Siemens vyvíjí systém akumulace elektrické energie z větrných elektráren, který bude založen na uložení tepelné energie do kamení. Hlavní přednosti systému mají být nízké náklady a využití již ověřených komponent.
Siemens společně s technickou univerzitou v Hamburgu a společností Hamburg Energie spolupracuje na vývoji <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/">akumulace energie</a>, která by měla mít extrémně nízké investiční náklady. Jedním z důvodů je aplikace ověřených komponent a zejména využití přírodních materiálů v čele s drcenými kameny.
Vyrobená elektrická energie bude přeměněna na tepelnou energii a následně uložena do podzemního akumulátoru s kamením. V případě potřeby bude uložené teplo využito v oběhu s parní turbínou.
<figure style="width: 675px" class="wp-caption aligncenter"><img src="http://www.siemens.com/press/pool/de/pressebilder/2016/windpower-renewables/300dpi/IG2016090063WPEN_300dpi.jpg" width="675" height="642" /><figcaption class="wp-caption-text">Termální úložný systém pro větrné elektrárny. Zdroj: Siemens</figcaption></figure>
První testovací zařízení bude instalováno v Hamburgu a ponese název <a href="http://www.siemens.com/press/en/pressrelease/?press=/en/pressrelease/2016/windpower-renewables/pr2016090419wpen.htm&amp;content[]=WP">Future Energy Solution</a> (FES). Siemens a vědci z technické university budou zkoumat, jak nejúčinněji vyřešit &#8222;nabíjení a vybíjení&#8220; akumulátoru. Zásadní roli bude hrát uspořádání kamenné výplně, provedení izolujícího opláštění a umístění pod zemí. Akumulátor je testován na teploty vyšší než 600° C. Kompletní úložný systém by měl být testován na jaře příštího roku.
Plně vybavený FES by měl být schopný uložit okolo 36 MWh energie v kontejneru s kamením o objemu 2 000 metrů krychlových. Podle odhadů výzkumníků by měla být účinnost systému na začátku testování okolo 25 %. Avšak doufají, že se později přiblíží hranici 50 %.
<blockquote>
&#8222;Protože pracujeme s testovanými a ověřenými tepelnými komponenty a sériově vyráběnou parní turbínou, budeme schopni nabídnout praktické řešení během několika let. Náš kompletní experimentální systém bude plně funkční asi za 15 měsíců.&#8220;
Till Barmeier, projektový manažer Siemens
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Akumulace energie

Siemens představil termální úložný systém pro větrné elektrárny

Podle ředitelky Swedish Energy Markets Inspectorate je Švédsko na dobré cestě vyrábět veškerou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů již v roce 2040. Aktuálně tvoří OZE více než polovinu výroby. Ve Švédsku byl navíc představen dotační program, který má podpořit instalaci domácích akumulátorů a přispět tak k využití OZE.
Švédsko patří k zemím, které se snaží přecházet na obnovitelné zdroje a <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/svedsko-se-chce-stat-jednou-z-prvnich-zemi-bez-fosilnich-paliv/">úplně upustit od výroby z fosilních paliv</a>. Přitom ještě v 70. letech minulého století byl <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/svedska-cesta-za-obnovitelnymi-zdroji/">podíl fosilních paliv v energetickém mixu země 75 %</a>. Naposledy se hovořilo o <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/svedsko-chce-byt-uhlikove-neutralni-jiz-v-roce-2045/">uhlíkové neutralitě Švédska v roce 2045</a>.
Nyní přišla <a href="http://uk.reuters.com/article/uk-sweden-renewables-idUKKCN12P0E8">agentura Reuters</a> s prohlášením Anne Vadasz Nilssonové, generální ředitelky Swedish Energy Markets Inspectorate, která uvedla, že Švédsko je na dobré cestě k dosažení cíle 100 % elektřiny z OZE již do roku 2040.
Obnovitelné zdroje mají <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/svedsko-elektroenergetika/">podíl na výrobě elektrické energie ve Švédsku</a> 55,89 %, jaderné elektrárny pokrývají 42,23 %, zbytek tvoří ostatní zdroje. Dominantní postavení mezi obnovitelnými zdroji mají vodní elektrárny. Velký nárůst v instalovaném výkonu zaznamenaly v minulém roce solární elektrárny, jejichž instalovaný výkon vzrostl o 60 %. Větší význam však mají větrné elektrárny, které vyrábí přibližně 10 % elektrické energie země.
<blockquote>
&#8222;Nejsme hustě osídlení, máme spoustu vhodných míst pro instalace ve velkém měřítku a navíc je ve Švédsku značný potenciál pro využití větrných elektráren.&#8220;
Anne Vadasz Nilssonová, generální ředitelka Swedish Energy Markets Inspectorate
</blockquote>
<h2>Až 50 000 švédských korun na domácí úložný systém</h2>
Ruku v ruce s růstem podílu OZE jde i nutnost vhodně vyřešit akumulaci elektrické energie. A právě k tomu slouží <a href="http://www.renewableenergyworld.com/articles/2016/10/sweden-set-to-launch-residential-energy-storage-scheme.html">nový dotační program</a>, který má přispět ke zvýšení počtu domácích úložných systémů ve Švédsku.
<blockquote>
&#8222;Očekáváme, že podpora instalace baterií bude mít dva přínosy &#8211; jeden umožní lepší využití solárních elektráren, druhý přispěje k vytvoření chytřejší, flexibilnější a stabilnější sítě.&#8220;
Andreas Gustafsson, Swedish Energy Agency
</blockquote>
Program startuje v listopadu a na nový systém mohou lidé čerpat až 60 % pořizovacích nákladů do maximální výše 50 000 švédských korun (přibližně 135 000 Kč).
<blockquote>
&#8222;Samozřejmě baterie stále zůstávají poměrně drahé, ale s novinkami na trhu a prognózami na budoucí snižování pořizovacích nákladů se jeví 50 000 korun jako rozumná úroveň podpory.&#8220;
Andreas Gustafsson, Swedish Energy Agency
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Obnovitelné zdroje

