Místní komunity v nadějných lokalitách nemají právo bránit geologickému průzkumu, který předchází výběru hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Nejvyšší správní soud (NSS) se v pořadí třetím rozhodnutím vyslovil pro jednodušší podmínky průzkumu. Verdikt je dostupný na <a target="_blank" href="http://t.ly/ECsy">úřední desce</a>.
Tentokrát NSS vyhověl kasační stížnosti ministerstva životního prostředí, která se týkala stanovení průzkumného území Hrádek na pomezí Jihlavska, a zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze. Už dříve NSS podobně rozhodl o lokalitách Čihadlo na Jindřichohradecku a Kraví Hora na Žďársku.
V novém rozhodnutí NSS uvedl, že místní komunity nemají právo &#8222;utnout již v zárodku&#8220; úvahy o úložišti, které je věcí veřejného zájmu vysoké míry důležitosti. &#8222;Pokud bude určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána jako místo pro trvalé úložiště, musí se místní komunita ve prospěch tohoto veřejného zájmu &#8218;obětovat&#8216;,&#8220; stojí v rozhodnutí.
NSS zdůraznil, že zatím jde pouze o průzkum, který má smysl, pokud už předem není vybudování trvalého úložiště zcela vyloučené. Odpor místní komunity ale takovou překážkou není. &#8222;Stejně tak tímto důvodem nemohou být stávající zvláštní přírodní hodnoty dané lokality či například to, že jde o klidné místo využívané k rekreaci,&#8220; napsali soudci.
<figure id="attachement_12054" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg" alt="Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Česko při budování úložiště zvažuje více lokalit. Už dříve NSS konstatoval, že geologický průzkum slouží pouze tomu, aby Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) získala prvotní informace o vhodnosti lokality. Bylo by předčasné požadovat po správních orgánech, aby se už nyní zabývaly otázkou existence veřejných zájmů bránících výstavbě hlubinného úložiště samého, respektive aby SÚRAO předkládala ke všem uvažovaným lokalitám detailní informace o parametrech úložišť.
NSS také odmítl, aby se na takzvané zvláštní zásahy do zemské kůry mechanicky vztahovala ustanovení geologického zákona, která dopadají na průzkum a dobývání ložisek nerostů. Jde o činnosti s rozdílnými technologiemi a cíli.
Hodnocení všech devíti lokalit zvažovaných SÚRAO by mělo skončit letos. Vládě pak podá návrh na zúžení výběru na čtyři lokality. Úložiště, v němž budou v hloubce půl kilometru trvale umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065. Místní komunity se zpravidla k této možnosti staví nesouhlasně.

Energetika v ČR

Soud: Komunity nemají právo bránit průzkumu lokalit pro úložiště

Teplárna České Budějovice plánuje zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Stálo by v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Kapacita by měla být 160.000 tun odpadů a náklady se odhadují na 2,8 miliardy Kč. Počítá s tím Strategie pro zelené město, kterou teplárna dokončila. Koncepci podnik projednává se zastupiteli města. ČTK to řekl předseda představenstva teplárny Václav Král. Město je stoprocentním akcionářem teplárny.
Teplárna, jež dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě, chce využívat místní obnovitelné zdroje energie. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun. Teplárna vedle ZEVO také plánuje, že bude využívat dřevní štěpku v novém kotli, vzniknout by také mohlo úložiště energie, které v kombinaci se stávajícími turbínami vytvoří městu zálohu pro případný blackout.
<blockquote>&#8222;ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího systému nakládání s odpady. Přispěje ke splnění evropských cílů. Budějovice jsou přirozeným středem regionu a je zde logický potenciál pro využití vyrobených energií,&#8220; řekl Král.</blockquote>
Výtopna ve Vrátě s kapacitou 66 tun páry za hodinu nebude časem splňovat zpřísňující se emisní limity a teplárna potom její provoz nahradí zařízením pro energetické využití odpadů. Výtopna nyní funguje jako záložní zdroj. &#8222;Díky ní zákazníci v Budějovicích neznají, co to je výpadek teplé vody během odstávek hlavního zdroje,&#8220; řekl Král.
Město České Budějovice chce snižovat spotřebu fosilních paliv a reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.
Jako budoucí hlavní zdroje energií zmiňuje vedení teplárny dřevní štěpku, komunální odpady a také jadernou elektrárnu Temelín, která bude od příští topné sezony zásobovat Budějovice díky novému horkovodu. Třicet procent dodávek tepla do budějovické sítě bude z Temelína, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních, obnovitelných zdrojů. Zálohou za všechny je zemní plyn, který může teplárna spalovat na dvou kotlích.
Jihočeský kraj zadal loni zpracování studie, jak by bylo možné energeticky využívat komunální odpady. V kraji zatím žádné takové zařízení není. ZEVO chce v Plané nad Lužnicí postavit do roku 2026 firma C-Energy. Náklady odhadl generální ředitel firmy Libor Doležal až na 900 milionů Kč, roční kapacita by měla být 50.000 tun odpadu. V Plané nad Lužnicí funguje ve zkušebním provozu zařízení na spalování 2400 tun plastů. Je to společný projekt firem C-Energy a Eveco Brno, do nějž C-Energy investovala přes 50 milionů Kč. ČTK to řekl mluvčí C-Energy Miroslav Beneš. V jižních Čechách se ze všech odpadů zatím energeticky využije 0,01 procenta, jak dříve informoval Jihočeský kraj.

