách nebylo možné odebírat vodu určenou pro chlazení elektráren.
„Musíme apelovat na Evropskou komisi, aby zavedla systém financování výroby elektřiny v konvenčních elektrárnách. Pokud v dalších šesti letech nepostavíme v nových elektrárnách přibližně 7 GW výkonu, budeme pravděpodobně muset regulovat spotřebu elektřiny.“ Krzysztof Tchórzewski, Ministr pro energetiku Polska
Elektrárna Belchatów s největšími emisemi CO2 v systému EU ETS zdroj: commons.wikimedia.org
K omezení spotřeby elektřiny došlo již ve zmíněném loňském srpnu, kdy v důsledku sucha a nízké výroby elektřiny z větrných elektráren provozovatel sítě PSE SA postrádal v síti až 4 GW výkonu. Spotřeba byla omezena ve velkých průmyslových podnicích až o 2 GW.
„Bez výroby elektřiny v konvenčních elektrárnách neexistuje žádná energetická bezpečnost nebo stabilita. Můžeme být lepší v objemu produkovaných emisí, ale konvenční výroba elektřiny tu bude muset být i nadále.“ Krzysztof Tchórzewski, Ministr pro energetiku Polska
Uhelné elektrárny jsou pro Polsko klíčové, podílejí se na výrobě elektřiny z cca 80 %. I přesto se dostávají pod tlak výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, které jsou dotované. Na dotace obnovitelných zdrojů má reagovat i nová polská legislativa, která má výrazně ztížit provoz větrných elektráren.
Polsko je pod velkým tlakem především kvůli vysokému podílu výroby elektřiny z uhlí, které patří k nejvíce znečišťujícím zdrojům výroby elektřiny. V době snižování emisí a reforem evropského trhu s emisemi EU ETS tak energetika Polska stojí před výraznými změnami.
Barvy se generují vždy stejně podle pořadí (největší zdroj je vždy modrý, druhý černý atd.). Pokud je v článku jedinou chybou volba barev, jsem za to upřímně rád.
To není slabina tepelných elektráren, ale průtočného chlazení. Loňský rok byl v ČR nejsušší za dlouhá desetiletí a energetika neměla žádný velký problém. ČR ovšem na rozdíl od Polska prakticky nepoužívá průtočné chlazení svých tepelných elektráren.
Jan Veselý20. květen 2016, 06:35
K té německé rezervní kapacitě. Ta předpokládá nájezd výroby do 10 dní od povelu ke startu. Nikdo si nedělá iluze, že to je fakticky dobře zaplacené vyřazení z provozu.
Honza20. květen 2016, 08:00
Bude v Polsku JE ? Polský přístup Hlavně at je to Levné. Tak si říkám, aby to nebyl druhý Černobyl .
Pro Poláky by pravděpodobněji bylo jednodušší, rychlejší a levnější vykašlat se na stavbu JE u Baltu a místo toho se napojit přes Balt skrze HVDC na Nordpool, který se potýká s přebytkem výrobních kapacit a má jednu z nejnižších cen silové elektřiny na světě.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.