Švédsko může dosáhnout cíle 100 % elektřiny z OZE již v roce 2040

Vestas již několik měsíců testuje multirotorovou větrnou elektrárnu. Testování je aktuálně ve druhé fázi, která započala v polovině září. Podle Vestasu přinesla první fáze dobré výsledky.
Dánský gigant Vestas oznámil své plány na výrobu multirotorové větrné elektrárny již minulé jaro. Dlouhou dobu se neobjevovaly žádné informace o dalším pokroku v tomto projektu až do letošního dubna, kdy Vestas oznámil instalaci testovacího zařízení.
Unikátní větrná elektrárna je instalována ve zkušebním prostoru Risø nedaleko dánského města Roskilde. Na testování se podílí i dánská technická univerzita. Elektrárna je tvořena čtyřmi gondolami V29-225 kW.
<figure id="attachment_29224" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-29224 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/14715702_1116260238409487_95766776348024105_o-1024x683.jpg" alt="Testovací zažízení je instalováno ve zkušebním prostoru Risø nedaleko dánského města Roskilde. Zdroj: Vestas" width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Testovací zažízení je instalováno ve zkušebním prostoru Risø nedaleko dánského města Roskilde. Zdroj: Vestas</figcaption></figure>
První fázi tvořily základní mechanické, kontrolní a bezpečnostní testy pod neustálým dohledem obsluhy. Dle slov Vestasu bylo dosaženo velmi uspokojivých výsledků. Druhá fáze testování započala v polovině září a její hlavní část bude tvořit zatěžování zařízení při různých rychlostech větru. Plánován je i samostatný provoz bez obsluhy elektrárny.
<blockquote>
„Tato fáze nám ukáže, jestli multirotorová větrná elektrárna jako koncept může být potencionálně přeměněna na komerční produkt.“
Jorge Magalhaes, vedoucí inovací ve Vestas
</blockquote>
Vestas si od multirotorového konceptu slibuje zejména snížení<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/ktery-energeticky-zdroj-je-nejlevnejsi-naklady-na-vyrobu-energie-externality-a-dotace/" target="_blank"> LCOE</a>. Již nyní si pochvaluje zejména nabytí nových zkušeností ve využití energie větru. Přes dobré výsledky v první fázi testování připouští, že se může jednat o slepou uličku.
<blockquote>
„Je stále možné, že budeme muset od této koncepce upustit, pokud výsledky testů ve druhé fázi nebudou uspokojivé.“
Jorge Magalhaes, Vedoucí inovací ve Vestas
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Vestas