Teplárenství

Budějovická teplárna plánuje ZEVO za 2,8 miliardy Kč

Energetická společnost ČEZ během pěti měsíců letošního roku zapojila na českých střechách 238 fotovoltaik, o polovinu více než za stejné období loni, kdy jich bylo 155. Na dnešní tiskové konferenci to řekl generální ředitel společnosti ČEZ Prodej Tomáš Kadlec. Za celý rok podle něj předpokládá firma meziroční nárůst zhruba o 160 instalací, proti loňským 537. 
Společnosti, které patří k lídrům trhu dnes s odkazem na vlastní čísla prodejů a zájmu o využívání státních dotačních titulů uvedly, že fotovoltaické elektrárny na střechy rodinných domů se stávají standardem i pro střední třídu.
<blockquote>&#8222;Růst počtu žádostí o dotace v programu Nová zelená úsporám ukazuje, že trh nebude zpomalovat ani v příštích měsících a decentrální energetika je již běžnou součástí našich domácností. Standardem se zároveň stává řešení s bateriemi, zatímco dříve to byla spíše akumulace do vody. Před čtyřmi lety měla řešení s bateriemi jen čtvrtinový podíl na trhu postavených elektráren. Nyní se pohybují na úrovni 70 procent,&#8220; řekl dnes Kadlec.</blockquote>
Ministerstvo životního prostředí v polovině května ČTK sdělilo, že v programu Nová zelená úsporám je od ledna do května v tomto segmentu navzdory pandemii koronaviru patrný téměř dvojnásobný meziroční nárůst počtu podaných žádostí. Jejich počet proti stejnému období loni vzrostl z 954 na 1792, celková požadovaná částka z 100,3 na 223,8 milionu korun. Zvýšený zájem registruje také ministerstvo průmyslu a obchodu během třetí výzvy pro fotovoltaické systémy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Kadlec uvedl, že fotovoltaické elektrárny začínaly jako instalace pro ekologicky smýšlející rodiny a technologické fanoušky, pak se staly doménou vyšších příjmových skupin, které si pomocí nich snižovaly náklady na elektřinu. V poslední době ale začínají být standardem i pro střední třídu, podotkl. Podobná řešení chce podle něj ČEZ podporovat i nadále, aktuálně společně s výrobcem bateriových systémů OIG Power přichází s novým bateriovým řešením určeným pro menší rodinné domy s nižší spotřebou. Cena by se po dotaci mohla pohybovat okolo 150.000 Kč včetně fotovoltaické elektrárny.
Bývalý ministr průmyslu a spolumajitel OIG Power Martin Kuba na tiskové konferenci uvedl, že za větší dostupností podobných řešení je technologický vývoj, ještě před šesti lety by podle něj byly pro většinu lidí cenově nedostupné. &#8222;Nyní se nám návratnost našich řešení často ukazuje kolem osmi let. Pokud jsme navíc schopni tomu klientovi nabídnout splátkový kalendář, tak je to věc, kterou si může dovolit téměř každá rodina v České republice,&#8220; uvedl Kuba.
Trend potvrzuje také konkurenční společnost S-Power Energies. &#8222;Střešní fotovoltaiky se skutečně stávají jakýmsi standardem u starších domů i novostaveb. Jednak díky finanční dostupnosti, jednak v důsledku vývoje legislativy,&#8220; řekl dnes ČTK jednatel společnosti Jaroslav Šuvarský. &#8222;Základní sestava pro rodinný dům se dá s využitím dotace pořídit už za 60.000 korun,&#8220; dodal.