Testování multirotorové větrné elektrárny přešlo do druhé fáze

Německá společnost Naturspeicher se rozhodla vyřešit problém s nepravidelnou výrobou větrných turbín pomocí systému podobnému přečerpávací vodní elektrárně. Pilotní projekt s názvem Naturstromspeicher je ve výstavbě v německém Gaildorfu.
Velkou nevýhodou <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrných elektráren</a> je nepravidelnost dodávky elektrické energie, nevýhodou přečerpávacích vodních elektráren je zase velký zásah do krajiny a vysoké investiční náklady. Všechny tyto problémy se rozhodla vyřešit německá společnost Naturspeicher a to tak, že oba zdroje zkombinovala. Projekt nese název Naturstromspeicher.
<figure id="attachment_29008" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-29008 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/vitr-voda-1024x420.png" alt="Schéma systému Naturstromspeicher. Zdroj: www.naturspeicher.de" width="1024" height="420" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma systému Naturstromspeicher. Zdroj: www.naturspeicher.de</figcaption></figure>
Součástí systému jsou modulární větrné turbíny o výkonu 3,4 MW. Od klasických větrných turbín se liší jen v základech, jejichž součástí je zásobník vody. Uvnitř stožáru je tzv. aktivní nádrž a vně pasivní nádrž. Zásobníky slouží jako horní nádrž <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/precerpavaci-vodni-elektrarna-princip-usporadani-2/">přečerpávací vodní elektrárny</a>.
<figure id="attachment_29006" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-29006" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/vitr-512x509.png" alt="Větrná turbína se zásobníkem vody. Zdroj: www.naturspeicher.de" width="512" height="509" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrná turbína se zásobníkem vody. Zdroj: www.naturspeicher.de</figcaption></figure>
O 150 až 350 výškových metrů níž je umístěna strojovna s vodní turbínou a dolní nádrž. Strojovna je opět modulární a je řízena elektronicky. Horní nádrže se strojovnou propojuje polyethylenové potrubí. Výkon vodní elektrárny může být 16, 24 nebo 32 MW.
První elektrárna je ve výstavbě v německém Gaildorfu. Její součástí budou 4 větrné turbíny s průměrem rotoru 132 metrů. Podle odhadů by měly celkem ročně vyrobit 10 GWh elektrické energie. V údolí o 200 nadmořských metrů níž bude umístěna strojovna vodní elektrárny o výkonu 16 MW.
<figure id="attachment_29009" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-29009 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/karte_gaildorf_GB_1500px-512x364.jpg" alt="karte_gaildorf_gb_1500px" width="512" height="364" /><figcaption class="wp-caption-text">Pilotní projekt v Gaildorfu. Zdroj: www.naturspeicher.de</figcaption></figure>
Větrné turbíny budou dokončeny během roku 2017, spuštění celé elektrárny je pak plánováno na konec roku 2018. Projekt obdržel grant od německého Ministerstva životního prostředí ve výši 7,15 milionů eur.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.naturspeicher.de/de/index.php">Naturspeicher</a>

V Německu staví kombinovanou větrnou a přečerpávací vodní elektrárnu

Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO, International Civil Aviation Organization) chce limitovat emise CO2 v letectví prostřednictvím tzv. Market-based Measures. Cílem těchto opatření je zajistit, aby od roku 2020 byl růst v civilním letectví uhlíkově neutrální. Česká republika patří mezi země, které se dobrovolně přihlásily do pilotní fáze projektu.
Letectví je zdrojem 2 % veškerých emisí CO2. Přestože jsou v poslední době snahy o využití obnovitelných zdrojů v letectví (např. <a href="http://oenergetice.cz/cista-mobilita/solarni-letoun-solar-impulse-2-dokoncil-oblet-sveta/">zde</a> a <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/nova-spoluprace-prispeje-k-rozvoji-elektromobility-v-letectvi/">zde</a>), i v dalších letech bude následovat nárůst emisí v tomto odvětví s ohledem na neustálé rozrůstání letecké dopravy.
Po třech letech jednání byly členskými státy ICAO <a href="https://www.energylivenews.com/2016/10/07/uk-joins-190-nations-to-offset-aviation-emissions/">schváleny Market-based opatření</a>, které mají od roku 2020 zajistit, že růst letectví bude v konečné bilanci uhlíkově neutrální. Market-based opatření jsou politickým nástrojem, který je navržen tak, aby se dosáhlo cílů v oblasti životního prostředí při nižších nákladech a pružněji oproti tradičním regulačním opatřením. Typickými prostředky jsou daně nebo obchodování s emisními povolenkami. <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/regulace-emisi-letectvi/">Letectví má tedy potenciál zejména v tom, že může „zaplatit“ snížení emisí v jiných oblastech.</a>
<h2>65 států se dobrovolně zúčastní prvních fází</h2>
Pilotní fáze projektu bude probíhat od roku 2021 do roku 2023, v letech 2024 až 2026 bude následovat první fáze. Obě etapy jsou pro členské státy ICAO dobrovolné, přesto o ně projevilo zájem <a href="http://www.icao.int/environmental-protection/Pages/market-based-measures.aspx">65 států včetně České republiky</a>. Další fáze probíhající v letech 2027 až 2035 již bude povinná.
<blockquote>
&#8222;Letecká doprava je prvním významným průmyslovým odvětvím, které přijalo globální přístup ke snižování emisí. Velmi důležitá je dobrovolná účast států, jenž reprezentují více než 83 % všech mezinárodních letových činností.&#8220;
Dr. Olumuyiwa Benard Aliu, předseda rady ICAO
</blockquote>
Mezinárodní organizace pro civilní letectví vznikla v roce 1944, kdy mezi zakládajícími státy nechybělo Československo. Aktuálně ICAO sdružuje 191 států v oblasti civilního letectví. ICAO je přidružené k OSN a má vazby na státní úřady členských zemí.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Rychlé zprávy

Česká republika se připojí k regulaci emisí v letectví

Rob Bernard, hlavní stratég pro životní prostředí v Microsoftu, ve svém <a href="http://www.microsoftgreen.com/2016/09/21/leading-the-sustainable-data-revolution/">článku</a> pro Microsoft Green Blog uvedl, že vstupujeme do čtvrté průmyslové revoluce, která se ponese ve znamení dat. Při této příležitosti připomněl cíle v oblasti obnovitelných zdrojů, které si společnost Microsoft stanovila v první polovině letošního roku.
Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo též <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmysl_4.0">Průmysl 4.0</a>, je spojen s digitalizací průmyslu a využíváním cloudových uložišť. Významnou roli v této době hrají a budou hrát datová centra, která jsou velmi energeticky náročná.
Velké technologické společnosti, jako je <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/apple-postavi-v-evrope-dve-zelena-data-centra/">Apple</a>, <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/stara-uhelna-elektrarna-v-alabame-novym-zelenym-datovym-centrem-googlu/">Google</a> nebo <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/v-irsku-vyroste-nove-zelene-datove-centrum-facebooku/">Facebook</a>, se předhánějí v budování zelených datových center, které využívají elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Pozadu v tomto soupeření nezůstává ani Microsoft, který v květnu oznámil <a href="http://www.microsoftgreen.com/2016/05/19/greener-datacenters-for-a-brighter-future-microsofts-commitment-to-renewable-energy/">své cíle</a>.
<blockquote>
&#8222;Zavázali jsme se ke zlepšení našeho energetického mixu. Klademe si za cíl zvýšit podíl využívání elektřiny z větrné, solární a vodní energie, kterou si buď sami vyrábíme, nebo využíváme prostřednictvím sítě, na 50 procent do roku 2018, na 60 procent na počátku příštího desetiletí a toto číslo dále zvyšovat v letech následujících.&#8220;
Rob Bernard, Microsoft
</blockquote>
Aktuálně pokrývá Microsoft z obnovitelných zdrojů 44 procent spotřeby svých datacenter. Dlouhodobým cílem je však dosažení 100 procent, což potvrzuje mimo jiné i členství v iniciativě RE100.
<blockquote>
&#8222;Díky připojení k RE 100, máme možnost spolupracovat s dalšími lídry v udržitelnosti, sdílet osvědčené postupy a pracovat na změně, která bude mít velký globální vliv.&#8220;
Rob Bernard, Microsoft
</blockquote>
RE 100 sdružuje již <a href="http://there100.org/companies">81 společností</a>, mezi kterými nechybí ani výše zmíněný Apple, Google a Facebook.