Obnovitelné zdroje

ČEZ letos zapojil o polovinu víc střešních fotovoltaik než loni

Povrchovými doly zničená krajina bývá mnohdy rekultivována zatopením. Vzniklá jezera, spolu s pozdější vegetací a infrastrukturou, utváří zcela nový ráz kdysi &#8222;měsíční&#8220; krajiny a přináší nové rekreační i hospodářské možnosti. Jednou z takto vzniklých nových vodních ploch je jezero Milada u Chabařovic na Ústecku, které bylo 30. května 2015 poprvé zpřístupněno veřejnosti.
Jezero Milada vzniklo rekultivací a zatopením těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Napouštět se začalo v roce 2001 a v létě 2010, kdy plnění vodou skončilo, dosáhlo rozlohy 252 hektarů, čímž se řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru.
Náklady na rekultivační práce dosáhly pěti miliard korun. Nyní jezero, které se stalo oblíbeným cílem turistů, čeká na vybudování infrastruktury. Palivový kombinát Ústí (PKÚ) vloni na jaře oznámil, že chce v příštích dvou letech do rekreačního areálu okolo jezera Milada investovat 200 milionů korun.
Kromě Milady vzniklo v severních Čechách rekultivací těžebních jam například jezero Most, jehož rozloha přesahuje 310 hektarů. Na Sokolovsku bylo v roce 2016 napuštěno jezero Medard, které má bezmála 500 hektarů. V budoucnosti se počítá se vznikem jezer, které překonají tisíc hektarů. Pro srovnání &#8211; největší jihočeský rybník Rožmberk má zhruba 490 hektarů a největší česká vodní nádrž Lipno asi 4870 hektarů.

Uhlí

Před pěti lety bylo zpřístupněno rekultivační jezero Milada

Česko by uvítalo detailnější informace o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby v polském dolu Turów u českých hranic. Po dnešním jednání se svým polským protějškem Jackem Czaputowiczem to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo životního prostředí o dalším postupu kvůli prodloužení těžby rozhodne podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) pro ČTK do konce června na základě právní analýzy.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě teď v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.
<blockquote>&#8222;Já jsem pana ministra požádal o lepší komunikaci v této záležitosti. Česko by uvítalo více detailnější informace o dalším vývoji,&#8220; poznamenal Petříček.</blockquote>
Liberecký kraj chce, aby Česko podalo žalobu k evropskému soudu. K posouzení této možnosti dříve vyzval ministerstva životního prostředí a zahraničí také sněmovní výbor pro životní prostředí.
Hnědouhelný důl v Turówě by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv na české území odmítá.