Společnosti ve světě

Microsoft chce využívat 50 % elektřiny z OZE do roku 2018

Holandská společnost Arcadis vydala studii, ve které srovnává 100 světových metropolí v oblasti udržitelnosti. Praha figuruje v celkovém hodnocení na 9. příčce. Posuzovány byly tři oblasti: sociální podmínky, životní prostředí a ekonomika.
Podle studie s názvem <a href="https://www.arcadis.com/media/0/6/6/%7B06687980-3179-47AD-89FD-F6AFA76EBB73%7DSustainable%20Cities%20Index%202016%20Global%20Web.pdf">Sustainable Cities Index</a> je městem s nejvyšší udržitelností na světě švýcarský Curych. Na druhém místě je Singapur, třetí místo obsadil Stockholm. Do první desítky se kromě Vídně, Londýna, Frankfurtu, Soulu, Hamburku a Mnichova dostala i Praha, která obsadila celkové deváté místo.
Společnost Arcadis provedla studii ve spolupráci s londýnským institutem Centre for Economics and Business. Celkem 100 světových metropolí bylo porovnáváno ve třech hlavních kategoriích s názvy Lidé, Životní prostředí a Ekonomika.
V oblasti Životní prostředí byla zohledněna mimo jiné spotřeba energie, využívání obnovitelných energií, kvalita pitné vody, nebo snižování emisí C02. Na prvních třech místech se umístil Curych, Stockholm a Ženeva.
Curych se v roce 2008 přidal k výzvě 2000-Watt-Society, jejímž dlouhodobým cílem je snížit spotřebu primární energie na osobu pod hranici 2 000 W za den, aniž by došlo ke snížení životní úrovně. V roce 2008 byla průměrná spotřeba primární energie obyvatele Curychu přibližně 6 000 W.
Praha obsadila v oblasti Životní prostředí až 31. místo, naopak v kategorii Ekonomika obsadila 7. a v kategorii Lidé dokonce 6. místo.
<blockquote>
&#8222;Žebříček nabízí komunálním politikům příležitost srovnání vlastního města s podobným městem v jiné zemi s ohledem na udržitelnost. Při pohledu na index životního prostředí má Praha nad sebou stále dost místa.&#8220;
Petr Beneš, výkonný ředitel Arcadis CZ
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Praha patří v udržitelnosti mezi nejlepší světové metropole

V Kalifornii má do konce roku vyrůst největší instalace lithium-iontových baterií na světě. Zakázku získala společnost Tesla, která na výstavbu poskytne celkem 20 MW svých baterií Powerpack.
Loni v říjnu zažila Jižní Kalifornie katastrofu, kdy z rezervoáru Aliso Canyon začal unikat zemní plyn. Situaci se podařilo vyřešit až za několik měsíců. Mezi tím bylo evakuováno více než 8 000 lidí a do atmosféry unikly stovky tisíc tun plynu. Uložiště bylo uzavřeno a tato událost se zapsala jako nejhorší únik zemního plynu v americké historii.
Los Angeles tak přišlo o zásobárnu zemního plynu pro své elektrárny, které dodávaly elektrickou energii do sítě zejména v období špičky, kdy poptávka po elektřině byla největší.
Nyní, téměř rok od katastrofy, stále potřebuje Los Angeles řešení, které by zajistilo stabilitu během špičky. V návaznosti na únik vydal kalifornský guvernér Jerry Brown výjimečný stav a bylo nařízeno výběrové řízení na zrychlenou dodávku uložiště elektrické energie, které by mohlo být funkční nejpozději do 31. prosince 2016.
Pro instalaci baterií byla vybrána společnost Tesla, která na výstavbu poskytne celkem 20 MW svých baterií <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/tesla-predstavila-baterie-powerwall-a-powerpack/">Powerpack</a>. Po dokončení bude mít uložiště kapacitu 80 MWh, což je množství energie, která by stačilo na pokrytí denní spotřeby 2 500 kalifornských domácností, nebo k nabití 1 000 elektromobilů Tesla.
<blockquote>
&#8222;Jakmile bude instalace kompletní, stane se tento projekt největším lithium-iontovým bateriovým systémem na světě.&#8220;
<a href="https://www.tesla.com/blog/addressing-peak-energy-demand-tesla-powerpack/?utm_campaign=GL_Blog_091516&amp;utm_source=Twitter&amp;utm_medium=social">prohlášení společnosti Tesla</a>
</blockquote>
Veškeré baterie budou vyrobeny, dopraveny, instalovány a uvedeny do provozu během tří měsíců. Systém bude umístěn v kalifornském Mira Loma a bude patřit společnosti Southern California Edison, která dodává elektrickou energii více než 15 milionům zákazníků.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.tesla.com/powerpack">Tesla</a>