Petříček: Česko chce víc informací o vývoji v polském dolu Turów

Osmička zemí Evropské unie včetně Česka usiluje o to, aby byl zemní plyn považován za ekologicky čistý zdroj energie a měl nárok na unijní financování. Krátce před středečním zveřejněním bilionového plánu obnovy ekonomik stižených koronavirovou krizí se skupina státu převážně z východního křídla EU obrátila na Evropskou komisi, aby se z rozpočtu EU mohla platit i výstavba plynové infrastruktury. ČTK to sdělily diplomatické zdroje.
Komise hodlá podmínit čerpání peněz z chystaného fondu oživení tím, že budou investovány v souladu s jejími prioritami. Mezi ty hlavní patří přechod ke klimaticky šetrnému hospodářství.
O to, aby byl plyn považován za zdroj neškodící životnímu prostředí dlouhodobě usiluje zejména Polsko, které se spolu s Českem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem, Litvou a Řeckem obrátilo na Brusel. Skupina zemí, které se obávají velkého sociálního dopadu přechodu na čisté zdroje energie, označuje podporu plynových projektů za „zásadně důležitou“.
<figure id="attachement_6256" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/plyn-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/plyn-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Komise letos začíná pracovat na podrobné klasifikaci energetických zdrojů podle ekologické udržitelnosti, na čemž bude založena budoucí finanční podpora. Právě plyn spolu s jádrem jsou největším předmětem sporů mezi členskými státy. Koncem loňského roku při předběžné dohodě dospěly země ke kompromisu, který tyto dva zdroje sice nezmínil jako čisté, avšak ani jako ekologicky škodlivé.
Polsko si loni jako jediná země vyjednalo výjimku ze závazku dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Tato neutralita spočívá v co největším omezení emisí skleníkových plynů a vyvážení těch zbývajících například výsadbou stromů.
Varšava požadovala kompenzaci za zavírání uhelných provozů. Podle informací ČTK je cílem současné výzvy přesvědčit Brusel, že při podpoře plynu bude pro postkomunistické země snazší cesta k zavření „nejšpinavějších“ uhelných provozů.
Kritici využívání zemního plynu však tvrdí, že pokud se EU nezaměří výhradně na investice do obnovitelných zdrojů a bude podporovat fosilní paliva, nedokáže být do roku 2050 klimaticky neutrální.

Rychlé zprávy

Osm zemí EU včetně ČR žádá Evropskou komisi o podporu plynových projektů

Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu je připraven pro jednání vlády, jde však na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy měst a obcí z celé republiky &#8211; Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv a Platformou proti hlubinnému úložišti. V tiskové zprávě to dnes uvedla zmíněná platforma, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků, které postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ČTK shání.
Svazy podle platformy od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti, tak jak je starostům slibováno od roku 2011, kdy začaly první práce na zákoně. Platforma uvedla, že navržená míra zapojení obcí a veřejnosti do rozhodování o výběru lokality pro úložiště je naprosto nedostatečná.
Skutečně efektivní podle ní může být výběr lokality pro úložiště jen tehdy, pokud obce a veřejnost budou moci ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit jedině uložením povinnosti Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí, podotkla platforma.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Podle dřívějších informací má být letos dokončeno hodnocení však devíti potenciálních lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Vládě poté bude podán návrh na zúžení jejich počtu, bude se pak rozhodovat mezi čtyřmi. Počet vytipovaných lokalit se má snížit k 30. červnu letošního roku.
<blockquote>&#8222;Na těchto čtyřech lokalitách se budou podávat žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. A to po vstupu zákona o zapojení obcí v platnost, nebo po 1. lednu 2023, a to podle toho, co nastane dříve,&#8220; řekla ČTK už dříve mluvčí MPO Štěpánka Filipová.</blockquote>
Platforma dnes uvedla, že konzultace s obcemi z dotčených lokalit, která se uskutečnila v závěru loňského roku v rámci příprav zákona o zapojení obcí do výběru lokality, skončila odmítnutím prakticky všech připomínek obcí. &#8222;Návrh kritizované podoby zákona, který jde do vlády, je stejně jen věcným záměrem. Takže finále ve Sbírce zákonů při současném tempu již do konce volebního období této vlády neuvidíme. Je to od ministra (průmyslu Karla) Havlíčka (za ANO) kulišárna &#8211; nejprve měla být legislativa, a pak teprve výběr lokalit, který se nyní uskutečňuje v rychlém tempu,&#8220; uvedl dnes starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Jiří Popelka. Na území Jistebnice leží vytipovaná lokalita Magdaléna.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Jaderné elektrárny

Platforma: Zákon o hlubinném úložišti jde do vlády v rozporu se svazky obcí

Bez aktivního přístupu může Česko přijít o evropské peníze na podporu nových obnovitelných zdrojů energie (OZE). Na dnešní on-line tiskové konferenci se na tom shodli zástupci oborových asociací &#8211; Svazu moderní energetiky, Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES). Uvedli, že právě podpora OZE, renovace budov nebo čisté mobility jsou hlavní body návrhu evropského &#8222;zeleného plánu&#8220; pro oživení ekonomiky po pandemii koronaviru. Evropská unie uvažuje o impulzu pro rozvoj zejména solárních a větrných elektráren ve výši téměř jednoho bilionu korun, podotkli.
<blockquote>&#8222;Evropa chce vsadit na růst obnovitelných zdrojů jako ekonomicky efektivního řešení pro dekarbonizaci energetiky. Krize spojená s covidem-19 potvrdila, že právě solární nebo větrné elektrárny umí zajistit dostatek energie bez negativního vlivu na životní prostředí. Podle dostupných dat Mezinárodní energetické agentury to jsou právě obnovitelné zdroje, které zvýšily svůj podíl i přes zastavení globální ekonomiky,&#8220; řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Asociace uvedly, že zelený plán pro oživení EU zvažuje v následujících dvou letech podporu pro 7,5 gigawattu solárních a větrných projektů v rámci aukcí ve výši 25 miliard eur (680 miliard korun). Další impulz z EU pro rozvoj obnovitelných zdrojů v členských státech podle nich pak bude ve výši deset miliard eur (272 miliard korun) ve formě spolufinancování Evropskou investiční bankou (EIB). Kroky, které v oblasti zatím podniká česká vláda, jsou podle oborových svazů zatím jen polovičaté a vlažné, a část z nich dokonce ohrožuje existenci už realizovaných projektů OZE. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ČTK shání.
Zmíněné asociace dlouhodobě kritizují například to, že MPO v nedávno vládou přijaté novele zákona nezařadilo do plánovaných energetických aukcí velké solární zdroje. &#8222;Aukce se s úspěchem osvědčily v řadě evropských zemí. V Německu snížila soutěž zájemců o výstavbu solárních parků za pět let ceny sluneční elektřiny o polovinu. S úspěchem fungují také v Polsku, zavedly je rovněž Maďarsko a Slovensko. Česko je tak poslední stát V4, který rozvoj obnovitelných zdrojů brzdí,&#8220; uvedl dnes analytik AliES Martin Madej. Nové projekty by podle něj přitom pomohly při transformaci uhelných regionů, ale také v boji proti suchu.
<figure id="attachement_6476" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/windsolar.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/windsolar.jpg" alt="Rekordní podíl výroby elektřiny z OZE v Německu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
MPO krok dlouhodobě hájí. &#8222;Zůstalo to, nedáváme aukce na velké soláry, myslíme si, že se dá realizovat prostřednictvím investiční dotace,&#8220; řekl ČTK na konci dubna náměstek MPO pro oblast energetiky René Neděla. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) opakovaně uvedl, že nejvýznamnějšími energetickými zdroji budou do budoucna v ČR jaderné a obnovitelné zdroje, uhlí čeká útlum. Vláda se ale striktně vymezuje k výplatě podpory fotovoltaickým elektrárnám postavených během takzvaného solárního boomu před deseti lety.
Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, předloni jim bylo vyplaceno 46,1 miliardy korun. Na konci dubna kabinet schválil snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Havlíček tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste jen mírně. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.