Tesla postaví největší lithium-iontové bateriové uložiště na světě

Němečtí inženýři pracují na novém druhu úložného systému energie na dně moře. Uložiště pracuje na podobném principu jako přečerpávací vodní elektrárna. Obzvláště vhodné se jeví jeho využití ve spolupráci s offshore větrnými elektrárnami.
Od ledna roku 2013 probíhal tříletý pilotní projekt s názvem StEnSEA (Stored Energy in the Sea), který zkoumal možnost ukládání energie na dně moří. Projekt pod vedením <a href="http://www.iwes.fraunhofer.de/en.html">Fraunhofer Institute for Wind Energy and Energy System Technology</a> (F-IWES) zaznamenal velký posun a nyní je plánována druhá fáze.
Základní princip, na kterém úložný systém pracuje, je podobný tomu, který využívají tradiční <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/precerpavaci-vodni-elektrarna-princip-usporadani-2/">přečerpávací vodní elektrárny</a>. Velká dutá koule s reverzní turbínou je umístěna na dně moře a je obdobou dolní nádrže. Jako horní nádrž slouží samotné moře, jehož tlak roste s hloubkou. V případě potřeby elektrické energie vtéká voda přes turbínu do duté koule. Při přebytku je elektrická energie využívána k čerpání vody ven z koule.
<blockquote>
&#8222;Je jasné, že čím hlouběji systém instalujete, tím roste tlak a zároveň množství energie, kterou lze v nádrži uložit. Avšak je tu limit. V extrémních hloubkách je systém neúčinný. Takže nejvyšší možná hloubka je pro nás okolo 800 metrů. Aby úložný systém zůstal konkurenceschopný ve srovnání s již existujícími řešeními ukládání energie, musí být instalován v hloubce od 600 do 800 metrů.&#8220;
Jochen Bard, vedoucí Energy Process Engineering v F-IWES
</blockquote>
Druhá fáze projektu bude testovat plně funkční model, který bude mít průměr 3 metry a bude uložen v hloubce přibližně 100 metrů na dně Bodamského jezera. Test je plánován na druhou polovinu měsíce října.
Pro komerční využití se počítá s kulovým <a href="http://www.renewableenergyworld.com/articles/2016/09/storing-energy-in-the-sea-a-new-design-for-marine-energy-storage.html">uložištěm o průměru 30 metrů</a>, které bude schopno pojmout energii 20 MWh.
Autor úvodní fotografie: HOCHTIEF Solutions

Elektřina

V Německu vyvíjí ukládání energie na mořském dně

V maďarském městě Göd započala výstavba továrny na <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/zakladni-typy-baterii-a-spravne-nabijeni/" target="_blank">výrobu baterií</a> pro elektromobily. Po spuštění provozu, které je plánováno na rok 2018, by měla továrna ročně vyrobit baterie pro desítky tisíc elektromobilů.
Koncem srpna <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/samsung-sdi-postavi-v-madarsku-zavod-na-baterie-pro-elektromobily/">informovala ČTK</a> o plánech společnosti Samsung SDI na výstavbu továrny na baterie pro elektromobily v maďarském městě Göd. Investici ve výši 8,3 miliard korun <a href="http://www.samsungsdi.com/sdi-news/1482.html?pageIndex=1&amp;idx=1482&amp;searchCondition=0&amp;searchKeyword=">společně oznámili</a> maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó a viceprezident Samsungu SDI Jeong SehWoong.
Nová továrna na baterie bude situována přibližně 25 kilometrů od Budapešti. Vznikne přestavbou stávajícího podniku Samsungu, který se zaměřoval na výrobu displejů. Využitím již existující infrastruktury dojde jednak k finanční úspoře a zároveň budou práce dokončeny rychleji. Spuštění provozu je plánováno na druhou polovinu roku 2018.
<h2>Samsung zvýší produkci baterií pro elektromobily více než o polovinu</h2>
Jihokorejská společnost chce rozšířit svou produkci baterií, kterou aktuálně tvoří dva výrobní podniky v jihokorejském Ulsanu a čínském Si-anu. Zároveň se Samsung SDI přiblíží svým evropským zákazníkům, ke kterým patří mimo jiné i BMW.
<blockquote>
&#8222;Zahájením výstavby závodu v Maďarsku nyní můžeme nastavit globální trojúhelníkovou výrobní strukturu baterií pro elektromobily. Především však můžeme poskytovat kvalitnější služby evropským zákazníkům.&#8220;
Jeong SehWoong, viceprezident Samsung SDI
</blockquote>
V současné době Samsung SDI produkuje ve svých dvou závodech 90 000 baterií ročně. Po dokončení výstavby v Maďarsku by se měla roční produkce zvýšit o dalších 50 000 baterií.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.samsungsdi.com/sdi-news/1482.html?pageIndex=1&amp;idx=1482&amp;searchCondition=0&amp;searchKeyword=">Samsung SDI</a>