Svazy: Bez aktivního přístupu přijde ČR o evropské peníze na OZE

V pátek 5. června bude v Prunéřově na Chomutovsku jednat takzvaná uhelná komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová. Plénum komise se naposledy sešlo v polovině ledna, další plánovaná jednání byla kvůli epidemii covidu-19 odložena. V omezené formě fungovaly pouze pracovní skupiny komise. Energetická skupina ČEZ v červnu odstaví starší z prunéřovských uhelných elektráren &#8211; Prunéřov I o výkonu 440 megawattů (MW).
Uhelná komise byla zřízena loni. Má 19 členů, předsedají jí ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy se podle dřívějšího vyjádření Brabce dají očekávat koncem letošního roku. Oborový web iUHLI.cz minulý týden <a target="_blank" href="https://iuhli.cz/cez-letos-odstavi-elektrarnu-prunerov-i/">napsal</a>, že na základě vyjádření řady členů komise lze očekávat, že kvůli pandemii se termín protáhne.
Plánované jednání komise vítá člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh Jiří Koželouh z Hnutí Duha. &#8222;Je nejvyšší čas, aby se práce komise restartovala, takže vítám jednání v Prunéřově. Místo je zvoleno dobře &#8211; ukazuje, že zastaralé uhelné elektrárny je možné bez problémů odstavit. Ale i po odstavení Prunéřova I bude obrovský převis vývozu elektřiny z ČR, skleníkových emisí oxidu uhličitého i škodlivé rtuti. Takže zcela logický další krok je odstavit i zastaralé elektrárny Počerady a Chvaletice. To koneckonců může uhelná komise vládě poradit jako jeden z bodů svého doporučení,&#8220; uvedl dnes.
Elektrárna Chvaletice patří do skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová v polovině dubna ČTK řekla, že společnost i během současné koronavirové krize pokračuje v ekologizaci elektrárny. &#8222;Soustředíme se na snižování skutečných škodlivin, tj. oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek, tak aby lidé na Pardubicku dýchali čistší vzduch,&#8220; uvedla.
Majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady, která leží mezi městy Louny a Most je zatím ČEZ. Firma ale nevyužila opci, aby majitelem elektrárny, která svým instalovaným výkonem pět krát 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi, zůstala. Také vlastníkem této elektrárny tak nejpozději od začátku roku 2024 bude skupina Sev.en Energy. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologové, vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.
Zástupci Sev.en Energy na březnovém setkání s novináři uvedli, že společnost chce zmodernizovat hnědouhelnou elektrárnu Počerady tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další zpřísňující limity Evropské komise. Do elektrárny chce Tykačova firma investovat řádově miliardy korun.
Finanční ředitel ČEZ Martin Novák pak v nedávném rozhovoru s ČTK uvedl, že společnost meziročně odstavila 500 MW uhelných bloků &#8211; dva bloky v Ledvicích o výkonu 220 MW, blok elektrárny Dětmarovice s výkonem 200 MW a výrobní bloky ve Vítkovicích o výkonu téměř 80 MW. Nyní bude následovat 440 MW z odstavené elektrárny Prunéřov I. Navzdory pandemii koronaviru chce podle něj firma pokračovat ve svých plánech, které počítají s tím, že ČEZ do roku 2040 odstaví většinu svých uhelných zdrojů.
rdo rot

Další jednání uhelné komise bude 5. června v Prunéřově

Cena elektřiny na denním trhu na několika evropských trzích včetně ČR v neděli dosáhla dvouciferných záporných hodnot. Důvodem byla vysoká výroba větrných a solárních elektráren v regionu. Nejníže se cena elektřiny propadla v Německu.
Cena elektřiny na denním neboli spotovém trhu se v nedělních odpoledních hodinách na českém a několika dalších evropských trzích propadla do záporných hodnot. V ČR se elektřina obchodovala za zápornou cenu ve pěti po sobě jdoucích hodinách mezi 13:00 a 18:00 středoevropského letního času (SELČ). V Německu, Rakousku, Švýcarsku a Francii potom ve čtyřech po sobě jdoucích hodinách mezi 13:00 a 17:00 SELČ a v Belgii mezi 13:00 a 16:00 SELČ.
Nejníže klesla cena v Německu, když se pro hodinu od 14:00 SELČ obchodovala za -16,76 EUR/MWh. Ve stejném čase dosáhla cena svého minima i ve Švýcarsku (-15,20 EUR/MWh), Dánsku (-15,04 EUR/MWh), Francii (-11,79 EUR/MWh) a Belgii na (-9,69 EUR/MWh). <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/kratkodobe-trhy/elektrina/denni-trh?date=2020-05-17">V ČR (-12 EUR/MWh)</a> a Rakousku (-14,90 EUR/MWh) dosáhla cena svého minima o hodinu později od 15:00 SELČ.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589830848.json“}
Příčinou poklesu byla vysoká výroba obnovitelných zdrojů v regionu v kombinaci s nízkou nedělní spotřebou. Výroba větrných elektráren v Německu ve své nedělní špičce přesáhla 17 GW, německé fotovoltaické elektrárny vyráběly ve své špičce téměř 29 GW. V 15:00 dosáhly solární a větrné elektrárny svého společného vrcholu, když dohromady do sítě dodaly 43 GW výkonu, celková dodávka ze všech výrobních zdrojů v Německu v tento okamžik dosáhla cca 63 GW.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589830794.json“}
Zatížení soustavy ve stejný okamžik mělo přitom dosahovat méně než 46 GW.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589831067.json“}